Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Územní plánování je soustavnou činností, která v souladu s úkoly a záměry národohospodářského plánování a na základě průzkumů přírodních, demografických, kulturních, ekonomických a technických podmínek řeší uspořádání daného území tak, aby byl vytvořen organický a dalšího rozvoje schopný celek, zabezpečen vzájemný soulad všech územních prvků a společenských zájmů a tím i předpoklady pro harmonické uspokojování požadavků obyvatel na práci, bydlení, kulturu a zotavení.

(2) Územní plánování zajišťuje, aby provádění změn v uspořádání území, především investiční činností, bylo dlouhodobě a plánovitě usměrňováno podle předem stanovených zásad.

(1) Územní plánování plní zejména tyto hlavní úkoly:

a) vymezuje výhledově velikost a organizaci sídlišť řešeného území v souladu s výhledovými úkoly jeho hospodářského a kulturního rozvoje,

b) vymezuje správnou velikost a rozvržení ploch pozemků pro všechny složky osídlení a pro ostatní účely na řešeném území s ohledem na současnou i výhledovou potřebu a na racionální využití zastavěných i nezastavěných ploch všeho druhu,.

c) řeší umístění a začlenění jednotlivých účelových skupin výstavby a jednotlivých staveb na řešeném území a zjišťuje potřebu a rozsah vyvolaných investic, které podmiňují. plné využití a uplatnění navrhované základní výstavby, popřípadě určuje jejich umístění,

d) určuje nutné asanační nebo rekonstrukční zásahy do existujícího stavu území,

e) vymezuje chráněná území nebo objekty a ochranná pásma a zajišťuje ochranu území, objektů nebo pásem vymezených podle zvláštních předpisů,

f) navrhuje účelné časové pořadí výstavby a jiných opatření nezbytných k dosažení uspořádání území podle územního plánu.

(2) Při řešení úkolů územního plánování jsou příslušné orgány povinny

a) dbát o vytváření příznivých územních podmínek pro rozvoj výrobních sil,

b) dbát o vytváření zdravého, krásného a pohodlného prostředí pro život a práci obyvatel, o zachování, využití a rozmnožení hmotných a kulturních hodnot na řešeném území, jakož i o ochranu daného prostředí před nežádoucími zásahy, vlivy a důsledky hospodářské nebo jiné činnosti a o odstranění závad touto činností způsobených,

c) umožňovat nejúčelnější využití přírodních podmínek řešeného území,

d) uplatňovat zásadu nejvyšší hospodárnosti a nejnovější poznatky pokrokové vědy a techniky,

e) dbát o ochranu nerostného bohatství a zemědělské půdy.

(3) Příslušné orgány jsou při řešení úkolů územního plánování povinny dbát zájmu obrany státu.

(1) Základním výchozím podkladem pro územní plánování jsou výhledové plány hospodářského a kulturního rozvoje jednotlivých oblastí, vypracované v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství, jakož i perspektivní studie a rozbory orgánů hospodářského plánování, objasňující postavení a funkci jednotlivých krajů, okresů, popřípadě jiných územních celků v národním hospodářství a základní zaměření jejich dalšího rozvoje a výstavby. Územní plánování se při řešení svých úkolů opírá též o výhledové plány rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství a přejímá jejich zásady v rozsahu vymezeném jejich schválením a dále se opírá o generální plány rozvoje báňských revírů, výhledové studie a generální řešení jednotlivých staveb na řešeném území.

(2) Směrným plánem pro základní vodohospodářská opatření při územním plánování je státní vodohospodářský plán. Pokud byly vypracovány pro některé další hospodářské úseky zvláštní plány (státní silniční plán, generální plán zvelebení zemědělského, lesního a vodního hospodářství aj.), používá územní plánování těchto plánů jako podkladu pro řešení základních otázek a přejímá jejich zásady v rozsahu vymezeném jejich schválením.

(3) Vedle podkladů získaných z národohospodářského plánování si územní plánování opatřuje pro řešení svých úkolů vlastní podklady prováděním všestranného průzkumu řešeného území, rozborem vztahu plánovaných opatření k současnému uspořádání, možnostem a výhledovým potřebám řešeného území a zkoumání podmínek, jakož i důsledků realizace zamýšlených opatření v území.

Podle povahy řešených úkolů se vypracovávají:

a) územní plány rajónů,

b) územní plány sídlišť,

c) zastavovací plány.

