Před našimi projektanty a pracovníky výzkumu stojí mnoho otázek k řešení. Uvedu jen řešení, směřující k dalšímu snížení váhy stavby - řešení techniky příček. Pokud jde o příčky, je potřebí, aby místo nynějšího vyzdívání bylo uvažováno o jejich zhotovování z umělých hmot tak, aby se daly přemisťovat. Mezi jiným je potřeba řešit zhotovování podlah s využitím nových hmot a tak ušetřit dřevo, snížit náklady a šetřit práci ženám při čištění. Při řešení vnitřní instalace se přistupuje k zhotovování bytového jádra průmyslovým způsobem. Zde nutno hledat řešení, aby to přineslo též zlevnění a ne opak.

A samozřejmě, tak jako všude i zde bude rozhodující iniciativa lidí. Proto péče o rozvoj nových metod práce, zlepšovatelského hnutí, podpora socialistické soutěže, která i na našich stavbách přináší zárodky nové a skvělé iniciativy ve formě socialistických brigád práce, bude hlavní pro růst produktivity.

Neméně významné je snižování nákladů na výstavbu bytů. A zde jsou též velké možnosti. Už při projekci. Tam musí dále hledat cesty, jak zhospodárnit výstavbu při současném zajištění nezbytné vybavenosti. Není tajemstvím, že je potřebí dále snižovat váhu stavby a tím spotřebu materiálu, hledat stále účinnější typy. V diskusi k dopisu ÚV KSČ v našem kraji bylo navrhováno, aby byl dále omezen počet velkých bytů při výstavbě a lépe a prostorněji řešeny jednopokojové a dvoupokojové byty.

Dbát při projekci na místní materiály a možnosti dalšího zprůmyslňování.

Nesmírné možnosti šetření jsou přímo na stavbách. Vezměme materiál. Chodil jsem každodenně okolo velkého staveniště - výstavby nového města Poruby. Přes mnohé upozorňování, veřejnou kritiku, boje zde nešetrnost a plýtvání materiálem stále do očí. Když jsem zkoumal, jak je to s dodržováním limitu materiálu, dozvěděl jsem se, že se nedostatečně kontroluje jejich dodržování. Z překračování se nevyvozují důsledky. A tak vznikají velké hospodářské škody. A nejen hospodářské škody. Vedeme ve škole děti k tomu, aby každý papírek přinesly do sběru. Organizujeme sběr šrotu. Žáci školy, na které jsem pracoval, nasbírali před Hl. sjezdem ČS MNA 70 tisíc kg šrotu. ale při příchodu a odchodu ze školy vidí, že se ničí velké hodnoty, prkna se rozlámou a zatlačí do bláta, vozíky se zasypou do výkopu, radiátory leží venku bez povšimnutí atd. Může takové počínání vést a pomáhat při výchově k péči o socialistické vlastnictví? Řídící orgány ve stavebnictví, počínajíc ministerstvem, by měly mnohem více dbát kontroly nad hospodařením materiály na stavbách. To ovšem není jediný zdroj šetření na stavbách. Mnoho by se dalo ušetřit zkracováním dopravních čest, lepší organizací vnitrostavební dopravy. Prozatím je mnohde ještě takový stav, že se materiál nesloží na potřebné místo a tahá se pak několikrát po stavbě. To znamená zbytečné vynakládání práce a kolik materiálu se při tom zničí. Lepší využití mechanismů a jejich údržba představují další možnosti. Vezmeme-li v úvahu, že další zprůmyslnění stavebnictví je hlavní cestou, pak ještě lépe vyniká, že péče o odborný růst pracovníků na stavbách bude hrát mimořádnou roli. A není zase tajností, že organizace ZSP a různé technické kursy jsou ještě na nízké úrovni. Málo potěšitelné je i to, že se věnuje nedostatek péče ženám, které představují velkou část pracovníků. Stav je takový, že na mnoha stavbách - jak to ukázala krajská konference Odborového svazu pracovníků ve stavebnictví - v stravě - jsou přidělovány jen na pomocné práce, nejsou odborně proškolovány a není jim dávána příležitost. Ve zmíněném již n. p. Bytostav jen 10 % z počtu zaměstnaných zen na stavbách pracuje jako odborné pracovnice a zbývajících 90 % na pomocných pracích.

