V uplynulom roku boli dane, platené obyvateľstvom,
vcelku splnené. Nebol splnený plán pôdohospodárskej
dane.
Za prvý štvrťrok t. r. bol celkom plán
štátnych príjmov v našom kraji prekročený
o čiastku 10,000.000 Kčs, no v jednotlivých
príjmoch, ako je daň pôdohospodárska,
daň zo mzdy, daň domová a miestny poplatok
z bytov, neboli plány splnené. Neplnenie plánu
u dane pôdohospodárskej súvisí so vznikom
nových celoobecných JRD, čím klesajú
zdroje tejto dane.
Stále rastie počet obcí v republike, ktoré
dane a poplatky inkasujú svojimi orgánmi. V roku
1958 je v našom kraji už 404 takýchto obcí.
V roku 1957 bola presunutá aj správa dane domovej
na 268 MNV v kraji, čo si vyžaduje novú formu
práce. V minulom roku len MNV v Ružomberku spravoval
domovú daň svojimi orgánmi.
Dosiahli sme to, že v kraji máme 94 obcí bez
nedoplatkov na daniach platených obyvateľstvom. Je
to najmä zásluhou aktívnej činnosti
1.308 aktivistov na tomto úseku.
Vážené Národné zhromaždenie!
V rámci neustáleho rozširovania účasti
ľudu na správe štátu aktívne sa
podieľajú aj výbory žien pri MNV pri plnení
všetkých politických a hospodárskych
úloh. Výbory žien sa aktívne v agitačných
skupinách zapájajú pre získavanie
roľníkov do JRD, ako napr. možno uviesť
súdružky z Rajeckého okresu Jozefínu
Brezániovú z Kľačí a Štefániu
Macáškovú z Jasenového, ktoré
účinne prispeli svojou obetavou prácou k
založeniu celoobecných JRD vo svojich obciach.
Výbory žien riešia rôzne problémy
vo výchove mládeže, starajú sa o prestárlych
v starobincoch, ako i o deti v jasliach. Starajú sa o poriadok
a čistotu v distribúcíi, o krajší
vzhľad našich obcí, o lepšie a kvalitnejšie
poskytovanie služieb obyvateľstvu a pod.
Je veľmi krásny príklad výboru žien
v Hornej Štubni, ktorý usporiadal pre ženy cigánskeho
pôvodu kurzy, zamerané na osobnú hygienu bývania,
ako i kurz na zaobchádzanie s novorodenými deťmi.
O kurz bol veľký záujem a pravidelne sa ho
zúčastňovalo 20 žien cigánskeho
pôvodu. Nedostatok je v tom, že táto skúsenosť
nebo uplatnená aj v ďalších obciach.
V tieto dni sa oboznamujú ženy v našom kraji
s Kroměřížskou výzvou a prijímajú
hodnotné záväzky na zveľaďovanie
obcí, lúk a pasienkov, v plnení plánu
výkupu a výroby v poľnohospodárstve.
To nasvedčuje, že podiel výborov žien
pri vytváraní radostného života v našej
vlasti je veľký a čestný.
Vážené súdružky, súdruhovia!
Pri zostavovaní nášho rozpočtu sa podieľajú
naši pracujúci v širokej miere a s vlastnosťou
dobrých hospodárov uplatňujú svoje
rôzne návrhy, organizačné opatrenia
a technické zlepšenia už pri zostavovaní
technicko-priemyselných a finančných plánov
na závodoch, výrobno-finančných plánov
v JRD, štátnych majetkoch, STS a iných štátnych
a hospodárskych organizáciách. To nám
dáva záruku, že náš mierový
rozpočet bude v národných výboroch
nielen splnený, ale aj vysoko prekročený,
čo znásobí našu mierovú silu
a umožní neustále zvyšovanie kultúrnej
a životnej úrovne našich pracujúcich.
To je cesta, ktorou národné výbory v celej
republike zvládnu riešenie všetkých zložitých
problémov našej socialistickej výstavby aj
po reorganizácii riadenia nášho národného
hospodárstva pri plnom uplatnení zásad zvýšenia
ekonomickej účinnosti riadenia hospodárstva,
spravovaného NV po prevedenej decentralizácii. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Dávam slovo posl. Kozelkovi.
