Už aj z týchto niekoľkých nadhodených problémov vyplýva, aké nároky kladie na pracujúci ľud našej vlasti, a teda i Slovenska, splnenie úloh našej druhej päťročnice, splnenie významných uznesení XI. sjazdu KSČ. No súčasne naše doterajšie výsledky potvrdzujú, že sú vytvorené všetky podmienky pre to, aby ich náš pracujúci ľud čo najúspešnejšie splnil.

Dobré dielo sa úspešne darí - Slovensko, tak ako celá naša vlasť, kráča pevným a rozhodným krokom vpred cestou pokroku, cestou leninskou. Niet už tej sily, ktorá by tento strhujúci pochod zastavila - ani u nás doma, ani za hranicami našej vlasti. Aké márne a beznádejné sú snahy imperialistických lokajov zastaviť tento radostný vývoj! S ich snahami je to tak, ako sa hovorí v starom prísloví: "Pes šteká a karavána ide úspešne ďalej". Náš ľud sa už dostatočne poučil v svojej histórii, že jediná správna cesta, ktorá mu prináša úspechy a šťastie, je cesta pokroku, osvetlená nádhernými, hlboko humánnymi ideami marxismu-leninizmu. Preto na Slovensku nikdy viac nepochodia nijakí ľudácko-gardistickí rozvratníci, nijakí buržoázni nacionalisti a separatisti, ani nijakí revizionisti a im podobné výplody reakčného imperialistického sveta. Ak sršia dnes hnevom, ak lživo ohovárajú veľké budovateľské dielo nášho ľudu, je to len prejav ich slabosti a bezmocnosti. Ak sa naši nepriatelia v takzvanej "slobodnej Európe" zachádzajú hnevom, je to len potvrdenie, že to náš slobodný pracujúci ľud robí dobre, i keď, pravda, o takéto dobrozdania z ich strany vonkoncom nestojíme.

Na pôde Slovenska a celej ľudovodemokratickej Československej republiky nieto a nikdy viac nebude miesta pre mníchovanov, ktorí tak podlo zradili pracujúci ľud v ťažkých dobách pred dvadsiatimi rokmi pre "plné prkenice". Náš pracujúci ľud, poučený dejinami, bdelo stráži veľké socialistické vymoženosti a tak, ako ich spoločnou prácou utvára, dokáže ich v nerozbornej družbe, svornosti a jednote ubrániť pred imperialistickými agresormi. Pevný postoj našich spoluobčanov maďarskej národnosti v tragických maďarských udalostiach v roku 1956 tiež jasne a presvedčivo ukázal, že sú rovnako plne a jednoznačne oddaní ideám socializmu a mieru. Neustále sa upevňuje morálno-politická jednota a sila nášho pracujúceho ľudu Československa, ktorý vie, že cesta k jeho šťastnejšej budúcnosti môže byť plne a navždy zabezpečená len po boku tých progresívnych síl, ktoré sa zoskupili v mohutnom spoločenstve stále jednotnejších a silnejších socialistických krajín, vedených nepremožiteľným bratským Sovietskym sväzom.

Pracujúci ľud Slovenska je plný nezlomnej viery vo svoju krásnu a šťastnú socialistickú budúcnosť. Spolu s bratským pracujúcim ľudom českých krajín vynaloží preto všetko úsilie a schopnosti, aby úspešne splnil úlohy druhého päťročného plánu, aby sa jasné a nádherné perspektívy, vytýčené XI. sjazdom KSČ, teda dovŕšenie výstavby socializmu v našej prekvitajúcej československej vlasti, čo najskôr stali radostnou skutočnosťou. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přerušuji nyní schůzi na 30 minut.

(Schůze přerušena v 16,06 hod. - opět zahájena v 16,29 hod.)

Místopředseda NS dr. Polanský (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění. Budeme pokračovat v rozpravě. Dávám slovo poslanci Borůvkovi.

Posl. Borůvka: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi!

Celá naše země na konci září letošního roku s radostí vyslechla zprávu o uvedení do provozu dvou nových válcovacích tratí na Nové huti Klementa Gottwalda v Kunčicích.

V následujících dnech pak jsme se dověděli mnoho zajímavých podrobností o stavbě kolosu, který je svého druhu největší v Evropě, o tom, že byl postaven z našeho materiálu, našimi dělníky, za vedení našich inženýrů a techniků. Spotřebovaný materiál že představuje vlak dlouhý 280 km. V téže době že v závodech V. I. Lenina v Plzni uvedl montér Vojtěch Pugler o celý měsíc dříve do zkušebního provozu v pořadí již sedmou 50megawattovou turbínu, což představuje dalších 350 000 kwh do elektrické sítě. Malé sloupky novinářských zpráv, relací rozhlasu a televize o dalším stále stoupajícím rozvoji energetiky, výstavbě dolů, uvádění do provozu vysokých a koksových pecí a strojírenské výroby jsou skutečně jako stručná, ale hrdá a vítězná bojová hlášení z naší pracovní fronty za dovršení socialistické výstavby v naší republice.