V našem stavebnictví je tudíž dostatek rezerv. Využitím pracovní doby počínaje jsou na každém místě možnosti k zlepšení. Proto je velký úkol zvýšení objemu stavební výroby o 70-80 % do r. 1965 při stejném počtu pracovních sil - to je cestou zvýšení produktivity práce, a při ročním snižování vlastních nákladů o 3 % reálný.

K stavbě bytů je třeba různého druhu materiálu. K postavení 1 200 000 ho bude potřebí obrovské množství. Nebudu to rozpočítávat, ale připusťme, že na výstavbu 1 bytové jednotky je potřebí podle informace odborníků přibližně 10 000 pálených cihel, které se vejdou do 2 ¹/₂ vagónu. To znamená, 3 000 000 vagónů, 60 000 vlaků po 50 vagónech. A to jsou jen cihly. Tento materiál je potřebí vyrobit a dovézt na místo. Jak praví usnesení XI. sjezdu, výroba stavebních hmot patří vedle industrializace k hlavním úkolům ve stavebnictví.

Zajištění je možné jen plným rozvinutím výroby z místních zdrojů. A tyto zdroje jsou všude. Tak u nás v Ostravském kraji se začala zpracovávat struska - lijí se z ní panely. O jejich vlastnostech jsem již mluvil. Kromě toho se z ní drtí štěrkové zrno. Na využití čekají milióny tun hlušin (prohořelých hald) a popílek, který denně zamořuje Ostravu a okolí. Totéž platí o štěrku, písku, vápně, taškách atd.

V Brněnském kraji budou rekonstruovat maloměřickou cementárnu, kterou ministerstvo stavebnictví v minulosti určilo na dožití, protože prý dojdou surovinové zdroje. Objevili ložiska cihlářské hlíny, vápence a kamene. K zajištění výstavby bytů bude však třeba využít každého zdroje, který je po ruce. Dnešní iniciativa musí být dále rozšířena a podepřena. V této souvislosti bych chtěl ukázat na tři otázky.

a) Velkého významu nabývá výzkum a vývoj. U krajských sdružení se budují vývojová pracoviště. To je správné. Kupř. ostravské vývojové pracoviště má největší výzkumné a vývojové úkoly. Těžší je to s kádry. Centrální ústavy, kde tito pracovali až dosud, nemohou někoho přesvědčit, aby se přemístili do krajů. Zdá se, že pokládají toliko Prahu za dostatek prostornou pro svou činnost, obdobně jako výzkumní pracovníci, kritizovaní na XXI. sjezdu KSSS za svou neprospěšnou lásku k Moskvě. A to je z Prahy do Ostravy letecky jen 1¹/₄ hod., ne ani těch 8 hod. jako z Moskvy k Jeniseji. Nestálo by za to, aby se i ministerstvo podívalo na věc a provedlo rozdělení?

b) Dále musíme dbát, aby potřeba stavebního materiálu nevedla ke spekulaci. Uvedu příklad se struskou, které se začíná užívat k lití bloků. V minulosti, když se struska odvážela na haldu, vyžádala si 1 tuna 6 Kčs na odvoz v rámci odvalového hospodářství. Nyní se spotřebuje jako stavební materiál. A ejhle, ihned je prodávána 1 tuna za Kčs 18,20. Zdá se, že ministerstvo hutí a jeho podniky našly pohodlný zdroj příjmů. Považte, co když se dají stejnou cestou doly a začnou haldy, které nyní jen hyzdí město a zabírají potřebné místo, prodávat. Je to správné? Nemělo by min. hutí a jeho podniky hledat zdroje příjmů jinde než právě zde?

c) Potřeba materiálu bude vyžadovat účelnou koordinací jeho výroby v rámci krajů a okresů. Bude-li chtít vyrábět každý závod, každá obec, vše, půjde to na úkor nákladu. Správná cesta bude, aby po důkladném rozmyslu bylo stanoveno, kdo co vyrábí, a to tak, aby to bylo co nejúspornější z hlediska výroby i dopravy. A spolu s tím bude třeba velmi důsledně šetřit půdou.

