S růstem průmyslu a zvyšování životní úrovně poroste i spotřeba kaučuku a počítá se s tím, že v roce 1965 se dosáhne spotřeby 4,8 kg/hlavu za rok.

Jestliže ve spotřebě kaučuku stojíme na jednom z předních míst, je nesrovnatelně horší situace v jeho výrobě. Ve výrobě je totiž naše republika na jednom z posledních míst.

Máme u nás zavedenu pouze pokusnou výrobu syntetického kaučuku, a to v takovém množství, že jsme ve zpracování odkázáni zcela na dovoz.

Vzhledem k tomu, že i v bloku LD států je v syntetickém kaučuku situace velmi napjatá a že nelze s dovozem počítat, jsme proto odkázáni na dovoz z kapitalistických států.

Tato situace byla známa. Proto XI. sjezd Komunistické strany Československa uložil rychlé započetí výstavby a proto se stavebními pracemi se začalo již v roce 1958.

Chtěl bych se alespoň v několika větách zmínit o významu výstavby a jakými hledisky je zdůvodněna.

A. Politická hlediska.

Vlivem spekulací kapitalistického obchodu ceny kaučuku na světovém trhu podléhají značným výkyvům. Ceny se pohybují v rozmezí 3,30-9,40 Kčs za 1 kg v paritě. Toto kolísání cen značně ztěžuje situaci v zajišťování kaučuku jak pro výrobu, tak pro zásobování. Výstavba vlastní výroby syntetického kaučuku nám umožní odpoutat se od kapitalistického trhu a stát se nezávislými na cizině v dovozu kaučuku. Zajištěním dovozu ropy z SSSR jsou zajištěny suroviny z ropných produktů vedle ostatních vlastních surovinových zdrojů, které jsou k dispozici.

B. Hospodářská hlediska.

Tím, že bude postavena vlastní výroba syntetického kaučuku, lze během 7 let investiční náklady zaplatit z rozdílu ceny. kaučuku dováženého a kaučuku z vlastní výroby. Investiční náklady jsou k cenám dováženého kaučuku v takovém poměru, že čtyřletý dovoz kaučuku představuje celkový investiční náklad na výstavbu syntetického kaučuku u nás.

Z hospodářsko-politického hlediska bylo rozhodnutí o započetí výstavby vlastní výroby syntetického kaučuku správné proto, že zajišťuje vlastní surovinu pro neustále se zvyšující výrobu pneumatik, pro stále stoupající potřebu gumových transportních pásů, řemenů, pogumovaných aparatur atd. a tím zvyšuje obranyschopnost našeho státu, zajišťuje ostatní odvětví našeho průmyslu, která zpracovávají kaučuk, odstraňuje výkyvy a vyrovnává nynější značnou kapacitu zpracovatelskou gumárnu, zejména ve výrobě obuvi a pneumatik.

Výroba vlastního kaučuku se projeví i snížením spotřeby deficitních surovin (kovu), jako nerezu, olova a podobně, neboť se bude moci používat ve zvýšené míře aparatur pogumovaných.

Výstavba nového závodu je plně v souladu se směrnicemi strany a vlády o zvyšování hmotného a kulturního zabezpečení obyvatelstva, neboť zajistí rozvoj automobilismu, a ve výživě obyvatelstva nepřímo tím, že dává možnost zvýšení mechanizace v polním hospodářství zvýšenou výrobou traktorů.

Je potěšitelným zjevem, že takovéhoto rozhodujícího rozvoje chemického průmyslu se ujala mládež. Chtěl bych uvést, že zkrácení termínu spuštění kaučukárny do provozu jen o 1 měsíc přinese úsporu na devizách cca 12 mil. Kčs. Tento ukazatel jasně hovoří o nezbytnosti organizovat a zajišťovat výstavbu tak, aby byla dokončena v nejkratší době. To musí mobilizovat v prvé řadě pracovníky chemického průmyslu, naše stavbaře a pracovníky chemického strojírenství. Státní rozpočet Republiky československé nám k tomu dává všechny potřebné podmínky již v roce 1959. Věřím, že chemický průmysl jich plně využije ku prospěchu svého dalšího rozvoje a splnění úkolů XI. sjezdu strany. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná. Dávám slovo poslanci Kozlovi.

