Soudružky a soudruzi!

To byly hlavní důvody, proč bylo možné dokončit návrh II. pětiletého plánu do roku 1960 teprve nyní.

Dokončit práce na II. pětiletém plánu znamenalo v důsledku nepředvídané situace znovu posoudit správnost některých předpokladů zakotvených v původním návrhu II. pětiletého plánu a na základě toho upravit úkoly ve zbývajících letech pětiletky.

Teprve po vyřešení těchto problémů je možné předložit návrh II. pětiletého plánu k projednání a ke schválení.

Základní úkoly předkládaného návrhu II. pětiletého plánu zabezpečují politiku strany na hospodářském úseku. K zajištění ekonomicko-politických cílů II. pětiletky je třeba považovat za rozhodující faktory jednak další urychlení rozvoje průmyslové výroby na základě optimálního využití stávajících kapacit, techniky a efektivního využívání surovinových a palivových zdrojů, jednak tempo, úroveň a strukturu investiční výstavby, její soustředění na rozhodující články národního hospodářství při zkrácení doby výstavby a podstatném zlevnění.

V souladu s rychle rostoucími potřebami naší společnosti předpokládá II. pětiletý plán rychlý růst průmyslové výroby, která se v roce 1960 zvýší proti roku 1955 o 54,4 %. Tohoto zvýšení bude dosaženo na základě vysokého využití výrobních kapacit a na podkladě dostatečných zdrojů surovin pro zpracovatelská odvětví.

V této souvislosti je nutno vyzdvihnout velký význam zajištění nejvyšší hospodárnosti ve spotřebě paliva, energie a surovin, neboť jen při nejvyšší efektivnosti spotřeby mohou být vysoké úkoly zpracovatelských odvětví splněny.

Zabezpečení národního hospodářství palivy předpokládá dosáhnout v roce 1960 těžby téměř 94 miliónů tun, tj. o 47 % více než v roce 1955. Na tomto vzestupu se bude nejvíce podílet těžba hnědého uhlí, která se zvýší o více jak 57 % .

Přesto však je třeba považovat za rozhodující splnění úkolů v těžbě kamenného uhlí a to zejména v Ostravsko-karvinském revíru, který má dosáhnout vzrůstu těžby o 28 %.

Na rozvoji těžby v tomto revíru závisí především výroba koksu a tím i rozvoj metalurgického průmyslu u nás a i v bratrských socialistických státech.

V metalurgickém průmyslu se předpokládá zvýšení výroby surového železa o téměř 59 %, oceli více jak o 51 % a válcovaného materiálu o 55 %. Tímto vzrůstem výroby základních hutních materiálů nejen postoupí Československo na jedno z předních míst ve výrobě na jednoho obyvatele, ale významně přispěje k dalšímu rozvoji hospodářství celého tábora socialistických zemí.

Při uskutečňování podstatného vzestupu výroby válcovaného materiálu je třeba mít na zřeteli, že národní hospodářství musí od hutního průmyslu dostávat výrobky v požadovaném sortimentu tak, aby ve spotřebě kovů bylo dosahováno co nejvyšší úspornosti.

V souladu s rozvojem metalurgického průmyslu je plánován rozvoj strojírenské výroby jako základní článek rozvoje celého národního hospodářství.

Strojírenská výroba má během II. pětiletého plánu vzrůst o 77 %. Zabezpečení tohoto úkolu se musí opírat o pokrokovou technologii, jakož i o pokrokové řešení konstrukce strojírenských výrobků a o ekonomii ve spotřebě základních materiálů.

Strojírenství musí kvalitními výrobky a včasnými dodávkami zabezpečit nejen vybavení národního hospodářství pokrokovou technikou, ale také významnou měrou přispět vývozem svých výrobků k platebnímu zajištění dovážených surovin a materiálu.

