Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Finanční prostředky jsou stanoveny státním rozpočtem jako základním finančním plánem státu a jejich zdrojem je především socialistická výroba a budovatelské úsilí pracujícího lidu; slouží k hospodárnému splnění všech úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství, zejména k urychlení rozvoje výrobních sil především v těžkém průmyslu, k podstatnému vzestupu zemědělské výroby a rozvoje jednotných zemědělských družstev, k zavádění nové techniky do výroby, k podstatnému vzestupu produktivity práce a tím k trvalému zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujícího lidu a k podpoře úsilí o zachování míru. K dosažení těchto cílů je třeba ve zvýšené míře rozvinout aktivní účast lidu při zabezpečování urychleného růstu národního důchodu a při prosazování hospodárnosti.

(¹) Celkové příjmy státního rozpočtu se stanoví částkou 98.240,492.000 Kčs, celkové výdaje částkou 97.918,878.000 Kčs, takže vyplývá přebytek 321,614.000 Kčs; v rámci státního rozpočtu se stanoví pro rozpočet Slovenska příjmy částkou 14.699,063.000 Kčs a výdaje částkou 16.848,611.000 Kčs; Slovenská národní rada může zvýšit příjmy nad stanovenou částku a o tutéž částku i výdaje.

(²) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy rozpočty národních výborů, jejichž příjmy i výdaje činí 26.170,391.000 Kčs, kromě toho činí zůstatek rozpočtových prostředků národních výborů přecházejících do roku 1958 částku 441,800.000 Kčs.

(³) Vláda stanoví k vyrovnání rozpočtů národních výborů podíly na státních příjmech.

(¹) Výdaje (investiční a neinvestiční) mohou být uskutečňovány jen do výše částek stanovených ve státním rozpočtu.

(²) Vláda může povolit uskutečnění nezbytného výdaje, nekrytého ve státním rozpočtu, je-li jeho úhrada zajištěna vyššími příjmy nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje. Obdobně může vláda povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu, jestliže toto snížení vyváží zvýšením jiného příjmu státního rozpočtu nebo snížením výdajů.

Vláda a každý její člen, Sbor pověřenců a každý jeho člen, vedoucí ostatních ústředních úřadů a rady národních výborů, jakož i vedoucí odborů a správ rad národních výborů jsou odpovědni za to, že v oboru jejich působností budou při hospodaření všechny plánované úkoly splněny hospodárně, že budou zjišťovány a využívány reservy, jež vznikají v rozvíjejícím se hospodářství, že příjmových částek státního rozpočtu bude při nejmenším dosaženo a výdajové částky nebudou - s výjimkou případů přípustných podle tohoto zákona - překročeny.

(¹) Rozpočtových prostředků může být použito pouze do konce roku 1957, a to jen k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

(²) Úhrada výdajů, které mají a podle ustanovení tohoto zákona mohou zatěžovat rozpočtové prostředky na rok 1957, nesmí být odsunuta k tíži rozpočtových prostředků příštího roku.

(³) Poukazovat peníze k úhradě závazků, již vzniknou po 31. prosinci 1957, nebo tvořit jakýmkoliv jiným způsobem reservy z úspor na rozpočtových prostředcích není přípustno.

(¹) U návrhů zákonů, zákonných opatření předsednictva Národního shromáždění, zákonů Slovenské národní rady, vládních nařízení, vládních usnesení, nařízení Sboru pověřenců, usnesení Sboru pověřenců, nařízení ministrů, nařízení pověřenců, vyhlášek a u všech opatření ústředních úřadů, jakož i u návrhů usnesení národních výborů a jejich rad musí být s největší odpovědností zváženy a v návrzích vyjádřeny také jejich důsledky hospodářské a finanční. Důsledky těchto opatření zejména pro výdaje po případě pro příjmy státního rozpočtu, pro bilanci příjmů a výdajů obyvatelstva nebo pro úvěrový plán je třeba vyčíslit a výpočet připojit k návrhu opatření. Při každém navrhovaném opatření musí být zkoumáno, zda jeho povaha připouští zavedení nových příjmů, a v kladném případě musí být tyto nové příjmy vždy navrženy.

(²) U všech opatření, uvedených v odstavci 1, jimiž se zvyšují výdaje nebo snižují příjmy státního rozpočtu, musí být zároveň stanovena úhrada zvýšeného výdaje nebo náhrada úbytku příjmů.

Dlužník nemůže svůj závazek vůči státu uhradit započtením své pohledávky za státem.

(¹) Jestliže národní výbor dosáhl nebo určitě dosáhne vyšších příjmů, než stanovil jeho rozpočet, nebo uspoří-li na rozpočtovaných výdajích, při čemž plnění všech jeho plánovaných úkolů je zajištěno, může sestavit doplňkový rozpočet.

(²) K získání vyšších příjmů jako zdrojů pro doplňkové rozpočty rozvíjejí národní výbory především služby a místní výrobu a vytvářejí tak podmínky pro další rozvoj hospodářství a kul- tury ve svém obvodu a tím k rozšíření své hospodářské základny.

(³) Doplňkový rozpočet musí být vyrovnán.

(⁴) Doplňkový rozpočet národního výboru nižšího stupně schvaluje rada národního výboru vyššího stupně.

(⁵) Podrobnosti upraví ministr financí; při tom též stanoví postup při převodu nevyčerpaných prostředků doplňkových rozpočtů do příštího roku.

Vláda učiní vhodná opatření pro státní hospodaření v době od 1. ledna 1958 do vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1958, nebude-li rozpočtový zákon na uvedený rok vyhlášen před 1. lednem 1958. Pro toto období platí obdobně ustanovení §§ 4, 6, 7 a 10 odst. 1 písm. b) a odst. 2.

(¹) Vláda se zmocňuje,

a) aby do státního rozpočtu promítla finanční důsledky úprav státního plánu rozvoje národního hospodářství;

b) aby k úhradě závazků z let minulých použila finančních přebytků hospodaření let minulých.

(²) Ministr financí

a) vydá směrnice pro hospodaření podle státního rozpočtu a jeho kontrolu, a to zejména pokud jde o používání rozpočtových prostředků, úhradu výdajů na nové úkoly ukládané národním výborům, vázání rozpočtových prostředků určených na úhradu úkolů, které odpadly, a o postup pří opatřování úhrady výdajů na úkoly, jež nejsou plně rozpočtově zajištěny. Přitom může ministr financí povolit odchylku od ustanovení § 5 odst. 1;

b) upraví používání nadplánových zisků a uhrazování neplánovaných a nadplánových ztrát hospodářských organisací státního socialistického sektoru, a to i za dobu před účinností tohoto zákona;

c) je oprávněn stanovit způsob použití příjmů za vyřazené základní prostředky hospodářských organisací státního socialistického sektoru. a to i odchylně od ustanovení § 4 odst. 2 věty třetí zákona č. 106/1951 Sb., o úpravě financování národních a komunálních podniků.

(¹) Státní banka československá sestavuje návrhy čtvrtletního úvěrového plánu a předkládá je ke schválení ministru financí. Tím se mění § 8 zákona č. 84/1952 Sb., o organisaci peněžnictví.

(²) Zrušuji se ustanovení § 4 odst. 3 a § 12 zákona č. 106/ 1951 Sb., o úpravě financování národních a komunálních podniků. § 10 vládního nařízeni č. 107/1951 Sb., kterým se provádí zákon o úpravě financování národních a komunálních podniků. a § 9 zákona č. 83/1952 Sb., o rozpočtech národních výborů.

(³) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957; provedou jej ministr financí a ostatní členové vlády.