Předseda Fierlinger.

Místopředsedové Valo, Hodinová - Spurná, dr. Polanský, Fiala, Žiak.

Předseda vlády V. Široký, první náměstek předsedy vlády dr. Dolanský, první tajemník ÚV KSS Bacílek, náměstkyně předsedy vlády inž. Jankovcová; ministři Barák, inž. Šimůnek, dr. h. c. Plojhar, dr. inž. Šlechta, Bakuľa, Ďuriš, Krajčír, Krosnář, Machačová, Poláček, Uher, Beran, Jonáš, Reitmajer, dr. Škoda, inž. Černý, Dvořák, dr. Kahuda, gen. plk. Lomský, dr. Neuman, Ouzký, Pospíšil, inž. Púčik, dr. Vlasák.

333 poslanců podle prezenční listiny.

Z Kanceláře NS: vedoucí Kanceláře NS Kováčik.

Předseda (zvoní): Zahajuji 27. schůzi Národního shromáždění.

Sděluji, že došel dopis předsedy vlády ze dne 10. října 1958, kterým oznamuje, že president republiky svým rozhodnutím ze dne 8. října 1958 svolal Národní shromáždění podle § 49 odst. 1 ústavy k podzimnímu řádnému zasedání do Prahy na den 16. října 1958.

Dále sděluji, že došel dopis předsedy vlády ze dne 15. října 1958, kterým oznamuje, že president republiky rozhodnutím ze dne 15. října 1958 podle § 74 odstavec 1 č. 6 ústavy

zprostil náměstka předsedy vlády Karla Poláčka úřadu náměstka předsedy vlády, jmenoval ho ministrem a pověřil ho řízením ministerstva všeobecného strojírenství a

zprostil ministra Emila Zatloukala úřadu ministra.

Od poslední schůze Národního shromáždění vzdali se poslaneckého mandátu poslanci Jiří Beneš a František Rygar.

Užší předsednictvo Národního shromáždění se usneslo navrhnout Národnímu shromáždění k projednání tento denní pořad, který byl členům Národního shromáždění rozeslán:

1. Zpráva výboru mandátového o ověření platnosti volby nových poslanců;

2. Zprávy předsedy Národního shromáždění podle § 66 odst. 7 ústavy o činnosti předsednictva Národního shromáždění;

3. Společná zpráva výborů zemědělského, kulturního, zdravotního, ústavně-právního a rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona o druhém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Republiky československé;

4. Společná zpráva výboru ústavně-právního a výboru rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o národních podnicích a některých jiných hospodářských organizacích;

5. Společná zpráva výboru ústavně-právního a výboru rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi;

6. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 107/1953 Sb., o devizovém hospodářství;

7. Společná zpráva výboru ústavně-právního a výboru rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly;

8. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona o trvalém usídlení kočujících osob;

9. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o nabývání a pozbývání československého státního občanství;

10. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru;

11. Společná zpráva výboru zahraničního a výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu ústavního zákona o konečném vytyčení státních hranic s Polskou lidovou republikou;

12. Společná zpráva výboru zahraničního a výboru kulturního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé k projevu souhlasu přístup k Všeobecné úmluvě o autorském právu ze dne 6. září 1952 a k dodatkovým protokolům č. 2 a č. 3;

13. Společná zpráva výboru zahraničního a výboru rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé k projevu souhlasu Dohoda mezi Československou republikou a Německou demokratickou republikou o prodloužení prioritních lhůt v oboru vynálezů a ochranných známek, podepsaná v Praze dne 26. června 1958.

Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy s navrženým pořadem schůze souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji, to je většina. - Tím Národní shromáždění schválilo pořad schůze.

Přistoupíme k projednávání prvního bodu denního pořadu, kterým je

1. Zpráva výboru mandátového o ověření platnosti volby nových poslanců.

Zpravodajem je poslanec Vodička, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vodička: Soudružky a soudruzi poslanci!

Mandátový výbor Národního shromáždění mne pověřil, abych vám podal zprávu o dnešním jednání výboru, který se sešel, aby přezkoumal platnost volby nově zvolených poslanců Národního shromáždění Přemysla Novotného, Pavla Tonhausera, Melichara Formánka a Jana Novotného.