Posl. Kozelka: Soudružky a soudruzi!
Náš státní rozpočet velmi jasně
dokumentuje mírový charakter zahraniční
i vnitřní politiky, kterou provádí
naše strana a vláda. Dokazuje to každá
kapitola státního rozpočtu. Výdaje
na kulturní, školské, zdravotní a sociální
služby poskytované buď zdarma, nebo za velmi
nízké ceny představují pro tento rok
bezmála 40 % celkových rozpočtových
výdajů. Z této částky připadá
skoro jedna polovina, tj. 17 miliard 581 miliónů
na výdaje, které slouží k zabezpečení
pracujících pro případ nemoci, mateřství,
invalidity, stáří nebo úmrtí,
jakož i výdaje na rodinné přídavky.
Všechny tyto náklady se rok od roku zvyšují.
To znamená, že rok od roku zlepšuje náš
lidově demokratický stát po všech stránkách
péči o pracující. Vezmu namátkou
jen několik příkladů: jestliže
v roce 1937 činily náklady na léky necelých
200 miliónů korun, dosáhly náklady
státu na bezplatné poskytování léků
pro daleko širší okruh obyvatel v roce 1956 částky
858 miliónů korun. Nebo vezměme rozsah lázeňského
léčení poskytovaného na účet
nemocenského či sociálního pojištění.
V roce 1937 bylo poskytnuto lázeňské léčení
necelým 40 tisícům pojištěnců.
V minulém roce dosáhl počet účastníků
lázeňského léčení 187.212.
A tak každý odstavec kapitoly státního
rozpočtu o národním pojištění
i sociálním zabezpečení dokazuje další
prohloubení péče strany a vlády o
potřeby pracujících i jejich rodinných
příslušníků na těchto
úsecích. V této souvislosti je však
třeba si uvědomit, že k tomu, aby tyto veliké
finanční prostředky byly co nejlépe
využity, musíme klást veliký důraz
na otázku správného a svědomitého
hospodaření těmito prostředky. Skutečnost,
že si pracující sami spravují a provádějí
nemocenské pojištění na našich
závodech a podnicích, podmiňuje také
velikou odpovědnost za správné a účelné
hospodaření těmito prostředky. Proto
se nemocenské pojištění zaměstnanců
stalo významnou součástí odborové
práce. Máme dnes široký aktiv desetitisíců
odborářů, který pracuje v komisích
národního pojištění a každodenně
řeší otázky, týkající
se ochrany zdraví pracujících, jejich zabezpečení
v době nemoci a mateřství.
Nová úprava nemocenského pojištění,
která vstoupila v platnost 1. ledna minulého roku,
přinesla podstatné zvýšení životní
úrovně našich pracujících, zejména
dělníkům značné zvýšení
náhrady za ušlý výdělek pro nemoc
či úraz. Zvýšení dávek
nahrazujících ušlý výdělek
pro nemoc a úraz vedlo však k tomu, zejména
v prvých 4 měsících roku 1957, že
došlo ke zneužívání těchto
výhod předstíráním a prodlužováním
pracovní neschopnosti. Tyto nešvary byly podporovány,
ať již přímo nebo nepřímo.
v řadě závodů především
nedostatečnou organisací práce, špatnou
připraveností výroby apod.
Nepříznivý vývoj absence však
mobilisoval odborové orgány i zdravotníky
k důslednému boji proti těmto škodlivým
zjevům. Výsledkem tohoto úsilí byla
skutečnost, že od května 1957 klesla absence
pod úroveň roku 1956. Avšak k výraznějšímu
snížení absence došlo po uskutečnění
některých účinných opatření
podle vládního usnesení č. 806/57,
tj. především předvolávání
práce neschopných po 7 dnech před lékařské
poradní komise a vyjmutí přesčasů
pro výpočet nemocenského. Celková
absence za rok 1957 dosáhla 5,19 %, což je sice o
0,16 % méně než v roce 1956, ale o 0,08 % více
než bylo plánováno. Také vývoj
v lednu a únoru tohoto roku vykazuje klesající
tendenci. Nicméně nás však tyto první
úspěchy nesmí vést k sebeuspokojení.
