Místopředsedkyně NS Hodinová-Spurná (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění.

Přistoupíme k rozpravě o společné zprávě výborů zemědělského, kulturního, zdravotního, ústavně-právního a rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona o druhém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Republiky československé.

Do rozpravy se přihlásili poslanci Josef Němec, Bedřich Kozelka, Strechaj, Borůvka, Mátl, Žiak a Zvára.

Dávám slovo prvému přihlášenému řečníkovi poslanci Josefu Němcovi.

Poslanec Němec: Soudružky a soudruzi poslanci!

Zpravodaj k projednávanému návrhu druhého pětiletého plánu posl. s. Pašek i předseda SÚP s. Šimůnek ukázali, že v nerozborném svazku se Sovětským svazem a zeměmi lidových demokracií roste a mohutní politická a hospodářská síla naší republiky.

Jejím výrazem je mohutný rozvoj výrobních sil naší země, který se projevil v podstatném zvýšení hmotné a kulturní úrovně lidu, v posílení hospodářství a obranyschopnosti země.

Investiční výstavba jako konkrétní vyjádření generální linie Komunistické strany Československa, směřující k socialistické industrializaci země, umožnila uskutečnit úkoly výstavby materiálně technické základny socialismu.

Prostřednictvím investiční výstavby bylo zajištěno nepřetržité zvyšování průmyslové i zemědělské výroby.

Zaváděním nejnovější techniky byl dán základ k neustálému zdokonalování a růstu základních fondů národního hospodářství.

Ohromné prostředky byly věnovány především na výstavbu těžkého průmyslu, kde základní fondy od počátku první pětiletky se zvýšily téměř na dvojnásobek.

Mohutný rozvoj strojírenství, uskutečněný v rámci přednostní výstavby těžkého průmyslu vedl ke zvýšení technické úrovně a k investiční výstavbě i v ostatních odvětvích národního hospodářství.

Jen tak mohly být velké prostředky vloženy i do výstavby průmyslu vyrábějícího spotřební zboží, do zemědělství a dopravy, do výstavby kulturních, školských, zdravotních a sociálních zařízení, i do ostatních služeb a bytové výstavby.

K osvětlení významu investic v socialistické ekonomice nepostačuje jenom absolutní objem investic za určité období.

Ale přispívá k tomu i vyčíslení tempa růstu samotné investiční výstavby.

Jako příklad uveďme rozvoj investic v ČSR a USA v letech 1950 až 1956.

Jestliže jako základ vezmeme rok 1950, pak v Československu vzrostly investice do roku 1956 na 186 %, zatím co v USA pouze na 119 %.

To jasně ukazuje, že socialistická ekonomika se vyznačuje mnohem vyššími tempy růstu než kapitalistická hospodářská soustava.

Investiční výstavba, její objem, skladba a zaměření má rozhodující význam nejen pro plnění hlavních cílů a úkolů druhého pětiletého plánu, nýbrž i pro další pětiletky.

Vždyť řadou důležitých velkých staveb, zahajovaných ve druhé pětiletce, jsou zabezpečovány přírůstky kapacit po roce 1960.

Na státní investiční výstavbu v třetí pětiletce ve srovnání s prostředky, vynaloženými na tuto výstavbu v létech 1951 - 1955, je věnováno o 41 % více.

Dodávky strojů a zařízení, které jsou rozhodující pro růst společenské produktivity práce, činí z celkového objemu státní investiční výstavby 35 %.

Předpokládanou výstavbou se zvýší stav základních fondů v národním hospodářství zhruba o 28 %, z toho v průmyslu téměř o 37 % a v dopravě zhruba o 12 %.

Jestliže současně v zemědělství a lesnictví se zvýší základní fondy o
59 %, dokazuje to, jak dělnická třída poskytuje soustavnou pomoc našim zemědělcům k zabezpečení rychlejšího růstu zemědělské výroby a tím i k zvyšování životní úrovně rolníků.

Přes polovinu prostředků státní investiční výstavby je věnováno na rozvoj průmyslu.

Vzhledem k důležitosti palivové, energetické a surovinové základny je převážná část průmyslových investic soustředěna na rozvoj těžby paliv, výrobu elektřiny, rozvoj metalurgického průmyslu a podobně.

Z těchto prostředků budou uvedeny v letech 1956 - 1960 do provozu tyto základní výrobní kapacity:

Výroba elektrické energie vzroste do roku 1960 o 1867 MW.

