Podle nové úpravy bude občanům, kteří přecházejí z jednoho státu do druhého, náležet důchod rovněž na základě součtu dob pojištění, resp. Zaměstnáni, avšak tento důchod bude poskytovat jediný stát a to ten, ve kterém občan bydlí. Přestěhuje-li se do druhého státu občan, který již požívá důchod, bude nadále dostávat důchod od státu, do kterého se přestěhuje. Tímto způsobem se zcela odstraňují dílčí důchody i poukazování důchodů do druhého státu. Občanům, kteří se přestěhují do druhého státu, se zabezpečují nároky ze sociálního zabezpečení v tomto státě zásadně ve stejné výši a za stejných podmínek, jako by po celý život v tomto státě pracovali. Takové nároky jsou sociálně politicky hodnotnější a spravedlivější, nežli tomu bylo při dosavadním systému. Obsah nové úmluvy znamená, že práce konaná ve druhém státě je v oboru sociálního zabezpečení hodnocena stejně jako práce konaná ve vlastním státě. Úprava vnáší zásadu rovnoprávného postavení do systému oboustranných úmluv o sociálním zabezpečení, uzavíraných mezi státy socialistického tábora. Na témž principu byla sjednána také dohoda o spolupráci na poli sociální politiky s Německou demokratickou republikou a je navrhováno sjednání úmluv s Maďarskou lidovou republikou a Rumunskou lidovou republikou.

Použitý způsob dále umožňuje, aby občan dostával důchod v pravidelných splátkách a včas, zatím co při dosavadní úpravě výplata závisela i na okamžitých platebních možnostech státních bank a byla často prováděna nepravidelně a se zdržením.

Zároveň nový způsob znamená značné administrativní zjednodušení i pro orgány sociálního zabezpečení, a to zejména proto, že odpadá vypočítávání dílčích důchodů.

Do budoucna odpadají podle nové úpravy jakékoliv devisové náklady v souvislosti s výplatou důchodů, ježto výplata důchodů podle nové úmluvy se má dít bez jakýchkoliv vzájemných úhrad. Nová úprava se vztahuje zásadně na celé důchodové zabezpečení, zejména i na důchody poskytované vojenským poškozencům, obětem války a fašismu, jakož i na důchody z pensijního nadlepšení v to zahrnujíc i smluvní pense. Úprava se vztahuje i na případy vzniklé před její účinností. Důchody, které byly až dosud vypláceny do druhého státu, budou převzaty tímto druhým státem. V zájmu ochrany důchodců se však stanoví, že důchody mají být i nadále vypláceny v dosavadní výši, je-li to pro důchodce příznivější.

Použitý způsob v nové úmluvě se vztahuje zásadně i na nemocenské pojištění a na rodinné přídavky. Na příklad rodinné přídavky na děti bude poskytovat orgán sociálního zabezpečení toho státu, ve kterém dítě žije, bez ohledu na to, zda otec dítěte pracuje ve druhém státě.

Pokud jde o věcné dávky nemocenského pojištění, preventivní a léčebnou péči, počítá se se sjednáním zvláštní úmluvy o zdravotnické spolupráci, která upraví i otázky poskytování této péče. Proto nejsou v předkládané úmluvě podrobně upraveny a výslovně se stanoví, že prozatím až do sjednání zvláštní úmluvy o zdravotnické spolupráci zůstává pro tyto otázky v platnosti dosavadní úprava vyplývající z dosavadních úmluv a prováděcích dohod sjednaných na jejich základě. Z použitého způsobu se činí výjimka hlavně pro ty zaměstnance, kteří jsou vysíláni podnikem v jednom státě, zpravidla přechodně, na práci do druhého státu, na př. jako montéři a pod. V těchto případech platí pro sociální zabezpečení vysílaných zaměstnanců předpisy státu, ve kterém má sídlo podnik vysílající tyto zaměstnance, a pro poskytování dávek ze sociálního zabezpečení jsou příslušný orgány tohoto státu. Úprava se rovněž nevztahuje na případy dočasného pobytu ve druhém státě jako na př. při návštěvě, dovolené a pod.

Nahrazení dosavadních úmluv o spolupráci na poli sociální politiky a správy, o sociálním pojištění jedinou novou úmluvou je dokladem toho, že vzájemné vztahy mezi naší republikou a Bulharskou lidovou republikou se prohlubují na podkladě rovnosti, vzájemné pomoci, vzájemných výhod a vzájemné úcty.

Tato úmluva přispěje k dalšímu upevnění a rozvoji nerozborného a věčného přátelství, jež existuje mezi lidem naší země a bulharským lidem, které se nepodaří nikdy nikomu podkopat a uhasit. Přispěje k ještě těsnější spolupráci na všech úsecích života v zájmu národů obou zemí a velké věci míru, demokracie a socialismu.

