U zaměstnance se dvěma dětmi a s hrubou mzdou nad 3800 Kčs nebudou přídavky na děti poskytovány vůbec. U zaměstnance s hrubou mzdou například 4000 Kčs už samotná sleva na dani ze mzdy na dvě děti činí 576 Kčs. To znamená, že i bez přídavku na děti podpora ze státních prostředků činí vysokou částku. Úspor dosažených u těchto rodin, které představují 2,4 % rodin s jedním a dvěma dětmi a 1,9 % všech rodin požívajících přídavky na děti, bude možno použít ke zlepšení životní úrovně rodin se třemi i více dětmi, kde příjem rodiny je nízký. Tyto úspory představují zhruba 25 miliónů korun ročně a umožňují zvýšit přídavky na děti zaměstnancům s příjmem nižším než 1400 Kčs měsíčně o větší částku, než se původně v návrhu počítalo.

Rovněž tak je správné, že se zvýšení přídavků na děti nevztahuje na zaměstnance, kteří jsou zároveň uživateli zemědělské půdy nad půl hektaru, v pastvinářských oblastech nad 2 ha, nebo kteří s nimi žijí ve společné domácnosti. Hospodaření na půdě dává takovým zaměstnancům na rozdíl od ostatních nesrovnatelně lepší podmínky k výživě dětí, zejména produkcí některých potravin, které nepotřebují kupovat. U těch zaměstnanců, kteří mají vysoký příjem, dochází pak za obdobných podmínek jako u ostatních zaměstnanců také ke snížení nebo vůbec k odnětí přídavků.

Významným opatřením je také zvýšení hranice vlastního příjmu učňů a studentů, do které je možno považovat dítě po skončení povinné školní docházky ještě za nezaopatřené. Tím, že se tato hranice zvyšuje ze 120 Kčs na 200 Kčs měsíčně, rozšíří se počet přídavků na děti zhruba o 35 000. Náklady na tyto nové přídavky se odhadují zhruba na 46 miliónů korun ročně. Rovněž oceňování naturálních požitků, které se počítají do vlastního příjmu dítěte, se nově upravuje, a to v zásadě tak, jako pro účely daně ze mzdy. Současně se v souladu s novou úpravou přídavků na děti zvyšuje i výchovné k důchodům. Důležitou změnou je nové opatření, že se budou přídavky na děti poskytovat přednostně před výchovným u těch případů, kdy důchodce bude pracovat. Také ty rodiny, kde sice důchodce nepracuje, ale kde je zaměstnán druhý z rodičů, budou pobírat přídavky na děti. Je totiž správné, aby všichni, kdož pracují, pobírali přídavky na děti ze zaměstnání. Pro závod to bude jednodušší než dosud, kdy bylo nutno zkoumat, zda zaměstnanec nedostává na dítě výchovné z prostředků důchodového zabezpečení. Tak se omezí přeplatky, které vznikly v závodech tím, že zaměstnanec neoznámil, že pobírá současně výchovné s důchodem. Nové opatření se netýká sirotčích důchodů, vyplácených na jednostranně nebo oboustranně osiřelé děti. Zaměstnané poživatelce vdovského důchodu nebudou vypláceny přídavky na děti proto, že dostane na dítě sirotčí důchod z prostředků sociálního zabezpečení, který je podstatně vyšší než přídavky na děti.

Je samozřejmé, že uvedení nového zákona v život vyžádá si vyřešení a osvětlení některých podrobností. Tyto podrobnosti budou řešeny ve zvláštní vyhlášce Ústřední rady odborů. Vyhláška stanoví například podle jakého výdělku se bude určovat, za jaké období se zjišťuje průměrný výdělek, aby se zamezilo nepříznivým důsledkům případných výkyvů ve výdělku a podobně.

Současně se při této příležitosti navrhují drobné úpravy v souladu s vnitřní organizací správy nemocenského pojištění, kterou podle vyhlášky vlády č. 91/1958 převzaly od 1. ledna 1959 krajské odborové rady místo ústředních výborů odborových svazů.