A právě tato skutečnost je rozhodující a spolehlivou materiální základnou pro rychlý růst zemědělské výroby, jak nám ukládá usnesení XI. sjezdu KSČ.

Je také vyjádřením vzájemně se podmiňujících vztahů mezi průmyslem a zemědělstvím, je základnou a vyjádřením pevného politického svazku dělníků a rolníků a vedoucího postavení dělnické třídy v naší zemi.

Druhá pětiletka počítá při požadovaném růstu hektarových výnosů a užitkovosti dobytka s neustále klesajícím podílem ruční práce, kterou nahradí všestranná mechanizace. Počítá s daleko větším podílem elektrické energie a to zase k usnadnění lidské práce, s chemizací, využíváním vědeckého výzkumu, počítá s rychlejším zaváděním nové technologie v celé zemědělské velkovýrobě.

Základ pro uvedení do života všech uvedených zásad byl už vytvořen. Na naší vesnici došlo během posledního jeden a půl roku k veliké kvalitativní změně ve formách hospodaření.

Dne 31. března 1957 bylo v naší republice 8303 JZD III. a IV. typu, v nichž bylo sdruženo 245 000 zemědělských závodů se 410 000 členy. Celková výměra zemědělské půdy činila tehdy 2 158 000 ha.

Dne 31. srpna 1958 bylo už 11 954 JZD, tedy o 3651 družstev více. Rozhodující je však růst počtu členů, počet sdružených závodů a hlavně pak růst společně obhospodařované půdy.

Dne 31. srpna 1958 bylo už 798 648 členů, to je o 388 648 více. K témuž datu bylo sdruženo 549 916 závodů, to znamená více o 304 916, a zemědělské půdy dokonce 4 053 550 ha, což je o 1 895 550 ha více než v březnu 1957.

Tato čísla ukazují, že se nejen zakládala družstva nová, ale co hlavního, že se stávající družstva, dříve menšinová, rozrostla na velké socialistické výrobní podniky.

Zbývá nyní získat a zapojit v krátké době zbývající dosud jednotlivě hospodařící rolníky, a to zejména poměrně velký počet hospodářství s výměrou od 0,50 ha do 2 ha do společného hospodaření jednotných zemědělských družstev. Při tom musíme mít na paměti prostou skutečnost, že založení JZD není cílem, ale jen prostředkem k dosažení cíle - podstatného zvýšení zemědělské výroby.

Perspektivní plán rozvoje zemědělské výroby je už stanoven až do roku 1965.

Rozhodujícím činitelem však je splnění úkolů státního plánu zemědělské výroby a výkupu v roce letošním a hlavně pak v letech 1959 - 1960.

S těmito problémy se bude také zabývat IV. sjezd JZD, svolaný na březen příštího roku. Diskuse ke sjezdu, která byla už v tomto měsíci zahájena, bude proto vedena v našich JZD, STS, státních statcích a patronátních závodech takovým směrem, jaká opatření budou provedena přímo pracujícími v JZD, za pomoci odborníků, aby úkoly byly splněny.

Na prvém místě bude proto třeba věnovat pozornost závazku, vyhlášenému 6000 JZD v celé republice: splnit ukazatele druhé pětiletky za 4 roky.

V našem Hradeckém kraji z celkového počtu 806 JZD vyhlásilo závazek 653 družstev, a to jako odpověď na výzvu JZD Předměřice, okres Hradec Králové.

Znám osobně nejen předsedu JZD s. Moníka, vedoucí funkcionáře, ale i celou řadu členů. Chci právě na příkladu Předměřic ukázat, co pod slovem splnit ukazatele druhé pětiletky máme na mysli, protože právě tady je ještě dost nejasností. Mnozí družstevníci se mylně domnívají, že jde o splnění celého objemu výroby místo za 5 let za 4 roky, což je samozřejmě nesprávné a také nemožné.

V Předměřicích hospodaří na výměře 282 ha půdy zemědělské a z toho na 251 ha půdy orné. Družstvo leží v úrodné zelinářsko-řepařské oblasti, proto i cíl, který si postavilo, není snadný. Mám ale za to, že naším vzorem mají být právě družstva s velmi vysokou produkcí.

Při stanovení ukazatelů se bere za základ úkol výroby na 1 ha půdy. Účelné rozložení plodin a stavy hospodářských zvířat jsou ovšem jeho nedílnou součástí.

