Zároveň však nutí sovětské rozhodnutí stoupence atomové války, aby odhalili roušku neupřímné mírumilovnosti a stanuli před celým světem ve své pravé podobě. Jak se ukázalo v těchto dnech, není stoupenců masového ničení příliš mnoho, i když zaujímají vlivné a dokonce vládnoucí posice ve Spojených státech amerických a v některých jiných zemích atlantického bloku. Státní departement USA, aniž do hloubky prozkoumal sovětské rozhodnutí, uveřejnil prohlášení, v němž odpověděl na konkrétní a jasný krok Sovětského svazu záplavou urážek. Toto prohlášení vypadalo tak neobratně a směšně, že četné americké listy je ostře kritisovaly. Konstatovaly, že sovětské rozhodnutí bude uvítáno s velkým nadšením a radostí na celém světě, kdežto americké stanovisko vyvolá nutně znepokojení a rozhořčení. Ve snaze napravit svůj omyl svolal Dulles tiskovou konferenci, na níž se znovu hrubě snažil překroutit smysl a cíle sovětského rozhodnutí. Dullesovi na pomoc přispěchal později na své tiskové konferenci i president Eisenhower, který většinou opakoval jen slova Dullesova.

Celý svět a veškeré lidstvo sleduje s úžasem a nevolí tento postoj amerických vládních představitelů a ptá se po jeho příčině. Vidí snad Eisenhower v dalších pokusech s nukleárními zbraněmi jeden z prostředků jak zastavit blížící se krisi a stoupající nezaměstnanost? Nebo co si slibují od dalšího horečného zbrojení země Atlantického paktu, jejichž hospodářská situace se stále zhoršuje?

Ať už odpoví státníci kapitalistických zemí jakkoliv na tyto otázky, nic nemůže odvrátit nedůvěru světové veřejnosti k západní politice fikcí a předstírání, když proti ní a proti pouhým slovům o míru staví Sovětský svaz tak velkorysé mírové činy. "Americká politika, " napsal vlivný americký komentátor Walter Lippmann, "prožívá těžkosti. Je tomu tak proto, že se snaží předkládat veřejnosti politiku, která je z toho či onoho důvodu zastaralá, pomyslná a velmi nepopulární."

Každý, kdo odpovědně posoudí americkou a sovětskou politiku v atomovém zbrojení, musí se, ať už je jeho světový názor jakýkoliv, postavit za reálnou a lidstvu prospěšnou politiku Sovětského svazu. Také pro nás, příslušníky Československé strany lidové, je naprosto jasné, na které straně musíme stát. Mírová politika Sovětského svazu je totiž v plném souladu s křesťanskými zásadami, k nimž se hlásíme.

"Nezabiješ," říká přikázání - a může být lepšího pochopení tohoto zavazujícího příkazu, než je nedávné usnesení Nejvyššího sovětu SSSR, podle kterého se zatím aspoň jednostranně v Sovětském svazu zastavují pokusné výbuchy?

"Pokoj lidem dobré vůle," zní už téměř po dvě tisíciletí mírová výzva, kterou nám každoročně připomíná poesie našich českých vánoc. Úsilí o nastolení trvalého míru a dorozumění mezi národy je jednou ze zásad sovětské zahraniční politiky. Vyslovujeme radostný souhlas s jejími mírovými akcemi a vyvozujeme z nich mravní povinnost zvyšovat neustále svůj podíl na mírové výstavbě vlasti a přesvědčovat též křesťany na Západě, aby spolu s námi, se všemi lidmi dobré vůle na celém světě bojovali za skončení závodů ve zbrojení a zastavení zkoušek se všemi zbraněmi hromadného ničení.

Tento náš úkol je o to těžší, že je to právě Adenauerova křesťansko- demokratická strana CDU, která za naší západní hranicí nejsilněji propaguje politiku zbrojení a válečné hysterie. Argument, který má Adenauer pro svou politiku, je stejný, jakého používal kdysi Hitler: zbrojení je nutné, neboť prý hrozí Německu nebezpečí se strany Sovětského svazu.