Posl. Kozel: Soudruzi poslanci, soudružky poslankyně!

Chci se vyjádřit k práci našeho stavebnictví, a to především k úkolům, které musí zajistit na úseku bytové výstavby. Naše socialistické společenské zřízení pokládá péči o zvyšování životní úrovně lidu za svůj nejvlastnější a nejpřednější úkol. Péče o zvyšování životní úrovně zahrnuje široký okruh potřeb člověka Zajištění dobrého bydlení patří však jistě na přední místo. Jak by ne. Vždyť zde se tráví značná část života a každého dne. A nám jde o to, aby každý bydlel přiměřeně a dobře. Dosáhnout toho ovšem nebylo možné za kapitalistického zřízení, protože v zorném úhlu jeho pozornosti nebyl a není člověk s jeho potřebami.

Kapitalisté se mohli pochlubit honosnými stavbami, které symbolizovaly jejich panství a blahobytný život. Jinak tomu bylo ovšem s bydlením prostých lidí. Kdo z nás by neznal bídu dělnických kolonií. Kdo by si nevzpomněl na proradnost pánů, kteří bídné chatrče beskydských horalů či slovenských dědin pokládali za vhodný objekt svých fotoaparátů, aby pak mluvili o idylické kráse naší vlasti. Přitom tyto bídné chatrče, pod jejichž střechami se třel neradostný život, div nepokládali za takovou ozdobu naší země, kterou je třeba na věky uchovat. Jejich postup vůči pracujícím - kdybychom je nebyli zbavili moci - by se přičinil, že by tato nežádoucí idyla byla ještě dlouho skutečností. Domnívá-li se někdo, že nadsazujeme a křivdíme kapitalistickému zřízení, nechť se podívá do Spojených států, nichž přece nebude někdo popírat, že jdou nejvyspělejší kapitalistickou zemí, s nejvyšší životní úrovní v kapitalistickém světě. Jaký je zde skutečnost. Fakta uveřejněná národním výborem demokratické strany USA praví, že zde, v USA, žije 15 miliónů lidí v brlozích, 13 miliónů domů (¹/₄ bytového fondu) neodpovídá potřebným podmínkám, 7 miliónů městských domů je neobyvatelných pro naprostou zchátralost. Připočteme-li k bytové nouzi vysoké nájemné, které tvoří 25-30 % rodinného rozpočtu, vidíme, jak málo záviděníhodné je postavení pracujících v kapitalistickém světě.

Nejinak tomu bylo u nás v dobách kapitalistické republiky. Úroveň bydlení byla velmi nízká. Kapitalisté vynakládali jen to nejnutnější na bydlení dělníků. Někdo může namítnout, že nebylo bytové tísně. Ba naopak, že nechybělo nabídek bytů. To je pravdy. Ne však proto, že by bytů nadbývalo, ale proto, že nebylo na činži. Pamatujete se, jak se bydlelo. Naše NS je složeno ze zástupců dělníků a rolníků, zná proto stav. Ví, že obydlí dělníků se skládalo převážně z jedné světnice, kde se vařilo, spalo, pralo. Kuchyně a světnice, to už bylo dobré bydlení. Znám to z vlastní zkušenosti. V třech místnostech (kuchyně + 2 světnice)malého rodinného domku, který rodiče spláceli celá desetiletí, bydlely dvě hornické rodiny o 12 členech. A byly horší situace.

Z mnoha příkladů, které by bylo možné uvést, uvedu alespoň jediný. Kapitalisté, bývalá Pražská železářská ocelářská společnost, majitelka Kladenských hutí a dolů, postavila za 80 let své existence jen 467 bytů. Abychom získali představu o úrovni bydlení, stačí uvést údaj o Kladensku, jedné z nejprůmyslovějších oblastí - a to ještě v blízkosti hlavního města, čili v centru země. Podle statistických údajů z roku 1930 z každých 100 bytů na Kladensku mělo zaveden elektrický proud jen 67, na každých 500 bytů byl jen v jednom bytě plyn.

