o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon)

Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Účelem tohoto zákona je upravit organizaci, řízení a provádění výchovy dorostu k povolání v učebním poměru tak, aby pro socialistickou společnost byli vychováváni třídně uvědomělí, ideově vyspělí a odborně zdatní pracovníci schopní ovládnout nejnovější techniku a pokrokové pracovní metody.

V učebním poměru se dostává dorostu odborného a všeobecného vzdělání v rozsahu stanoveném učebními plány a učebními osnovami, popřípadě též mimoškolní a mimopracovní výchovy. Odborným vzděláním se rozumí odborný výcvik a vyučování odborným předmětům. Odborné a všeobecné vzdělání učňů je bezplatné.

(1) Učební poměr se sjednává učební smlouvou, kterou uzavírá podnik a učen.

(2) Nezletilý učen starší než patnáct let potřebuje k sjednání učebního poměru, k jeho změně a k jeho rozvázání přivolení svého zákonného zástupce; za učně mladšího než patnáct let jedná jeho výkonný zástupce.

(3) Učební smlouva musí být uzavřena písemně a obsahovat ustanovení o učebním oboru, v kterém se má učen vychovávat, o místě, kde bude výchova prováděna, o době učebního poměru, den nástupu do učebního poměru a podpisy smluvních stran.

(4) Učební smlouva má obsahovat ustanovení o finančním a hmotném zabezpečení učně, jakož i další povinnosti smluvních stran.

(5) Při sjednání učebního poměru nelze sjednat zkušební dobu.

Učební poměr vzniká dnem stanoveným v učební smlouvě pro nástup učně do učebního poměru.

(1) Podnik je povinen zejména

a) zabezpečit odborné a všeobecné vzdělání učně v rozsahu stanoveném učebními plány a učebními osnovami a dbát též o jeho mimoškolní a mimopracovní výchovu,

b) vést učně k uvědomělé a dobrovolné pracovní kázni, k socialistickému poměru k práci a k socialistickému vlastnictví, k dosahování co největší hospodárnosti a úspornosti a k soudružské spolupráci,

c) věnovat zvláštní péči zdravému vývoji učně, zvláště bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i jeho výchově k bezpečnému a zdravotně nezávadnému výkonu práce,

d) vytvářet podmínky pro rozvíjení schopností a iniciativy učně a vést ho k tomu, aby si osvojoval novou techniku a pokrokové pracovní metody,

e) zaměstnávat učně pouze pracemi v souladu s učebními plány a učebními osnovami a dodržovat předpisy o zaměstnávání mladistvých,

f) poskytovat učni finanční a hmotné zabezpečení podle zvláštních předpisů.

(2) Jestliže podnik, který uzavřel učební smlouvu, zabezpečil výchovu učně v jiném podniku (§ 24 odst. 4), plní povinnosti podle odstavce 1 podnik, který výchovu provádí.

Podnik je povinen při výchově učňů úzce spolupracovat s příslušnými orgány společenských organizací, zejména s orgány Revolučního odborového hnutí a Československého svazu mládeže, jakož i řešit všechny důležité otázky týkající se učňů a učebního poměru v součinnosti se závodním výborem odborového svazu podle předpisů platných pro zaměstnance a jejich pracovní poměry.

Učen je povinen zejména

a) svědomitě a vytrvale se učit, osvojovat si vědomosti a dovedností učebního oboru, v kterém je vychováván, a osvojovat si novou techniku a pokrokové pracovní metody,

b) dodržovat pracovní kázeň, plnit pokyny výchovných pracovníků a chránit socialistické vlastnictví, zvláště zacházet šetrně s materiálem, stroji a nástroji,

c) dodržovat předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,

d) dodržovat předpisy o zachování státního, hospodářského a služebního tajemství,

e) podrobit se předepsaným zkouškám.

(1) Nemůže-li podnik nadále plnit povinnosti z učebního poměru proto, že má dojít k podstatným organizačním změnám nebo k zrušení podniku, určí jeho nadřízený orgán jiný podnik, který vstoupí do práv a povinností dosavadního podniku vyplývajících z učebního poměru; nemůže-li podnik nadále plnit povinnosti z učebního poměru z jiných závazných důvodů, je podnik povinen zajistit pokračování výchovy učňů v jiném podniku, který vstoupí do práv a povinností dosavadního podniku.

(2) Dojde-li ke skončení učebního poměru z důvodu, který zavinil podnik, je podnik povinen ve spolupráci s výkonným orgánem okresního národního výboru umístit učně na jeho žádost do jiného podniku, který s učněm uzavře učební smlouvu na zbytek doby učebního poměru pro tentýž nebo příbuzný učební obor.