(1) Územní plány rajónů se vypracovávají pro předem určená hospodářsky a kulturně významná zájmová území (rajóny), pro která je třeba k uskutečnění důležitých investic nebo jiných plánovaných opatření stanovit dlouhodobé zásady.a podmínky jejich soustavné výstavby nebo přestavby.

(2) Územní plány rajónů řeší na daném území souborně umístění, vzájemné vztahy a uspořádání všech dosavadních i nově navrhovaných funkcích celků, které toto území vytvářejí (sídlišť, těžebních, průmyslových, zemědělských a jiných závodů, vodohospodářských, dopravních, energetických a jiných děl a zařízení, lesů a ploch určených k zalesnění a ostatních významných prvků přírody a krajiny).

(3) Územními plány rajónů se řeší též umístění jednotlivých významných staveb nebo jejich souborů mimo území sídlišť, nelze-li podmínky a důsledky umístění navrhované stavby řešit jinými prostředky územního plánování.

(1) Územní plány sídlišť se vždy vypracovávají pro výstavbu nových.a pro celkovou rekonstrukci nebo dostavbu existujících sídlišť, která v důsledku výhledově plánovaného rozvoje výrobních sil vyžadují podstatného přebudování, rozšíření nebo asanace.

(2) Podle potřeby se územní plány sídlišť vypracovávají pro účely dlouhodobého rozvoje celých sídlišť nebo jejich částí, určených k výrobním, obytným nebo jiným účelům, vyžadují-li toho úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo jiné důležité hospodářské či kulturní zájmy.

(3) Územní plány sídlišť stanoví souborně zásady a podmínky dlouhodobé výstavby a přestavby celého sídliště nebo jeho funkčně a výtvarně ucelené části z hlediska umístění, uspořádání a vzájemných vztahů všech dosavadních i nově navrhovaných skladebních prvků vytvářejících dané sídliště (obytné části sídliště, území určená k umisťování průmyslových, zemědělských a jiných závodů, dopravní, energetické, vodovodní, kanalizační a jiné sítě a zařízení, veřejná zeleň apod.).

(4) Územní plány sídlišť se vypracovávají jako

a) směrné územní plány, a to pro celé území sídliště a jeho zájmové území,

b) podrobné územní plány, a to pro ucelenou část území sídliště, u malých sídlišť též pro celé jejich území.

(5) Podrobné územní plány se vypracovávají zpravidla na základě směrných územních plánů. Výkonný orgán příslušného krajského národního výboru může v odůvodněných případech povolit vypracování podrobného územního plánu bez předchozího vypracování a schválení směrného územního plánu.

(6) Sídlištěm se rozumí každá jednotka osídlení, která se skládá ze seskupených trvalých lidských obydlí (včetně do ní začleněných výrobních zařízení a nezbytného občanského a technického vybavení) a tvoří uzavřené a od jiných jednotek osídlení prostorově oddělené prostředí pro společenský život obyvatel (město, vesnice, osada, i když není samostatnou správní jednotkou).

(1) U staveb, jejichž dokumentace je schvalována podle předpisů o dokumentaci staveb, se vypracovávají zastavovací plány v rozsahu stanoveném těmito předpisy a v souladu s územním rozhodnutím o umístění jednotlivých staveb nebo jejich souborů.

(2) Zastavovací plány určují přesné polohové a výškové situování všech budov, objektů a zařízení a jejich zapojení na obdobné budovy, objekty a zařízení mimo projektovanou stavbu, popřípadě též etapy stavby; dále řeší veškeré výškové a sadové úpravy území.

(1) Územní plány se vypracovávají na základě výchozích podkladů (§ 3).

(2) Územní plány rajónů a sídlišť s výjimkou uvedenou v odstavci 3 pořizují výkonné orgány krajských národních výborů.

(3) Územní plány sídlišť zemědělského charakteru pořizují výkonné orgány okresních národních výborů.

(4) Orgány uvedené v odstavcích 2 a 3 odpovídají za provedení přípravných prací pro územní plány rajónů a sídlišť a za vypracování návrhů těchto plánů projektovými organizacemi.

(5) Hlavní úkoly, zásady a požadavky pro vypracování jednotlivých územních plánů rajónů a sídlišť stanoví rady národních výborů, jejichž výkonné orgány tyto plány pořizují, po projednání v radách zúčastněných národních výborů.

(6) Zastavovací plány pořizují investoři podle předpisů o dokumentaci staveb.

(1) Územní plány rajónů a sídlišť s výjimkou uvedenou v odstavci 3 schvalují rady krajských národních výborů, pokud si jejich schválení nevyhradí vláda. Návrhy územních plánů, jejichž schválení si vyhradila vláda, předkládají ke schválení rady krajských národních výborů.