Ne nadarmo byl kancléř Adenauer jmenován čestným rytířem Německého řádu, neboť jeho revanšistické plány a záporný postoj vůči slovanským národům jsou plně v souladu se staletou tradicí onoho agresivního řádu. Mezi věřícími západního Německa a na Západě vůbec však vzrůstají řady těch, kteří stále jasněji chápou, jak diametrálně se rozcházejí zásady křesťanského učení se zásadami politiky jejich vlád. Docházejí k přesvědčení, že mohou stát jedině na straně míru, spravedlnosti a lidskosti.

My Čechoslováci jsme hrdi na to, že neúchylně sledujeme cestu mírové socialistické výstavby vlasti a přátelské spolupráce mezi národy. Naše úspěchy v rozvoji průmyslové a zemědělské výroby, ve vědách i umění jsou naším cenným příspěvkem v boji za mír. Dnes, kdy tento boj vstoupil do rozhodujícího stadia a kdy rozhodnutí Nejvyššího sovětu SSSR znamená reálnou možnost vytvořit přátelské svazky mezi národy, musíme ještě zvýšit své mírové úsilí a ještě častěji si připomínat, že Československo morálně, hospodářsky a politicky silné může být jedním z nejdůležitějších základních kamenů mírového tábora ve světě.

My, sousedé Spolkové i Německé demokratické republiky, pozorujeme s účastí hnutí německého lidu proti atomovému zbrojení a věříme, že německý lid se rozhodne sám pro svůj vlastní život a ne pro svou smrt v atomové válce, kdyby její vzplanutí na svém území připustil.

Boj o trvalý mír ve světě vstoupil do rozhodujícího stadia. Nechť všemu lidstvu, a nám křesťanům především, zaznívají jako výzva i varování slova Takaši Nagaje, tak důrazně položená na závěr knihy "Zvony Nagasaki"... Nebe zakazuje myslit na novou válku: s atomovou bombou by to znamenalo zničení lidstva. A proto voláme z našich ubohých domků na svahu Urakami v městě Nagasaki ke všem národům na zemi: Vzdejte se války! Pomáhejme si, pracujme společně v duchu všeobecné lásky a bratrství, aby Urakami bylo poslední obětí bomby."

Proto my, příslušníci čs. strany lidové, sjednocení v pevné Národní frontě, přispějeme všemi svými silami k společnému boji našeho lidu o zákaz zbraní hromadného ničení, aby hrozba nepředstavitelné atomové zkázy definitivně zmizela nad Evropou a nám a příštím generacím bylo zajištěno požehnání míru. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ďakujem s. posl. Gemrotovi za jeho prejav. Prosím s. posl. Štefánika, aby sa ujal slova.

Posl. Štefánik: Vážený súdruh prezident, vážené Národné zhromaždenie!

Otázka zastavenia pokusov s atómovými a vodíkovými zbraňami je jednou zo základných podmienok zachovania svetového mieru a blaha celého ľudstva. Horúčkovité zbrojenie a uskutočňovanie pokusov so zbraňami hromadného ničenia stále viac ohrozuje zdravie a vývoj budúcich generácii. Boj proti atómovej smrti stáva sa záležitosťou celého ľudstva. Priamo zákonite na čele tohto úsilia stojí Sovietsky sväz, ktorý neúnavne a so všetkou rozhodnosťou usiluje sa dosiahnuť s veľmocami, ktoré vlastnia atómové a vodíkové zbrane, dohodu o okamžitom zastavení pokusov s týmito zbraňami.

Napriek úsiliu Sovietskeho sväzu a rozhodného postoja prevážnej väčšiny ľudstva však západné veľmoci, Spojené štáty a Veľká Británia, i naďalej trvajú na pokračovaní pokusov a nezodpovedne si zahrávajú s atómovým nebezpečenstvom. Atómová príšera ako Damoklov meč visí nad hlavami ľudstva. A práve preto celá svetová verejnosť s tak nevšedným uspokojením a veľkou radosťou prijala zprávu o rozhodnutí Najvyššieho sovietu a vlády SSSR o jednostrannom zastavení pokusov s nukleárnymi zbraňami v Sovietskom zväze.