Splnění těchto úkolů vyžaduje, aby strojírenská výroba odpovídala svou strukturou jak potřebám investiční výstavby, tak i potřebám zahraničního obchodu, zvláště pak potřebám zemí socialistického tábora. Současně musí technickou úrovní svých výrobků umožnit ostatním odvětvím národního hospodářství neustálé zvyšování společenské produktivity práce a zahraničnímu obchodu další proniknutí našich výrobků v ostré konkurenci na kapitalistických trzích.

Pro zvýšení efektivnosti celého národního hospodářství je velmi důležitým činitelem rozvoj chemického průmyslu. Proto II. pětiletý plán zejména v posledních letech počítá se zvýšeným rozsahem investiční výstavby v chemickém průmyslu a vytvořením předpokladů pro jeho mohutný rozvoj ve III. pětiletém plánu.

Plánovaný vzestup výroby chemického průmyslu o 61 % umožní zvýšit výrobu umělých hmot a zvýšit tak její podíl jak ve výrobní spotřebě, tak i při výrobě spotřebního zboží; zemědělství pak umožní vyššími dodávkami umělých hnojiv zvýšit hektarové výnosy.

Významným momentem II. pětiletky je zahájení výstavby nové kaučukárny v Kralupech, jejíž produkce umožní podstatné snížení závislosti našeho hospodářství na dovozu kaučuku z kapitalistických států.

V oblasti výroby stavebních hmot se předpokládá podstatný vzestup výroby cementu, která se má v r. 1960 zvýšit oproti r. 1955 o 61 %, což umožní značný rozvoj výroby stavebních dílců. Dosavadní výsledky hospodaření základními druhy stavebních materiálů jsou však zcela neuspokojivé a je proto třeba, aby ve zbývajících letech II. pětiletky stavební organizace nastoupily cestu přísné hospodárnosti.

V této souvislosti je třeba také připomenout, že ani do r. 1960 se ještě nepodaří plně uspokojit požadavky obyvatelstva na stavební hmoty a je proto nutné, aby zejména národní výbory hledaly cesty k maximálnímu využívání místních zdrojů stavebních hmot.

V souladu s potřebami průmyslu, dopravy, zemědělství a potřebami vyplývajícími ze vzrůstající životní úrovně obyvatelstva bude rozvíjena i energetická základna našeho hospodářství. V porovnání s rokem 1955 vzroste výroba elektrické energie o 61 % a dosáhne celkové výše 24,2 miliardy kWh.

Úkoly spotřebního a potravinářského průmyslu vyplývají z předpokládaného růstu hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva. Zvýšeným podílem kvalitních surovin nejen přírodních, ale i umělých zavazuje náš textilní a kožedělný průmysl k dosahování vysoké kvality výrobků, odpovídající zvyšující se náročnosti spotřebitelů. Mimo to musí spotřební průmysl pečovat o rozšiřování sortimentu výrobků a dodávat na trh takové výrobky, které odpovídají nejvyšší světové úrovni.

Soudružky a soudruzi!

Jedním z nejdůležitějších politickohospodářských úkolů II. pětiletky je zajišťovat soustavně materiální, organizační a politické předpoklady pro upevňování a rozvoj socialistických forem hospodaření v zemědělství tak, aby při neustálém zvyšování veškeré zemědělské výroby dosáhla jednotná zemědělská družstva a státní statky rozhodující převahy. To znamená, že úkolem je dosáhnout v zemědělství naprosté převahy socialistických forem hospodaření, což je předpokladem dovršení výstavby socialismu v naší vlasti.

Skutečnost, že pro rozvoj zemědělské výroby a socialistických forem hospodaření je politikou Komunistické strany Československa vytvářena všestranně příznivá situace, zavazuje k tomu, aby ani na okamžik nebyla ztrácena ze zřetele nutnost zvyšování zemědělské výroby.

Směrnice II. celostátní konference Komunistické strany Československa předpokládaly, že se zvýší intenzita výroby, což zabezpečí růst celkové tržní zemědělské produkce v roce 1960 proti roku 1955 o 36 %.

Během let 1956 a 1957 byla zvýšena tržní zemědělská produkce ve srovnání s rokem 1955 ročně zhruba o 7 %, v následujících letech má vzrůst o 7 - 8 % ročně. Z toho vyplývá, že úkol pro další léta II. pětiletky je mobilizační, přitom však zcela splnitelný.

