Je tedy pochopitelné, proč se dnes Československo cítí pevným článkem velkého socialistického světa, jenž mu tento slibný vývoj vzájemnou pomocí všech socialistických zemí umožňuje a současně v bouřlivých dobách dnešního mezinárodního napětí i nadále zaručuje.

Znovu se hromadí nebezpečná mračna na Západě. Imperialisté se dali znovu na cestu Mnichova a obnovovaný německý wehrmacht se má znovu stát nástrojem agrese proti Sovětskému svazu a celému socialistickému táboru. Znovu těmto útočným plánům stojí v cestě ČSR a Polsko.

Ale i v jiných částech světa se formují reakční síly, nabývající často forem vysloveně fašistických, hlavně, aby zlomily národně osvobozenecké hnutí koloniálních národů v Asii a v Africe. Ve Francii samé nastupuje generálský diktátorský režim, který hrozí zavléci Francii ještě hlouběji do bahna beznadějné války proti alžírskému lidu a zbavit francouzský lid jeho práv a svobod.

Marně se spoléhají také bonnští vládní činitelé a s nimi spolčení američtí imperialisté na obnovenou sílu německého militarismu. Marně razí revanšistická hesla připomínající dny Goebbelse a Goeringa. Jejich "den" nepřijde, neboť všechny jejich plány narazí dnes na tvrdou skutečnost. Vždyť tentokrát je poměr sil ve světě zcela jiný. Naše národní zájmy nehájí více prodejná buržoazie, nýbrž vlastenecká a duchem proletářského internacionalismu prodchnutá dělnická třída v těsném svazku s pracujícími zemědělci a s pracující inteligencí, nerozlučně spojená s ostatními zeměmi socialistického tábora. A proto, soudružky a soudruzi, z dnešního významného výročí můžeme čerpat pevnou důvěru v naši šťastnou budoucnost. Můžeme čerpat nové nadšení pro další naši práci ve prospěch našeho lidu a naší drahé republiky.

Pod vedením naší slavné KSČ, v těsném svazku naší Národní fronty, spolu se všemi našimi pracujícími občany chceme oddaně a obětavě sloužit velké myšlence socialismu a míru mezi všemi národy. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Ďakujem súdruhovi predsedovi za jeho prejav.

Prerušujem teraz na 30 minút schôdzu.

(Schůze přerušena v 10,23 hod. - opět zahájena v 10,50 hod.)

Předseda: Zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění. Přistoupíme k projednávání druhého bodu schváleného pořadu, kterým je

2. Zpráva předsedy Národního shromáždění podle § 66 odstavce 7 ústavy o činnosti předsednictva Národního shromáždění.

Soudružky a soudruzi poslanci,

dovolte mi, abych vám podal zprávu o jednání předsednictva Národního shromáždění, které se sešlo dne 10. července 1958, aby projednalo vládní návrh zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění o vedoucích odborů rad národních výborů.

Postupující plnění usnesení celostátní konference Komunistické strany Československa z června 1956 zvýšilo účinnost řídící a organizační práce národních výborů v jejich obvodech. Jednání XI. sjezdu Komunistické strany Československa pak dále prohloubilo pravomoc a odpovědnost národních výborů a jejich účast na řízení rozvoje hospodářství a kultury naší země. Národním výborům je svěřeno řízení ekonomických úseků celostátního významu, jako zemědělství a výkup, stavebnictví, které významně ovlivňují proporcionalitu rozvoje celého národního hospodářství; neustále se zvyšuje význam místní výroby a služeb, za jejichž rozvoj pro uspokojování rostoucích potřeb obyvatelstva jsou národní výbory plně odpovědny; podstatně se zvyšuje úloha národních výborů při bezprostředním zabezpečování růstu životní úrovně obyvatelstva. Nová organizace řízení tohoto hospodářství, má nejen přispět k podstatnému zvýšení úlohy národních výborů, ale má umožnit také zvýšení úrovně práce rad a jejich odborů.