Odstranit všechny tyto sociální křivdy připadlo našemu zřízení. Uvedu-li do protikladu uvedený příklad - tak po osvobození vyřešili na Kladensku elektrifikaci a plynofikací bytů Spojené ocelárny n. p. a jen v letech 1. pětiletky postavily 1292 bytů.

Zcela po právu se mluví, že naše země je jedním velkým staveništěm, na kterém rostou nová velká díla, svědčící o pracovitosti a dovednosti našich stavbařů. Stavařina nezažila dosud takového rozmachu, jako v této době. V průběhu deseti minulých let prošlo, stavebnictví pozoruhodným vývojem. Za tuto poměrně krátkou dobu byl zvýšen objem stavební výroby o 207 %. Bylo vybudováno množství nových závodů v hodnotě více než 100 miliard korun. Tyto závody sehrály významnou úlohu ve více jak v trojnásobném zvýšení průmyslové výroby v porovnání s nejvyšší úrovní kapitalistické republiky. A to je základ dalšího rozmachu našeho hospodářství a zlepšování životní úrovně lidu. Naše republika je pokryta stovkami nových zemědělských staveb, které přispívají k tomu, že i naší vesnici se žije dobře a že se bude žít stále lépe.

Od roku 1948 předalo stavebnictví obyvatelstvu na 450 tisíc bytů. V těchto nových moderních bytech žije dnes na 1¹/₄ mil. obyvatelstva. To je jistě velký pokrok v bydlení.

Nic naplat, bytová tíseň je jedním z nejzávažnějších problémů, které máme a řešíme. V celé republice je 360 000 nevyřízených žádostí o byty. V našem Ostravském kraji je tíseň vzhledem k značnému počtu pracovníků, kteří sem přišli pracovat ze všech končin republiky a dosud nebydlí, ještě větší. Na NV a v závodech je 62 902 nevyřízených žádostí o byty. Další rozvoj průmyslové výroby přivede do Ostravy nové pracovníky, jimž bude třeba zajistit bydlení. V roce 1958 jsme postavili v kraji 5600 bytů. Není to málo, ale potřeby jsou mnohonásobně větší. Netajíme se těmito potížemi. Není proč. Naše socialistické zřízení, náš pracující lid pod vedením KSČ a vlády NF má sílu i tento problém vyřešit. A svědčí o mateřské péči naší KSČ její rozhodnutí, učiněné na XI. sjezdu, vyřešit v zásadě bytový problém do roku 1970 a v rozhodujících krajích - v Praze, Ústí n. L., Karlových Varech a Ostravě již do roku 1965. Kapitalistický společenský řád by nemohl na něco podobného ani pomyslit. Tuto velkorysou péči dovedli pracující též ocenit. Při všenárodní diskusi k dopisu ÚV KSČ nejenže vřele uvítali navrhované opatření V pro vyřešení bytové otázky, ale jako skuteční hospodáři předložili množství návrhů a podnětů, jak výstavbu řešit a zajistit. Vždyť z 30 913 připomínek k dopisu ÚV v našem kraji se značná jejich část dotýkala právě řešení bytové výstavby.

Než přejdu k některým poznámkám, týkajícím se zajišťování bytové výstavby, chci říci ještě několik slov k dosahu tohoto činu. Do roku 1970 má být postaveno 1 200 000 bytů. Má-li být úkol ve 4 rozhodujících krajích vyřešen jíž do roku 1965, znamená to do r. 1965 výstavbu 682 000 bytů. Již tyto číselné údaje - za kterými je třeba vidět miliardové částky, jichž si výstavba vyžádá, obrovský růst stavební výroby, jejichž objem se zvýší do r. 1965 o 70--80 %, nepředstavitelné množství potřebného materiálu - budí obdiv a uznání.