Soudruzi, nová úprava přídavků na děti je významným, sociálně politickým opatřením. Zejména pro Revoluční odborové hnutí vyplývá z nových opatření řada úkolů organizačních i výchovných. Především bude nutno zajistit, aby se nová úprava co nejrychleji vžila a plnila správně svoje poslání. To bude vyžadovat, aby se odboroví funkcionáři a jejich prostřednictvím naši dělníci a zaměstnanci důkladně seznámili s novými opatřeními a jejich významem. Současně bude nutno důsledně kontrolovat, zda pracovníci závodu, pověření prováděním této agendy, nová opatření bezpečně ovládají a správně v praxi uplatňují. Je třeba říci, že nová úprava vyžaduje přesnou informovanost, protože rozhodování o přídavcích a administrativa s tím spojená bude proti dosavadnímu stavu poněkud složitější, ale zato spravedlivější.

Soudruzi a soudružky!

Výsledky jednání XXI. sjezdu KSSS, který vytyčil radostnou perspektivu budování komunismu, silně ovlivnily vzestup iniciativy a nadšení našich pracujících.

Také usnesení ÚV KSČ, které rozhodlo o dalším velkém zvýšení životní úrovně, se setkalo mezi našimi pracujícími s opravdovou radostí. Nezvratným důkazem toho je nová mohutná vlna iniciativy a pracovního nadšení, která nachází svůj výraz v dalším rozmachu socialistického soutěžení, ve stále rostoucím hnutí brigád socialistické práce a v dalším rozmachu hnutí novátorů, zlepšovatelů a vynálezců.

Naši pracující si čím dále tím více uvědomují, že tempo růstu životní úrovně je plně odvislé od důsledného a kvalitativního plnění úkolů našeho národohospodářského plánu, od toho, jak budeme umět hospodařit na každém pracovišti, od toho, jaký poměr budeme mít ke společnému socialistickému vlastnictví. Pocit odpovědnosti dělníků a zaměstnanců za řádné hospodaření s prostředky nemocenského pojištění spolu s masovou kontrolou znemožňuje případy obcházení zákonných předpisů a zneužívání výhod nemocenského pojištění na úkor druhých.

Bylo proto naprosto správné rozhodnutí, aby starost a péče o nemocenské pojištění přešly plně do rozhodování pracujících aby byly svěřeny Revolučnímu odborovému hnutí.

Právě tak tomu je i s přídavky na děti, které jsou součástí nemocenského pojištění a za které odpovídají také odbory. Proto my, odboráři, budeme využívat všech forem k tomu, aby nová opatření co nejvíce a nejlépe zajistila zvýšení životní úrovně našich pracujících, zejména rodin s více dětmi.

Péče o děti je u nás správně chápána jako záležitost celé socialistické společnosti, která soustavně rozšiřuje svoji spoluodpovědnost a pomoc za zdravý vývoj nové, mladé generace. Vždyť průměrné zvýšení na jednu rodinu, která bude zvýhodněna, činí 124 Kčs měsíčně.

Částka, která bude v roce 1959 vyplacena na přídavcích na děti, je 7,8krát větší ve srovnání s rokem 1946.

Tuto zvýšenou péči socialistického státu o děti zejména plně oceňují pracující matky, neboť z nich snímá značnou tíhu starostí o hmotné zabezpečení dětí, takže se společně s muži mohou daleko více podílet na výstavbě socialismu.

Zdravotní výbor Národního shromáždění projednal na své schůzi dne 23. března 1959 osnovu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců a doporučil předložit ji Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Nyní žádám o přednesení zpravodajské zprávy k třetímu bodu pořadu, kterým je

3. Zpráva výboru zdravotního o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení (tisk 303)

a k čtvrtému bodu pořadu, kterým je

4. Zpráva výboru zdravotního k vládnímu návrhu zákona o některých změnách v sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil (tisk 304).

Zpravodajem je poslanec Holička, dávám mu slovo.

Zpravodajca poslanec Jozef Holička: Súdružky, súdruhovia, poslanci!

Pristupujeme k prejednávaniu zákona o niektorých zmenách v zákonoch o sociálnom zaopatrení.