Pro příklad uvedu výrobu vepřového masa a mléka. Plán výroby v roce 1955 byl na 1 ha 67 kg vepřového masa. V roce 1960 měl být 120 kg, což znamená zvýšení o 79,1 %. Rozvrženo na 5 let znamená zvýšit každým rokem výrobu o 10,5 kg na 1 ha.

Zkrácení na 4 roky vyžaduje zvyšovat výrobu ročně na 1 ha o 13,5 kg.

Ještě srozumitelnější a daleko progresívnější je stručný rozbor u výroby mléka. Na 1 ha zemědělské půdy určoval plán v roce 1955 510 l mléka. V roce 1960 by to mělo být 1138 litrů, což představuje zvýšení o 123,3 procent. Rozděleno na 5 let znamená zvyšovat výrobu ročně na 1 ha o 126 litrů.

Splnit závazek druhé pětiletky za 4 roky vyžaduje zvyšovat výrobu ročně o 157 litrů na 1 ha zemědělské půdy.

Stejný postup a propočet je i u hektarových výnosů obilí, technických plodin a pícnin a dalších produktů živočišné výroby.

Na prvý pohled se zdá, že jde jen o několik kg nebo litrů na 1 ha za rok. V celkovém objemu výroby to však znamená vyrobit v roce 1959 místo 274 kusů metrákových prasat 301 kusů. Na rok 1960 je už zase plán zvýšen a požaduje vyrobit už 314 q vepřového masa.

Pokud jde o mléko, představuje objem výroby proti roku 1955, kdy činil 143 820 l, zvýšení v roce 1959 na 320 916 litrů a na rok 1960 další zvýšení na 324 300 litrů.

Za těmito čísly musíme však vidět denní obětavou práci všech poctivě pracujících členů, správnou organizaci práce a dobré vedení družstva. Zárukou splnění slibu daného naší straně a vládě je rozpracování závazků až na jednotlivé čety a seznámení s tím každého pracujícího člena družstva.

Družstevnice Marie Petrová říká: "Splním úkol - nadojím v roce 1958 65 000 l mléka." Jen žádá od rostlinné výroby dostatek krmiva a aby telata, určená k jatečním účelům, byla odebírána nejpozději do 14 dnů.

Se stejným uznáním je možné hovořit i o práci Emilie Hronešové a Marie Vítové. A když jsem mluvil se zootechnikem Jaroslavem Švarcem, tu jeho největší starostí je zajištění krmivové základny. Na kukuřici samozřejmě nezapomněli. Sklidili ji na siláž včas a velmi dobře.

Pokud jde o práci v rostlinné výrobě, jmenuji alespoň dvě členky družstva, které i přes vysoké stáří jsou vzorem obětavosti a pilné práce. Jsou to 76letá Františka Kundrtová a 70letá Marie Špačková. Obě denně jsou od jara na poli a velmi se zasloužily o včasnou okopávku cukrovky a zeleniny, o sklizeň ve žních i teď v ne právě příznivém počasí na podzim o sklizeň brambor, cukrovky a zeleniny. Až potud by se zdálo všechno v naprostém pořádku, zejména když by se jen takto podle dobrých výsledků družstvo posuzovalo a když se tak mnohde povrchně situace v družstvech posuzuje. Před jakými problémy stojí JZD Předměřice?

Přes poměrně vysokou hodnotu pracovní jednotky a dobrou investiční výstavbu i pořádek v hospodaření nemá žádnou mládež. Do 20 let nikdo a od 20 do 30 let jen 8 pracovních sil, a to 4 muži a 4 ženy. Průměrný věk u žen je přes 50 let a u mužů přes 45 let. Právě u této otázky je třeba se na chvíli zastavit, protože je to dnes zjev u většiny JZD jeden z nejpalčivějších.

Zemědělský výbor Národního shromáždění se tímto problémem právě v souvislosti s projednáváním druhé pětiletky v září letošního roku velmi podrobně zabýval. Považujeme jej za základní a rozhodující pro splnění úkolů, daných nám XI. sjezdem strany.

Doklady, které jsme za účinné pomoci Zemědělské akademie a i z vlastních poznatků poslanců z práce ve volebních obvodech shromáždili, jen potvrzují náš názor.