Vláda stanovila svým usnesením, aby se dne 13. července 1958 konaly doplňovací volby ve volebním obvodu č. 161 - Hlinsko, kraj Pardubice, dne 27. července 1958 ve volebním obvodu č. 313 - Zvolen, kraj Banská Bystrica, a dne 31. srpna 1958 ve volebních obvodech č. 207 - Jeseník a č. 220 - Kojetín - Prostějov, kraj Olomouc.

V těchto doplňovacích volbách byli zvoleni poslanci: ve volebním obvodě č. 161 - Hlinsko poslanec Přemysl Novotný, ve volebním obvodě č. 313 - Zvolen poslanec Pavel Tonhauser, ve volebním obvodě č. 207 - Jeseník poslanec Melichar Formánek a ve volebním obvodě č. 220 - Kojetín - Prostějov poslanec Jan Novotný.

Mandátový výbor přezkoumal ve své schůzi předložené doklady, týkající se všech čtyř doplňovacích voleb, a to písemná prohlášení kandidátů, zápisy obvodních volebních komisí o registraci kandidátů na poslance Národního shromáždění, zápisy obvodních volebních komisí o sčítání hlasů a zápisy Ústřední volební komise pro doplňovací volby do Národního shromáždění.

Po prozkoumání uvedených dokladů zjistil mandátový výbor, že doplňovací volby ve volebních obvodech č. 161, 313, 207 a 220 byly provedeny v plném souhlasu s předpisy ústavního zákona o volbách do Národního shromáždění a o volbách do Slovenské národní rady a s předpisy zákona o volbách do Národního shromáždění. Mandátovému výboru nedošla žádná oznámení nebo stížnosti na porušení zákonných předpisů o volbách do Národního shromáždění.

Poněvadž doplňovací volby byly provedeny v plném souhlasu se zákonnými předpisy o volbách do Národního shromáždění a není důvodu pro zrušení jejich platnosti, doporučuje mandátový výbor Národnímu shromáždění, aby podle § 50 zákona č. 27 Sbírky zákonů z roku 1954 o volbách do Národního shromáždění platnost voleb poslanců Přemysla Novotného, Pavla Tonhausera, Melichara Formánka a Jana Novotného ověřilo.

Předseda: Slyšeli jste zprávu mandátového výboru.

Hlásí se někdo o slovo k této zprávě? (Nikdo.)

O slovo se nikdo nehlásí, budeme tedy hlasovat.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení, jak je obsaženo ve zprávě mandátového výboru, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění schválilo zprávu mandátového výboru a ověřilo tak platnost volby uvedených poslanců.

Poněvadž se poslanci Přemysl Novotný, Pavel Tonhauser, Melichar Formánek a Jan Novotný dostavili do dnešní schůze, přistoupíme ke slibu podle § 42 ústavy, a to tím způsobem, že bude přečten ústavou předepsaný poslanecký slib, jmenovaní poslanci ke mně přistoupí a vykonají slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení formule slibu a jmenované poslance žádám, aby ke mně přistoupili vykonat slib.

Vedoucí kanceláře NS Kováčik (čte):

"Sľubujem, že budem verný Republike československej a jej ľudovodemokratickému zriadeniu. Budem zachovávať jej zákony a svoj mandát vykonávať podľa najlepšieho vedomia a svedomia na prospech ľudu a štátu."

Posl. Přemysl Novotný (podávaje předsedovi ruku): Slibuji.

Posl. Pavel Tonhauser (podávajúc predsedovi ruku): Sľubujem.

Posl. Melichar Formánek (podávaje předsedovi ruku): Slibuji.

Posl. Jan Novotný (podávaje předsedovi ruku): Slibuji.

Podpredseda NZ Valo (ujímajúc sa vedenia schôdze): Súdružky a súdruhovia poslanci! Tým sme prerokovali prvý bod denného poriadku.

O niekoľko dní uplynie štyridsať rokov od doby, keď český a slovenský ľud, vedený príkladom Veľkej októbrovej socialistickej revolúcie, zvíťazil vo svojom národnooslobodzovacom boji a keď sa zrodila Československá republika.

K tomuto výročiu prehovorí teraz predseda Národného zhromaždenia súdruh Zdeněk Fierlinger.

Předseda NS Fierlinger: Slavné Národní shromáždění, soudružky a soudruzi!

