Čtvrtek 20. prosince 1956

Podpredseda Žiak: Do rozpravy k tomuto vládnemu návrhu zákona sa prihlásili poslanci: Buzek, František Beneš a Palas.

Dávam slovo prvému z nich, poslancovi Buzkovi.

Posl. Buzek: Vážené Národní shromáždění!

Vládním návrhem zákona o organisaci tělesné výchovy, o němž dnes jednáme, má být této významné složce našeho společenského života dán nový, zdravý a pevný základ. Vládní návrh zákona o organisaci tělesné výchovy má v plné šíři umožnit odstraňování všech nedostatků, které při dosavadní organisaci bránily, aby tělesná výchova a sport byly tím prostředkem ve výchově nového socialistického člověka, jakým podle svého poslání být měly.

Proto je zdůrazněn význam zvýšené aktivity a iniciativy dobrovolných pracovníků, kteří se práci při organisaci tělesné výchovy a sportu budou věnovat se zápalem a nadšením, a právě z tohoto dobrovolného a uvědomělého poměru ke své práci budou mít všechny předpoklady získat pro zájem na výchově zdravého, šťastného a socialistického člověka, věřícího ve vlastní síly a v tvůrčí síly kolektivu, nejen mládež, ale i všechny ostatní aktivní pracovníky v tělesné výchově a její příznivce.

Známe z vlastní zkušenosti nedostatky v dosavadní organisaci tělesné výchovy a sportu, kde těžkopádnost v řízení orgánů všech stupňů a nevysoká úroveň mnohých tělovýchovných jednot nemohla být odstraněna organisační činností profesionálních pracovníků a tělesná výchova pak se nemohla v našem společenském životě projevovat žádoucími výsledky. Nejsme spokojeni se stavem, kdy veliký zájem o tělesnou výchovu a sport se v drtivé převaze vyžíval v pasivní účasti na tělovýchovných akcích, kdy nemohl být splněn hlavní cíl tělo - výchovy - vychovat z naší mládeže aktivním prováděním tělovýchovné a sportovní činnosti sportovce a cvičence nového typu - skromného, bojovného, plného tvořivého nadšení a obětavosti, se zdravou ctižádostí, dosahovat nejvyšších možných úspěchů v důvěře ve vlastní síly a síly kolektivu.

Cíle nového zákona jsou jasné, naznačují všechny prostředky k nápravě dosavadních nedostatků v organisaci tělesné výchovy a je proto třeba s nimi plně souhlasit. Jsme plně přesvědčeni o tom, že k žádoucímu ozdravění zde dojde.

Ve své poslanecké činnosti mezi voliči se mi stávalo, že právě rodiče měli k dosavadní organisaci tělesné výchovy dosti připomínek. Rodičové měli a mají s námi všemi společný zájem na tom, aby z jejich dětí vyrůstali nejen duševně, ale i tělesně zdatní lidé. Tělesná výchova ve škole nemohla odstranit všechny nepříznivé důsledky intensivní výuky ve škole i doma, nemohla odstranit nedostatek v tom, že mladí lidé mimo školu se málo intensivně věnovali tělovýchovné činnosti a tím unikali působení této činnosti na vývoj vlastní osobnosti. Dosavadní organisace tělesné výchovy a sportu dávala pak málo příležitosti právě této drobné a pro nedostatek okamžitých úspěšných výsledků na dobrovolnost tělovýchovných pracovníků a na jejich obětavost velmi náročné práci.

