Proto také volby budou úspěšné jen tehdy, dokážeme-li využít politické vyspělosti našich pracujících k dalšímu upevnění jednoty našeho lidu se zaměřením jeho iniciativy k hlavnímu cíli: Upevnit naši socialistickou vlast, rozvinout vysoce náš průmysl a zemědělství, aby přinášely neustálé zvyšování životní a kulturní úrovně všem pracujícím.

Soudružky a soudruzi! Výbor ústavně-právní projednal vládní návrh, kterým se mění a doplňuje zákon o volbách do národních výborů, na své schůzi dne 1. března t. r. a zmocnil mne, abych doporučil plenu NS předložený návrh zákona ke schválení. (Potlesk.)

Předseda: K projevu se přihlásil ministr spravedlnosti dr Václav Škoda. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr spravedlnosti dr Škoda: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Při předložení zákonných osnov o doplnění zákonů o národních výborech a o volbách do národních výborů vychází vláda ze současného stupně vývoje národních výborů a z jejich úkolů a funkce v dalším volebním období.

Činnost národních výborů za uplynulá tři léta lze hodnotit kladně. Národní výbory i jejich členové se mohou i přes některé nedostatky vykázat před svými voliči radostnými budovatelskými úspěchy a složit jim s dobrým svědomím účty ze své práce od minulých voleb.

Stačí se rozhlédnout kolem sebe a na území každé obce, okresu nebo kraje uvidíme jasné výsledky činnosti národních výborů. Najdeme nové obytné domy, školy, kulturní střediska, zdravotní, sociální, rekreační a jiná obecně prospěšná zařízení, poznáme zvelebený vzhled našich měst a obcí, zlepšené komunikace a zkrášlené sady. To všechno jsou výsledky organisátorské práce národních výborů, určené našim pracujícím, aby sloužily jejich potřebám a zvyšovaly stále jejich životní úroveň.

Také na ostatních úspěších, kterých jsme dosáhli při budování socialismu v naší vlasti v posledních třech letech prvého volebního období národních výborů, mají národní výbory a jejich členové významný podíl. Vždyť ta okolnost, že jsme mohli učinit řadu opatření k rozvoji našeho národního hospodářství k prospěchu pracujících, opětovně snížit státní maloobchodní ceny, podstatně zvýšit osobní spotřebu, zkrátit pracovní dobu, vybudovat jednu z nejdokonalejších soustav nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení a tím vším neustále zvyšovat životní a kulturní úroveň našeho lidu, je také spoluzásluhou dobré práce národních výborů. Plyne to z toho, že národní výbory svou činností obepínají veškerý život ve městech i na vesnicích, v okresech i v krajích a že zde není oblasti, na kterou by neměly podstatný vliv. Národní výbory a jejich členové denně v přímém styku s lidmi uskutečňují politiku Komunistické strany Československa a vlády Národní fronty, získávají a organisují občany svého obvodu k aktivní účasti na hospodářské a kulturní výstavbě státu, na rozvoji a rozkvětu lidově demokratické republiky, na zajišťování blaha pracujících a společném úsilí o zachování míru mezi národy.

Nezastíráme si ovšem i nedostatky, které se v práci národních výborů a jejich členů dosud objevují. Spočívají v nedostatečné organisátorské a zejména kulturně výchovné práci národních výborů při přípravě zasedání národních výborů, v organisaci práce plen národních výborů, jejich komisí a výkonných orgánů a slabé práci některých členů národních výborů ve volebních obvodech. V důsledku toho nebyl plně využit široký aktiv kolem národních výborů a nebyli ještě zdaleka všichni pracující prostřednictvím národních výborů zapojeni do správy státu. Proto se také výkonné orgány národních výborů nezbavily dosud všech byrokratických method práce.