Zvládnout úkol výstavby bytů tak, aby byl bytový problém vyřešen do r. 1970, nepůjde bez toho, aniž se věc stane celonárodní záležitostí. Proto je správné, že vedle státní výstavby bude organizována ve velké šíři podniková, družstevní a individuální výstavba. Družstevní a individuální výstavbě bude potřebí věnovat mnoho péče a podpory.

Loňského roku nebyly úkoly v individuální výstavbě splněny. Je třeba zkoumat proč, a učinit nápravu. Shrnutí diskuse k dopisu ÚV jistě povede ke konkrétním závěrům, které ujasní formy družstevní výstavby a odpoví i na jiné otázky, které byly vzneseny (vlastnicko-právní otázky a mnohé jiné).

Jsou závody a okresy, které iniciativně přikročují k práci; mezi tyto patří okres Český Těšín v Ostravském kraji, v němž pracuje jeden z největších hutních závodů, železárny VŘR.

OV KSČ spolu s ONV po projednání stavu v okrese zjistil, že k vyřešení bytového problému bude potřebí postavit kromě 2600 bytů ve státní výstavbě ještě alespoň 2600 jinými formami. Propracoval plán zajištění v souladu s místními zdroji, navrhl kvóty podnikové, družstevní a individuální výstavby a předložil celý návrh k veřejné diskusi občanům okresu. Tím zapojil do řešení desetitisíce lidí a vytvořil si lepší předpoklady pro zajištění. A obdobné možnosti jsou všude. Každý závod, každý národní výbor je povinen hledat cestu a možnosti. V rámci Ostravského kraje jsou právě v této době hledány možnosti, jak nad stanovený plán 9000 bytů v tomto roce postavit dalších 1000 bytů ze zdrojů závodů a ostatních institucí. Komise při KV KSČ pomáhá hospodářským a veřejným pracovníkům při hledání. prostředků i způsobu výstavby. Vychází z toho, že v iniciativě pracujících je záruka splnění i tohoto - podle měřítek včerejška - obrovského úkolu.

A ještě k jedné otázce chci říci několik slov. A to k šetření bytového fondu. Zde není vše v pořádku. Jednak je třeba opravit staré byty, nemají-li se škody dále chátráním zvyšovat. Zde je potřebí uvážit o zvýšení částky na GO. V příštích obdobích i na to, aby Státní úřad plánovací při stanovení náplně krajům vyhradil většinu jejich kapacity právě na tuto práci (dosud tomu tak není - ku příkladu v Ostravském kraji je to jen necelá jedna třetina kapacity, určená pro tyto účely). Nejde zde však jen počítat se státními zdroji. Mnohé bude nutno udělat svépomocí.

Ještě povážlivější je péče o nové byty. Je třeba po pravdě říci, že někteří nájemníci byty nešetří a že nové stavby jsou ničeny. Navíc nechybějí příklady, že i při tak nízkém nájemném vyskytují se případy neplacení činže, a to i u lidí s velmi dobrými příjmy. Domovní správy nezvládají tyto úkoly. A samy je ani nezvládnou.

Na veřejných schůzích v mém obvodě navrhovali občané ustanovení komisí při NV, které by pravidelně kontrolovaly stav bytů. A žádali uplatnění takové zásady. zničíš-li - zaplať! Neumíš-li se pěkně chovat v novém, pěkném bytě - běž do starého! Myslím, že by bylo správné, bude-li péče postavena pod veřejnou kontrolu. Navrhl jsem ustavení takové komise při obv. NV v mém obvodě. A myslím, že by to bylo prospěšné pro všechna místa. Rovněž by bylo potřebné určit stupně údržby, které by přesně a pevně stanovily jak časový postup provádění, tak i povinnosti uživatele bytu i bytové správy při udržování bytového fondu.