Přes všemožnou podporu státu a jiných institucí a organisací, která se nejlépe dokumentuje na počtu nádherných zimních stadionů a hřišť, všemi pomůckami vybavených tělocvičen a jiných tělovýchovných zařízení, výsledky působení těchto zařízení na rozvoj tělesné výchovy se neprojevily ve svých konečných úspěších. Dosavadní organisace nezahrnovala do okruhu svého působení nadšené mladé lidi, z nichž si měly tělovýchovné jednotky cílevědomou tělesnou a politickou výchovou získat vlastní a v pravém sportovním smyslu úspěšné členy, získat stálou zálohu nadšených pracovníků pro všechny obory své činnosti. Byly preferovány ty obory, na které se soustřeďoval sice živý, ale ne vždy sportovní zájem příznivců jednot, a byly opomíjeny ty obory, které, jak jsem se již zmínil, vyžadují drobnou a obětavou práci, jak to připomínali rodiče při stížnostech na tělesnou výchovu svých dětí ve škole i mimo školu.

Jistě všichni jsme zajedno v odsouzení nezdravého klubismu, který se často v našich tělovýchovných jednotách projevoval. Soutěživost, a zejména tělovýchovná soutěživost, se musí projevovat tak, jak to žádáme a namnoze dosahujeme v socialistickém soutěžení na našich závodech. Musí se projevovat v široké výměně získaných zkušeností, ve zvyšování kvality tělovýchovné činnosti poskytováním pomoci slabším a méně zkušeným, jejich vyzvedáváním na vyšší úroveň. Naše mládež najde pro takovouto tělovýchovu pochopení, a cesty, které naznačuje nový zákon, dají naší tělovýchově možnost přeměnit pasivní diváky tělovýchovných akcí v aktivní cvičence a výkonné sportovce, kteří se z vlastní tělovýchovné činnosti budou učit správně oceňovat úsilí jednotlivců i kolektivů a při tom si osvojovat i nový poměr k celé této činnosti.

A právě změna poměru k činnosti tělovýchovných jednot bude zárukou, že správa národního majetku, který novým zákonem bude převeden do vlastnictví tělovýchovné organisace, bude uvědomělou prací dobrovolných tělovýchovných pracovníků sloužit plně vlastnímu rozvoji tělovýchovné činnosti v jednotách. Dobrovolná účast na této důležité hospodářské činnosti v zájmu vlastní tělovýchovné organisace povede ke zdůraznění vědomí dobrých hospodářů, kteří svou prací slouží významnému cíli. Při tom třeba zdůraznit, že tělovýchovné organisace nebudou zápasit s potížemi materiálního rázu, neboť zákon říká, že podpora a zájem, různé formy péče, jíž socialistický stát, vláda i jednotlivé úřady, orgány a podniky napomáhají rozvoji tělesné výchovy a vytvářejí nejlepší předpoklady pro její rozmach, zůstávají v podstatě zachovány. Chci zde vyslovit přesvědčení, že ROH jako naše nejmasovější organisace podrží i nadále podporu tělovýchovné činnosti v programu svých orgánů jako důležitou součást své organisační práce.

Chci také podtrhnout význam toho, že tělovýchovným organisacím bude umožňována vlastní kulturní činnost pořádáním kulturních a společenských podniků a akcí a tím získávat prostředky z vlastní hospodářské činnosti. Tělovýchovné organisace tu jistě budou vystupovat jako důstojný partner v kulturní činnosti vedle ostatních organisací, jako tomu je při závodech, kde tuto činnost vyvíjejí závodní kluby, nebo na našich vesnicích, kde tuto činnost vyvíjejí Osvětové besedy. Mají k tomu ušlechtilostí svých cílů a velkým vlivem na výchovu svých členů dobré předpoklady.