Zmeny a doplnky k zákonom plnia vytýčený hlavný náš cieľ stále zvyšovanie životnej úrovne nášho ľudu. Tento cieľ by nemohol byť splnený bez pochopenia a svedomitého plnenia úloh našich pracujúcich, vytýčených XI. sjazdom našej strany. Toto dobré plnenie umožňuje, aby popri členoch národného poistenia bolo umožnené tiež dôchodcom, ako aj takzvaným starodôchodcom postupné zvyšovanie životnej úrovne a tiež odstraňovanie rozdielov v pomere dôchodcov a starodôchodcov. Správnejšie vyriešenie tohoto rozdielu je umožnené dosahovaním dobrých výsledkov v našom národnom hospodárstve a pomohli nám tiež podnety našich pracujúcich pri diskusii k listu našej strany.

Na úseku sociálneho zabezpečenia boli listom predložené predovšetkým otázky zvýšenia nízkych dôchodkov, ktoré boli priznané podľa vynesených zákonov pred účinnosťou zákona 55/1956, na ktorý už bola tiež vznesená spresnená požiadavka, ako postupovať pri poskytovaní tretinových a starobných dôchodkov. Pripomienky a návrhy na riešenie týchto otázok potvrdili záujem našich pracujúcich na riešení problémov v našom živote a prejavilo sa pritom tiež ocenenie pracujúcich a dôchodcov, že v daných podmienkach a možnostiach naša strana a vláda venuje veľkú pozornosť rozvoju a zlepšeniu sociálnych vymožeností pre našich pracujúcich.

Uznesenie našej strany k otázkam sociálnych opatrení zahrnuje v sebe veľmi mnoho podstatných návrhov a momentov podaných v diskusii s našimi pracujúcimi a je tiež dobrým rozborom uplatnenia zákona o dôchodkovom zabezpečení za tú krátku dobu, odkedy bol uvedený do života.

V diskusii bolo mnoho pripomienok, ktoré by boli vyžadovali zvýšenie finančných nákladov, čo by sme si ešte v terajšej hospodárskej situácii dovoliť nemohli. Táto otázka bola dôkladne vysvetľovaná, z akých dôvodov to ešte nemožno uskutočniť, a bola pracujúcimi pochopená.

Pripomienky, vznesené pracujúcimi, neriešili otázku len z hľadiska okamžitého zlepšenia životnej úrovne, ako bola požiadavka zo strany starodôchodcov, ale najmä z perspektívy riešení plnenia úloh dovŕšenia socialistickej výstavby u nás. Ukázalo sa, že za širokej účasti pracujúcich je možno účelne riešiť všetky otázky nášho života, či je to na poli politickom, alebo hospodárskom. Taktiež sú si vedomí naši pracujúci predností vedenia nášho lepšieho, socialistického zriadenia pred kapitalistickým, čo sa prejavuje aj v účinnom doplnení našich zákonov o sociálnom zabezpečení.

Zmeny v zákone o sociálnom zabezpečení sú: vo výške starobného dôchodku, nárokov na starobný dôchodok v dobe zamestnania, najvyššom a najnižšom výmere starobného a invalidného dôchodku, výchovného k dôchodkom.

Z doterajších skúseností získaných z dosud platných zákonov je problémom zamestnávanie požívateľov starobných dôchodkov a poskytovanie starobného dôchodku v plnej výške alebo vo výške jednej tretiny pri zárobku.

A zásadnou otázkou v tomto prípade ostáva, kto má byť ponechaný v zamestnaní aj po vzniku nároku na starobný dôchodok. Doterajšie skúsenosti ukázali, že sa nám nepodarilo udržať v zamestnaní robotníkov s týmito nárokmi, a to hlavne v banskych odvetviach, kde by to bolo nejpotrebnejšie. Prevážne sme sa však stretávali s tým, že túto možnosť využívali hlavne technické kádre, pričom sa toho v mnohých prípadoch zneužívalo, a to v takom prípade, kde bolo nežiadúce ich ponechať ďalej v zamestnaní. Zákon neumožňoval jeho uvoľnenie. Až uznesenie vlády z 30. mája 1958 číslo 521 schválilo zásady pre zamestnanie osob, ktoré získali nárok na starobný dôchodok, čo bolo smernicou, ako postupovať pri ďalšom zamestnaní osôb so starobným dôchodkom. Podľa tohoto mali by sa ponechať osoby, ktoré sú potrebné na pracovišti. Toto opatrenie tiež nebolo správne pochopené a neviedlo k správnemu uplatneniu.