Revoluční odborové hnutí věnuje
důležitému problému absence i nadále
zvýšené úsilí, protože absence
je stále ještě značně vysoká,
a to zejména u dělníků. Jde nám
o to, aby byla odstraněna absence neodůvodněná,
kde dochází k zneužívání
výhod pojištění, kterou zaviňují
nedostatky v posudkové službě nebo špatná
organisace práce v závodech.
V boji proti neodůvodněné absenci je třeba
vypořádat se především s falešnou
solidaritou. Sociální vymoženosti je nutno
chránit proti sobectví těch, kteří
je chtějí neoprávněně využívat
ve svůj osobní prospěch. V tom spočívá
velká výchovná úloha Revolučního
odborového hnutí: vychovávat a vést
pracující k novému socialistickému
poměru ke společnému vlastnictví.
Soudružské návštěvy jsou v tomto
směru významným pomocníkem odborových
organisací. Je ovšem zapotřebí, aby
soudružské návštěvy byly lépe
organisovány, prováděny v širším
rozsahu a aby byla prohloubena jejich součinnost se zdravotníky
a vedením závodu. Tak je možno docílit
toho, aby jejich cenné výsledky a zkušenosti
byly na závodech v odborářské práci
plně využity, zevšeobecněny a pomáhaly
k nejrychlejší nápravě nedostatků.
I když soudružské návštěvy
nejsou ještě všude takto správně
chápány a prováděny, přesto
je třeba práci těch desetitisíců
dobrovolných pracovníků, kteří
pochopili společenský význam nového
nemocenského pojištění, uznat a právem
ocenit. Tito lidé, právě tak jako komise
národního pojištění, udělali
pro naši společnou věc velmi mnoho záslužné
práce a právem jim patří náš
dík. (Potlesk.) Toto jejich odborářské
poslání nemůže nám nahradit žádný
placený aparát.
Dosud málo pozornosti, a to jak ze strany Revolučního
odborového hnutí, tak ze strany orgánů
státní zdravotní správy a zejména
vedení závodů bylo věnováno
té absenci, která vzniká zbytečnými
onemocněními a úrazy, jejichž příčiny
tkví v nedostatečném předcházení
nemocem a úrazům a v nedodržování
zdravotních, hygienických a bezpečnostních
předpisů. Zvlášť závažná
je otázka úrazů a nemocí z povolání.
Základ prohloubení péče o bezpečnost
a zdraví při práci byl dán zákonem
č. 67/51 Sb., podle něhož odpovídá
vedení podniku, a to v plném rozsahu za zajišťování
bezpečné a zdravé práce. Dozor nad
tím, jak hospodářské orgány
plní své povinnosti, byl přenesen na Revoluční
odborové hnutí. Zákonem o hygienické
a protiepidemické péči č. 4/52 Sb.
byla pak orgánům státní zdravotní
správy svěřena kontrola nad dodržováním
hygieny práce.
Hospodářské orgány mají hlavní
podíl na nepříznivém vývoji
pracovní úrazovosti a nemocí z povolání.
Je tomu tak proto, že při plnění plánu
výroby zapomínají na lidi a že důsledně
neplní povinnosti v ochraně zdraví a bezpečnosti
při práci. Nepříznivý vývoj
pracovní úrazovosti neovlivnil dosud ani významný
zákon č. 58/56 Sb. o nové úpravě
odškodňování pracovních úrazů,
který vstoupil v platnost od 1. 1. 1957. Je to proto, že
tento zákon není na našich závodech
důsledně prováděn a že neplní
především svoji hlavní funkci, tj. předcházet
pracovním úrazům. Je nesporné, že
uplatňování tohoto zákona klade značné
požadavky na činnost odborových funkcionářů.
Situaci však ztěžuje ještě ta skutečnost,
že hospodářské orgány mají
často zájem na tom, aby tento zákon nebyl
důsledně používán.