Jsme si všichni vědomi významu návrhu nového zákona na žádoucí změnu celé naší tělovýchovné činnosti, na odstranění těch nedostatků, se kterými jsme se v kritikách často setkávali. Odpovědnost za správné pochopení nového zákona, za jeho úspěšné provedení ve vlastní tělovýchovné práci nebudou mít jen dobrovolní tělovýchovní pracovníci, ale my všichni. Pronikavé zlepšení činnosti tělovýchovných jednot bude mít tím větší úspěch, čím více dobrovolných a pro práci nadšených pracovníku v tělovýchově do práce na provedení zákona zapojíme. Uvědomujeme si jasně, že rozhodující v tomto oboru naší společenské a politické činnosti nebude jen materiální pomoc, ale cílevědomá a soustavná výchova cvičenců, tělovýchovných pracovníků a příznivců tělovýchovy. Je třeba apelovat na všechny aktivní cvičence a sportovce, aby zůstali věrni své činnosti, aby správným pochopením nového zákona vytvořili pevnou základnu pro další úspěšnou činnost vlastní organisace i tělovýchovy jako celku. Vždyť nejlepším přesvědčovacím a získávacím prostředkem je vlastní vzorná a úspěšná činnost.

Budou-li orgány ROH, národní výbory a složky NF ve stejném duchu pomáhat nově organisované tělovýchově, stane se tato pevným pilířem zdravého vývoje tělesného i společenského života našich pracujících a veškeré mládeže.

Jsem proto přesvědčen, že budeme všichni pro tento zákon hlasovat. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Dávam slovo poslancovi Františkovi Benešovi.

Posl. František Beneš: Vážené Národní shromáždění!

Dnes projednáváme důležitý zákon o organisaci tělesné výchovy. Jeho důležitost spočívá v tom, že se dotýká úseku, který v životě našeho lidu v minulosti hrál vždy velmi důležitou roli. Je všeobecně známo, že tělovýchova má u našeho lidu starou a dobrou tradici. I když v předmnichovské republice byla tělovýchova roztříštěna na mnoho tělovýchovných organisací a korporací a i když řada z nich neměla zcela pokrokový charakter, přesto je třeba vidět, že tělovýchova měla u nás masovou základnu, že se těšila u našich občanů velké oblibě, ať již šlo přímo o tělocvik, nebo o různá sportovní odvětví.

Těžké ochromení v naší tělovýchovné činnosti způsobila válka a fašistická okupace, kdy prakticky celá tělovýchovná činnost byla zakázána. Po 6 let byl zastaven růst nových tělovýchovných kádrů, mnohá odvětví našeho sportu byla umrtvena. Je samozřejmé, že po osvobození se tato skutečnost projevila a bylo třeba naši tělovýchovu nejen oživit, ale také postavit na úplně novou základnu. Byla uskutečněna myšlenka sjednocení tělovýchovy. Myšlenka jistě správná, neboť jen sjednocená tělovýchova mohla plnit veliké úkoly, které na poli tělovýchovy vyžadovala nová společnost.

Došlo k tomu po únoru 1948, kdyby byly odstraněny všechny brzdící prvky. Nástupem měl být zákon č. 71/1952 Sb. o organisaci tělesné výchovy a sportu. Je třeba konstatovat, že i tento zákon, i když znamenal veliký krok vpřed, měl ještě velkou řadu mezer a nedostatků, které se projevily v pozdějším vývoji. Mám na mysli zejména, že zcela zbytečně bylo vytvořeno 6 center tělovýchovy, ROH, Sokol, školy, pracovní zálohy, armáda a tělovýchovné složky ministerstva vnitra, kterážto okolnost nemohla mít blahodárný vliv na rozvoj tělovýchovy.

Další, závažnější věcí však je, že nové organisační formy vedly do značné míry k byrokratickému pojetí provádění tělesné výchovy, že těžiště činnosti nebylo v rukou dobrovolných pracovníků, ale dostalo se do pravomoci placených funkcionářů.

V minulosti byla vždy činnost tělovýchovných jednot i ostatních sportovních odvětví především závislá na práci dobrovolných pracovníků a funkcionářů. Dříve na našich vesnicích a v městech nebylo placených administrátorů a přece nám sportovní organisace velmi dobře pracovaly. Pracovaly dobře proto, protože měly dostatek členů a každý z nich pracoval nadšeně a obětavě.