(3) Při opatření podle předchozích odstavců je třeba přihlédnout k zajištění řádného pokračování výchovy učně, k jeho oprávněným zájmům a k potřebám státního plánu rozvoje národního hospodářství.

Během doby učebního poměru je možné změnit učební obor uvedený v učební smlouvě jen ze závažných důvodů, a to písemnou dohodou mezi smluvními stranami.

(1) Nemohl-li učeň plnit po delší dobu povinnosti vyplývající z učebního poměru, lze dobu učebního poměru uvedenou v učební smlouvě přiměřeně prodloužit písemnou dohodou mezi smluvními stranami.

(2) Obdobně lze prodloužit dobu učebního poměru též, neplnil-li učeň z důvodu, který sám zavinil, po delší dobu povinnosti vyplývající z učebního poměru.

Učební poměr končí

a) vykonáním závěrečné učňovské zkoušky, popřípadě uplynutím doby učebního poměru,

b) výpovědí nebo předčasným vystoupením z učebního poměru.

(1) Podnik může vypovědět učební poměr,

a) je-li učeň nezpůsobilý nebo ze zdravotních důvodů trvale neschopný k výkonu povolání, pro které je vychováván, nebo

b) neplní-li učeň opětovně nebo po delší dobu povinnosti vyplývající z učebního poměru z důvodu, který sám zavinil, a jeho další setrvání v učebním poměru by vážně narušilo výchovu ostatních učňů.

(2) Učeň může vypovědět učební poměr,

a) porušuje-li podnik některou podstatnou povinnost vyplývající z učebního poměru, nebo

b) je-li učeň přijat jako řádný žák do výběrové školy, popřípadě jako řádný student na vysokou školu, anebo

c) má-li pro to vážný zdravotní, rodinný nebo jiný důležitý důvod.

(3) Výpovědní lhůta činí jeden měsíc a začíná prvním dnem měsíce následujícího po dni výpovědi.

Učen může předčasně vystoupit z učebního poměru, nemůže-li v něm dále setrvat bez vážného ohrožení svého zdraví, na základě zjištění lékaře pověřeného péčí o dorost, nebo jde-li o učně se změněnou pracovní schopností, na základě zjištění okresní posudkové komise sociálního zabezpečení.

Výpověď a předčasné vystoupení z učebního poměru vyžadují písemné formy.

(1) Jestliže učen po skončení učebního poměru podle § 11 písm. b) uzavře s jiným podnikem učební smlouvu pro tentýž nebo příbuzný učební obor, započte se mu do doby učebního poměru doba, kterou strávil v předchozím učebním poměru. Obdobně se postupuje při změně učebního oboru podle § 9, jde-li o příbuzné učební obory.

(2) Ministerstvo školství a kultury může v dohodě s Ústřední radou odborů a příslušnými ústředními úřady a orgány stanovit, kterou jinou dobu a v jakém rozsahu lze započítat do doby učebního poměru.

(1) Po skončení učebního poměru je podnik povinen, pokud nedojde k opatření podle § 8 odst. 2, sjednat s učněm pracovní poměr odpovídající jeho kvalifikaci a umožnit mu v kolektivu ostatních zaměstnanců další odborný růst; pracovní poměr se považuje za sjednaný též, pokračuje-li učen s vědomím podniku ve výkonu prací.

(2) Sjednání pracovního poměru může podnik odmítnout jen ze závažných důvodů, zejména ruší-li se podnik, nebo jestliže se v něm nově organizuje práce anebo snižuje počet pracovníků. K odmítnutí sjednání pracovního poměru je třeba předchozího souhlasu závodního výboru odborového svazu a výkonného orgánu okresního národního výboru.

(3) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na výrobní družstva a jednotná zemědělská družstva.

Nezletilý učeň může nakládat s odměnou za práci v učebním poměru jen s přivolením svého zákonného zástupce.

Učen koná na konci doby učebního poměru závěrečnou učňovskou zkoušku. Účelem této zkoušky je zjistit, jak si učen během doby učebního poměru osvojil požadované vědomosti a dovednosti.

Učen, který vykonal závěrečnou učňovskou zkoušku, obdrží výuční list.

Závěrečné učňovské zkoušky provádějí zkušební komise a organizují je podniky, které též vydávají výuční listy.

Učni, jehož učební poměr skončil jinak než vykonáním závěrečné učňovské zkoušky, vydá podnik potvrzení o tom, po jakou dobu a pro který učební obor byl v učebním poměru vychováván.