O způsobech a cestách ke zvýšení rostlinné a živočišné výroby bylo podrobně jednáno v zemědělském výboru Národního shromáždění.

Jaké jsou předpoklady ke splnění cílů II. pětiletého plánu v zemědělství?

Jednotná zemědělská družstva a státní statky hospodaří již na 70 % půdy, při čemž združstevňování má i nadále úspěšný průběh. Pracující na vesnici si stále více uvědomují, že socialistická velkovýroba v zemědělství je jedinou cestou jak zvýšit kulturní i hmotnou úroveň pracujících na venkově, ale i ve městech.

Hospodaření starších družstev se v posledních dvou letech značně upevnilo a nová družstva, založená v posledním roce, hospodaří většinou úspěšně.

Zemědělské orgány národních výborů mají více zkušeností, při čemž decentralizace značně zvýšila jejich pravomoc a odpovědnost, ale umožnila jim i operativně rozhodovat.

Objem prostředků vkládaných do zemědělství je zvyšován tak, aby mohlo být zabezpečeno uvedené zvýšení výroby.

Objem investic na stroje a zařízení je v zemědělství v roce 1959 o 17,5 % vyšší než v roce 1958 a do roku 1960 ještě dále vzrůstá. Naše strojírenství i zahraniční dodavatelé dodají zemědělství v letech 1959 - 1960 například 21 500 traktorů, 3000 kombajnů na obilí, 1500 kombajnů na cukrovku, 5300 silážních kombajnů, 14 600 traktorových pluhů, 10 000 samovazů, 6400 automatických mlátiček a celou řadu dalších strojů.

Z uvedeného je jasně patrno, že Komunistická strana Československa a vláda republiky podle možností národního hospodářství určují značné prostředky pro rozvoj socialistického zemědělství.

Jde nyní o to, aby uvádění těchto kapacit do provozu, jakož i jejich využívání, bylo co nejefektivnější v souladu s dalším rozvojem a zhospodárňováním zemědělské výroby. To nám umožní zabezpečit rostoucí úkoly v zásobování obyvatelstva potravinami a průmyslu surovinami.

Soudružky a soudruzi!

Rychlý rozvoj průmyslu a zemědělství, vzrůst investiční výstavby a úkoly zahraničního obchodu kladou pochopitelně i zvýšené požadavky na naši dopravu.

Návrh druhého pětiletého plánu předpokládá celkový vzrůst dopravy o 39 %. Hlavní těžiště při zajišťování tohoto úkolu bude ve zlepšování řídící a organizační práce, zejména v železniční dopravě, a v maximální efektivnosti ve využívání dopravních prostředků a zařízení.

Zejména je třeba zajistit zrychlení oběhu vozových jednotek a dosáhnout dalšího jejich vytížení při současném zvyšování průměrné váhy nákladních vlaků. Značná pozornost musí být věnována také snižování správkových stavů dopravních prostředků.

Důležitým momentem celého pětiletého plánu je urychlení elektrifikace hlavních úseků železniční sítě, což bude znamenat zvýšení objemu a rychlosti železniční přepravy, jakož i zvýšení její efektivnosti. Do roku 1960 bude dokončena elektrifikace trati Praha - Česká Třebová - Valašské Meziříčí - Žilina a trať Ústí nad Labem - Nymburk, což umožní podstatné zvýšení propustnosti tratí i zlepšení naší palivové bilance.

Zajištění velkých úkolů lI. pětiletého plánu není myslitelné bez rozsáhlých investic do celého národního hospodářství. Přitom nejde zdaleka jen o jejich kvantitativní růst, ale i o jejich zefektivnění.

Největší rozsah prostředků je určen k zajištění státní investiční výstavby, na kterou bude vynaloženo 135,66 miliardy Kčs, což je o 41 % více než bylo použito v letech 1951 - 1955.

Dodávky strojů a zařízení, které jsou rozhodující pro růst společenské produktivity práce, se podílejí na celkovém rozsahu státní investiční výstavby 35 %.