Zahraniční výbor projednal dne 22. 3. Úmluvu mezi Československou a Bulharskou lidovou republikou o spolupráci na poli sociální politiky a Závěrečný protokol, podepsané v Praze dne 25. ledna 1957 a navrhuje plenu Národního shromáždění toto schvalovací usnesení:

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s úmluvou mezi Československou republikou a Bulharskou lidovou republikou o spolupráci na poli sociální politiky a Závěrečným protokolem, podepsanými v Praze dne 25. ledna 1957." (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Hlási sa niekto o slovo ? (Nikto.) Není tomu tak.

Budeme teda hlasovať, a to podľa predloženej zprávy výboru zahraničného.

Zisťujem, že Národné zhromaždenie je spôsobilé sa uznášať.

Kto súhlasí s tímto uznesením:

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Úmluvou mezi Československou republikou a Bulharskou lidovou republikou o spolupráci na poli sociální politiky a Závěrečným protokolem, podepsanými v Praze dne 25. ledna 1957", nech zdvihne ruku! (Hlasuje sa.)

Ďakujem. To je väčšina.

Tým Národné zhromaždenie prijalo jednomyseľne Úmluvu a Záverečný protokol.

Tým je vybavený prvý bod poriadku schôdze.

(Schůze přerušena v 17 hod. 35 min. - opět zahájena

v 17 hod. 55 min.)

Podpredseda Valo (zvoní): Otváram prerušenú 18. schôdzu Národného zhromaždenia.

Budeme pokračovať v prerokúvaní schváleného poriadku. Na programe máme druhý bod denného poriadku, ktorým je

2. Voľba predsedníctva Národného zhromaždenia.

Bol mi podaný písomný návrh poslancov Jurana, dr Hulínského, Štyndla, Jakoubka, Letavajovej, Prokopovej, Kaliského a druhov na voľbu predsedníctva Národného zhromaždenia podľa §§ 63 a 64 ústavy a §§ 8 a 15 rokovacieho poriadku.

Písomný návrh bol členom Národného zhromaždenia rozdaný.

Žiadam poslanca Jurana o prečítanie tohto návrhu.

Posl. Juran: Vážené Národní shromáždění!

Ve zmocnění poslanců Jurana, dr Hulínského, Štyndla, Jakoubka, Letavajové, Prokopové, Kaliského a druhů předkládám návrh na volbu předsednictva Národního shromáždění.

Jmenovaní poslanci navrhují, aby podle ustanovení §§ 63 a 64 ústavy a §§ 8 a 15 jednacího řádu Národního shromáždění bylo předsednictvo Národního shromáždění zvoleno takto:

Předsedou Národního shromáždění poslanec Zdeněk Fierlinger (potlesk); místopředsedy Národního shromáždění poslanci: Jozef Valo, Anežka Hodinová-Spurná, dr Dionysius Polanský, Antonín Fiala, Andrej Žiak (potlesk); členy předsednictva Národního shromáždění poslanci: Jiří Beneš, Josef Čermák, Pavol Dávid, Marie Fišarová, Jan Harus, Ladislava Kleňhová-Besserová, dr Jaroslav Krofta, Jaroslav Ledl, dr Štefan Manca, Václav Mandovec, Antonín Novotný, Ján Pavlík, gen. arm. Ludvík Svoboda, akademik Jaroslav Šimon, Josef Štětka, dr Vlasta Trpíková, Josef Závěta, František Zupka. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Sú nejaké pripomienky k tomuto návrhu? (Neboli.)

Nie sú.

Podľa ustanovenia § 64 ods. 1 ústavy koná sa voľba predsedu Národného zhromaždenia a podpredsedov zvláštnym hlasovaním.

Kto súhlasí s tým, aby za predsedu Národného zhromaždenia bol zvolený Zdeněk Fierlinger, nech zdvihne ruku! (Děje se.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa voľakto hlasovania? (Nikto.)

Vyhlasujem, že poslanec Zdeněk Fierlinger bol jednomyseľne zvolený za predsedu Národného zhromaždenia. (Potlesk)

Žiadam novozvoleného predsedu Národného zhromaždenia, aby sa ujal riadenia schôdze.

Předseda Fierlinger (ujímaje se předsednictví): Nyní přistoupíme k volbě místopředsedů Národního shromáždění.

Kdo souhlasí s návrhem, aby místopředsedy Národního shromáždění byli zvoleni poslanci: Jozef Valo, Anežka Hodinová- Spurná, dr Dionysius Polanský, Antonín Fiala a Andrej Žiak, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím jsou jednomyslně zvoleni místopředsedy Národního shromáždění poslanci Jozef Valo, Anežka Hodinová-Spurná, dr Dionysius Polanský, Antonín Fiala a Andrej Žiak. (Potlesk.).