V průběhu těchto pěti let se rozšíří kapacity našich dolů tak, že stoupne roční těžba kamenného uhlí o 5 miliónů tun a výroba koksu se zvýší o 1 milión 800 tisíc tun.

Budou vybudovány dvě vysoké pece, 4 martinské pece, válcovací tratě s kapacitou 1 milión 600 tisíc tun válcovaného materiálu.

K rozšíření metalurgické základny strojírenské výroby budou uvedeny do provozu slévárny šedé litiny o kapacitě 115 tisíc tun, ocelové litiny přes 90 tisíc tun a kapacita kováren se rozšíří o 131 tisíc tun.

Vzhledem k rostoucímu významu chemické výroby budou již ve druhé pětiletce položeny základy k urychlenému rozvoji chemického průmyslu.

Vedle řady důležitých kapacit, které budou uvedeny do provozu ještě do roku 1960 - jako na příklad zařízení pro výrobu kyseliny sírové, umělých dusíkatých hnojiv, zařízení na zpracování ropy - jsou zahajovány ve druhé pětiletce nové velké stavby, které budou uvedeny do provozu po roce 1960.

Jsou to na příklad: kaučukárna v Kralupech nad Vltavou, továrna na výrobu dusíkatých hnojiv na Slovensku, zařízení na zpracování ropy rovněž na Slovensku, jež si vyžádá i urychlenou výstavbu naftovodu pro dopravu ropy ze Sovětského svazu, který podstatně zhospodární její přepravu.

Urychlené tempo socialistické přestavby naší vesnice vyžaduje i značného objemu investic na výstavbu jednotných zemědělských družstev a na zvýšení mechanizace zemědělských prací.

Proto se také prostředky, věnované na rozvoj zemědělství ve druhé pětiletce ve srovnání s lety 1951 - 1955 téměř zdvojnásobí.

Velká pozornost je věnována i rozvoji dopravy, kde se hlavně soustřeďujeme na její modernizaci, jednak elektrifikací hlavních tratí, jednak doplněním dopravního parku velkoprostorovými vozy.

Při rozsáhlých investicích na rozvoj uvedených výrobních odvětví je současně zabezpečován i značný rozsah výstavby nevýrobních odvětví, uspokojujících bezprostředně materiální a kulturní potřeby pracujících.

Podstatně se zvyšuje, jak ukazuje návrh plánu, zejména rozsah bytové výstavby:

Zatím co v letech 1951 - 1955 bylo předáno do užívání zhruba 198 tisíc bytů, předpokládá druhá pětiletka výstavbu 330 tisíc bytů, to je o 67 % více.

Podobně se předpokládá podstatný vzrůst školské výstavby zvýšením počtu žákovských míst, předávaných do užívání ve všeobecně vzdělávacích školách na 180 %.

Vzhledem k náročným úkolům v rozvoji těžkého průmyslu, dopravě, zemědělství, jakož i k nutnosti zabezpečit nezbytné potřeby nevýrobních oblastí, nebylo možno v plném rozsahu jistě zabezpečit potřeby některých jiných odvětví národního hospodářství, zejména zpracovatelských odvětví průmyslu.

Přesto i na tomto úseku se předpokládá řada významných staveb a investic, které jsou však určeny převážně k likvidaci úzkých míst a k zajištění nejzávažnějších potřeb.

Plnější uspokojení potřeb těchto odvětví není v současné době možné zabezpečit dalším zvyšováním objemu investic, nýbrž jedině cestou podstatného zhospodárnění investiční výstavby, zvýšením její technické úrovně a ekonomické efektivnosti.

Že je tato cesta možná, o tom svědčí výsledky celostátní prověrky efektivnosti investic, která přispěla k odhalení obrovských rezerv v nákladech na investiční výstavbu.

Důležité místo při zabezpečování tohoto úkolu a při plnění výstavby jak průmyslové, tak i bytové má Pražský kraj.

Toto postavení vyplývá jednak z možností přírodních podmínek kraje, kde jsou soustředěny surovinové zdroje jako paliva, rudy, i vodní toky, a dále i určitým historickým vývojem, kdy v těchto oblastech docházelo k soustřeďování důležitých průmyslových center.

Jak správně je využíváno těchto objektivních podmínek k zabezpečení rozvoje národního hospodářství, můžeme dokumentovat na mnoha faktech.

Tak na příklad celkový objem stavební výroby v Pražském kraji vzrostl od roku 1948 v roce 1957 na 280 %.

V tomto údobí se současně zvýšila ve stavebnictví produktivita práce o 98 %.