V těchto dnech vzpomínáme 40. výročí dne, kdy na troskách polofeudální rakousko-uherské monarchie v důsledku revolučního boje širokých lidových vrstev, podníceného ideami a příkladem Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku, vznikl samostatný stát Čechů a Slováků - Československá republika. Vzpomínáme této významné události, která hluboce ovlivnila vývoj a život našich národů, umožnila rozvinutí a zpevnění řad našich pracujících vrstev v jejich boji proti útlaku kapitalistického řádu. Po šťastně přestálých bouřích a těžkých zkouškách jsme mohli dospět až k dnešní době historických usnesení XI. sjezdu KSČ o dovršení socialistické výstavby v naší vlasti.

Plně si uvědomujeme, že jedině v socialistickém Československu, které je pevnou součástí mohutné a stále se upevňující světové socialistické soustavy se Sovětským svazem v čele, je trvale zabezpečena národní svoboda Čechů a Slováků a státní nezávislost naší republiky. Ještě nikdy v dějinách nebyl náš lid tak silný a bezpečný jako v současné době, kdy socialistické budování se stalo skutečností pro jednu třetinu lidstva, kdy se nezadržitelně hroutí koloniální panství imperialismu a nebývale rostou revoluční síly v kapitalistických zemích, aby zúčtovaly se starým vykořisťovatelským společenským řádem, který přinesl národům světa tolik utrpení, válečných hrůz a nevýslovný koloniální útisk.

Jsme si arciť vědomi, že nás čeká ještě těžká a odpovědná práce, že zápas mezi světem kapitalismu a světem socialismu nabývá nového ostří a nových forem, a že síly starého světa se tak snadno nedají na ústup, že naopak sledují cestu nových krvavých dobrodružství. O tom svědčí imperialistická politika "na pokraji války" a válečné provokace prováděné zejména vládnoucími kruhy Spojených států ve snaze zastavit rozmach mezinárodního dělnického hnutí a národně osvobozeneckého boje koloniálních a závislých zemí a odvrátit hrozící krizi kapitalistického hospodářství. Leč při tom nás blaží vědomí, že v důsledku národně osvobozeneckého boje našeho lidu v čele s komunistickou stranou a na základě historického vítězství Sovětského svazu nad fašismem se Československá republika mohla připojit k silám pokroku, jež nakonec musí v celém světě zvítězit. Tak tomu chce přísná logika dějinného vývoje, tak to určuje vzestupný vývoj lidstva. Leninské zásady rovnoprávnosti a skutečného bratrství všech národů se musí stát organizačním principem nového mezinárodního života.

Dnešní naše lidově demokratická republika, kráčející v prvních řadách bojovníků za socialismus a mír, vyjadřuje věrně aspirace našeho lidu a nejlepších jeho synů. Toto vědomí nám dodává vnitřní sílu a pevnost, která je schopna zvítězit nad všemi překážkami a je mocnou pružinou dnešního našeho hospodářského a kulturního vzestupu. Vždyť stejnou sílu a odvahu ukázal náš lid, kdykoliv byl veden společnou myšlenkou svobody a boje za svá práva. Tak tomu bylo i ve XIV. a XV. století.

Tehda český lid vítězil nad daleko početnějšími silami nepřátel, dokud byl sjednocen společnou vůlí k boji za svobodu. Naopak mravní hniloba panských stavů, kteří se od vlastního lidu sami odtrhli, byla příčinou bělohorské katastrofy, jež znamenala ztrátu naší národní samostatnosti a třistaletou porobu našeho lidu.

Leč i po této strašné porážce lid neklesl na mysli. Zůstala v něm živá touha po svobodném duchovním životě a idea mírového soužití zosobněná nejvýrazněji postavou Jana Ámose Komenského, jehož učení nejlépe vystihuje mravní a kulturní aspirace čs. lidu na začátku novodobé éry. Z lůna lidu vyšla nakonec jiskra, která zapálila plamen našeho velkého obrozeneckého hnutí, společného Čechům i Slovákům. Kollár, Šafařík, Dobrovský, Jungmann a všichni velcí mužové naší obrozenecké epochy spatřovali v lidu skutečnou sílu národa, a věrnost národu a lásku k vlasti spojovali s touhou po míru a s nejušlechtilejším internacionalismem.

Též pozdější vlastenecká literatura - Josef Kajetán Tyl, Božena Němcová, Neruda, Havlíček, Svatopluk Čech a na Slovensku Ludovít Štúr, Janko Král, Ján Boto, Sládkovič, Kukučín a Hviezdoslav - všichni tito vlastenečtí naši spisovatelé věřili v nehynoucí sílu lidu, která si nakonec probojuje šťastnější zítřek obou našich národů.