Přistoupíme nyní k volbě ostatních členů předsednictva Národního shromáždění podle předloženého návrhu.

Kdo souhlasí s návrhem, aby členy předsednictva Národního shromáždění byli vedle předsedy a místopředsedů zvoleni poslanci: Jiří Beneš, Josef Čermák, Pavol David, Marie Fišarová, Jan Harus, Ladislava Kleňhová-Besserová, dr Jaroslav Krofta, Jaroslav Ledl, dr Stefan Manca, Václav Mandovec, Antonín Novotný, Ján Pavlík, generál armády Ludvík Svoboda, akademik Jaroslav Šimon, Josef Štětka, dr. Vlasta Trpíková, Josef Závěta a František Zupka, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím byli navržení poslanci jednomyslně zvoleni členy předsednictva Národního shromáždění. (Potlesk.)

Tím bylo zvoleno předsednictvo Národního shromáždění podle §§ 63 a 64 ústavy.

Dovolte mi soudružky a soudruzi poslanci, abych vám jménem svým i jménem všech zvolených členů předsednictva Národního shromáždění poděkoval za vaši důvěru.

Tím je vyřízen druhý bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání třetího bodu denního pořadu, kterým je

3. Doplňovací volba členů výborů Národního shromáždění.

Byl mi podán písemný návrh poslanců Jurana, dr Hulínského, Štyndla, Jakoubka, Letavajové, Prokopové, Kaliského a druhů na doplňovací volbu členů výborů Národního shromáždění, který byl již členům Národního shromáždění rozdán.

Prosím, aby soudruh poslanec Juran tento návrh přečetl.

Posl. Juran: Soudružky a soudruzi!

Ve zmocnění poslanců Jurana, dr Hulínského, Štyndla, Jakoubka, Letavajové, Prokopové, Kaliského a druhů předkládám návrh na doplňovací volby do výborů Národního shromáždění.

Jmenovaní poslanci navrhují, aby podle § 12 odst. 3 zákona o jednacím řádu Národního shromáždění byl počet členů a složení výborů Národního shromáždění upraven takto:

Navrhuje se zvýšit počet členů výboru z nynějších 25 na 35 členů. Poněvadž z tohoto výboru odcházejí čtyři poslanci a to Karol Tomášek, Anna Nechybová, Jozef Franko a Jozef Jantošík, navrhuje se, aby do rozpočtového a hospodářského výboru bylo zvoleno 14 nových členů a to poslanci: Blažena Čakrtová, Josef Čermák, Ján Haško, Jiří Hlavatý, Zdeněk Kalaš, Stanislav Kliman, Marcel Kubec, Zdeněk Kubín, Václav Pašek, Jan Podola, Viliam Schmidt, ing. Zdeněk Smékal, Jozef Valo a Zdeněk Vávra.

Navrhuje se, aby počet členů zemědělského výboru byl zvýšen z nynějších 25 na 35 členů a do výboru zvoleni jako noví členové tito poslanci: Jíří Beneš, Milan Hlobil, Josef Hronovský, Václav Jakoubek, Vladimír Kneip, Jaromír Kubánek, Jozef Malik, Anna Přibková, Tomáš Spáčil a František Šalgovič.

Navrhuje se, aby počet členů ústavně-právního výboru byl zvýšen z nynějších 19 na 25 členů a do výboru zvoleni jako noví členové tito poslanci: František Bubník, Ján Daniš, Josef Nehyba, dr Ignác Rendek, František Štefánik a Rudolf Táborský.

Navrhuje se, aby počet členů kulturního výboru byl zvýšen z nynějších 19 na 25 členů. Poněvadž z výboru odešel posl. Romančík, navrhuje se, aby do kulturního výboru bylo zvoleno celkem 7 nových členů a to poslanci: Jaromír Aust, Alena Bernášková, mg. Herbert Ďurkovič, Jan Havelka, Rudolf Kupka, ing. Jiří Lederer a Miloslav Pfeifer.

Navrhuje se, aby počet členů zdravotního výboru byl zvýšen z nynějších 19 na 25 členů. Poněvadž z výboru odcházejí poslanci Ľudovít Pollák a Jiří Beneš, navrhuje se, aby do zdravotního výboru bylo zvoleno celkem 8 nových členů a to poslanci: Vojtěch Aubrecht, František Beneš, Jozef Franko, Růžena Hromádková, Jaromír Kopecký, Bedřich Kozelka, Václav Leška a Božena Procházková.

Navrhuje se, aby počet členů zahraničního výboru zůstal nezměněn, t. j. 25 členů, aby však za poslance Emanuela Romančíka, Vincenta Pokojného a dr Ignáce Rendeka, kteří z výboru odcházejí, byli do zahraničního výboru jako noví členové zvoleni tito poslanci: Štefan Cap, Matúš Brida a ing. Viktor Šurka.