Byla postavena Slapská hydrocentrála o výkonu 144 MW, uskutečněna výstavba přehrady a vodárny v Klíčově, která zásobuje Kladno vodou, vybudovány doly Nosek, Kaňk, Jílové, Mníšek a Krušná Hora.

Vedle podstatného rozšíření kapacit SONP Kladno, v Buzuluku Komárov, AZNP Mladá Boleslav, Hořovických strojírnách, Spolaně Neratovice a v jiných závodech, byly postaveny Hrudkovny Mníšek, Středočeské strojírny Vodochody a řada dalších průmyslových kapacit a zařízení, které měly značný vliv na rozvoj národního hospodářství.

V kraji bylo předáno pracujícím přes 21 tisíc bytů, 27 nových škol, 3 velké nemocnice, Roztoky, Zbraslav a v příštím roce v Říčanech, a další stavby pro kulturní, osvětové a zdravotní zařízení.

Tento rozsah investičních úkolů dále vzrostl v roce 1958 a poroste i v následujících letech druhé pětiletky.

Můžeme uvést příklady další výstavby v Pražském kraji, jakými jsou:

- výstavba závodu na syntetický kaučuk v Kralupech nad Vltavou,

- výstavba tepelné elektrárny v Dolních Beřkovicích u Mělníka o výkonu 300 MW

- vodní dílo Orlík o výkonu 360 MW

- vodní dílo Kamýk o výkonu 46,5 MW

- další výstavba SONP - stavba válcovny, úpravny válcovny, rozšíření elektrárny

- výstavba závodu Spolana Neratovice

- výstavba závodu AZNP Mladá Boleslav

- výstavba závodu Hořkovec pro výrobu lupku

- elektrifikace trati Kolín - Nymburk.

Výstavba všech těchto závodů je jedním z předpokladů, jak zajistit neustálý růst národního hospodářství.

Je to úkol, na kterém se spolu s pracujícími ve stavebnictví podílí velkou měrou pracovníci zvláště ze strojírenství i ostatních závodů a montážních organizací.

Spolu s průmyslovou výstavbou je počítáno v kraji i s další bytovou výstavbou.

V roce 1958 má být v našem kraji předáno do užívání pracujícím celkem 2890 bytových jednotek, v roce 1959 3058 a v roce 1960 celkem 3711 bytových jednotek.

Velikost těchto úkolů ovšem předpokládá, abychom s ještě větší energií bojovali proti všem nedostatkům, které se ve stavebnictví projevují.

Na řešení všech těchto nedostatků a potíží nás správně orientuje Komunistická strana Československa a vláda svými usneseními.

Nejvážnější z nedostatků ve stavebnictví jsou: nedostatečná projekční připravenost, veliká rozestavěnost, špatná kvalita výroby, vysoké náklady investiční výstavby, nedostatek pracovníků a nízká úroveň organizátorské práce od vedoucích podniků až po mistry.

To je vážný stav, který se nám dosud nepodařilo zlepšit.

Vezměme na příklad zabezpečení výstavby národního podniku Kaučuk v Kralupech nad Vltavou.

Co bylo porad a schůzí. Skutečnost je však taková, že vlastní výstavba v letošním roce a pro zimní období je nedostatečně zajištěna a to především technickou projekcí.

Nedostatky v technické projekci vyvolávají ve svých důsledcích nedostatky v organizaci práce na staveništi.

V tomto případě by si měli všichni soudruzi, kteří se na zabezpečení této výstavby podílejí, uvědomit známé rčení Leninovo "méně bombastických frází a více konkrétní práce".

V bytové výstavbě je takový stav, že je značná rozestavěnost v I. a II. stupni, zatím co ve III. a IV. stupni je rozestavěnost menší a přitom III. a IV. stupeň bytové rozestavěnosti je rozhodující pro předávání bytových jednotek do užívání.

Hlavním úkolem v tomto směru bude termín zkracovat výstavbu a ne jako tomu bylo doposud, jej prodlužovat.

Na příklad v bytové výstavbě trvá postavení bytové jednotky u nás v kraji v současné době 14,5 - 15 měsíců, i když vládní vyhláška ukládá zkrátit výstavbu bytové jednotky na 8,5 měsíce.

Dalším vážným problémem zůstává kvalita práce našich stavebních podniků.

Při dokončování staveb dochází k nekvalitnímu provedení dokončovacích prací a stává se, že některé objekty nemohou být včas předány do provozu právě pro závady, zjištěné při kolaudaci.