A v neposlední řadě je třeba uvážit o ustavení domovníků, kteří by za jistou odměnu, která by měla být hrazena nájemníky, pečovali o stav domu. Zde třeba dodat, že více péče musí věnovat stavbaři kvalitě své práce. Není vždy dobrá. A malá důslednost při kolaudačním řízení tuto ledabylost podporuje.

Jde o miliardové hodnoty, které musíme uchovat. Každá lehkovážnost na tomto úseku nám přináší velké škody.

Soudruzi poslanci!

Vyřešení bytové otázky má dalekosáhlý význam. Svědčí o naší obrovské péči o potřeby člověka. To je vlastní jen našemu socialistickému řádu. Svědčí o mírumilovném úsilí naší země. Copak země, která staví 1 200 000 nových bytů, může mít zájem na válce? Svědčí o převaze socialismu nad kapitalismem. Socialistický svět, který má před sebou tak skvělé perspektivy, jak je vylíčil nedávný XXI. sjezd KSSS, má sílu vyřešit každý problém. Vyřeší i bytový - byť při tom bude třeba vynaložit mnoho úsilí a překonat bezpočet překážek. Stojí však za to, pustit se do takového díla. Skvělou perspektivu má naše vlast i náš lid i na tomto úseku. Každý bude mít - jak se u nás praví - střechu nad hlavou - a to bezpečnou, protože nad našimi domky, vesnicemi, městy, závody, se pne pevná klenba naší socialistické budovy, která nám zajišťuje ve velké a družné rodině socialistického tábora bohatý a radostný život. A pracujícím dožívajícího kapitalistického světa staví před oči předobraz jejich budoucího světa, protože je jisté, že i oni jednou svrhnou jho kapitalistického vykořisťování a půjdou naší cestou - cestou mírového budování socialismu a komunismu.

Soudruzi poslanci, navrhuji proto, abychom rozpočet, tak jak je předložen našemu Národnímu shromáždění, schválili. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná. Dávám slovo poslanci Josefu Novákovi.

Posl. Josef Novák: Soudružky a soudruzi poslanci!

Soudruh Ďuriš dnes tady hovořil o významu přestavby dělnických mezd pro zvýšení výroby a tím pro zvyšování životní úrovně našich pracujících. Zároveň přitom bylo hovořeno o některých zkušenostech získaných v našem závodě Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n. L. Chtěl bych na těchto příkladech ukázat na promyšlenost tohoto opatření. Spolek pro chemickou a hutní výrobu byl vybrán jako jeden z 5 závodů chemického průmyslu v republice, kde nová úprava byla na zkoušku zavedena od 1. prosince 1958. Dá se říci, že získané zkušenosti jsou dobré.

Samotnému zavedení předcházela dobrá politická příprava, řízená jak celozávodním výborem strany, okresním výborem, tak i krajským výborem strany. Šlo především o to, vyvarovat se jakékoliv ukvapenosti nebo živelnosti, aby právě veškerá činnost, zaměřená na zavádění tarifně kvalifikačního katalogu, který představuje souhrn norem a opatření, nutných provést ještě před zavedením přestavby, byla cílevědomá, jednotně stranou organizovaná. Musí vycházet z pečlivého politicko hospodářského rozboru závodu, neboť zavádění mzdové soustavy je věc velmi citlivá, zasluhující si, aby každému jednotlivci byla řádně vysvětlena a byl pro ni získán. Již čtyři měsíce před zavedením soustavy probíhaly na všech pracovištích schůze, besedy, výrobní porady a přednášky, ve kterých byly vysvětlovány zásady nové organizace mezd.

Byl vydáván agitační materiál a svoji úlohu sehrál i závodní časopis a rozhlas. Šlo o to, aby celý pracovní kolektiv pochopil, o jaké úkoly se jedná.

