Má-li nový způsob sestavování plánu přinést co nejlepší výsledky, je třeba přistupovat velmi odpovědně zvláště v podnicích a ve výrobně hospodářských jednotkách k zajištění celého postupu.

Nový způsob sestavování plánu, tak, aby byl úspěšný, předpokládá aktivní účast celého pracovního kolektivu podniku. Nesmí to být proto jen účast formální - až při schvalování plánu. Je to právě tvůrčí iniciativa, která nalezne své vyjádření především v přijímání zvýšených úkolů na příští rok. Tuto skutečnost velmi dobře pochopili soudruzi v národním podniku TESLA v Nižné. Tam se postarali o to, aby pracující návrh plánu důsledně projednali v dílnách. A výsledek se dostavil. Výrobní plán pro příští rok mohl být zvýšen o 10 000 kusů televizorů.

O čem svědčí tento příklad a tisíce jiných? Svědčí o tom, že naši pracující jsou si vědomi velikosti úkolů, že jsou schopni a ochotni úkoly nejen splnit, ale ještě daleko překročit. Avšak za předpokladu, že velikost úkolů budou znát a že jim budou vytvořeny podmínky k tomu, aby je plnit mohli.

Proto připravit dobře plán pro příští léta vyžaduje především podrobně znát dosavadní výsledky práce závodu, mít přehled o příkladných nových počinech i o potížích, které je třeba řešit.

Za tím účelem vrcholí v současné době z rozhodnutí strany, vlády a ÚRO ve všech výrobně hospodářských jednotkách, na každém pracovišti prověrka o plnění usnesení ÚV KSČ, které směřovalo ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství.

Úspěch prověrky bude záviset opět od toho, jak široká bude účast pracujících na jejím důsledném provedení a jak rychle a účinně budou návrhy na opatření realizovány.

Mělo by se stát ctí všech hospodářských pracovníků, aby právě nyní v období vyvrcholení prověrky efektivnosti prověřili všechny podané zlepšovací návrhy, aby urychleně vyřídili jejich přijetí a navrhli konkrétní plán jejich zavedení do výroby. A spolu s tím aby byly prozkoumány také všechny návrhy na technická a organizační opatření a zajištěno jejich urychlené zavedení do provozu.

Připravit plán pro příští rok je v souvislosti s navrhovaným zákonem o druhé pětiletce velmi odpovědný úkol. Funkcionáři našich odborových organizací a hospodářští pracovníci mají již s přípravami a sestavováním plánu bohaté zkušenosti. Je však třeba vidět, že v letošním roce jde o mnohem víc. Poprvé je plán sestavován za nové organizace průmyslu a stavebnictví s použitím nové metody a systému plánování a financování. Tato skutečnost ještě znásobuje spoluodpovědnost Revolučního odborového hnutí, před kterým spočívá hlavní úkol zabezpečit na přípravě opravdu mobilizačního plánu širokou aktivní účast každého dělníka a zaměstnance. Proto také správné zajištění účasti pracujících na sestavě plánu umožnilo kladenským havířům zvýšit plán na příští rok o 85 000 tun tříděného uhlí.

Významným pomocníkem při sestavě plánu na rok 1959 se měly stát technicko ekonomické rady, které měly být většinou ustaveny do 30. září t. r. Je však třeba kriticky poukázat na to, že ustavování technicko ekonomických rad probíhá pomalu. Svědčí to o tom, že řada ředitelů nedocenila dosud poslání technicko ekonomických rad a to, že jejich správná činnost mohla již rozhodujícím způsobem ovlivnit tvorbu mobilizačního plánu a zabezpečovat jeho plnění plánem technického rozvoje a technicko organizačních opatření. Tam, kde pochopili význam technicko ekonomických rad, docilují velmi dobrých výsledků v prověrce efektivnosti. Tak v Lisovnách nových hmot ve Vrbně pod Pradědem se technicko ekonomická rada soustředila na přípravu zajištění úspěšného plnění prověrky efektivnosti. Doporučila vytvoření 7 prověřovacích komisí, které řeší speciální úkoly. Velká pozornost je věnována především zajištění účasti pracujících na přípravě plánu, kolektivní smlouvy a prověrce rozvoje zlepšovatelského hnutí. Využití této tvůrčí aktivity pracujících umožnilo závodu zajištění zvýšené výroby v roce 1959 o maličkost - o 56 %. Současně umožňuje i snížení vlastních nákladů na výrobu zboží v hodnotě 1 Kčs z 83 haléřů na 74 haléřů.

