Předseda Fierlinger.

Místopředsedové Valo, Hodinová-Spurná, dr. Polanský, Žiak.

Předseda vlády V. Široký, náměstek předsedy vlády a ministr předseda Státního úřadu plánovacího inž. Šimůnek; ministři dr. Kyselý, dr. h. c. Plojhar, inž. dr. Šlechta, Ďuriš, Krosnář, genplk. Lomský, akad. Nejedlý, Beran, Reitmajer, dr. Škoda, Brabec, inž. Černý, dr. Neuman, Ouzký, Pospíšil, inž. Púčik.

295 poslanců podle prezenční listiny.

Z Kanceláře NS: vedoucí Kanceláře NS Kováčik.

Předseda Fierlinger (zvoní): Zahajuji 31. schůzi Národního shromáždění.

Sděluji, že došel dopis předsedy vlády, v němž oznamuje, že president republiky rozhodnutím ze dne 6. března 1959 podle § 74 odstavec 1 číslo 6 ústavy

odvolal ministra zemědělství a lesního hospodářství Michala Bakuľu z funkce ministra,

odvolal ministra Josefa Teslu z funkce ministra,

jmenoval Lubomíra Štrougala ministrem a pověřil jej řízením ministerstva zemědělství a lesního hospodářství,

jmenoval ministra vnitra Rudolfa Baráka náměstkem předsedy vlády a

jmenoval ministra předsedu Státního úřadu plánovacího inž. Otakara Šimůnka náměstkem předsedy vlády.

Dovolte mi nyní, abych vám sdělil pořad schůze, jak jej užší předsednictvo navrhuje a jak byl členům Národního shromáždění též rozeslán:

1. Zpráva výboru mandátového o ověření platnosti volby nově zvoleného poslance.

2. Zpráva výboru zdravotního o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců.

3. Zpráva výboru zdravotního o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení.

4. Zpráva výboru zdravotního k vládnímu návrhu zákona o některých změnách v sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil.

Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky?

Nejsou.

Kdo tedy s navrženým pořadem schůze souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo denní pořad.

Přistoupíme k projednávání prvního bodu schváleného pořadu, kterým je

1. Zpráva výboru mandátového o ověření platnosti volby nově zvoleného poslance (tisk 305).

Zpravodajem je poslanec Vodička, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vodička: Vážené Národní shromáždění, poslanci!

Mandátový výbor Národního shromáždění mne ve své dnešní schůzi pověřil, abych vám podal zprávu o přezkoumání platnosti volby nově zvoleného poslance Národního shromáždění Josefa Černého.

Vláda stanovila svým usnesením ze dne 26. února 1959, aby se dne 22. března 1959 konala doplňovací volba ve volebním obvodu č. 32 Příbram-Hořovice v kraji Pražském. V této doplňovací volbě byl zvolen poslancem Národního shromáždění soudruh Josef Černý.

Ústřední volební komise pro doplňovací volby do Národního shromáždění předložila doklady týkající se této doplňovací volby, a to prohlášení kandidáta, že kandidaturu přijímá, zápis obvodní volební komise o registraci kandidáta, zápis obvodní volební komise o sčítání hlasů a zápis ústřední volební komise pro doplňovací volby do Národního shromáždění.

Po prozkoumání těchto dokladů mandátový výbor zjistil, že kandidát obdržel z počtu 30 464 odevzdaných platných hlasů celkem 30 452 hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech platných hlasů odevzdaných ve volebním obvodě. Dále mandátový výbor zjistil, že volby byly provedeny v plném souhlasu s předpisy ústavního zákona o volbách do Národního shromáždění a o volbách do Slovenské národní rady a s předpisy zákona o volbách do Národního shromáždění. Mandátovému výboru nedošla žádná oznámení nebo stížnosti na porušení zákonných ustanovení o volbách do Národního shromáždění. V této doplňovací volbě voliči znovu vyjádřili důvěru, kterou politice našeho státu a Národní frontě projevuje všechen náš pracující lid, vyjádřili i svou důvěru kandidátovi, o němž nabyli přesvědčení, že jako poslanec Národního shromáždění bude svou prací přispívat k uskutečnění velkých úkolů, které nám uložil XI. sjezd Komunistické strany Československa.

Poněvadž doplňovací volba byla provedena v plném souhlasu se zákonnými předpisy o volbách do Národního shromáždění a není důvodu pro zrušení platnosti této volby, doporučuje mandátový výbor Národnímu shromáždění, aby podle § 50 zákona č. 27 Sbírky z roku 1954 o volbách do Národního shromáždění platnost volby poslance Josefa Černého ověřilo.

Předseda Fierlinger: Slyšeli jste zprávu mandátového výboru.

Hlásí se někdo o slovo k této zprávě? (Nikdo.)

O slovo se nikdo nehlásí, budeme tedy hlasovat.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení, jak je obsaženo v předložené zprávě mandátového výboru, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo zprávu mandátového výboru a ověřilo tak platnost volby poslance Josefa Černého.

