Přesto ve výstavbě sídliště je nutno pokračovat. Pro pokračování v další výstavbě mluví tyto důvody:

1. Ve Stalingradu I bydlí dnes přes 12.000 lidí, převážně horníků, ale dosud mu schází společenská a kulturní vybavenost. Za tohoto stavu nejsou horníci s bydlením v tomto sídlišti spokojeni. Tato vybavenost má býti doplněna při výstavbě Stalingradu II.

2. Pokračování ve výstavbě sídliště vyžaduje i potřeba blízkých dolů OKR s hlediska komunikačního. Je nemyslitelné, aby horníci z karvinských šachet trávili až 2 hodiny před směnou a po směně dojížděním ze sídliště v Havířově nebo dokonce z Poruby u Ostravy nepohodlnou jízdou v autobusech, které jsou přeplněny a které v poddolovaném území jsou jediným rychlejším dopravním prostředkem v okrese.

3. Bohatství uhlí pod sídlištěm představuje poměrně malý zlomek uhelného bohatství okresu, takže ani při stále vyšších těžebních úkolech není nutno počítat v dohledné době s těžbou uhlí pod sídlištěm.

Domnívám se, že tak asi uvažovala vláda, když ve své schůzi dne 3. 4. 1957 schválila v rámci další bytové výstavby úvodní projekt sídliště Karviná Stalingrad o 1.400 bytových jednotkách celkem pro dalších 5.500 obyvatel s nákladem asi 190,000.000 Kčs. Toto usnesení vlády vytvořilo předpoklady zároveň pro dokončení sídliště výstavbou jeho poslední části Karviná - Ráj.

Sídliště v Karviné-Ráji má býti v rámci územního plánu města Karviné vybudováno na ochranném pilíři jodových lázní v Karviné-Darkově. Ochranný pilíř nedovoluje OKR dolovat pod lázněmi v určitém okruhu, aby nebyly zničeny léčivé jodové prameny, které vracejí zdraví i mnoha horníkům.

Ministerstvo paliv před dvěma lety dalo souhlas k výstavbě sídliště v Ráji. Na základě tohoto souhlasu KNV v Ostravě započal s vypracováním územně plánovací dokumentace už v roce 1955. Investiční úkol na sídliště byl schválen a letos má býti vypracován úvodní projekt na sídliště v Karviné - Ráji. Ministerstvo paliv zatím změnilo své stanovisko k výstavbě a v dopise ze dne 20. 2. 1957 adresovaném KNV v Ostravě se k další výstavbě prostoru Ráje staví naprosto zamítavě. Své zamítavé stanovisko vysvětluje tím, že v roce 1955 neměli dostatečné znalosti úložných poměrů a teprve provedenými vrty v r. 1956 odkryli velké uhelné bohatství v prostoru Stalingrad - Ráj. Současně vybízí KNV v Ostravě, aby v souhlase s kombinátem OKR vyhledal nové místo pro sídliště, při čemž má KNV vzít v úvahu, že má být zajištěna včasná bytová výstavba při současném respektování požadavku odtěžit naše uhelné bohatství beze zbytků a s nejmenšími náklady na tunu uhlí. Pro KNV v Ostravě to znamená další odklad bytové výstavby a její celkové ohrožení, neboť v okresu a v komunikačně dosažitelné blízkosti se nenajde jiné vhodné místo pro výstavbu sídliště.

U místních činitelů převládá dojem, že OKR se zaměřuje pouze na tuny uhlí a nechce vidět problémy těžby uhlí v celé šíři a ve spojení s ostatními problémy. Nevidí, že svým stanoviskem ve věci sídliště Ráj bytovou výstavbu znemožňuje a tím znesnadňuje i plnění plánu těžby uhlí. Toto stanovisko vyplývá z nesprávně prováděné zásady, že uhelné bohatství má být odtěženo s nejmenšími náklady na tunu uhlí. Za jedinou metodu pro docílení levné těžby uhlí považují odborníci ministerstva paliv těžbu na zával. Těžba na zával způsobuje v okrese velké škody na budovách veřejných i soukromých, na hospodářských objektech, na komunikacích, kanalizacích i na půdním fondu. Tyto škody dosáhly velkých částek a se zvýšením těžby budou dále stoupat. Těmito neblahými následky se musela vláda zabývat již několikrát a pro jejich odstranění nebo zmírnění vydala řadu usnesení vztahujících se na asanaci OKR, především v Karvinském okrese, kde dochází k největším škodám na povrchu vlivem poddolování.