V minulých volbách bylo do národních výborů zvoleno na 180.000 členů, dělníků, malých a středních rolníků a příslušníků pracující inteligence. Široká účast pracujících na správě státu je vedle toho organisována prostřednictvím výborů žen při místních národních výborech, do nichž bylo zvoleno více jak 120.000 členek. V aktivech vytvořených kolem národních výborů, jejich stálých komisí, kolem odborů a správ rad národních výborů pracují další statisíce občanů. Desetitisíce obyvatel se zúčastní prací v uličních výborech ve městech. Celá tato masa členů a aktivistů národních výborů je zdrojem síly našeho státního aparátu, který nestojí nad masami, ale splývá s nimi a vytváří tak neocenitelný nástroj řízení a správy státu, který nikdy neměl a nemůže mít žádný kapitalistický stát. Spojení s lidem a využívání tvůrčí aktivity pracujících je rozhodující pro práci národních výborů. V nejširší účasti lidu při uskutečňování úkolů národních výborů spočívá záruka, že národní výbory budou plnit úkoly jim svěřené úspěšně a neustále svou práci zlepšovat. Právě tam, kde národní výbory se dovedly obklopit hustou sítí spolupracovníků z řad občanů, kde dovedly tyto vést a s nimi se radit, žádat od nich návrhy a kritiku, získat z jejich práce pro sebe poučení a podporu, tam dosáhly nejlepších výsledků. Důležité při tom bylo, jak členové národních výborů dovedli vychovávat občany k dobrovolnému ukázněnému plnění povinností v zájmu celku, v zájmu socialistické společnosti. Dosavadní zkušenosti nám také jasně ukazují, že široké masy pracujících plně pochopily dalekosáhlý význam národních výborů jako místních orgánů státní moci a správy a aktivně se zúčastňují jejich všestranné činnosti. I nadále platí proto zásada, že úspěch v budování socialismu bude mít jen ten národní výbor, krajský, okresní, městský nebo místní, jemuž se podaří, aby všichni občané jeho obvodu se aktivním způsobem zúčastnili na správě své obce, okresu nebo kraje, ať již jako členové národního výboru, stálých komisí nebo jako aktivisté.

Úkoly a funkce národních výborů se v současné době podstatně zvyšují značným rozšířením pravomoci a odpovědnosti místních orgánů státní správy. Usnesení celostátní konference KSČ, jehož závěry byly přijaty celou Národní frontou, zdůraznilo významnou úlohu národních výborů jakožto nejširších organisací pracujících měst a venkova a současně místních orgánů státní moci lidově demokratického státu a vytyčilo směrnici pro stálé rozšiřování pravomoci národních výborů a zvyšování jejich odpovědnosti za výkon státní moci a správy v jejich obvodech.

Důsledek provádění této leninské zásady demokratického centralismu znamená, že pravomoc a ovšem i odpovědnost národních výborů pronikavě roste. Stávají se na svých územích v plném rozsahu organisátory hospodářské a kulturní výstavby státu, rozvoje a rozkvětu republiky při plnění všech základních úkolů výstavby socialismu. Již letos je podíl národních výborů na státním plánu rozvoje národního hospodářství dalekosáhlý. Na národní výbory bylo přeneseno v rozsáhlé míře rozhodování na úseku zemědělství, místního hospodářství, státního obchodu, dopravy, vodního hospodářství, zdravotnictví, školství a kultury.

Uvedu jenom nejdůležitější opatření učiněná k rozšíření pravomoci a odpovědnosti národních výborů:

na úseku zemědělství a lesního hospodářství přešlo na zemědělské správy rad KNV přímé řízení státních statků, státních traktorových stanic a zařízení pro těžké půdní úpravy, řízení zemědělských technických škol, všech odborů škol lesnických a zařízení pro provádění leso-technických meliorací, pro hospodářsko-technické úpravy a zařízení pro výstavbu jednotných zemědělských družstev. Současně se prověřuje možnost přenesení přímého řízení státních statků a státních traktorových stanic dále na ONV.