Podívejme se však na společenský a morálně politický dosah tohoto činu. Po dlouhá staletí pracující člověk živořil. Jeho obydlí byla v porovnání s dnešním bydlením, jak ho zabezpečuje naše zřízení, k nesrovnání. Ale páni už od staletí žili v hradech, zámcích, palácích a později v přepychových vilách. A na obydlí prostého lidu hleděli s opovržením, jako na zřídla nemocí a neřestí. Vzpomeňte si na povídku B. Němcové, "V zámku a podzámčí", jak se panstvo v zámku děsí cholery, řádící v podzámčí a jak se bohatí zlostí na chudinu, která pyšní kdejaké svinstvo a žije v brlozích a plodí poté tyto strašné nemoci. Proč se živí a bydlí jako zvěř, o tom nechtěli přemýšlet.

Komu z nás by neutkvěly v mysli výjevy z panské ratejny, jak je vylíčil A. Zápotocký ve svém románě, "Vstanou noví bojovníci". Hrubost, mravní úpadek, nebyly zde řídké. A jak odpovídá Budečský. Až budou mít své slušné bydlení, práci, až s nimi bude zacházeno jako s lidmi - až budou - v naší dnešní mluvě řečeno - vytvořeny potřebné podmínky, změní se i lidé, budou vymýceny zjevy, které nejsou vlastní prostému lidu, ale byly mu břemenem, jež mu vykořisťovatelé pověsili na šíji, aby ho lámalo a táhlo k zemi.

Nejinak tomu bylo i v dobách buržoazní republiky. Teprve poté, kdy se moci ujal lid sám, veden svou KSČ, byl učiněn zásadní a trvalý obrat. Den za dnem jsou vytvářeny podmínky pro to, aby se plně rozvíjely všechny ty skvělé vlastnosti našeho pracujícího lidu. Podíváme-li se na úkol bytové výstavby z toho hlediska, vidíme nejenom jeho obrovský hospodářský úkol, ale i opatření nedozírného společenského, morálně politického, sociálního dosahu. Považte, soudruzi, co by za to dali naši bratři - dělníci v kapitalistických zemích, kdyby mohli mít jistotu, že budou do 12 let všichni bydlet a že budou mít vše, čeho je k bohatému, kulturnímu a zabezpečenému životu třeba. Jim hrozí dnes i denně vyhazov z práce, nouze nahlíží do jejich domovů, neznají, jaký bude zítřek. Nemají jistotu, bude-li možné udržet střechu nad hlavou. Může snad ještě někdo z těch, kdo chce pochopit, co to je socialismus a kdo chce poznat jeho přednosti, pochybovat o jeho převaze nad kapitalismem? Naše úsilí, které vedeme, jim dává jasnou odpověď.

1 200 000 bytů je potřebí vystavět. A není to jen záležitost stavbařů, byť na nich především bude záležet. Je to vpravdě celonárodní úkol a jedině tenkráte ho bude možné splnit, bude-li takto pojímán a řešen.

Naše stavebnictví - jeho pracovníci - budou mít příležitost prokázat své síly a schopnosti Vždyť vedle bytové výstavby musí zajistit i další rozmach průmyslové výstavby a výstavby našeho socialistického zemědělství se svými rostoucími nároky na výstavbu hospodářských zařízení. A nejen to. Vyrostou nové školy, kulturní domy, nemocnice, rekreační střediska, a mnohé další stavby a zařízení.

Jistě je radostné to, že v druhé polovině minulého roku došlo k zlepšení práce stavbařů. Usnesení ÚV KSČ se stalo nástupištěm k odstraňování vážných nedostatků a první výsledky se projevily. Stavebnictví splnilo loni plán.

To však nestačí. Produktivita práce ve stavebnictví je dosud nízká, náklady vysoké, stupeň industrializace a úroveň řízení neuspokojivé. Podle údajů z r. 1958 bylo zapotřebí na postavení 1 bytu se zařízením 2200 pracovních hodin. To znamená, že na jednoho pracovníka v bytové výstavbě připadal 1 byt za rok. Musíme však postavit dvojnásobné množství bytů než dosud. Při stávající produktivitě práce by to vyžadovalo dvojnásobný počet pracovních sil. Touto cestou ovšem není možno jít. Jedině možná cesta je cesta zvyšování produktivity práce a snižování vlastních nákladů, cesta, která zajistí, že při stejném počtu pracovních sil a menších nákladech bude postaven potřebný počet bytů. Celý přírůstek stavební výroby, která vzroste do roku 1965 o 70-80 %, musí být kryt zvýšením produktivity práce.

Jakými cestami se ubírat, aby rostla produktivita práce, byly snižovány vlastní náklady.

Hlavním směrem je další industrializace stavebnictví, jeho pozvedávání na úroveň ostatních průmyslových odvětví. Nedá se říci, že by naše stavebnictví nebylo vybaveno stroji. Jsou však celé úseky práce, kde technika jen pomalu proniká. Bližší zkoumání výstavby ukazuje, jak jednotlivé části stavby postupují rozdílně a ukazují nám, kam je třeba zaměřit pozornost. Podívejme se třeba na panelovou výstavbu čtyřposchodového domu. Zatím co stavba (montáž) vlastní stavby od suterénu pod střechu trvá 17 dní, trvá zhotovení základu a suterénu mnohem déle a dohotovování stavby 4 měsíce. Velké nedostatky jsou též ve využívání daného strojního zařízení a nedbale je prováděna jeho průběžná údržba.

Výrazem dobré organizace práce zajišťující růst produktivity je stavba proudem. Oč zde jde. O to, aby živelnost byla nahrazena důslednou a přesnou organizací. Pohříchu na našich stavbách není této zásady dosud plně využíváno, nebo je omezována jen na hrubou stavbu. Praxe ukazuje, že je třeba jít cestou komplexního proudu. Propočty ukazují, že komplexní proud znamená zvýšení produktivity práce o 15-20 %.

Stavbaři Ostravského kraje zavedou v tomto roce 7 proudů na výstavbě sídlišť. V n. p. Bytostav zajišťují zavedením proudu 35 % z celkového přírůstku produktivity práce, který není malý - 17,5 % oproti r. 1958.

Druhá polovina loňského roku - období nástupu k rozhodnému odstraňování nedostatků ve stavebnictví prokázalo správnost této cesty. Při zavádění proudu na výstavbě Poruby se ukázalo, že proudová organizace práce přinesla výsledky. Při organizaci 4 proudů (čímž je zajištěna komplexní proudová výstavba) byl ušetřen velký počet pracovníků. Před tím zde pracovalo 358, zavedením proudu 266. Tento případ a jiné ukázaly správnost analýzy ÚV KSČ, který praví.

"Hlavní příčinu špatného plnění úkolu stavebních podniků vidí ÚV strany v nízké úrovni řízení a slabé organizaci práce na všech stupních od ministerstva stavebnictví, stavebních podniků, závodů a samých stavenišť - v tříštění sil a prostředků i jejich nedostatečném využívání, v neplynulosti zásobování staveb a špatném využívání pracovní doby, v nevčasném rozpisu úkolů do fyzických objemů."

S ještě větší rozhodností bude potřebí zavádět blokovou a panelovou výstavbu. V našem kraji bylo přikročeno k zhotovování bloků ze zpevněné strusky. Má to mnohé výhody. Strusky je v našem kraji s rozvinutým hutním průmyslem dostatek. Při zhotovování bloků, které se děje litím, se ušetří pracovní síly. Váha blokového zdiva ze zpěněné strusky je mnohem menší a její izolační schopnosti jsou lepší. 30 cm silný blok má stejné vlastnosti jako 45 cm silná stěna cihel. Činí se přípravy pro zhotovování bloků s omítkou. To bude pokrok, který značně urychlí zhotovování bytů. U panelové výstavby, jejíž rozšíření představuje jednu z důležitých cest zprůmyslnění a urychlení výstavby, bude potřebí zkrátit dobu zhotovování základů suterénních staveb a hlavně pak dohotovování, které jak jsem uvedl je zdlouhavé.