Proto je třeba vší silou zasadit se o to, aby škody z poddolování byly omezeny na nejmenší míru. Stroje vhodné pro foukanou zakládku by neměly být v našem státě problémem. Kámen by zůstal v šachtě a uvolnila by se těžební kapacita pro těžbu uhlí. Orná půda by se neničila v takovém rozsahu jako odvalem nových hald, které v okrese stále rostou, nedocházelo by také při zakládce k zavodněním způsobeným poklesem půdy. I toto je třeba bráti v úvahu při zajišťování efektivnosti těžby uhlí v OKR.

Soudružky a soudruzi, problém výroby kamenného uhlí je jedním z nejtěžších a nejzávažnějších. Z toho důvodu jsem se také ve svém diskusním příspěvku kriticky zabýval některými základními nedostatky a obtížemi. To již přináší sám zákon vývoje, že žádná nová věc se nerodí lehce, nýbrž vzniká s obtížemi a musí úporně bojovat se starým, jež odumírá. My, pracující lidé, jsme však zde na to, abychom při uskutečňování nového se obtíží nelekali, ale naopak s nimi bojovali a je odstraňovali. Tato zásada platí též pro všechny pracovníky na úseku paliv, od ministerstva počínaje až po horníky.

Věříme, že plán výroby kamenného uhlí, ačkoliv je vysoký, bude a musí být splněn. Věřím, že bude též splněna výzva ústředního výboru naší strany, dát naší republice 300.000 tun uhlí nad plán. Musí být splněna, protože to vyžaduje naše hospodářství, neboť bez dostatku uhlí byl by ohrožen rozvoj celého našeho průmyslu. Ostravští horníci nezklamali v minulosti a nezklamou ani tentokráte. dostane-li se jim v jejích těžké práci podpory celé naší veřejnosti. Ruku v ruce s horníky Mostecka, Kladenska a jiných revírů zajistíme dostatek uhlí pro naše továrny i pro naše rodiny, pro mohutný rozvoj naší vlasti a pokojný život všeho našeho lidu! (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Dávám dále slovo posl. Šebestovi.

Posl. Šebesta: Vážené Národné zhromaždenie, vážení hostia!

Rozprava, ktorú k predloženému štátnemu rozpočtu na tento rok vedieme, má predovšetkým ukázať možnosti zhospodárnenia všetkej našej činnosti, má pomôcť urobiť rozpočet čo najreálnejším.

Vo svojom diskusnom príspevku budem hovoriť len o niektorých problémoch priemyslu, ktoré však pre svoju dôležitosť ovplyvňujú celé naše hospodárstvo. Je to napríklad zabezpečenie ťažby uhlia, možnosti úspor nielen palív, ale aj elektrickej energie a hutníckych výrobkov, je to ďalej zlepšenie kooperácie závodov a potreba užšieho spojenia výroby s vedou.

Každému je známy a každý vidí obrovský rozmach priemyslu na Slovensku. Aj len letmý pohľad na našu krajinu ukazuje, že vďaka oslobodeniu Sovietskou armádou a vďaka víťazstvu socialistického zriadenia, za ktoré sme takmer všetci bojovali, a vďaka pomoci českej robotníckej triedy dosiahli sme v priemyselnej výrobe na Slovensku obrovský pokrok, ktorý by bol bez týchto veľkých spoločenských premien neuskutočniteľný.

Teraz nám ide o to, aby sme veľké hodnoty, ktoré boli na Slovensku vytvorené, plne využívali, aby v nich pracovalo čo najviac ľudí pri najvyššej efektívnosti, aby sme pri rastúcej životnej úrovni mohli v záujme celej republiky ešte rýchlejšie rozvíjať ekonomiku Slovenska, aby sme do celoštátnej pokladne prispeli čo najväčším podielom.

Prvou podmienkou, ako o nej hovoril môj predrečník, je uhlie, ktoré je krvou priemyslu a po znížení dovozu z Poľska hlavným národohospodárskym problémom celej republiky. V tejto súvislosti chcem hovoriť o tom, ako Slovensko podporuje celoštátne úsilie zvýšiť jeho ťažbu a ako pristupujeme k úsporám tejto našej základnej suroviny na Slovensku.