Jedním z opatření, která mají zvýšit účinnost řídící činnosti rad národních výborů, je uvolnit členy rad krajských a okresních národních výborů pro řízení důležitých odborů rady. Pověřením členů rady vedením důležitých odborů upevňuje se kolektivnost v rozhodování rady a vytvářejí se další předpoklady, aby rady mohly rozhodovat se skutečnou znalostí věci o opatřeních k dalšímu rozvoji krajů, okresů a obcí.

Těmto uvolněným členům rady bylo třeba přiznat tytéž nároky jako ostatním uvolněným funkcionářům národního výboru, zejména nárok na přiznání neplaceného pracovního volna pro výkon funkce a nárok na odměnu. Poněvadž však zákon o národních výborech neumožňoval úpravu těchto otázek a poněvadž dále ustanovování vedoucích odborů z členů rady nebylo v souladu se zákonem o národních výborech, podle něhož byli vedoucí odborů ustanovováni z řad zaměstnanců národního výboru, bylo třeba překlenout tuto mezeru novým zákonným předpisem.

Bylo dále třeba zrušit již překonané ustanovení zákona o národních výborech, podle něhož je návrh rady na ustanovení nebo zproštění vedoucího odboru vázán na souhlas vedoucího odboru vyššího národního výboru nebo příslušného ústředního úřadu. Udělování tohoto souhlasu bylo však namnoze již jen pouhou formalitou a proto zákonné opatření v souladu se zásadami decentralizace a zjednodušení státního aparátu udělování souhlasu v těchto případech odstranilo.

Z důvodů, o nichž jsem teď mluvil, předložila vláda předsednictvu Národního shromáždění koncem června t. r. vládní návrh zákonného opatření o vedoucích odborů rad národních výborů. Ústavně-právní výbor projednal tento vládní návrh z hledisek, která jsem zde nastínil a předsednictvo Národního shromáždění jej pak dne 10. července 1958 vydalo jako zákonné opatření podle § 66 ústavy.

Doporučuji proto, aby Národní shromáždění toto zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění podle § 66 odstavec 8 ústavy schválilo.

Má někdo nějaké návrhy, námitky nebo připomínky ke zprávě, kterou jsem přednesl? (Nikdo.)

Nemá.

Přistoupíme tedy k hlasování.

Kdo souhlasí se zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění ze dne 10. července 1958 o vedoucích odborů rad národních výborů, které bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů jako č. 38 z roku 1958, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo toto zákonné opatření.

Tím jsme projednali druhý bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání třetího bodu schváleného pořadu, kterým je

3. Společná zpráva výborů zemědělského, kulturního, zdravotního, ústavně-právního, rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona o druhém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Republiky československé (tisk 262).

Společným zpravodajem je poslanec Pašek, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Pašek: Vážené soudružky a soudruzi, poslanci!

Vláda Republiky československé předložila Národnímu shromáždění návrh zákona o druhém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství v letech 1956 - 1960.

Dochází tak ke konkretizaci ekonomických předpokladů pro dosažení smělého cíle, vytyčeného XI. sjezdem Komunistické strany Československa - dovršit výstavbu socialismu v naší vlasti.

Úspěšné splnění a překročení úkolů prvého pětiletého plánu a pokračující rozvoj všech odvětví hospodářství v letech následujících, prokázal veliké přednosti socialistického společenského zřízení a plánovitého rozvoje národního hospodářství.

Hospodářský vývoj Československa v uplynulých letech vykazuje rychlý a rovnoměrný vzestup. Neustále se zvyšující hmotná a kulturní úroveň našeho obyvatelstva, opírající se o neustálý a přitom rychlý vzrůst výroby, silně kontrastuje s vývojem životní úrovně v kapitalistických státech.