Na úseku místního hospodářství se provádí rozsáhlé převádění podniků pro poskytování služeb na místní národní výbory. Novým zákonem o hospodaření s byty rozšiřuje se pravomoc místních národních výborů na přidělování všech bytů a zajišťuje se jim značný podíl na bytech nově stavěných jednotlivými resorty pro uspokojování veřejných služeb.

Do národních výborů byl začleněn celý dosud samostatně organisovaný aparát výkupu zemědělských výrobků a byl posílen vliv národních výborů na některé potravinářské podniky. Byla na ně současně přenesena inspekce jakosti vykupovaných zemědělských výrobků a některých potravinářských výrobků.

V odvětví dopravy do pravomoci orgánů krajských národních výborů bylo převedeno přímé řízení podniků Československé automobilové dopravy a Československých státních silnic.

Na úseku vodního hospodářství bylo na orgány KNV přeneseno řízení krajských organisací "Zásobování vodou a kanalisace" a "Správy vodních toků a meliorací". V letošním roce dojde k dalšímu podstatnému posílení pravomoci národních výborů ve městech při správě vodovodů a kanalisace.

Na úseku obchodu řídí KNV podniky "Restaurace a jídelny" a současně se posiluje vliv a kontrola národních výborů nad podniky maloobchodu.

V oblasti kultury odpovídají krajské národní výbory za půjčovny a distribuci filmů a od 1. března letošního roku městské a místní národní výbory přebírají správu kin.

U národních výborů byla soustředěna veškerá péče o mládež.

Rozsah těchto a ostatních již uskutečněných opatření je patrný ze vzrůstání rozsahu rozpočtu národních výborů. Podle vládou schváleného státního rozpočtu na letošní rok zvýší se příjem národních výborů o 62 % a výdaje o 72 %. Nejpodstatnější je zvyšování u krajských národních výborů, mnohem menší u okresních a místních národních výborů. Proto v současné době se projednávají ve všech krajích opatření k posílení pravomoci a odpovědnosti nižších článků národních výborů, aby se tak krajské národní výbory staly především orgány řídícími a co nejširší působnost v hospodářské a kulturní výstavbě byla dána okresním, městským a místním národním výborům.

Národní výbory zajišťují ve svých plánech již nyní celou pětinu veškerých investic a v hospodářství, které je jim podřízeno, pracuje celá jedna čtvrtina z celkového počtu zaměstnanců a toto hospodářství představuje přes 33 % našich základních hospodářských fondů. Stávají se proto národní výbory mimořádně významnými činiteli v celém našem národním hospodářství, jak to odpovídá jejich funkci místních orgánů státní moci a správy.

S přenesením rozsáhlé pravomoci je současně na národní výbory přenesena plná odpovědnost za splnění všech úkolů hospodářské a kulturní výstavby na jejich územích při dobudování socialismu v naší vlasti. Toho dosáhnou národní výbory tehdy, když zejména kolem místních, okresních a městských národních výborů dále rozšíří aktivy pracujících a zajistí tak jejich masovou účast na řízení a správě. To je cesta, která umožní, aby náš státní aparát zmnohonásobil svou sílu a pracovní výsledky. Rozhodování o důležitých otázkách hospodářské a kulturní výstavby se přenáší co nejblíže k občanům, kteří mají plnou možnost prostřednictvím národních výborů se zúčastnit na správě státu. Zjednoduší se tak celý systém řízení, odstraní nadbytečné mezičlánky a omezí administrativní a byrokratický způsob vyřizování záležitostí, které se bezprostředně týkají všech pracujících. To povede k dalšímu zlepšení práce národních výborů zejména na úseku zajišťování služeb pracujícím při plném využití všech místních zdrojů ke splnění a překračování jednotného národohospodářského plánu.