Věkový průměr pracovníků v zemědělství se ve srovnání s rokem 1955, kdy činil 40 let a šest měsíců, zvýšil jen za jediný rok na 43 let a 6 měsíců. Z celkového počtu lidí, pracujících v zemědělství je věková skupina mladých 14 až 20letých zastoupena jen 9,3 %, od 20 do 40 let pak 26,2 %, od 40 do 50 let je to 23,3 % a nad 50 let plných 41,2 %. Je na bíledni, že by měl být poměr úplně obrácený. Samozřejmě že není mým úmyslem se dívat na celou situaci černými brýlemi. Tyto skutečnosti jsou všem poslancům dostatečně známy. Je však také ale pravda, že se dosud velmi málo staráme o jejich odstranění a nápravu. Připomeňme si jen velikou akci ČSM v roce 1955 a 1956, kdy skutečně nastoupilo 40 000 mladých nadšených lidí do pohraničí na pomoc zemědělské výrobě. Jen naší nevšímavostí k obtížím, se kterými se tam potýkali, a řeknu rovnou, nedomyšlenou šetrností hlavně ministerstva zemědělství k odstranění základních ubytovacích, zdravotních a sociálních nedostatků, nám zase mladí postupně odešli. Od té doby jsme, myslím, dali několikrát více peněz než bylo potřeba, ale problém zemědělské výroby v těchto oblastech je stále obtížný a dosud nevyřešený.

V současné době máme celou řadu dobrých usnesení strany a vlády k získání mládeže do zemědělské výroby. Je to na prvém místě opatření pro chlapce a děvčata ve dvouletém učebním poměru pěstitelsko-chovatelském. Mladí lidé budou pracovat pod odborným pedagogickým dozorem za vedení dobrých kvalifikovaných učitelů. Mládež, přicházející do dvouletého učebního poměru, sjedná za přítomnosti rodičů učební smlouvu. Při školách, které jsou zřizovány v objektech buď zimních škol nebo ve stávajících zemědělských školách, budou zřízena výcviková střediska přímo ve vybraných vzorných JZD a státních statcích. Rozvrh práce v učňovské škole i ve středisku odpovídá správným zásadám práce mladých a je zaměřen jak na nutnou část teoretickou, tak i vlastní praktickou práci v zemědělské velkovýrobě.

Další nové obory, které byly zřízeny, jako zemědělský mechanizátor, zahradník, rybář, včelař, chovatel drůbeže, koní, lesař, lesní mechanik, kovář a podkovář, kolář, sedlář jen ukazují, jaké zajímavé a různé obory práce bude potřebovat příští, na nových základech postavená zemědělská velkovýroba. Jde jen o to, abychom se všichni dobře se všemi těmito vskutku novými, a řeknu rovnou, revolučními opatřeními seznámili a dovedli je mladým lidem vysvětlit a je získat. Na prvém místě bude třeba překonat dosud zakořeněný nesprávný názor rodičů a postavit před naši celou veřejnost opravdu dobrou a velkou perspektivu práce v zemědělství.

Poslanec NS a vedoucí tajemník KV KSČ v Karlových Varech s. Havelka v posledním desátém čísle Nové mysli píše mezi jiným:

"Získat mladé lidi do JZD je klíčovým problémem nejen pro podbořanský okres nebo pro náš kraj, ale pro celou družstevní velkovýrobu." Za příklad uvádí s. Moravce z JZD Stebno, který na příkladu vlastního družstva i družstva v Libini, Libešovicích na okrese Podbořany ukázal, jak získat mladé lidi do JZD.

Dovolte mi opakovat ještě několik výstižných vět z článku s. Havelky.

Neobjevili zde žádnou novou metodu, jak mládež získat, ale soustavně přesvědčovali mladé lidi i jejich rodiče. Tak ve Stebně získali rodiče, především družstevníky, aby dali děti do družstva. Mladým lidem dali perspektivu. Ukázali jim, že si vydělají, vypočítali jim, že si vydělají právě tolik, nebo ještě více než kdyby jezdili pracovat do Podbořan do závodů. Upravili normy pro mládež. Ukázali jim budoucnost družstva na základě vypracovaného perspektivního plánu. A mládež, která vytvořila vlastní pracovní skupinu, dělá a mnohdy předstihuje i dospělé družstevníky. A tak družstvo, v němž byl nedostatek pracovníků a jež bylo odkázáno na pomoc brigád, získalo dosud 20 mladých lidí a dnes potíže s nedostatkem pracovníků odpadly. Věděli, že bez mládeže nemůže jít družstvo kupředu, že jejich získání je nejlepší cesta jak získat dostatek pracovníků. A v dostatku lidí byl též hlavní článek, jak plnit úkoly ostatní. Potud s. Havelka.

Mám za to, že je ovšem na prvém místě naléhavě třeba, aby příkladem v zařazení svých dětí na úsek zemědělské práce šli především všichni vedoucí pracovníci a funkcionáři, kteří v oborech zemědělských nebo jim příbuzných ať v národních výborech všech stupňů či jiných řídících orgánech pracují. Protože slova jen zní, ale příklady táhnou. To samé platí i pro všechny předsedy a ostatní funkcionáře v JZD, STS, státních statcích, výzkumných ústavech a dalších. Když uvážím, že jen např. v našem Hradeckém kraji odhadujeme počet těchto pracovníků - a to mimo JZD - na 4000, bude to jistě přínosem a příliv mládeže bude plně postačující.