Ohlas na tento veľkorysý a historický čin Sovietskeho sväzu na celom svete sa stále vzmáha a je čoraz rozhodnejší. Podobne ako sa Bevan v anglickom parlamente s rozhorčením obrátil na Macmiliana s otázkou: "Prečo nekonáte morálnejšie, prečo neprijmete sovietsky návrh?", obracia sa takto teraz celý svet na západné veľmoci s otázkou: dokedy ešte chcete sa zahrávať s trpezlivosťou ľudstva? Kedy konečne prestanete s nezmyselnou politikou horúčkovitého zbrojenia? Prečo neprijmete sovietsky návrh?

Až priam zarážajúca je cynickosť, s akou Spojené štáty reagovali na návrh a čin Sovietskeho sväzu. Vraj v záujme ľudstva musia pokračovať v ďalších pokusoch. Údajne ich cieľom je vyrobenie akejsi "čistej vodíkovej bomby". Nuž, ak si páni vo Washingtone myslia, že toto si vyžaduje záujem ľudstva, tak sú na hroznom omyle. Použitie atómovej bomby už samo o sebe by znamenalo tak hroznú kataklizmu, že pri nej rozdielnosť koncentrácie žiarenia nehrá naozaj podstatnú úlohu. Ak chcú Spojené štáty skutočne hájiť záujmy ľudstva, nech sa pripoja k sovietskemu návrhu, nech prestanú s vražednými pokusmi, pretože všeobecné a definitívne zastavenie pokusných výbuchov je najnaliehavejšou požiadavkou dnešnej doby, je skutkom opravdu humánnym. Národy sveta veľmi bedlivo pozorujú, kto konkrétnymi činmi napomáha svetovému mieru a kto chce svet udržovať v ovzduší stáleho napätia a nedôvery. Vidia to stále jasnejšie a vidí to i všetok náš ľud a preto tak spontánne čo najrozhodnejšie víta ďalší mierový čin Sovietskeho sväzu, podporuje myšlienku mierového riešenia otázok na konferencii šéfov vlád, preto tak víta návrh vlády Československej republiky, aby otázka zastavenia pokusov s jadrovými zbraňami bola ako prvá zaradená na program rokovaní konferencie šéfov vlád.

A práve keď pod tlakom svetovej verejnej mienky rysujú sa perspektívy zvolania konferencie na najvyššej úrovni a keď Sovietsky sväz podniká tak významné kroky pre odstránenie atómovej hrozby a pre priateľské spolunažívanie národov, usilujú sa agresívne kruhy západných mocností a s nimi na ziskoch sa podieľajúci militaristi západného Nemecka i napriek odporu svojho vlastného ľudu o vyzbrojenie wehrmachtu raketovými atómovými zbraňami, čo priamo ohrozuje mier a bezpečnosť európskych národov. My v Československu nesmieme a nebudeme sa nečinne prizerať Adenauerovým plánom na vyzbrojenie západonemeckého wehrmachtu najstrašnejšími zbraňami. Nesmieme a nemôžeme sa nečinne prizerať, pretože toto sa deje v bezprostrednom susedstve našej vlasti a ohrozuje naše pokojné mierové budovanie. Národy našej vlasti nemôžu sa nečinne prizerať k znovu ožívaniu revanšizmu a fašizmu v západnom Nemecku, toho fašizmu, ktorého pravá ohavná tvár sa už toľkokrát ukázala všade na celom svete a bezprostredne znova i u nás pri nedávnom odhalení masových hrobov - diela to fašistických príslušníkov POHG. Smrteľné výkriky, hrôzou a bolesťou skrivené ústa nevinných zavraždených detí, matiek i starcov z Kremničky, Nemeckej žalujú a výstrahou volajú: Ľudia, bdejte a nezabúdajte! Všetok slovenský ľud o to rozhodnejšie a dôraznejšie odsudzuje tých, ktorí nás chceli pod patronátom nemeckého fašizmu uvrhnúť do stredovekého duševného tmárstva a otrockého jarma. Slovenský ľud, ktorý sa po tisícročnej biede a porobe zbavil otrockých pút, stále jasnejšie vie, že ako slobodný národ jedine v bratskom zväzku s českým národom má možnosť budovať krásnu vlasť v ľudovodemokratickom Československu. Preto nikdy nedopustí, aby zneužívaním hrdosti a citov slovenského ľudu sa v akejkoľvek podobe mohli zopakovať roky obdobia t. zv. "slovenského štátu", ktoré v jeho dejinách zapísali najtmavšiu stránku, ktoré pre slovenský ľud znamenali neodvratnú národnú katastrofu a ktoré zapríčinili stratu najvernejších a najlepších synov a dcér robotníckej triedy. Poučený týmito hroznými poznatkami priamych dôsledkov fašizmu ešte pevnejšie sa zomkýna v bratskú jednotu našich národov a nikdy nedopustí, aby táto jednota bola narušená. Ľud Slovenska ešte pevnejšie zomkýna sa okolo vlády Národného frontu a pod vedením Komunistickej strany Československa vynakladá stále väčšie úsilie k dobudovaniu socializmu a k výstavbe krásnej socialistickej vlasti, spoločnej to vlasti Čechov a Slovákov. Súčasne do celého sveta volá a ukazuje na hrôzy a výčiny, ktoré dokáže spáchať jedine fašizmus.