Po několika letech poválečné konjunktury, podporované zejména militarizací hospodářství, zahraničně obchodní expanzí USA a západního Německa, zesíleným vykořisťováním kolonií, jakož i vlastních pracujících, nastupuje v kapitalistických státech stagnace, která se nezadržitelně šíří, přes všechny snahy kapitalistických kruhů o konsolidaci.

Při všech přechodných, či místních zlepšeních projevuje se v kapitalistických státech jako celku neustálý vzrůst nezaměstnanosti, pokles reálných mezd a zhoršování zdravotní a sociální péče o pracující.

Snaha oddálit hospodářskou krizi vede nejvyvinutější kapitalistické státy k hospodářské expansi do jiných států, všemožnému vytváření mezinárodního napětí a válečných ohnisek, představujících nebezpečí nové světové války, ve které monopolistické kruhy spatřují hlavní recept pro zachování svých hospodářských a politických pozic.

Důsledná mírová politika a trvalý hospodářský rozvoj Československé republiky vedou k neustálému posilování jejího politického a hospodářského postavení ve světě. Opřena o Sovětsky svaz a o bratrskou spolupráci se všemi státy lidové demokracie, získala Československá republika respekt ve světě, jaký neměla nikdy dříve.

Zatím co malé kapitalistické státy platí za svůj pomalý rozvoj ztrátou své politické a hospodářské nezávislosti a stávají se závislými na nejsilnějších kapitalistických státech, zejména na USA, upevnila Československá republika svými úspěchy své mezinárodní postavení a svou politickou a hospodářskou nezávislost.

Vzrůst životní úrovně obyvatelstva, rozvoj kultury, sociálních služeb i celého hospodářství jsou vzorem pracujícím v kapitalistických státech, ale také trnem v oku vládnoucích kruhů těchto států. Rozvoj našeho hospodářství a hospodářství všech států socialistického tábora však umožnil posílit obranyschopnost naší republiky i celého socialistického tábora a zabezpečit tak výsledky naší práce proti všem válečným snahám některých kruhů na Západě.

Úspěchy, kterých jsme dosáhli, jsou současně i nejpřesvědčivějším potřením argumentů západní propagandy, která věnovala a věnuje nemálo úsilí tomu, aby dokázala, že socialistický společenský řád se hodí pouze pro zaostalé, málo vyvinuté země.

Československo, které již před druhou světovou válkou patřilo k státům průmyslově vyspělým, dokázalo nesmyslnost a lživost takových teorií, čímž nemálo přispívá k boji soudružských komunistických stran v kapitalistických státech proti dezorientaci dělnické třídy.

Druhý pětiletý plán bude v upevňování mezinárodního postavení naší republiky znamenat další rozhodný krok. Dále se přiblížíme nejvyspělejším kapitalistickým státům ve výrobě na jednoho obyvatele. Dále upevníme svou nezávislost na kapitalistických státech zajišťováním surovin, materiálu a výrobků, a to zejména koordinací hospodářských vztahů se zeměmi socialistického tábora a zavedením či rozšířením některých vlastních výrob surovin a materiálu.

Soudružky a soudruzi!

Výstavbou a přestavbou průmyslu, znamenající přednostní rozvoj těžkého průmyslu, byly v letech první pětiletky úspěšně splněny základní úkoly socialistické industrializace. Průmyslová výroba byla v r. 1953 o 102 % větší než v roce 1948 a v roce 1955 o 64 % větší než v roce 1950. Národní důchod, který nejlépe charakterizuje rozvoj ekonomiky země, byl v roce 1955 o 39 % větší než v roce 1950.

V souladu s potřebami socialistické rozšířené reprodukce se rychlejším tempem rozvíjela výroba výrobních prostředků, která vzrostla v období I. pětiletky o 119 % . Ovšem ani výroba spotřebních předmětů nebyla opomíjena. V témže období vzrostla o 80 %.