Důsledně provedená prověrka efektivnosti v každém závodě umožní zaměřit socialistické soutěžení a zlepšovatelské hnutí na splnění a překročení nejdůležitějších úkolů v letošním roce, aby iniciativa pracujících, rozvíjející se na počest 41. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a 15. výročí podepsání Smlouvy o přátelství a vzájemné spolupráci se Sovětským svazem měla co nejlepší výsledky.

Velmi důležitým nástrojem pro další rozmach socialistického soutěžení je usnesení vlády ze srpna letošního roku. Vláda kladně hodnotila ekonomický přínos socialistického soutěžení pro plnění plánu rozvoje národního hospodářství a některých rozhodujících úkolů ve výstavbě investičních celků. Současně však kriticky poukázala na tu skutečnost, že se nepodařilo ještě odstranit některé nedostatky zejména v organizaci a řízení socialistického soutěžení vyššími hospodářskými orgány.

Tyto nedostatky budou odstraněny tím, že podle usnesení vlády bude nyní socialistické soutěžení hodnoceno pravidelně s projednáváním plnění plánu.

V souvislosti s rozšířením účasti pracujících na řízení hospodářství a správě státu, kterýžto úkol daný XI. sjezdem KSČ je nejvlastnějším úkolem Revolučního odborového hnutí, hrají významnou roli kolektivní smlouvy.

Skutečnost, že výrobně-hospodářské jednotky budou nyní připravovat své plány na základě rámcových směrnic samostatně a v průběhu celého roku, že podniky budou samostatně rozhodovat o velké části prostředků, dosažených dobrým hospodařením, to všechno podstatně zvyšuje význam kolektivních smluv. Stoupne rovněž i autorita a závaznost závazků obsažených v kolektivních smlouvách, protože jejich zajištění a plnění bude nyní zcela v pravomoci smluvních stran a bude záviset především na úspěšném plnění plánovaných úkolů. Proto přípravu a uzavírání kolektivních smluv je nutno co nejúžeji spojovat s přípravou a sestavováním plánu na příští rok, aby co nejlépe byly vyjádřeny konkrétní potřeby pracujících, aby bylo zajištěno úspěšné plnění plánovaných úkolů již od počátku roku.

V souvislosti s prověrkou efektivnosti a přípravou plánu na příští rok bych chtěl zdůraznit, že nemůžeme být spokojeni nejen s plněním kolektivních smluv v letošním roce, ale především s dosavadní zkušeností, že jsou velmi často opomíjeny přípravy na sestavování nových kolektivních smluv.

Tak například směrnice ministerstva pro podniky těžkého strojírenství, směřující k zajištění usnesení strany, vlády a ÚRO sice rozebírají podrobné úkoly v prověrce efektivnosti a přípravě plánu, ale, bohužel, byla v nich opomenuta příprava kolektivních smluv.

Zmínil jsem se o tom, že nemůžeme být spokojeni s plněním kolektivních smluv v letošním roce. Vedle dobrých výsledků se zvláště při prověrce efektivnosti a přípravě plánu ukazuje, že se nevěnuje dostatečná péče plnění těch závazků v kolektivních smlouvách, které mají zajistit zlepšení péče o pracující. Jde zvláště o úpravu a výstavbu sociálních, zdravotních a zejména bezpečnostních zařízení. Mám za to, že i tyto otázky je třeba vidět a posuzovat z hlediska zvýšení účasti pracujících na řízení výroby. Neustálé zlepšování zdravotních, pracovních i sociálních podmínek dělníků a zaměstnanců musí být chápáno jako jedna z hlavních podmínek úspěchu i na poli výrobním. Je třeba po pravdě říci, že právě tyto vzájemné souvislosti jak vedoucí pracovníci, tak mnohde i odboroví funkcionáři často opomíjejí.