Každému je známe, že na Slovensku sa ťaží uhlia málo. Vlastnou ťažbou kryjeme svoju potrebu len na 16 %, takže prisúvame ročne asi 700.000 vagónov uhlia zo západnej časti republiky. Preto všestranne podporujeme celoštátne úsilie, aby sme vyťažili čo najviac uhlia v našich najväčších revíroch na Ostravsku, Ústecku a Karlovarsku, kde sa za tým cieľom koncentrujú investičné prostriedky aj pracovníci.

Pracujúci na Slovensku si plne uvedomujú, že sme jedna republika a že všetko, čo sa získa v českých krajoch, pomáha rozvíjať aj hospodárstvo Slovenska. Doteraz tu pracuje v najpriemyselnejších krajoch a v pohraničí na najdôležitejších úsekoch nášho národného hospodárstva okolo 300.000 ľudí zo Slovenska. Vzhľadom na veľmi napätú bilanciu v uhlí aj tohto roku považujeme za svoju vlasteneckú povinnosť podstatne zvýšiť presun pracovníkov a úspešne ho vykonať. (Potlesk.) Naplánovali sme si v tomto roku presunúť do našich bratských krajov 23.900 ľudí a zvlášť na výstavbu Ostravska, Mostecka a Karlovarska ďalších 3.000 stavebných robotníkov do konca mája t. r.

Aby nábor bol čo najúspešnejší, získavame celé kolektívy a na najdôležitejšie stavby sme poslali 20 redaktorov zo všetkých slovenských časopisov, aby sme tieto pracoviská našim ľuďom čo najviac priblížili, aby sme ich pre prácu nadchli a pre presun získali. Okrem toho usilujeme sa vybudovať stály káder baníkov aj v Slovenských uhoľných baniach, aby sme vytvorili podmienky pre sústavné plnenie ťažby uhlia a aby sme takto zabezpečili neustály rozvoj palivovej základne aj na Slovensku.

To však nestačí. Uvedomili sme si, že úsilie našich baníkov prekračovať plán ťažby a vyťažiť čo najviac uhlia, bude tým väčšie a národohospodársky efekt bude tým významnejší, čím viac ľudí zapojíme nielen do ťažby, ale aj do úspory uhlia. Našou úlohou je vyvolať celonárodné masové hnutie za maximálne úspory tohto najcennejšieho produktu, zainteresovať všetky rezorty a ich osadenstvá, aby venovali aspoň takú pozornosť úsporám uhlia, akú venujeme jeho ťažbe.

Urobili sme previerku plnenia uznesení vlády o úspore palív a elektrickej energie. Zistili sme veľmi rozličný postup jednotlivých rezortov. Stále ešte jestvujú veľké, až 100 percentové rozdiely v spotrebe uhlia na jednu kWh, na jednu tonu pary a na iné jednotky výroby nielen v tom istom rezorte, ale ešte väčšie rozdiely sú v spotrebe medzi jednotlivými rezortmi. Presvedčili sme sa, že tu má naše hospodárstvo ešte veľké rezervy, ale aj veľa spôsobov, ako hospodárenie uhlím zlepšiť a ako čo najviac uhlia ušetriť.

Po februárovom zasadnutí ÚV KSČ, ktoré orientovalo celú stranu a jej prostredníctvom všetok ľud na zvýšenie efektívnosti výroby, pracujúci všetkých závodov s plnou vážnosťou sa tejto úlohy ujali a podali tisícky návrhov, ako materiálové a surovinové bilancie zlepšiť a ako výrobu zhospodárniť. Súdruhovia z 34 závodov Nitrianskeho kraja ako prví vyzvali závody všetkých krajov našej republiky na súťaž o zefektívnenie celej výroby. Zo Slovenska sa doteraz prihlásilo do tejto súťaže vyše 586 závodov.

Výsledky tohto hnutia sa čiastočne už aj prejavujú, lebo sa vo veľkej miere podarilo prekonať ťažkosti vo výrobe a zabezpečiť úspešné splnenie štvrťročného plánu.

Peknú iniciatívu napríklad prejavili pracujúci martinských a krompašských elektrární, kde dôsledným uplatňovaním vedecko-technických poznatkov skoro spolovice používajú menejhodnotné palivá a znížením vlastnej spotreby elektrickej energie ušetria 10 milión kWh, čo predstavuje asi 6.500 ton merného paliva.