Iniciativa tělovýchovných pracovníků a složek byla oslabována také tím, že se zavedly byrokratické formy práce, že se vyhledávala nejrůznější kriteria k hodnocení sportovních výkonů a činnosti jednot, že se vyplňovaly nekonečné statistické archy a vyžadovala zbytečná hlášení. Tak se stalo, že mnoho sportovních pracovníků sedělo v kancelářích a administrovalo a méně bylo těch, kteří cvičili a tělovýchovu prakticky prováděli.

Jednoty se hodnotily podle různých získaných odznaků zdatnosti a úkolů, jako BPPOV, PPOV I, PPOV II, VT I, VT II, VT III, VTM atd., při čemž těmto značkám obyčejný člověk nerozuměl a rozuměli jim jen ti nejzasvěcenější administrativní pracovníci v tělovýchově. Výsledkem takového hodnocení bylo, že tělovýchovné jednoty projevovaly zájem jen o členy, kteří složili nebo mohli složit některé z předepsaných zkoušek, a nebyl zájem ku příkladu o starší členy, kteří tato kriteria neplnili. To samozřejmě vedlo v mnohých jednotách k tomu, ze místo toho, aby počet členů rostl, zůstával i po provedeném náboru stejný, nebo se dokonce zmenšoval. Staří odcházeli, protože nebylo pro ně v jednotách pracovní náplně, a mladí se nehrnuli, protože v jednotě byla pro ně připravena jen kriteria.

Za velmi vážný nedostatek v naší tělovýchovné činnosti pokládám tu skutečnost, že si jednoty a organisace navykly na všechno žádat a dostávat státní subvence. Dovolte zase, abych se vrátil do minulosti. Tehdy veškerá činnost i investice z převážné míry byly dělány z vlastních prostředků. Tehdy rostly nové tělocvičny a bylo kupováno nářadí z převážné míry jen z práce a úsilí členů jednoty a jejich příznivců. Nečekalo se na nějaké peníze se shora, ale spoléhalo se na vlastní zdroje. Byly pořádány různé kulturní podniky, hrálo se divadlo, dělaly se besídky, tradiční byly sportovní karnevaly, které tvořily základ finančních prostředků jednot, ať již ve městech nebo na vesnicích. Tato skutečnost měla rovněž svou výchovnou stránku, neboť mladí pracovníci, kteří původně napomáhali a starali se jen o tyto akce, sblížili se i s tělovýchovnou činností natolik, že se z nich stávali pak dobří tělovýchovní pracovníci. Fakt, že tělovýchovné jednoty opatřovaly si potřebné finanční prostředky samy, vedl též k dobré hospodárnosti, jak se lidově říká, bylo počítáno s každou korunkou. Veškerá zařízení, jež se prováděla, byla dělána účelně a vždycky bylo přihlíženo jak k finančním možnostem tak i potřebám samotné jednoty. V dnešní době, kdy bylo pamatováno bohatou subvencí od státu, stavěla se někdy zařízení, která nemohla být nikdy dostatečně využita. Tak ku příkladu nový stadion v Hranicích stojí už dnes na půl milionu korun. Je stavěn s důkladností a přepychem vhodným olympijského stadionu. Na druhé straně máme v tomtéž okrese vesnické jednoty, kde nejsou peníze ani na nejnutnější opravy a budovy sloužící tělovýchově padají. Že tyto okolnosti nevedly k rozvoji jednoty, je na bíledni.

Nový zákon, který dnes projednáváme, vše, o čem jsem hovořil, napravuje. Zákon dává všechny předpoklady pro rozvíjení soběstačné činnosti tělovýchovných jednot tím, že jim bude umožněno také provádění finančně výnosné činnosti, že budou moci ve vlastní režii pořádat kulturní a společenské podniky, filmová představení, zábavné plesy, provádět buffetový provoz atd. Tělovýchovné organisace budou oproštěny též od některých daňových a jiných břemen.