V souladu s rostoucími potřebami je plán státní investiční výstavby zaměřen především na splnění hlavních výrobních úkolů, které vyžadují v maximální míře rozvoj základních surovinových odvětví.

Rozvoj průmyslu v rámci státní investiční výstavby je zajišťován více než polovinou státní investiční výstavby. Na investice v oblasti těžby a zušlechťování paliv a na zvýšení výroby hutnictví černých a barevných kovů věnuje II. pětiletý plán značné prostředky.

Rovněž plánovaný vzestup výkonu v dopravě a spojích, který je podmínkou stanoveného rozvoje národního hospodářství, je zajišťován významnou měrou investiční výstavbou.

Značné prostředky jsou rovněž věnovány na další rozvoj zdravotnictví, sociálního zabezpečení, školství, kultury, osvěty, tělesné výchovy a komunálních služeb.

Další rozvoj industrializace Slovenska a tím i postupné vyrovnání životní úrovně obyvatelstva s úrovní dosahovanou v českých zemích zabezpečuje pětiletý plán objemem státní investiční výstavby pro Slovensko.

Ve stavebnictví ukládá II. pětiletý plán zvýšení celkového objemu stavebních prací o 61 %. Úkol stavebních organizací se zvyšuje o 57 %.

Nejdůležitější jejich povinností je zabezpečit potřeby státní investiční výstavby se zvláštním zřetelem ke krajům Praha, Karlovy Vary, Ústí nad Labem a Ostrava, kde se soustřeďuje velká část výstavby a kde mají být uvedeny do provozu rozhodující kapacity.

Nemalý úkol, který je kladen na stavební výrobu, je ještě více zdůrazňován tím, že počet dělníků stavebních a montážních organizací bude v roce 1960 oproti roku 1955 vyšší jen o 4,4 %, což znamená, že vzestup výroby musí být zabezpečován více než z 90 % vzrůstem produktivity práce.

Vážným problémem je značný rozsah rozestavěnosti, který rozptyluje a váže prostředky, čímž zhoršuje celkovou efektivnost investiční výstavby, ale i celého národního hospodářství. Bude proto třeba bezpodmínečně splnit plán uvádění základních fondů do provozu a nepřipustit další vzrůst rozestavěnosti.

Pro II. pětiletý plán je také charakteristický rychlý rozvoj stavebních prací, prováděných organizacemi základní činnosti a svépomoci. Vzestup objemu těchto prací o 76,7 % je větší, než jak je stanoven pro stavební organizace, a je tedy zdánlivě v rozporu se zásadou koncentrace stavebních prací.

V období II. pětiletého plánu byl však rychlý rozvoj výkonů nestavebních organizací vyvolán specifickou situací, zejména urychlenou výstavbou jednotných zemědělských družstev svépomocí a individuální bytovou výstavbou.

Tento zjev je však přechodný a již ve III. pětiletém plánu bude vzestup stavební výroby zajišťován přednostním vývojem dodavatelských stavebních podniků.

Soudružky a soudruzi!

Rozvoj všech odvětví národního hospodářství určovaný II. pětiletým plánem vytváří reálný hmotný základ pro podstatný vzestup životní úrovně pracujících.

Nejdůležitější složka životní úrovně - osobní spotřeba obyvatelstva, vzroste během II. pětiletého plánu nejméně o ¹/₃. Uvažované hmotné zajištění růstu osobní spotřeby bude umožněno zvyšováním reálné kupní síly.

Během období 1956 - 1960 je počítáno jak se vzestupem nominální kupní síly, tak i dalším snižováním cen. Jsou též vytvářeny předpoklady rychlejšího zvyšování osobní spotřeby rodin s nižšími důchody na člena rodiny.

V plnění těchto úkolů jsme již v prvních dvou letech pětiletky dosáhli značných úspěchů. Bylo provedeno snižování maloobchodních cen, byly upraveny důchody a celý systém nemocenského pojištění a byla zkrácena pracovní doba.