Dalším faktorem, který nepříznivě
ovlivňuje úsilí o snižování
úrazovosti, je nedostatečná péče
o výchovu pracujících k bezpečné
práci na našich závodech. Je na odborových
organisacích, aby daleko důsledněji než
dosud využívaly dané pravomoci, aby soustavnou
kontrolou a důraznějším prosazováním
požadavků pracujících na ochranu zdraví
a bezpečnost při práci prosazovaly u zodpovědných
hospodářských pracovníků plnění
všech jejich zákonných povinností. Zejména
nyní bude třeba využít významných
změn v organisaci a řízení národního
hospodářství, které podstatně
rozšiřují účast pracujících
na řízení výroby k tomu, aby se v
daleko větší míře zvětšil
vliv odborové organisace v závodě také
na řešení otázek ochrany zdraví
a bezpečnosti při práci. K zlepšení
stavu a úrovně zdravotních a bezpečnostních
zařízení na jednotlivých pracovištích
bude třeba daleko účinněji využívat
kolektivních smluv a prostředků z podnikových
fondů pracujících, které nejsou čerpány
právě pro tyto účely. V současné
době jsou vytvářeny všechny podmínky
k tomu, abychom mohli zahájit frontální útok
proti příčinám úrazů
a nemocem z povolání. Proto Ústřední
rada odborů připravuje na květen t. r. "Měsíc
bezpečnosti". Chtěl bych zdůraznit,
že nejde o žádnou jednorázovou akci, ale
naopak, "Měsíc bezpečnosti" má
být nástupem k trvalému zlepšení
péče o ochranu zdraví pracujících
ve všech závodech. Tato akce obsáhne mimo pracovní
také požární a dopravní bezpečnost.
Protože se hospodářské orgány
ve značné míře podílejí
na příčinách vysoké absence
pro nemoc a zejména pro úraz, je třeba využívat
všech opatření, která by materiálně
postihla závody a hmotně je zainteresovala na důsledném
vytváření podmínek pro zdravou a bezpečnou
práci. Především půjde o to,
aby odborové orgány, kterým je svěřena
správa nemocenského pojištění,
mnohem více využívaly zákonné
možnosti zvyšovat závodům pojistné
v těch případech, kde na podkladě
zjištění hygienika nebo inspektora bezpečnosti
práce zařízení závodu nevyhovuje
zdravotním nebo bezpečnostním předpisům
a nejsou dělána náležitá opatření
k nápravě.
Od dubna do září t. r. se zavádí
na zkoušku v několika desítkách závodů
v různých odvětvích proměnlivé
pojistné, podle skutečně dosažené
absence. Eventuální zvýšení pojistného
půjde pak na vrub vlastních nákladů
podniku. To nepochybně povede hospodářské
pracovníky k tomu, aby věnovali soustavnou pozornost
absenci a zvláště jejím příčinám.
Neuspokojivý stav v protiúrazové zábraně
způsobuje veliké, mnohdy nenahraditelné škody
na zdraví našich pracujících a k tomu
ještě vysoké ztráty národohospodářské.
Vysoký počet úrazů způsobuje
nejen značné ztráty pracovního času,
ale vyžaduje také zvýšené náklady
na léčení, odškodné a v neposlední
řadě i na vzestup počtu invalidních
důchodců. V roce 1957 bylo přiznáno
celkem 81.792 invalidních důchodů, tj. o
20.360 více než v roce 1956. A k takovým důsledkům
by docházet nemuselo, kdybychom na našich závodech
věnovali soustavnou péči především
preventivním opatřením na úseku ochrany
zdraví a bezpečnosti při práci. Zde
bude muset také Státní úřad
sociálního zabezpečení vyvinout mnohem
více úsilí k tomu, aby přešel
od provádění pasivní sociální
politiky k aktivní sociální politice.
Jsem přesvědčen, že totéž
co jsem uvedl o zneuživatelích výhod nemocenského
pojištění, platí v nezmenšené
míře také o důchodovém zabezpečení.
A kdo jiný si v tom může udělat pořádek,
když ne dělníci sami prostřednictvím
Revolučního odborového hnutí.
Právě tak je tomu i v otázkách prevence
na pracovištích, na tom, jak Státní
úřad sociálního zabezpečení
bude soustavně ukazovat na příčiny
úrazů a spolu s Revolučním odborovým
hnutím žádat radikální nápravu
v odstraňování těchto příčin.
Rovněž rehabilitaci bude nutno plněji využívat,
aby se do výroby mohlo vracet daleko více zaměstnanců
s obnovenou pracovní schopnosti. Prostě umět
vracet lidem znovu radost ze života.