Vzpomínám na ty doby, kdy jsem byl důvěrníkem za Rudé odbory v Českomoravské, jak nám vždy páni akcionáři odmítali návrhy na sociální zlepšení s odůvodněním, že je krize, že na to nejsou peníze.

Dnes peníze na sociální zařízení jsou a nikoliv malé. Jsou v podnikových fondech pracujících, ale nejsou čerpány, anebo jenom nedostatečně. Čím se nízké čerpání převážnou měrou zdůvodňuje? Že není materiál a podobně. Ale jak je to možné, že například ve Svitu v Gottwaldově použili z těchto prostředků přes 3 milióny korun? Byly postaveny domky, jesle, vybavena zdravotnická zařízení, byla zlepšena závodní rekreace, pokračuje se ve výstavbě neurologického pavilónu atd.

A tak tomu není jenom ve Svitu, ale v řadě dalších závodů, jako v Textilaně v Liberci, ČKD Praha a dalších. To svědčí o tom, že tam, kde tuto otázku vezmou soudruzi řádně do ruky, si sami umí poradit a pomoci.

Ovšem nesprávné je, když celá řada závodů a podniků "spoří" jenom na autobus, ačkoliv je jim známo, že musí být zajištěny především naše pravidelné linky, které neustále rozšiřujeme a budeme i v budoucnu rozšiřovat.

Nelze však na druhé straně souhlasit se škrtáním investic na sociální zařízení u novostaveb, jak jsem to viděl v Agrostroji v Pelhřimově. Zde se staví nová moderní továrna s velmi krásnými a prostornými halami. Je pravda, že v této továrně je pamatováno i na pěkné dělnické šatny. Na můj dotaz, kde bude jídelna, pokrčil ředitel rameny s tím, že byla z investic škrtnuta.

Mám za to, ze nelze jít takovouto snazší cestou. Je třeba vidět, že jídelna dříve nebo později bude muset být při závodě postavena, protože závod je vzdálen od středu města asi půl hodiny. Proč nepostavit jídelnu současně se stavbou továrny, to znamená, mnohem hospodárněji.

S tímto stavem, pokud se ještě někde vyskytuje, bude třeba podle mého názoru rázně skoncovat.

Je pochopitelné, že nová metoda plánování a financování umožní objektivně a na podkladě konkrétních znalostí a možností určit obsah kolektivních smluv v celém jejich rozsahu. Bude to mít velký význam i pro ty části kolektivních smluv, které určují opatření na úseku péče o dělníky a zaměstnance. Podle výsledku práce závodu či podniku budou mít hospodářští pracovníci i odboroví funkcionáři jasno, s jak velkými finančními i hmotnými prostředky mohou pro zlepšení péče o pracující počítat. To povede k tomu, že se zvýší disciplína při plnění kolektivních smluv, protože to bude otázkou výlučně smluvních stran.

Soudružky a soudruzi!

XII. plenární zasedání ÚRO orientovalo celé Revoluční odborové hnutí na všechny nejvážnější úkoly vyplývající z usnesení XI. sjezdu KSČ. Hlavní svou pozornost soustřeďují nyní odbory na zvýšení aktivní účasti pracujících při řízení hospodářství a správě státu.

K tomu, aby byly vytvořeny dobré podmínky pro nástup do příštího roku a aby bylo zajištěno uskutečnění zákona a druhém pětiletém plánu, soustřeďují odboráři svoji pozornost na to, aby co největší počet závodů dosáhl splnění letošního roku k 15. výročí podepsání Československo-sovětské smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci, to jest do 12. prosince t. r. To znamená všude, ve všech závodech, provozech, dílnách splnit a překročit úkoly státního plánu zejména v kvalitativních ukazatelích, v dodávkách pro rozhodující investiční stavby a pro export.

To předpokládá na základě skončené prověrky efektivnosti organizovat vzájemné soutěžení dělníka s dělníkem, dílny s dílnou, závodu se závodem a orientovat uzavírání socialistických závazků na plnění a překračování rozhodujících úkolů.

Soudruzi, zkušenosti nám jasně ukazují, jak veliká je síla naší dělnické třídy, jak uvědomělý je její přístup k úkolům socialistické výstavby a jak nezměrná je tvůrčí iniciativa dělníků a zaměstnanců.