(2) Návrhy územních plánů schvalovaných podle odstavce 1 musí být před předložením ke schválení projednány v radách dotčených okresních národních výborů, a jde-li o územní plány sídlišť, též v radách dotčených místních národních výborů.

(3) Územní plány sídlišť zemědělského charakteru schvalují rady okresních národních výborů, pokud si jejich schválení nevyhradila rada krajského národního výboru nebo vláda; před předložením ke schválení musí být projednány v radách dotčených místních národních výborů.

(4) Řízení o územních plánech rajónů a sídlišť provádějí výkonné orgány národních výborů, jejichž rady tyto plány schvalují (odstavce 1 a 3); projednáním jednotlivých otázek mohou pověřit výkonné orgány národních výborů nižších stupňů. Vyhradila-li si schválení územního plánu vláda, provádí řízení o něm výkonný orgán krajského národního výboru.

(5) V řízení o územních plánech rajónů a sídlišť projednávají a dohodnou výkonné orgány příslušných národních výborů navrhovaná řešení těchto plánů se všemi dotčenými orgány státní správy. Výkonné. orgány příslušných národních výborů projednají jednotlivá řešení územních plánů též s dotčenými organizacemi socialistického sektoru a seznámí vhodnou formou ostatní organizace a občany se základními záměry a návrhy územních plánů. Při vypracování a schvalování územních plánů rajónů a sídlišť přihlédnou uvedené výkonné orgány k připomínkám organizací a občanů.

(6) Územní plány rajónů a sídlišť se schvalují jako celek. Při schválení musí být u každého územního plánu stanoveno, které jeho části nebo řešení jsou v rámci celkově schváleného pojetí závazné pro zpracování územních plánů nižšího stupně a pro územní rozhodnutí. Ostatní části nebo řešení územních plánů se schvalují jako orientační směrnice pro další územně plánovací práce a pro usměrňování výstavby v území.

Zastavovací plány musí být před schválením orgány příslušnými podle předpisů o dokumentaci staveb prověřeny z hlediska územního plánování výkonnými orgány okresních národních výborů. Prověření zastavovacích plánů je součástí řízení o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby. Provádí-li toto řízení jiný orgán než výkonný orgán okresního národního výboru, je povinen opatřit stanovisko výkonného orgánu okresního národního výboru z hlediska územního plánování a pojmout jeho podmínky do rozhodnutí o přípustnosti stavby.

(1) K řešení jednotlivých otázek v oboru územního plánování vydávají výkonné orgány příslušných národních výborů územní rozhodnutí. V územních rozhodnutích se stanoví podmínky pro projektovou přípravu staveb a pro provedení požadovaných změn v území, popřípadě pro ochranu důležitých zájmů v území.

(2) Územním rozhodnutím se rozhoduje zejména:

a) o umístění jednotlivých staveb nebo jejich souborů,

b) o vymezení chráněných území a objektů a ochranných pásem v případech, kdy tato působnost nepřísluší podle zvláštních předpisů jiným orgánům,

c) o stavební uzávěře,

d) o změnách ve využití pozemků.

(3) Územní rozhodnutí vydává výkonný orgán okresního národního výboru, pokud si výkonný orgán krajského národního výboru nevyhradil vydání územního rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 písm. a) a b).

(4) Výkonné orgány místních národních výborů, jimž byla svěřena působnost stavebních úřadů I. stupně, vykonávají na jimi spravovaném území působnost výkonných orgánů okresních národních výborů podle odstavce 3. Prováděcí předpisy stanoví, v kterých případech budou tuto působnost vykonávat výkonné orgány místních národních výborů, jimž nebyla svěřena působnost stavebních úřadů I. stupně.

(5) Jde-li o územní rozhodnutí v obvodu několika výkonných.orgánů národních výborů, vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený orgán. Tento orgán může stanovit, že rozhodnutí vydá některý z podřízených výkonných orgánů národních výborů.

(1) Podkladem pro územní rozhodnutí jsou schválené územní plány rajónů a sídlišť.

(2) Nebyl-li pro příslušné území schválen územní plán nebo nevyžaduje-li povaha řešeného úkolu předchozího vypracování a schválení územního plánu, musí výkonný orgán příslušného národního výboru dbát výchozích podkladů pro územní plánování (§ 3), popřípadě opatřit pro územní rozhodnutí jiné podklady v rozsahu nezbytném k řešení dané otázky (územně plánovací studie a náčrty, rozbory a bilance, místní šetření, výsledky projednání jednotlivých otázek s příslušnými orgány státní správy a s účastníky řízení o územním rozhodnutí apod.).