Základním článkem přednostního růstu těžkého průmyslu byla strojírenská výroba, jejíž objem dosáhl v r. 1953 3,3 násobku objemu z roku 1948. V roce 1955 byla tato výroba o 132 % větší než v roce 1950. Urychleným rozvojem výroby výrobních prostředků byl posílen průmyslový charakter Československé republiky. Na vytvořeném národním důchodu se v r. 1955 podílel průmysl 65,6 %. Tím byly vytvořeny předpoklady pro rychlý růst životní úrovně obyvatelstva v souladu s potřebami socialistické výstavby.

Významných úspěchů bylo dosaženo v industrializaci Slovenska. Průmyslová výroba na Slovensku byla v r. 1955 více než pětkrát vyšší oproti roku 1937. To významně přispělo k upevnění morálně politické jednoty obou našich národů.

Prohlubující se hospodářská spolupráce zemí socialistického tábora a všestranná pomoc Sovětského svazu přispěla k upevnění hospodářské a technické nezávislosti naší republiky na kapitalistických státech. Objem výroby zboží se zeměmi socialistického tábora byl v r. 1955 o 174 % větší než v roce 1948.

Rychlé tempo rozvoje národního hospodářství v uplynulých letech umožnilo podstatně zvýšit kulturně hmotnou úroveň všeho obyvatelstva. Nejnázornějším důkazem toho je, že od peněžní reformy od roku 1955 byly maloobchodní ceny sníženy celkem o 18 %, při čemž reálné mzdy dělníků v průmyslu vzrostly o 33 %. Reálné důchody zemědělců se zvýšily ještě rychleji v důsledku úprav norem a cen ve výkupu a vlivem zvýhodnění zemědělců při snižování maloobchodních cen, které se v tomto období týkalo převážně průmyslového zboží.

V období I. pětiletého plánu a v dalších letech se dále upevnily a rozšířily socialistické výrobní vztahy na vesnici. Výrazem toho bylo, že koncem roku 1955 existovalo již 6795 jednotných zemědělských družstev III. a IV. typu. Jednotná zemědělská družstva spolu se státními statky obhospodařovala 41 % zemědělské půdy. Dnes obhospodařují již 70 % půdy.

Úspěšné splnění I. pětiletého plánu i hospodářské a politické úspěchy, dosažené v letech následujících, umožnily vytyčení smělých úkolů II. pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství, který odpovídá perspektivám, stanoveným XI. sjezdem Komunistické strany Československa, podle nichž má být v podstatě dobudována materiálně výrobní základna socialismu a dosažena rozhodující převaha socialistického sektoru i v zemědělství.

Uskutečnění této perspektivy dosáhneme dalším rozvíjením výrobních sil na základě plného využívání přírodních a ekonomických podmínek naší země a na základě dalšího rozšíření spolupráce a mezinárodní dělby práce zemí socialistického tábora.

Konečným cílem rozšíření a upevnění socialistických výrobních vztahů ve městech i na vesnici a rozvoje výroby na základě růstu společenské produktivity práce je další podstatné zvýšení hmotné a kulturní úrovně všech pracujících a posílení obranyschopnosti země.

Rozvoj národního hospodářství ČSR v letech 1956 a 1957 byl řízen v souladu s těmito základními perspektivami našeho národního hospodářství. I když bylo v těchto letech dosaženo značných úspěchů, přesto se projevily některé vážné problémy v plnění vytyčených úkolů, zejména v produktivitě práce, materiálních nákladech a v zahraničním obchodu.

Ukázalo se, že nelze plně zajistit předpokládaný podíl produktivity práce na celkovém vzestupu průmyslové výroby a že zejména v roce 1957 byl vzrůst průmyslové výroby zabezpečován především zvýšením zaměstnanosti. Neuspokojivý vývoj v oblasti hmotných nákladů si vyžádal vyšší spotřebu surovin a materiálu zvláště ve strojírenské výrobě a ve stavebnictví.