Na Revolučním odborovém hnutí i na hospodářských pracovnících bude záležet tuto iniciativu nepromarnit, ale využít jí ke splnění úkolů plánu v letošním roce a k včasné a odpovědné přípravě plánu pro příští rok.

Vycházeje z usnesení XII. plenárního zasedání Ústřední rady odborů mohu prohlásit, že odborové orgány učiní vše k tomu, aby zajistily širokou účast pracujících na splnění velikých úkolů druhého pětiletého plánu a zajistí tak další náš krok k dovršení výstavby socialismu. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo poslanci Strechajovi.

Posl. Strechaj: Vážené súdružky a súdruhovia!

Do ovzdušia mimoriadne radostnej budovateľskej práce a takých tvorivých rozletov nášho ľudu, ktorý sústreďuje všetko svoje úsilie na splnenie uznesení XI. sjazdu KSČ, zapadá i toto naše rokovanie na pôde Národného zhromaždenia, ktoré je tiež mimoriadne významné a radostné preto, lebo dáva formu zákona druhému päťročnému plánu rozvoja nášho národného hospodárstva na roky 1956 - 1960, uskutočnenie ktorého znamená významný krok k dosiahnutiu veľkého a prekrásneho cieľa - dovŕšenia výstavby socializmu v našej vlasti.

Kým buržoázne parlamenty v kapitalistických krajinách schvaľujú zákony namierené proti pokrokovým silám, proti záujmom širokých ľudových vrstiev, naše Národné zhromaždenie Republiky československej zo všetkých síl prispieva k tomu, aby život nášho ľudu bol stále lepší, šťastnejší a bohatší, lebo práve to zodpovedá našej stále sa prehlbujúcej socialistickej demokracii.

Súdružky a súdruhovia poslanci, keď sa pozrieme trochu späť na cestu, ktorú sme urazili od oslobodenia našej vlasti slávnou Sovietskou armádou, na úspechy, ktoré náš pracujúci ľud dosiahol za jedno desaťročie, a keď pritom myslíme na nádherné perspektívy, vytýčené XI. sjazdom KSČ, vzplanú v našich očiach skutočné plamienky oprávnenej hrdosti nad dielom pilných rúk a nadaného umu českého, slovenského a všetkého nášho pracujúceho ľudu, ktorý - plný optimizmu a skalopevnej viery v skorú krásnu socialistickú budúcnosť - nezlomne kráča pod vedením svojej rodnej KSČ vpred, dovoľte, aby som tieto nezvratné skutočnosti aspoň stručne ukázal na tých prevratných zmenách, ktoré sa v krátkom období jedného desaťročia odohrali na Slovensku.

Za vlády masarykovsko-benešovskej buržoázie a fašistických samozvancov disponovalo Slovensko vcelku nepatrným priemyselným potenciálom. Je vám všetkým iste dobre známe, že buržoázia vtedy namiesto spriemyselňovania odpriemyselňovala Slovensko a vrhala ho stále hlbšie do biedy a nezamestnanosti. Podiel priemyslu na celkovom hospodárstve bol veľmi nízky. A to je jeden z hlavných ukazovateľov hospodárskej úrovne každej krajiny. Z ťažkého priemyslu mala väčší význam iba ťažba rúd, ktorá však v rukách kapitalistických vykorisťovateľov tak isto stagnovala. Spracovateľské priemyselné odvetvia vo väčšine prípadov mali charakter malých závodov.

Nepriaznivá hospodárska situácia pochopiteľne určovala i sociálnu a triednu štruktúru nášho obyvateľstva, z ktorého vyše 60 % bolo existenčne závislé od drobnej malovýroby v poľnohospodárstve. A tu boli korene sociálneho i kultúrneho zaostávania Slovenska v kapitalistických podmienkach predmníchovskej buržoáznej ČSR. V období takzvaného "slovenského štátu" sa táto zaostalosť nielen konzervovala, ale ešte ďalej prehlbovala.