(3) O rozsahu nezbytných podkladů a o způsobu jejich zajištění podle odstavce 2 rozhodne výkonný orgán národního výboru, příslušný k vydání územního rozhodnutí, podle povahy a složitosti daného úkolu.

(1) Pro řízení o územním rozhodnutí platí obecné předpisy o řízení ve věcech správních, pokud prováděcí předpisy nestanoví něco jiného.

(2) Územní rozhodnutí vydávají orgány příslušné podle § 11 odst. 3 až 5, po předchozím projednání se všemi orgány státní správy, jejichž zájmy jsou tímto rozhodnutím dotčeny.

(1) Vstupovat na cizí pozemky k provádění průzkumu a jiných prací pro účely územního plánování nebo k výkonu dozoru na dodržování schválených územních plánů a platných územních rozhodnutí, pokud tyto práce lze provést jen na místě samém, je možno jen na základě zvláštního povolení, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů.

(2) Povolení ke vstupu na cizí pozemek podle odstavce 1 vydává výkonný orgán národního výboru, který v daném případě provádí příslušné řízení o územním plánu nebo územním rozhodnutí, popřípadě který provádí výkon dozoru; v naléhavých případech může povolení vydat příslušný výkonný orgán místního národního výboru. Povolení ke vstupu na pozemky vojenské správy vydává výkonný orgán národního výboru po předchozím souhlasu vojenské správy.

(3) Osoby oprávněné vstupovat na cizí pozemek jsou povinny dbát, aby jejich pracemi nevznikly na pozemku škody, jimž lze zabránit, a zachovat mlčenlivost vůči nepovolaným osobám o skutečnostech, o nichž se dověděly při své činnosti.

(4) Náhradu za způsobenou škodu poskytne orgán, který pověřené osoby vyslal. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady škody, rozhodne o ní výkonný orgán okresního národního výboru.

Orgány hospodářského plánování, ostatní orgány státní správy, vědecké instituce a ústavy spolupracují v oboru své působnosti s orgány, které provádějí řízení o územních plánech a o územních rozhodnutích a poskytují jim veškeré národohospodářské, technické a jiné podklady, nezbytné k řešení daného úkolu.

(1) Podrobnější předpisy k provedení tohoto zákona vydá Státní výbor pro výstavbu. Tyto předpisy zejména

a) určí zásady pro podrobnější členění, náplň a způsob zpracování+ jednotlivých druhů územních plánů, pro jejich projednávání, schvalování a evidenci,

b) vymezí obsah územních rozhodnutí a postup při jejich vydávání,

c) stanoví způsob, jak zajistit trvalý soulad územních plánů s plány rozvoje národního hospodářství,

d) stanoví zásady pro pořizování podkladních map a průzkumů a pro jejich evidenci

(2) Prováděcí předpisy mohou stanovit odchylky pro vydávání územních rozhodnutí o umisťování některých staveb a pro prověřování jejich zastavovacích plánů, popřípadě stanovit, v kterých případech lze upustit od vydávání územních rozhodnutí o umístění stavby nebo od prověření zastavovacích plánů; tyto předpisy mohou též stanovit odchylky od řízení o územních plánech, vyžadují-li toho zájmy zachování státního nebo hospodářského tajemství nebo zájmy obrany státu.

(1) Zrušují se:

a) §§ 1 až 8, 15 až 19, 21, 22, 24 a 25 zákona č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí,

b) vládní nařízení č.51/1950 Sb., o územním plánování obcí,

c) část I., část II. (s výjimkou § 9), část III., část X., část Xl. a část XIII. vládního nařízení č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí,

d) § 2 vládního nařízení č. 57/1953 Sb., o působnosti ministerstva vnitra v oboru územního plánování a výstavby v obci a v oboru péče o technické služby národních výborů, ve znění vládního nařízení č. 77/1953 Sb.

(2) Nedotčeny zůstávají předpisy upravující působnost zvláštních orgánů státní správy při řešení otázek, které mají vztah k územnímu plánování; orgány, které jsou podle těchto předpisů příslušné k provádění opatření dotýkajících se územního plánování, jsou povinny dbát zásad obsažených ve schválených územních plánech nebo dohodnutých s orgány územního plánování.

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 1. ledna 1959; provedou jej všichni členové vlády.