Současně s politickou přípravou pracovala v závodě pod vedením celozávodního výboru strany koordinační komise, složená z odborníků, techniků, nejlepších pracovníků z výroby a funkcionářů, která usměrňovala provádění prověrky organizace práce, dozírala na správné ohodnocení jednotlivých pracovišť podle tarifně kvalifikačního katalogu, zhodnocovala stávající mzdové formy a navrhovala změny a podobně.

Mimořádná pozornost byla při tom všem věnována proškolování dělníků podle požadavků tarifně kvalifikačního katalogu. Byly vypracovány osnovy pro jednotlivé výrobny a profese i časové plány průběhu proškolování i závěrečných pohovorů s dělníky s cílem, aby osazenstvo ovládlo technologii a využilo techniky na závodě. Celá dobře organizovaná akce se setkala s velkým zájmem ze strany dělníků, z nichž téměř 1300 absolvovalo přípravné školení a řada zaučených zámečníků, elektrikářů, zedníků a dalších se přihlásila do dlouhodobých kursů, organizovaných závodní školou práce, k získání výučního listu s cílem zvýšit si svoji kvalifikaci. Vedle toho bylo sledováno i to, jak zlepšit organizaci práce, snížit vlastní náklady, zvýšit využití kapacit, omezit přesčasy, snížit namáhavou tělesnou práci a vytvořit podmínky pro možnost většího zaměstnání žen a podobně. Dá se říci, že zejména v tomto směru dobře pracovaly na závodě odbory a pomáhala i mládež. Tato drobná, mravenčí, houževnatá práce přinesla své ovoce.

Výsledek byl ten, že celá řada pracovních kolektivů žádala, aby nový způsob byl zaveden o měsíc dříve, tj. od 1. listopadu 1958. Samozřejmě, že to byli ti, kteří již věděli, že jejich odměna za práci stoupne. Avšak krajský výbor strany rozhodl termín zavedení neměnit, a naopak uložil CZV i OV strany zvýšit především politickou práci u těch, kde mělo dojít ke snížení. Dnes po odstupu téměř tří měsíců soudružky a soudruzi jsou tyto výsledky. Konečný návrh nové soustavy dělnických mezd vypracovaný na základě konkrétních podmínek jednotlivých cechů, výroben, dílen i pracovišť v závodě, v souladu se zájmy celé naší společnosti, podniku i jeho jednotlivých pracovníků splnil vytyčený cíl, neboť zajistil a umožnil:

1. Zvýšení hodinového výdělku v průměru o 4,2 % tak, jak bylo stanoveno plánem,

2. správné a spravedlivé ohodnocení kvalifikace jednotlivých pracovníků,

3. spravedlivé odměňování práce ve ztížených podmínkách formou mimořádného příplatku,

4. spravedlivou odměnu formou příplatku za výkon odpovědné funkce u předních dělníků a předáků.

Celkový mzdový fond se zvýšil o 200 000 Kčs za prosinec a byl již předem plně krytý z úspor na závodě. Prakticky to znamená, že z celkového počtu dělníků na závodě došlo u 63,4 % ke zvýšení odměny, u 22,5 % zůstala dosavadní úroveň a jen u 14,1 % došlo ke snížení, při čemž se ve všech těchto případech jedná o naprosto zdůvodněné a k ostatním funkcím spravedlivé opatření, přesněji řečeno o odstranění nezdravých důsledků dosavadní mzdové soustavy nebo špatně prováděné mzdové politiky. Na dobrou politickou práci ukazuje i to, že většina těch, kterých se toto snížení týkalo, uznala správnost i spravedlivost těchto opatření. Je samozřejmé, já to řeknu otevřeně, že někteří pracovníci, jichž se snížení dotklo, nijak tím nadšeni nebyli, že nám netleskali. Bylo dokonce několik žádostí o propuštění, avšak většinou po dobré argumentaci byla uznána správnost všech těchto opatření a právě tito s úsilím dnes pečují o zvýšení své kvalifikace. To je ale pouze jedna stránka věci. Je třeba také říci, co to už přineslo a ještě také přinese pro celou naší společnost, což je konec konců to rozhodu jící.