Protože se poslanec Josef Černý dostavil do dnešní schůze, přistoupíme ke slibu podle § 42 ústavy, a to tím způsobem, že bude přečten ústavou předepsaný poslanecký slib, poslanec Černý ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení formule slibu a poslance Josefa Černého žádám, aby ke mně přistoupil vykonat slib.

Vedoucí Kanceláře NS Kováčik (čte):

"Sľubujem, že budem verný Republike československej a jej ľudovodemokratickému zriadeniu. Budem zachovávať jej zákony a svoj mandát vykonávať podľa najlepšieho vedomia a svedomia na prospech ľudu a štátu."

Posl. Josef Černý (podávaje předsedovi ruku): Slibuji.

Předseda Fierlinger: Tím jsme projednali první bod dnešního pořadu.

Užší předsednictvo navrhuje, aby k druhému, třetímu a čtvrtému bodu dnešního pořadu byla provedena společná rozprava.

Má někdo jiný návrh? (Jiný návrh nebyl.)

Nemá.

Kdo tedy souhlasí s předneseným návrhem, aby rozprava ke zbývajícím třem bodům pořadu byla sloučena, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Rozprava bude tedy podle návrhu sloučena.

Žádám o přednesení zpravodajské zprávy k druhému bodu pořadu, kterým je

2. Zpráva výboru zdravotního o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců (tisk 302).

Zpravodajem je poslanec Kozelka, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Kozelka: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi!

Výsledky březnového zasedání ústředního výboru KSČ, na jehož přípravě se v celonárodní diskusi naši pracující v široké míře podíleli, setkaly se u našich občanů s velkým zájmem a radostí.

Dělníci a zaměstnanci přijímají usnesení ÚV KSČ, zajišťující další vzestup životní úrovně našeho lidu, jako další nezvratný důkaz, že komunistická strana sleduje neochvějně zájmy a potřeby dělnické třídy i ostatních pracujících. Toho důkazem je ostatně celý dosavadní vývoj. Vždyť jen od peněžní reformy byly již několikráte sníženy ceny životních potřeb. Náklady na služby poskytované obyvatelstvu bezplatně jsou dnes ve srovnání s rokem 1948 4krát vyšší. Naše národní pojištění řadí se mezi nejlepší na světě. Na zdravotní péči, nemocenské pojištění a sociální zabezpečení je určena téměř celá čtvrtina všech výdajů státního rozpočtu. A nyní opět přichází komunistická strana s dalším významným snížením cen základních životních potřeb, se zvýšením některých důchodů, s velkorysou perspektivou bytové výstavby a zejména se zvýšením přídavků na děti. Tyto přídavky jsou jednou z nejdůležitějších forem, kterými stát přispívá na výchovu a výživu dětí. Proto také jedním z prvních sociálních zákonů naší nové republiky v roce 1945 byl zákon o rodinných přídavcích. Význam tohoto zákona spočíval v tom, že poskytl přídavky všem pojištěným zaměstnancům, zatímco předtím je pobírali jen státní zaměstnanci. Rodinné přídavky poskytované podle tohoto zákona byly jednotné a činily 30 Kčs měsíčně, přepočteno na dnešní měnu, na každé nezaopatřené dítě. V průběhu let se rodinné přídavky postupně zvyšovaly. V roce 1947 byla zavedena určitá progresivita při jejich poskytování u každého dalšího dítěte. V roce 1949 byly všeobecně zvýšeny. V roce 1953 byly rodinné přídavky prakticky zdvojnásobeny s výjimkou zaměstnanců, kteří jsou současně uživateli zemědělské půdy. Nový zákon o nemocenském pojištění č. 54 z r. 1956 dále zvýšil rodinné přídavky u rodin se čtyřmi a více dětmi.

V roce 1958 byly na rodinné přídavky vyplaceny 3 miliardy 300 miliónů Kčs. Kromě toho náš lidově demokratický stát přispívá na děti i jinými formami, jako například slevou na dani ze mzdy, poskytováním stipendií, možností bezplatného studia, výstavbou a provozem různých dětských zařízení, nehledě k bezplatné zdravotní péči.

XI. sjezd KSČ podrobně zhodnotil dosažené výsledky v uspokojování hmotných a kulturních potřeb lidu a vytyčil zásadní směrnici pokračovat v soustavném zvyšování životní úrovně. Jedním z hlavních úkolů je dosáhnout toho, aby při dalším celkovém růstu osobní spotřeby všeho obyvatelstva rostla rychleji osobní spotřeba rodin s nižšími příjmy na hlavu, především rodin s více dětmi. Proto ÚV KSČ předložil k diskusi v dopise k dalšímu zvýšení životní úrovně návrh zvýšit přídavky na děti, a to na třetí a každé další dítě a uvážit přitom možnost poskytovat přídavky na děti diferencovaně podle výše příjmů. Drtivá většina diskusních příspěvků potvrdila správnost návrhu ÚV KSČ, aby se přídavky na děti zvýšily jen rodinám, které mají alespoň 3 děti. Všeobecně bylo navrhováno, aby výše přídavků byla diferencována podle příjmu živitele rodiny. A tak na podkladě výsledků celonárodní diskuse schválil ÚV KSČ na svém březnovém zasedání kromě jiného i novou úpravu přídavků na děti. Tuto novou úpravu přídavků na děti je třeba vyjádřit i platnou zákonnou normou. Proto se předkládá k našemu posouzení a schválení návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců.