Učni, který nevykonal závěrečnou učňovskou zkoušku a jehož učební poměr skončil uplynutím doby učebního poměru, je podnik, který s ním sjednal pracovní poměr, povinen umožnit, aby si v pracovním poměru doplnil potřebné vědomosti a dovedností a vykonal zkoušku dodatečně.

Podnik může též výjimečně povolit vykonání závěrečné učňovské zkoušky zaměstnancům starším než osmnáct let, jestliže konali po přiměřenou dobu práce příslušného oboru a osvojili si potřebné vědomosti a dovednosti, i když se jim nedostalo výchovy k povolání v učebním poměru.

(1) Výchova učňů se prováli v odborných učilištích.

(2) Může-li být výchova učňů podle požadavků účelnosti plně zabezpečena v zařízeních podniku, zřizují a spravují podniky odborná učiliště jako výchovné celky, v nichž se provádí odborný výcvik, vyučování odborným a všeobecně vzdělávacím předmětům a mimoškolní i mimopracovní výchova učňů.

(3) Kde nejsou podmínky k zřízení odborného učiliště jako výchovného celku, provádí se odborný výcvik, popřípadě mimopracovní výchova učňů v učňovských střediscích zřizovaných a spravovaných podniky nebo na vhodných pracovištích podniku, a vyučování odborným a všeobecně vzdělávacím předmětům, popřípadě mimoškolní výchova učňů v učňovských školách zřizovaných a spravovaných výkonným orgánem příslušného národního výboru (dále jen "učňovské školy") nebo v jiném podniku.

(4) Nelze-li ve výjimečných případech vytvořit v podniku podmínky k úspěšnému provádění odborného výcviku učňů pro určitý učební obor, zabezpečí podnik jejich výchovu v jiném podniku.

(5) V odborních učilištích lze poskytovat učňům též ubytování a stravování.

(1) Za výchovu učňů v zařízeních podniku odpovídá ředitel podniku.

(2) Odborné učiliště zřízené a spravované podnikem jako výchovný celek řídí vedoucí. Ustanovuje jej ředitel podniku v dohodě s výkonným orgánem příslušného národního výboru a po projednání se závodním výborem odborového svazu.

(1) Ministerstvo školství a kultury stanoví a upravuje v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství a v dohodě s příslušnými ústředními úřady a orgány podle návrhů rad příslušných národních výborů síť odborných učilišť zřizovaných a spravovaných podniky jako výchovné celky, učňovských středisek a učňovských škol a dbá o jejich účelné rozmístění a hospodárné využití.

(2) Zařízení, která dne 1. dubna 1957 sloužila nebo byla určena k výchově žáků v učilištích státních pracovních záloh podle zákona č. 110/1951 Sb., o státních pracovních zálohách, a učňů v učňovských školách podle vládního nařízení č. 19/1954 Sb., o náboru a přípravě mládeže pro povolání mimo učiliště státních pracovních záloh, se zásadně zachovávají svému účelu a použije se jich k zřízení odborných učilišť podle tohoto zákona.

(3) Odchylky od ustanovení odstavce 2 stanoví ministerstvo školství a kultury, a to pokud jde o zařízení podniků podřízených jiným ústředním úřadům nebo orgánům, v dohodě s těmito ústředními úřady a orgány.

(4) Ministerstvo školství a kultury může v dohodě s příslušnými ústředními úřady a orgány přenést svou působnost podle odstavců 1 a 3 na výkonné orgány národních výborů a upravit postup při jejím provádění.

(1) Učitelé odborných učilišť zřízených a spravovaných podniky jako výchovné celky a ředitelé, učitelé, vychovatelé a ostatní zaměstnanci učňovských škol jsou státními zaměstnanci. Ostatní zaměstnanci v zařízeních podniku jsou zaměstnanci podniku.

(2) Ministerstvo školství a kultury vydá v dohodě s Ústřední radou odborů a s příslušnými ústředními úřady a orgány pracovní řád pro učitele odborných učilišť zřizovaných a spravovaných podniky jako výchovné celky, ve kterém se stanoví též práva a povinnosti těchto učitelů vůči orgánům podniku.

(3) Ministerstvo školství a kultury pečuje o vzdělávání výchovných pracovníků působících při výchově učňů.

Národní výbory a jejich výkonné orgány se starají o vytváření podmínek pro úspěšnou výchovu učňů, pečují o to, aby při výchově učňů, rozmístění a využití odborných učilišť bylo dbáno požadavků účelnosti a hospodárnosti, kontrolují výchovu učňů a v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem školství a kultury ji organizují a řídí v učňovských školách.