Vytvořením dalších předpokladů pro masovou účast pracujících na řízení a správě státu bude posílen náš lidově demokratický stát a jeho funkce jako nejdůležitější a rozhodující prostředek při budování socialismu v naší vlasti. Je krajně nesprávná a nebezpečná revisionistická theorie živelnosti, která popírá úlohu státu a mluví o decentralisaci státu jako síly stojící nad společností. Právě dodržování leninských principů demokratického centralismu jednotným řízením a plánováním za současného zapojování nejširších mas do správy státu lze jedině vybudovat socialismus. (Potlesk.) Čím silnější bude stát, který je státem nového typu, který je silný dodržováním principů demokratického centralismu, jednotného řízení a plánování, socialistické zákonnosti a účastí nejširších mas na správě státu, tím rychleji budou řešeny všechny úkoly hospodářské a kulturní výstavby v souladu se zájmy všech pracujících. (Potlesk.) Tyto leninské principy jsou rozhodující pro dobrou práci národních výborů a jejich další rozvoj. Jejich úkolem je organisovat účast nejširších mas za plnění jednotného hospodářského plánu, harmonicky sladit místní zájmy se zájmy celostátními a bojovat proti všem nezdravým lokálním zájmům a jakékoliv živelnosti.

Aby národní výbory za účasti pracujících zvládly všechny úkoly hospodářské a kulturní výstavby, jež na ně byly a budou přeneseny, musí zlepšit zejména ty formy organisátorské a kulturně výchovné práce, jež jsou rozhodující pro účast nejširších pracujících mas. Půjde předně o to, rozvinout plně činnost volených orgánů národních výborů, plén a komisí národních výborů, zlepšit práci členů národních výborů ve volebních obvodech a zvýšit tak autoritu všech orgánů národních výborů i jejich členů. To musí být hlavním a stálým úkolem všech výkonných orgánů národních výborů, rad a odborů a zejména všech pracovníků aparátu rad národních výborů; plné uplatňování pravomoci plén národních výborů jakožto místních orgánů státní moci, jejich řídící funkce vůči výkonným orgánům národních výborů, t. j. radám a odborům a aparátu národních výborů, plné rozvinutí činnosti komisí národních výborů a jejich kontrolní funkce nad výkonnými orgány a dobrá práce členů národních výborů ve volebních obvodech to jsou rozhodující podmínky pro plnění úkolů v hospodářské a kulturní výstavbě národních výborů v nynějším volebním období.

Soudružky a soudruzi poslanci! Z těchto úkolů hospodářsko-organisátorské a kulturně výchovné funkce národních výborů vycházela vláda, když předložila Národnímu shromáždění ke schválení zákonné osnovy o doplnění zákona o národních výborech a o volbách do národních výborů. Je třeba zdůraznit, že na principech uvedených zákonů, které před 3 lety procházely celonárodní diskusí, není třeba nic měnit, neboť se plně osvědčily a budou i nadále dobrým základem pro činnost národních výborů v dalším jejich rozvoji. Dílčí novelisace vychází z těchto zásad, jenom je rozvádí a vytváří další předpoklady pro ještě větší prohloubení spojení národních výborů s lidem. Navržená úprava umožní zvýšit dosavadní počet členů národních výborů o 15.000 až 16.000 nových členů. Zejména je důležité rozšíření počtu členů národních výborů v malých obcích, kde je těžiště práce národních výborů při socialisaci vesnice. To přispěje k dalšímu posílení svazku dělníků s pracujícími rolníky. Zřizování pětičlenných rad místních národních výborů i v malých obcích zajišťuje zásadu kolektivního rozhodování. Významné je rovněž ustanovení, které připouští, aby členy stálých komisí mohli být i nečlenové národních výborů, vyžaduje-li to úspěšná práce komise. Činnost národního výboru bude tím úspěšnější, čím více budou právě prostřednictvím stálých komisí zapojováni do práce národních výborů další občané.

Všechny změny dosavadního zákona o národních výborech směřují proto jenom k organisování dalších pracujících na správě státu.