Pracovníci riaditeľstva Bratislavskej dráhy usporia t. r. 60.000 ton uhlia a 50.000 ton nafty a rozmýšľajú, ako lokomotívy prerobiť na použitie zemného plynu.

Pracovníci n. p. Kovosmalt v Trnave sa zaväzujú - aby úspory boli ešte väčšie - ušetriť ročne 300.000 kg čierneho a 7.000 kg hliníkového plechu, 3.500 kg zinku, 30.000 kWh elektrickej energie, 500 ton zlievárenského koksu a 500 ton handlovského uhlia v hodnote 2,853.000 Kčs.

Súdruhovia zo Závodu Viliama Širokého v Kysuckom Novom Meste vo svojich záväzkoch hovoria o tom, ako ušetria okrem iného 700 ton vysokokvalitnej legovanej ocele, súdruhovia zo Závodu Klementa Gottwalda v Považskej Bystrici ako ušetria 178 ton farebných kovov a iného materiálu.

Pracovníci Východoslovenských strojární budú novou konštrukciou vyrábať o polovinu ľahšie buchary. A takto každý z 586 závodov hovorí nielen ako a čo ušetrí, ale aj ako výrobu zefektívni. Neostáva len pri záväzkoch, ale mnohé závody hlásia už aj ich splnenie. Košickí rušnovodiči a kuriči za dva mesiace v tomto roku ušetrili vyše 2.000 ton uhlia. V Nových Zámkoch, Leopoldove a Prievidzi ušetrili za 2 mesiace vyše 14.500 ton uhlia a pracovníci Bratislavskej dráhy 23.400 ton.

Ale ešte viac úspor získame, keď rezorty a odborové zväzy postavia sa do čela tejto mohutnej iniciatívy a budú dôsledne a sústavne hodnotiť hnutie a organizovať prenášanie skúseností, keď spotrebné normy upravia podľa najhospodárnejších prevádzok, keď za pomoci strojárenstva upravia a zrekonštruujú všetky tepelné zariadenia vo všetkých závodoch a keď plánovacie a financujúce miesta tieto úspory vyjadria v plánovaných prídeloch a finančných prostriedkoch. My sme si zaumienili a dohodli sme s povereníctvami, že to tak budeme robiť.

No, okrem záväzkov priamych je i veľa záväzkov podmienených; sú to vlastne návrhy, v ktorých závody vyžadujú pomoc nadriadených orgánov, aby mohli výrobu zhospodárniť.

Súdruhovia z Bratislavských elektrotechnických závodov napríklad žiadajú vybaviť svoj závod skúšaním zariadením. Teraz musia posielať motory na skúšky z Bratislavy do Plzne, čo znamená za každú skúšku motora o 26.000 Kčs viac nákladov. Ďalej sľubujú, že ak im hutnícke závody ešte pred rokom 1959 budú dodávať kvalitnejšie plechy na výrobu transformátorov, znížia spotrebu elektriny u každého transformátora o 1.200 kWh, čím sa nášmu hospodárstvu ušetrí asi 130 mil. Kčs a tisíce ton materiálu a uhlia. Po rozšírení výrobných priestorov bol by tento závod schopný vyrábať o milión Kčs lacnejšie vysokofrekvenčné generátory, ktoré dovážame z Belgicka.

Iní súdruhovia, ktorí pracujú v strojárenstve, upozorňujú, že by mohli hospodárnejšie vyrábať, keby mali stále výrobné programy, ktorými by sa nevyužité haly zaplnili, a keby sa v rozmiestňovaní výrobných programov uplatňovalo hľadisko vzájomného nadväzovania. Napríklad súdruhovia z Podpolianskych strojární navrhujú, aby do ich výrobného programu stavebných a cestných strojov bola začlenená aj výroba cestných valcov, lebo jestvujúce zariadenie a priestory, ktoré doteraz plne nevyužívajú, im to umožňujú. Považujú za nehospodárne dať túto výrobu do závodu, ktorý nemá ani pracovníkov, ani priestory, kde by bolo treba pre túto výrobu postaviť 10.000 až 12.000 m2 nových hál a presunúť ďalších pracovníkov. Je národohospodársky aj politický výhodnejšie presunúť výrobný program.