Nová úprava přídavků na děti znamená podstatné zvýšení nákladů na tyto účely, neboť bude na ně věnováno více než 500 miliónů korun ročně. Jak jsem se již zmínil, vychází nová úprava ze dvou hlavních zásad. Předně, že přídavky na děti se zvyšují až na třetí a další dítě, a za druhé, že zvýšení je odstupňováno podle příjmu živitele rodiny. Dříve než přejdu k podrobnějšímu výkladu navrhovaného zákona, chtěl bych upozornit, že dochází i ke změně termínu. V Hlavě III se mění dosavadní výraz "rodinné přídavky" na "přídavky na děti". Napříště tedy nebudeme již hovořit o rodinných přídavcích, nýbrž o přídavcích na děti. Tato změna, soudružky a soudruzi, není malicherná ani samoúčelná. Zákon tím má vyjádřit tu hlavní skutečnost, že náš socialistický stát poskytuje přídavky výhradně jen na děti, chce jim umožnit, aby jejich fyzický, zdravotní i kulturní vývoj byl co nejlepší. Tím tedy předpokládá, že rodiče těchto příspěvků využijí opravdu a výhradně pro svoje děti.

A nyní k samotnému návrhu zákona. Odpovězme si nejprve na otázku, proč se zvyšují přídavky teprve od třetího dítěte. Bylo tak rozhodnuto proto, že v rodině s větším počtem dětí je nižší příjem na jednoho člena rodiny a také menší možnost, aby matka vstoupila do zaměstnání. Především těmto rodinám je třeba pomoci. Pro zvýšení přídavků na děti bude uvolněno více než 500 miliónů korun ročně. Rozšířením okruhu rodin se zvýšenými přídavky by se tato částka rozdrobila tak, že by rodinám s větším počtem dětí nebylo valně pomoženo. Takto přináší nová úprava zlepšení více než 300 000 rodinám s třemi a více dětmi, to jest více než 20 % všech rodin, požívajících přídavky na děti a vztahuje se na 1 163 650 nezaopatřených dětí, což představuje bezmála 39 % všech dětí, na které se vyplácejí přídavky.

Je jistě správné, že socialistický stát podle nové úpravy bude přispívat na nezaopatřené děti většími částkami těm rodinám, jejichž živitelé mají nejnižší příjmy. Rovněž tak je správné, že se bude přihlížet jen ke mzdě živitele rodiny, to je zaměstnance, z jehož pojištění se přídavky na děti poskytují. Tam, kde pracuje i matka, případně i další členové rodiny, jsou vyšší náklady na provoz domácnosti a mimo to by se snižoval i zájem žen o vstup do zaměstnání. S přihlédnutím k uvedeným zásadám jsou přídavky na děti podle nové úpravy odstupňovány, jak je uvedeno v tabulce předloženého návrhu.

Opatření, kterým se snižují nebo neposkytují přídavky na děti rodinám s jedním nebo dvěma dětmi v případech vysoké mzdy živitele rodiny, je v souladu s uvedenými zásadami. V takové rodině je vysoká životní úroveň bez ohledu na přídavky na děti. Je třeba si také uvědomit, že přídavky na děti nejsou jedinou formou příspěvku našeho socialistického státu na nezaopatřené děti. Je to zejména sleva na dani ze mzdy, která je absolutně tím větší, čím vyšší je příjem živitele rodiny.

Ukažme si to na příkladu. Zaměstnanci se dvěma dětmi a s měsíční hrubou mzdou 3200 Kčs náležely dosud přídavky na dvě děti v částce 170 Kčs. Nyní se snižují o 70 Kčs, to je na 100 Kčs měsíčně. Čistá měsíční mzda po srážce daně ze mzdy takovému zaměstnanci činí 2864 Kčs, zatímco čistá mzda zaměstnance bezdětného činí pouze 2432 Kčs. To znamená, že na dani ze mzdy se zaměstnanci se dvěma dětmi poskytuje sleva v částce 432 Kčs měsíčně. Celková dosavadní výše podpory poskytované takovému zaměstnanci ze státních prostředků (to je přídavky na děti plus daňové slevy) činí 602 Kčs a v nové úpravě se snižuje na 532 Kčs, tedy na částku, která je stále velmi vysoká.