A konečně v závěru chtěl bych
ještě jednou zdůraznit nutnost pozorného
hospodaření s prostředky nemocenského
pojištění. Předsednictvo Ústřední
rady odborů v únoru t. r. uložilo odborovým
orgánům provádění důsledných
kontrol a dodržovat socialistickou disciplinu při
vydávání prostředků na dávky
nemocenského pojištění. Současně
schválilo, aby u rodinných přídavků
byla ve druhém čtvrtletí t. r. provedena
prověrka jejich výplat ve všech závodech
a u všech příjemců, neboť právě
ve výplatách rodinných přídavků
na děti je velmi mnoho vážných nedostatků.
V tomto roce bude se celé Revoluční odborové
hnutí soustřeďovat na hlavní problémy,
které jsou zdrojem převážné části
dosavadních nedostatků. Jde především
o stálé snižování absence pro
nemoc a úraz v nejužší spolupráci
s odpovědnými hospodářskými
pracovníky i se zdravotníky a o zlepšení
hospodaření s prostředky nemocenského
pojištění.
Na podkladě dosavadních zkušeností i
učiněných opatření jsou všechny
předpoklady k tomu, aby závažné politické
úkoly na úseku národního pojištění,
ochrany a bezpečnosti práce byly splněny.
Funkcionáři i členové Revolučního
odborového hnutí učiní všechno
k tomu, aby zvýšených prostředků
na nemocenské a sociální zabezpečení
se dostalo jen těm, kteří si to plně
zaslouží. Tak bude zajištěno správné
hospodaření i na úseku národního
pojištění. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Dávam slovo posl. Hejlovej.
Posl. Hejlová: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi!
Můj volební obvod je podhoří Orlických
hor, okres Lanškroun. Kopce a lesy až 600-800 m nadmořské
výšky. Ale je u nás krásně a
máme svůj i když chudší kraj z
celého srdce rádi. Lidé jsou u nás
prostí, skromní a dovedou se těšit i
z menších úspěchů, které
nám pilné ruce a příroda dávají.
Právě těchto dobrých vlastností
našich lidí je si vědoma strana a vláda;
aby výsledky při zvyšování zemědělské
výroby byly ještě lepší, abychom
dokázali splnit ukazatele pětiletého plánu
za 4 roky, aby nám neodcházela mládež
z vesnic a nehledala jiné povolání, k tomu
také přispějí částky,
které jsou ve státním rozpočtu na
rozvoj zemědělské výroby.
Vzhledem k rozvoji družstevní velkovýroby,
jak uvedl ve své zprávě ministr financí
s. Ďuriš, jsou letošního roku částky
podstatně vyšší.
Z celkové částky 10.435,500.000 Kčs
připadá na zvelebení rostlinné výroby
328 miliónů Kčs, na zlepšení
a zvýšení živočišné
výroby 790,500.000 Kčs, na zemědělské
školství připadá 686 miliónů
Kčs. Je to hodně peněz, záleží
nyní jen na nás, jak s nimi budeme hospodařit.
U nás máme starosti, jak se vyrovnat s výrobou,
výstavbou i kulturními zařízeními
a zařadit se mezi nejlepší okresy našeho
Pardubického kraje. Podstatně se u nás změnil
život. Chudou obživu dávala políčka
vesnic pod Suchým vrchem. Pamatuji se velmi dobře,
že i v mé rodné obci Bystřeci chalupníci,
když chtěli zajistit rodině obživu, obdělávali
i takové stráně, kam se s krávou nedostali
a tak tahali pluh sami. Pamatuji se na výměnkáře
a výměnkářky ohnuté, s pokroucenými
klouby od celoživotní dřiny, pro které
tehdejší společnost neměla často
ani dost chleba.
Odpusťte, že jsem si trošku zavzpomínala.
To už je vše za námi a takovéto věci
se dovídáme jen ve vesnických kronikách
a ze vzpomínek starších lidí. Ale porovnávat
je nutné, abychom si nového života na vesnici
více vážili. Potom máme vždy i
více síly a chuti k odstraňování
nedostatků, kterých je v našich JZD stále
ještě dost.