Národy sveta žiadajú rozhodné kroky k mieru. Základným záujmom ľudstva je odstránenie hrozby atómovej smrti a priateľská spolupráca všetkých národov. Toto je presvedčenie a vôľa i všetkého československého ľudu. Preto tak rozhodne odmieta nebezpečnú politiku západných mocností a čo najrozhodnejšie podporuje opatrenia a kroky sovietskej vlády i našej vlády Národného frontu, ktoré smerujú k odstráneniu hrozby atómovej vojny. Zaraďuje sa do šíkov tých, ktorí všemožne prispievajú k ozdraveniu medzinárodnej situácie a k vytvoreniu priaznivých podmienok mierovej spolupráce medzi národmi. To, čo očakávajú národy celého sveta, to si túžobne prajeme my všetci v Československu, to si prajú i všetci príslušníci slovenskej Strany slobody, a pre dosiahnutie týchto záujmom ľudstva opravdu slúžiacich cieľov urobíme všetko, čo len bude v našich silách. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Dávam slovo poslankyni Polachovej.

Posl. Polachová: Vážený pane presidente, vážené Národní shromáždění!

Chtěla bych jako členka Výboru žen a matka říci několik slov o tom, jak cítí a jednají dnes ženy, kterým nejvíce leží na srdci otázka míru nebo války.

Nemohu nevzpomenout doby před 20 lety, období Mnichova. Kolik strašlivé úzkosti jsme tehdy prožívali. Matky se chvěly o budoucnost svých dětí, ženy o muže, otce a milence a všichni poctiví vlastenci o bytí a nebytí naší republiky. Dusili jsme se hořem, když etapovitě kus po kuse drahé naší vlasti byl trhán z historického celku. Mlčet k tomu, nebránit se! Tak zněl příkaz tehdejší vlády.

A pak přišla strašná válka, která nejen našim, ale miliónům matek nejrůznějších národů rvala děti z náručí, vraždila muže i ženy. Lidice, Ležáky - koncentrační tábory. Kolik nezměrného utrpení přinesla nám a celému světu! Kolik lidského štěstí bylo rozbito, kolik tužeb zmařeno! Kolik hrobů nadělala! A ještě dnes odkrýváme nové hroby, které nám připomínají celou strašnou tvář fašismu, jako hroby odkryté nedávno v Kremničce a Německé, ukazující, že fašismus je všude stejný, francouzský v Alžíru, německý v Bonnu, anglický na Kypru, nebo náš tak, jak se ukázal odkrytím zločinů příslušníků Hlinkových gard.