V zájmu urychlené pomoci tělovýchovným jednotám bude třeba, aby jak ministerstvo vnitřního obchodu, tak ministerstvo školství a kultury neotálelo a vydalo v nejkratší době příslušné směrnice, které by umožnily jednotám hospodářsky se samostatně rozvíjet a tak je oprostit od spoléhání se na státní subvence. Není sporu, že právě na tomto úseku bude dána mnoha starým členům možnost v jednotách pracovat a že zejména na vesnici bude možno stmelit všechno obyvatelstvo v pospolité práci na tomto významném úseku.

Všechna opatření, která jsou v novém zákoně uvedena a z něho vyplývají, jsou přijímána všemi poctivými funkcionáři i cvičenci s velkým povděkem a již dnes první náznaky ukazují, že správné provádění zákona povede k aktivisaci našich tělovýchovných jednot i k dalšímu přílivu naší mládeže k radostné a činorodé práci na tělovýchovném úseku a odvede ji od jiných pochybných zábav. Některé negativní výsledky okresních spartakiad, zejména pokud jde o počet cvičících mužů, ukazují, že vydání nového zákona a zejména jeho správného provádění bude třeba jako soli a že povede k posílení jednot.

Velmi kladně je hodnoceno tělovýchovnými složkami, že napříště nebude docházet k přestupování mezi žákem, dorostencem a mužem v členství tělovýchovné jednoty. Organisace budou vychovávat a žít se svými členy od školského věku až do konce života. Dosavadní stav, kdy bylo nutno provádět nutný pres tup na příklad ze školské jednoty do pracovních záloh a z pracovních záloh zase dále, nevedl k posílení, nýbrž k oslabování jak činnosti tak i množství členstva.

Velmi výrazným zjevem našeho života byla vždy turistika. K tomu též nemálo přispívala skutečnost, že naše zem oplývá bohatými přírodními krásami a láká k poznání. Nyní počet organisovaných turistů proti minulosti dosahuje asi 50 %. Bude proto třeba nyní věnovat této ušlechtilé činnosti mimořádnou pozornost a umožňovat turistickým oddílům i případnou úpravu jízdného a pod., získávat nové členy a turisty lépe organisovat.

Velmi kladně nutno hodnotit dosavadní tělovýchovnou činnost sportovních škol dorostu. Tyto školy na př. v našem kraji jak jsou v Prostějově, Přerově, nebo Olomouci, nám vychovaly řadu velmi dobrých sportovců, gymnastů, plavců, hráčů košíkové a pod. Přitom nám z nich nevycházejí pouze jedinci, nýbrž přicházejí našemu sportu celá družstva. To jsou jistě dobré výsledky, které slouží k úspěšnému rozvíjení tělovýchovné činnosti a je třeba, aby se v této tradici dobrých sportovních škol pokračovalo.

Průběh členských výročních schůzí ukázal, že naše tělovýchovné organisace mají velký zájem o nový zákon. Stovky připomínek a podnětů k jednotlivým ustanovením zákona a zejména k organisačnímu řádu dokazuje, že našim funkcionářům leží rozvoj a dobrá tělovýchova na srdci. Lze očekávat, že nový zákon vyvolá novou iniciativu dobrovolných tělovýchovných pracovníků a že celá naše tělovýchova dostane se na cestu stálého vzestupu. Bylo to již vidět na okresní konferenci tělovýchovných jednot v Přerově, která se jako první v našem kraji konala minulou neděli 16. prosince. Proběhla za velmi dobré nálady přítomných a za upřímného zájmu všech sportovců a tělocvikářů okresu. Působil tu dnes projednávaný zákon. Mohu proto s plným vědomím prohlásiti, že zákon o organisaci tělesné výchovy je jeden z dalších šťastných zákonů v poslední době, který, přijat v Národním shromáždění, bude dán k prospěchu našemu lidu. Jsem přesvědčen, že my poslanci budeme pro tento zákon hlasovat. (Potlesk.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP