Taký spôsob výstavby vodohospodárskych meliorácií zaisťujú ustanovenia zákona o vodnom hospodárstve a prekladaná novela.

Jeden z najvážnejších úkolov má vodné hospodárstvo v odbore zdravotno-vodohospodárskom, t. j. v zásobovaní vodou, kanalizáciách a čistení a zneškodňovaní odpadových vôd i zužitkovaní hodnotných látok z odpadových vôd.

Tieto úkoly vystupujú do popredia v diskusii k poslednému listu ÚV KSČ o ďalších cestách zvyšovania životnej úrovne najmä v spojitosti s rozsiahlou bytovou výstavbou.

V českých krajinách je z 11 500 obcí s počtom obyvateľstva asi 9,3 mil. vodovodmi zaopatrených iba 2571 obcí, z toho asi polovina len čiastočne. Vodou z vodovodu je zásobované 6 miliónov 145 tisíc obyvateľov, na Slovensku 860 tisíc obyvateľov. Spotreba vody na osobu a deň činí u vidieckych vodovodov 135 litrov, v krajských mestách 179 litrov.

Je žiadúce, aby náš celoštátny priemer v roku 1975 dosiahol aspoň 70 % obyvateľstva zásobeného vodou z verejných vodovodov a aby sa spotreba na osobu a deň zvýšila asi na 300 litrov.

Veľmi zaťažujúce je znečistenie našich tokov odpadovými vodami kanalizačnými a priemyslovými. Množstvo odpadových vôd činí ročne okrúhle 3,0 miliardy m³ a pretože ročne odteká našimi tokmi priemerne 28,3 miliardy m³ vody, zrieďujú sa odpadové vody len 10krát; v suchom roku, keď odteká len asi 13,9 miliardy m³ za rok, len 5krát. Tieto priemerné údaje, samy o sebe už veľmi nepriaznivé, nevystihujú skutočnosť, že pod väčšími priemyslovými kombinátmi sa odpadové vody neriedia skoro vôbec a že toky sa tak stávajú stokami (napr. Bílina, Malý Dunaj, Ostravica, Slaná). V roku 1952 bolo z 8000 km našich tokov úplne neprijateľnou mierou znečistených mimo kampaň 2000 km. Teraz je to už mimo kampaň 2400 km, v kampani 3200 km. To znamená, že miera znečistenia vzrastá a že na našich tokoch vznikli početné dlhé, trvalo znehodnotené úseky, ktoré ohrozujú zásobovanie obyvateľstva a výroby vodou a hrozia sa stať brzdou ďalšieho rozvoja nášho priemyslu a poľnohospodárstva už v najbližšej budúcnosti.

Spolu s odpadovými vodami odtekajú do recipientov veľké množstvá najrôznejších, často hodnotných látok. Tak napr. zo sulfitových celulózok odteká v odpadových vodách ročne asi polovica zpracovanej hmoty dreva v rozpustenom stave a s ňou i množstvo cukru, ktoré by stačilo na výrobu asi 200 000 hl liehu; zo spracovania palív odteká ročne asi 17 000 ton využiteľných fenolov a desaťtisíce ton dehtu; z cukrovarov odteká ročne 20 tis. až 30 tis. ton korienkov repy, ako i značné množstvo rezkov atď.

Nezmieňujem sa o škodách na rybárstve, ktoré sú v porovnaní s ostatnými škodami nízke, i keď dosahujú ročne stotisícových čiastok.

To sú všetko škody vyčísliteľné v korunách. Nemožno však zhodnotiť, aké škody sú spôsobené znemožnením rekreácie pracujúcich, ohrozením ich zdravia, a nakoniec i závady estetické.

Z uvedených dôvodov boli v zákone o vodnom hospodárstve a predloženej novele zakotvené právne predpoklady pre vytvorenie ekonomického tlaku na závody s cieľom dosiahnuť zlepšenie čistenia odpadových vôd. Výkonným orgánom národných výborov poskytujú sa účinné prostriedky na uplatňovanie tohto tlaku na všetkých znečisťovateľov vodných tokov.

Nová úprava zákona dáva vodohospodárskym orgánom možnosť ukladať dávky za vypustenie odpadových vôd podľa ich množstva a podľa stupňa znečistenia. Výška dávok bude taká, aby podniky boli nútené z dôvodov hospodárskych vybudovať a riadne prevádzať čistiace zariadenia. Tieto opatrenia sledujú jediný cieľ, a to presvedčiť závody o skutočnosti, že odpadové vody patria tiež ešte k výrobe a že nemožno vykazovať úspory tým, že sa starostlivosť o ne zanedbáva.

Ďalej zákon dáva vodohospodárskym orgánom možnosť uplatňovať vo väčšej miere spoločné čistenie mestských a priemyselných odpadových vôd alebo spoločného čistenia priemyslových odpadových vôd, ktoré možno hospodárnejšie čistiť spoločne v jednej veľkej čistiarni, kde sú lepšie predpoklady riadnej prevádzky celého zariadenia pri menších prevádzkových nákladoch.

Navrhované zmeny a doplnky k zákonu o vodnom hospodárstve prispôsobujú pôvodný zákon potrebám nášho národného hospodárstva na súčasnom stupni jeho vývoja a prispievajú v značnej miere k splneniu veľkých úkolov, vytýčených XI. zjazdom KSČ za dovŕšenie výstavby socializmu v našej vlasti.

Súdružky a súdruhovia!

Poľnohospodársky výbor i výbor rozpočtový a hospodársky prejednali na svojich zasadaniach predložený návrh zákona a doporučujú ho plénu Národného zhromaždenia v zmysle spoločnej zprávy na schválenie. (Potlesk.)

Podpreseda Valo: Hlási sa niekto do rozpravy? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, môžeme preto hlasovať.

Ak nebudú námietky, dám hlasovať o celom vládnom návrhu zákona naraz podľa spoločnej zprávy výboru poľnohospodárskeho a výboru rozpočtového a hospodárskeho.

Sú voľajaké námietky proti tomuto spôsobu hlasovania? (Neboli.)

Nie sú.

Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon o vodnom hospodárstve, a to v znení predloženej spoločnej zprávy výboru poľnohospodárskeho a výboru rozpočtového a hospodárskeho, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa voľakto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. - Národné zhromaždenie tým jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon o vodnom hospodárstve.

Tým sme prerokovali piaty bod poriadku schôdze.

Šiestym bodom poriadku, ktorý teraz budeme prerokúvať, je

6. Zpráva výboru ústavnoprávneho k vládnemu nariadeniu zo dňa 5. decembra 1958 č. 81 Zbierky o správe národného majetku (tlač 290).

Zpravodajcom je poslanec Jindřich Sommer, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. J. Sommer: Soudružky a soudruzi poslanci!

Na základě zmocnění vlády obsaženého v § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 63/1958 Sb. o druhém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Republiky československé vydala vláda vládní nařízení č. 81/1958 Sb. o správě národního majetku. Protože platnost tohoto vládního nařízení je podmíněna schválením Národního shromáždění do jednoho měsíce po vydání, předložila vláda Národnímu shromáždění vládní nařízení ke schválení.

Vládní nařízení č. 81/1958 Sb. o správě národního majetku upravuje zastaralé předpisy vl. nař. č. 110/1953 Sb. o správě národního majetku rozpočtovými organizacemi a prováděcí vyhláškou ministerstva financí č. 127/1957 Ú. l., vládním nařízením č. 111/ 53 Sb., o základních fondech hospodářských organizací a prováděcí vyhláškou ministerstva financí č. 128/1957 Ú. l. a četnými ustanoveními mající dosah na provádění správy národního majetku, obsazenými porůznu v jiných předpisech.

Stávající právní úprava byla roztříštěná, nevyčerpávala správu národního majetku ve všech směrech a nebyla ani v různých sektorech prováděna jednotně. Zvláště po XI. sjezdu KSČ, kdy byla provedena rozsáhlá reorganizace našeho průmyslu a NV, řada dosavadních ustanovení neodpovídala již zásadám reorganizace, zejména zvýšení pravomoci hospodářských i rozpočtových organizací. V rámci celostátní diskuse bylo právě pracujícími, národními výbory, podniky i ústředními úřady upozorňováno na všechny tyto skutečnosti, zvláště na to, aby všechny předpisy byly soustředěny do jedné základní normy a doplněny chybějícími ustanoveními zejména o nakládání s pohledávkami a právy státu.

Vládní návrh, který projednáváme, bere proto všechny tyto připomínky v úvahu a rámcově upravuje jednotně správu národního majetku pro celý státní socialistický sektor a nově stanoví zásadní úpravu pro nakládání s pohledávkami a právy státu.

Z dosavadní právní úpravy přejímá osnova ustanovení, která se v praxi osvědčila, např. ustanovení o podstatě správy o příslušnosti ke správě apod. Rovněž ministerstvo financí se zmocňuje, aby prováděcími předpisy upravilo podrobnosti a dále mohlo učinit operativně další opatření na úseku správy národního majetku, která by se ukázala vhodnými z důvodů společenských nebo ekonomických vztahů.

Vládní nařízení má šest dílů. Z nových zásad vládního nařízení je třeba zdůraznit § 14, očištění národního majetku ve správě všech organizací státního socialistického sektoru od zástavních práv a věcných břemen. Zatím co zástavní práva a věcná břemena váznoucí na národním majetku ve správě národního podniku, podniků místního průmyslu a komunálního hospodářství zanikla vydáním zákona č. 51/1955 Sb., č. 105/1953 Sb. a vládním nařízením č. 97/1952 Sb., nebyl dosud osvobozen od závad majetek ve správě ostatních organizací státního socialistického sektoru, ačkoliv jsou tu pro takové opatření tytéž důvody.

Jako příklad použití § 14 uvádím: Stát nabude na základě soudního rozsudku propadnutím činžovní dům. Na tomto domě vázne zástavní právo pro půjčku nějakého soukromníka. Finanční odbor rady ONV nezaplatí věřiteli tuto půjčku, ale požádá soud s odvoláním se na toto ustanovení o výmaz zástavního práva. Stát z této půjčky není již dále zavázán a soukromý věřitel se musí vyrovnat jen s bývalým vlastníkem nemovitosti.

§ 15 vymezuje rozsah a podmínky bezplatných a úplatných převodů správy národního majetku. Jde především o stanovení převodů z důvodu příslušnosti, neupotřebitelnosti bezplatně nebo převodů, k nimž dochází na podkladě hospodářských smluv v rámci obvyklého hospodaření za úplatu. Národní majetek se převádí bezplatně zejména

a) mezi všemi organizacemi státního socialistického sektoru, jde-li o nemovitosti (budovy a pozemky), nebo jde-li o základní prostředky a zásoby při reorganizaci, delimitaci apod.;

b) mezi rozpočtovými organizacemi (např. národními výbory) navzájem, jde-li o movité základní prostředky (kancelářské zařízení, stroje apod.) a ze zásob o drobné a krátkodobé předměty.

Úplatně se převádí zejména přebytečný movitý národní majetek mezi všemi organizacemi státního socialistického sektoru při čemž u hospodářských organizací dosažené úplaty tvoří, jako ekonomický podnět hmotné zainteresovanosti, zdroj jejich decentralizované výstavby.

§ 17 stanoví zásady pro určení příslušnosti organizace ke správě pohledávek práv státu, právě jako § 5 se určuje příslušnost orgánu pro řešení sporů o příslušnost ke správě národního majetku. Jde o řešení často dlouhodobých sporů mezi organizacemi státního socialistického sektoru, kdy žádná z organizací nechce národní majetek spravovat nebo několik organizací činí si současně nárok na správu národního majetku.

Na příklad již od roku 1950 je spor o příslušnost ke správě vodovodního potrubí v Tuchlovicích. Toto vodovodní potrubí má ve správě národní podnik Kladenský revír, důl Nosek a je jím dodávána důlní voda do závodu Koněv n. p. Spojené ocelárny na Kladně. Ministerstvo paliv tvrdí, že správa přísluší Spojeným ocelárnám, poněvadž toto potrubí slouží převážně k plnění jejich úkolů. Spojené ocelárny odmítají však převzít správu tohoto majetku s tím, že potrubí slouží převážně pro potřeby Kladenských dolů. Spor není dosud vyřešen ani po vzájemném jednání příslušných resortů, které v současné době požádaly ministerstvo financí na podkladě tohoto vládního nařízení o konečné rozhodnutí sporu.

Vládní návrh vytváří rovněž právní podklad pro stanovení podmínek provádět generální opravy u těchto základních prostředků, které nejsou národním majetkem, avšak jsou zcela nebo zčásti v jejich užívání.

Ustanovení je základem úpravy provádění generálních oprav na dosud soukromém majetku najatém organizacemi státního socialistického sektoru. Podmínkou jejich provádění je, že jde o hospodářskou nezbytnost a že pronajímatel nemá sám finanční prostředky k provedení takových oprav. V každém případě musí však organizace domáhat se na pronajímateli náhrady za vynaložené náklady a zajistit je pro stát vložením zástavního práva.

Účelem vydání nového vládního nařízení nebyla jen unifikace dosavadních dvou vládních nařízení (vládní nařízení č. 110 a 111/1953 Sb.) o správě národního majetku, nýbrž i vymezení náležitostí pro řádnou správu hmotného a nehmotného národního majetku, které dosud vykazují četné nedostatky. Na příklad místní národní výbory v okrese Žamberk nemají v evidenci na 500 rodinných domků pocházejících z konfiskace, jichž užívají soukromníci bez placení nájmu. MNV v Rosicích investoval do zařízení závodní kuchyně v soukromé budově 100 000 Kčs.

Vládní nařízení v celém svém obsahu podtrhuje význam národního majetku pro další rozvoj výrobních sil a upevnění socialistických výrobních vztahů a vyjadřuje aktivní účast každého jednotlivce, pracujících jako celku, jakož i jejich společenských organizací při výkonu správy a ochrany tohoto majetku. Formou této účasti má být zvláště socialistické soutěžení, výrobní porady, kolektivní smlouvy a aktivy, jejichž obsahem by byl způsob a metody hospodaření s národním majetkem, jakož i zábranu před jakýmkoliv jeho poškozováním, ničením nebo rozkrádáním.

Toto vládní nařízení, které je v platnosti od 1. 1. 1959, nezvyšuje výdaje státního rozpočtu a prováděcí předpisy vydané na jeho podkladě přinesou naopak zjednodušení administrativy, zejména zvýšení pravomoci nižších orgánů.

Výbor ústavně právní projednal 4. února 1959 ve svém legislativním pořadu předložené vládní nařízení a doporučuje, aby Národní shromáždění vládní nařízení č. 81/1958 Sb. o správě národního majetku schválilo. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Hlási sa niekto o slovo? (Nikto.)

O slovo sa nikto nehlási, môžeme pristúpiť k hlasovaniu, a to podľa predloženej zprávy výboru ústavnoprávneho.

Sú nejaké námietky proti tomuto spôsobu hlasovania? (Neboli.)

Nie sú.

Kto súhlasí s návrhom na schválenie vládneho nariadenia č. 81 Zbierky z roku 1958 o správe národného majetku, vydaného podľa § 10 odseku 1 a 2 zákona č. 63 Zbierky z roku 1958, a to podľa predloženej zprávy výboru ústavnoprávneho, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa voľakto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. - Národné zhromaždenie tým jednomyseľne schválilo vládne nariadenie o správe národného majetku.

Tým sme prerokovali šiesty bod poriadku schôdze.

Pristúpime k prerokovaniu posledného bodu denného poriadku, ktorým je

7. Voľba predsedníctva Národného zhromaždenia a doplňovacia voľba členov výborov Národného zhromaždenia.

Bol mi podaný písomný návrh poslancov Vodičku, dr. Hulínskeho, Štyndla, Jakoubka, Letavajovej, Prokopovej, Kaliského, Štefánika a druhov na voľbu predsedníctva Národného zhromaždenia s doplňovaciu voľbu členov výborov Národného zhromaždenia.

Písomný návrh bol členom Národného zhromaždenia rozdaný.

Žiadam poslanca Vodičku o prečítanie tohto návrhu.