Ministerstvo školství a kultury v zásadách organizuje a ideově a metodicky řídí výchovu učňů v celém národním hospodářství a tuto výchovu koordinuje a kontroluje.

(1) Příslušné ústřední úřady a orgány v oboru své působnosti organizují, řídí a kontrolují výchovu učňů v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem školství a kultury.

(2) Příslušné ústřední úřady a orgány a podniky jsou povinny vytvořit podmínky pro úspěšné provádění výchovy učňů v počtech stanovených státním plánem rozvoje národního hospodářství a dbát požadavků účelnosti a hospodárnosti.

(3) Při výchově učňů pro místní hospodářství vykonávají výkonné orgány krajských národních výborů působnost, která podle předcházejících odstavců přísluší ústředním úřadům a orgánům.

(1) Při ministerstvu školství a kultury se zřizuje Ústřední poradní sbor pro koordinaci výchovy učňů. Jeho úkolem je vyjadřovat se k zásadním otázkám organizace a k návrhům zásadních metodických opatření týkajících se výchovy učňů. Členy tohoto poradního sboru jmenuje ministr školství a kultury zpravidla podle návrhů vedoucích ústředních úřadů a orgánů zúčastněných na výchově učňů nebo na péči o ně z vynikajících pedagogických pracovníků a osob s bohatými zkušenostmi ve výchově učňů.

(2) Při pověřenectvu školství a kultury se zřizuje Poradní sbor pro koordinaci výchovy učňů. Jeho členy jmenuje pověřenec školství a kultury obdobně podle ustanovení odstavce 1.

Pokud tento zákon nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak, řídí se učební poměry předpisy platnými pro pracovní poměry.

(1) Podniky hradí osobní a věcné náklady na výchovu učňů ve svých zařízeních, s výjimkou osobních nákladů na učitele, zásadně na vrub úplných vlastních nákladů.

2) Příslušné národní výbory hradí ze svých rozpočtů osobní a věcné náklady na výchovu učňů v učňovských školách a osobní náklady na učitele v odborných učilištích zřizovaných a spravovaných podniky jako výchovné celky.

Podnik, jehož učni jsou vychováváni v jiném podniku, je povinen nahradit tomuto podniku osobní a věcné náklady, které mu vznikají prováděním výchovy těchto učňů.

Pro účely tohoto zákona se za podnik považují též jiné organizace a zařízení a za ředitele podniku vedoucí těchto organizací a zařízení. U jednotných zemědělských družstev stanoví ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství a u spotřebních a výrobních družstev nadřízený ústřední orgán, který družstevní orgán plní úkoly ředitele podniku.

(1) Opatření, která byla učiněna ve shodě s tímto zákonem před počátkem jeho účinnosti, se považují za opatření podle tohoto zákona.

(2) Žákům učilišť státních pracovních záloh podle zákona č. 110/1951 Sb. se započítává doba, kterou strávili v těchto učilištích, do doby učebního poměru.

(1) Předpisy k provedení tohoto zákona vydají v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány a Ústřední radou odborů ministerstvo školství a kultury, a pokud jde o ustanovení §§ 33 a 34 ministerstvo financí.

(2) Pro výchovu učňů v zemědělství může ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství v dohodě s ministerstvem školství a kultury a ústředním výborem odborového svazu zaměstnanců v zemědělství povolit odchylky z ustanovení § 16 a § 24 odst. 3.

Zrušují se všechny předpisy, pokud odporují tomuto zákonu; zejména se ruší:

1. zákon č. 110/1951 Sb., o státních pracovních zálohách,

2. vládní nařízení č. 111/1951 Sb., kterým se upravují vzájemné vztahy mezi odbornými učilišti nebo školami závodního výcviku a podniky,

3. vládní nařízení č. 22/1952 Sb., o nové úpravě učňovských zkoušek,

4. § 5 odst. 2 a 3 zákona č. 31/1953 Sb., o školské soustavě a vzdělávání učitelů (školského zákona),

5. vládní nařízení č. 71/1953 Sb., o odborných školách pro vzdělání mistrů výrobního výcviku,

6. vládní nařízení č. 19/1954 Sb., o náboru a přípravě mládeže pro povolání mimo učiliště státních pracovních záloh.

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vyhlášení; provedou jej ministři školství a kultury, zemědělství a lesního hospodářství a ostatní členové vlády.