Od oslobodenia našej vlasti hrdinskými synmi bratského Sovietskeho sväzu došlo na Slovensku k veľkým revolučným zmenám. Výrobné sily sa neustále rozvíjajú. Rýchly rast priemyselnej výroby zmenil v základných proporciách hospodársku i sociálnu štruktúru Slovenska. Vyše 250 novovybudovaných závodov a prevádzkární, spolu s predchádzajúcimi rekonštruovanými kapacitami, utvorilo pevnú ekonomickú bázu, na ktorej vyrastá a košatie nový, radostný život nášho ľudu. Hrubá priemyselná výroba je dnes takmer viac ako 5 krát vyššia v porovnaní s rokom najväčšej konjunktúry pred druhou svetovou vojnou. Podiel priemyslu na celkovom objeme výroby predstavuje už 70 %. V priemyselných závodoch na Slovensku pracuje 3,5 krát pracovníkov viac ako v roku 1937.

Každému, kto dnes precestuje slovenské kraje, utkvie jeden hlavný obraz v pamäti: že Slovensko je rozsiahle stavenisko, na ktorom sa stále výraznejšie dvíha k výšinám nádherná budova socializmu.

Zo spoločne nadobudnutého bohatstva mohli sme za posledných 10 rokov preinvestovať pričinením všetkých pracujúcich v našej ľudovodemokratickej vlasti do národného hospodárstva na Slovensku 64,5 miliardy korún v rozpočtových cenách z roku 1956. Pritom investície každoročne vzrastajú so vzrastom národného dôchodku. Tak v roku 1957 trojnásobne prevýšili objem investícií z roku 1948. Na dokreslenie možno uviesť, že v prvých troch rokoch nášho druhého päťročného plánu preinvestuje sa na Slovensku takmer toľko, ako za celú prvú päťročnicu. I v druhej päťročnici tempo rastu priemyselnej výroby na Slovensku značne prevyšuje celoštátny priemer. V porovnaní s rokom 1955 sa výroba v roku 1960 zvýši o 70,2 %. Tým vzrastie podiel Slovenska na celkovej výrobe priemyslu v našej republike zo 16 % v roku 1955 na 17,7 % v roku 1960. Pritom je radostné to, že strojárenská výroba sa v druhej päťročnici zvýši až o 130 %.

Súdružky a súdruhovia poslanci, splnenie týchto i všetkých ostatných úloh je v štátnom rozpočte zabezpečené dostatočne. Pritom podiel Slovenska na celoštátnych investíciách v niektorých dôležitých odvetviach národného hospodárstva pochopiteľne presahuje celoštátny priemer.

Nielen priemysel, ale i poľnohospodárstvo prechádza búrlivými revolučnými zmenami. Stále viac malých a stredných roľníkov si osvojuje politiku komunistickej strany, lebo poznáva nezvratnú pravdu o veľkých prednostiach spoločného družstevného hospodárenia na pôde pred rozdrobenou individuálnou malovýrobou. Družstevná myšlienka sa už udomácnila vo väčšine našich dedín, v ktorých vyrastá nová trieda hrdých družstevných roľníkov. Len od začiatku tohto roku vzniklo na Slovensku vyše 293 nových jednotných roľníckych družstiev a prevážna väčšina existujúcich JRD sa podstatne rozšírila. V priebehu deviatich mesiacov tohto roku vstúpilo do JRD okolo 61 000 nových členov s výmerou 268 664 hektárov pôdy. Významnou skutočnosťou je, že do JRD vstupujú stále viac i naši strední roľníci. Z uvedeného celkového počtu nových družstevníkov je 35 000 takých, ktorých výmera pôdy presahuje 2 hektáre. Socialistický sektor obhospodaruje dnes už vyše 64 % z celkovej poľnohospodárskej pôdy na Slovensku. I keď, pravda, tento stav nie je celkom uspokojujúci, treba k tomu uviesť, že v najprodukčnejších oblastiach je stupeň združstevňovania značne vyšší. Tak v Bratislavskom kraji 84,5 %, v Nitrianskom kraji vyše 75 % atď. Krásnym príkladom predchádzajú okresy Šamorín a Galanta, kde takmer všetci malí a strední roľníci vykročili na novú cestu spoločného družstevného hospodárenia na pôde. Ich príklad nasledujú v posledných týždňoch i roľníci v okresoch Trnava a Sereď a v celom rade našich ďalších okresov.