Hrůzy fašismu a nacismu máme ještě před očima a proto s největší úzkostí sledujeme, co se děje v západním Německu, u našich sousedů, všechny ty přípravy k nové válce, stavby základen k odpalování raket, vyzbrojování západoněmecké armády jadernými zbraněmi, všechnu tu protilidovou činnost Adenauerovy křesťansko-sociální strany, která přebírá úlohu Hitlera. Pan Adenauer ani nezměnil taktiku. Z počátku chtěl jen vojsko k udržení pořádku v zemi - dnes již má 7 divisí po zuby ozbrojených. Za nimi nacistické generály a Kruppy. Mraky se tam znovu stahují, o to nebezpečnější, že je fašisté chtějí napojit radioaktivitou. Ale my všichni věříme, že z nich pršet nebude. Vždyť ve světě je dnes situace podstatně jiná než před 20 lety, před Mnichovem. Naše republika je zbavena zrádné prodejné buržoasie, je součástí socialistického tábora, spojencem mocného Sovětského svazu, příslušníci světového tábora míru, na jehož straně je pravda i možnost válce zabránit. I v Německu je situace podstatně jiná. Vláda sice hlasuje pro vyzbrojení atomovými zbraněmi, ale lid a hlavně ženy mají mínění jiné. Nechtějí válku, nechtějí nové utrpení.

Svědčí o tom stále rostoucí mírové akce západoněmeckého lidu, množství dopisů, které docházejí od jednotlivců i organisaci. Stále mocněji ozývá se hlas německých žen proti přípravám nové války. Ozývá se na všech mezinárodních kongresech MDFŽ, zní v dopisech, které nám německé ženy píši. Na příklad paní Güldnerová z Frankfurtu nad Mohanem píše: "Přes prostorovou vzdálenost a národnostní hranice pojí nás společný cíl zajištění míru, pro lidství..." A dále: "Jen rozhodný odpor všech vrstev uvnitř jednotlivých národů proti atomovému zbrojení a proti zamýšlenému zřizování odpalovacích základen může znemožnit jejich vládám tento vývoj, neboť bez podpory obyvatelstva nezmohou nic vědci, ani vedoucí uvnitř svých organisací."

Nedávno vydalo 16 ženských buržoasních organisací výzvu ženám celého světa do boje proti nukleární válce. Odpověděly jsme jim, i dr Elizabeth Lüdersové, nejstarší člence bonnského parlamentu, na výzvu stejného znění ujištěním o své pomoci a rozhodnutím našeho lidu zabránit nové válce. Odpověděly jsme, že cestou, jak dosáhnouti míru, je vybudování bezatomového pásma ve střední Evropě, v našich zemích, a že proto učiníme vše, aby návrh polské vlády byl uskutečněn.

S radostí sledujeme akce britských žen a akce všech britských obránců míru. Četly jsme s rozechvěním o třídenním pochodu, kterým angličtí mírumilovní občané masově manifestovali svůj odpor ke zřizování raketových základen na území Velké Británie. Některé Angličanky se rozhodly projet v několika zvláštních autokarech celý svět s poselstvím míru a přátelství všech národů a států. My československé ženy se s celým srdcem ztotožňujeme s každým projevem mezinárodní solidarity žen v boji za mír a vítáme každý čin směřující k zastavení válečného štvaní, k zmírnění napětí mezi národy, k zničení jaderných zbraní a zastavení pokusů s nimi.

Poslední čin Sovětského svazu, usnesení Nejvyššího sovětu o jednostranném zastavení pokusů s jadernými zbraněmi, přivítaly naše ženy s největší radostí jako novou velikou naději na udržení míru, jako mocnou zbraň, která vyráží z rukou imperialistů zbraně namířené proti světu míru a socialismu. Vyslovujeme Sovětskému svazu svůj dík a slibujeme neochvějnou věrnost v tomto boji a podporu. Jsme si vědomy, že naše spojenectví se Sovětským svazem nám zaručuje, že před námi nestojí dnes přízrak Mnichova.

Svůj naprostý souhlas s tímto činem Sovětského svazu i se souhlasným prohlášením naší strany a vlády vyjadřují naše ženy nesčetnými dopisy, rezolucemi a závazky.