Z tohoto hľadiska bolo pracujúcimi tiež kritizované poskytovanie starobného dôchodku vo výške jednej tretiny a pritom zvýšenie nárokov o 4 % priemerného ročného zárobku. Proti poskytovaniu tretinového starobného dôchodku sa uvádza, že sa poskytuje niekedy k plneniu vysokého zárobku. A to tam, kde vôbec neni pokles v jeho zárobku, takže dôchodok nemá sociálneho odôvodnenia. A poskytuje sa tiež tam, kde by aj bez neho pokračoval v zamestnaní dôchodca, ba aj vtedy, keď neni záujem o jeho prácu.

Prítomná i budúca potreba pracovných síl vyžaduje, aby bolo zachované doterajšie zvýhodnenie zvlášť tých výkonných zamestnancov, ktorí pokračujú v práci aj po vzniku nároku na starobný dôchodok. Zvýhodnenie dôchodkových nárokov je potrebné tiež preto, že títo dôchodci môžu byť použití podľa svojich odborných vedomostí na také úseky nášho hospodárskeho života, kde trpíme nedostatkom odborných pracovníkov.

To znamená, že nie je potrebné meniť zásady, ktoré viedli k systému tretinového dôchodku. Je však potrebné umožniť, aby tieto zásady boli pružne prispôsobované hospodárskemu vývoju rôznych dôchodkových nárokov pracujúcich dôchodcov v pracovných odboroch. Preto sa úpravou dôchodkových nárokov pracujúcich dôchodcov poveruje vláda.

Ďalším problémom, ktorý bol prejednaný v diskusii, je nepomerný rozdiel medzi najnižšími a najvyššími dôchodkami.

Pracujúci poukazujú najviac na nepomer medzi dôchodkami, priznanými podľa predpisov o sociálnom zabezpečení platných od 1. I. 1957 a predpisov platných pred týmto dňom, ktoré v mnohých prípadoch nedosahujú ani najnižšiu výmeru dôchodku, stanoveného novými predpismi.

K odstráneniu tohoto nežiadúceho nepomeru sa v predkladanej osnove jednak navrhuje zvýšiť dôchodky takzvaným starodôchodcom, u ktorých bolo zamestnanie v pracovnom pomere celoživotným povolaním, ak dôchodky nedosahujú 400 Kčs mesačne. Tiež stanoviť najvyššiu výmeru dôchodku, odstupňovanú podľa pracovných kategórií.

Navrhované zníženie vysokých dôchodkov na hranicu uvedenú v predkladanej osnove je odôvodnené tým, že v prítomnej dobe sa priznávajú vysoké dôchodky vo väčšom počte ako doteraz a je preto žiadúce, aby stále existujúcí nepomer medzi týmito dôchodkami a nízkymi dôchodkami, menovite starodôchodcov, bol urovnávaný. Aby však zamýšľané postupné zvyšovanie nízkych dôchodkov, priznávaných podľa predpisov platných pred 1. januárom 1957, sa uskutočňovalo, navrhuje sa, aby vláde bolo dané zákonné zmocnenie zvýšiť tieto stanovené najnižšie výmery dôchodkov.

Vedľa tejto zákonnej úpravy sa navrhovaným zákonom umožňuje vláde, aby postupne ďalej zvyšovala nízke starobné dôchodky až na úroveň dôchodkov, poskytovaných podľa zákona o sociálnom zabezpečení.

Nepomer medzi najvyššími a najnižšími bude tak odstraňovaný jednak znížením vysokých dôchodkov na novú stanovenú najvyššiu výmeru a jednak postupným zvyšovaním nízkych dôchodkov, menovite dôchodkov z doby pred 1. januárom 1957. Prvý krok bol daný vládnym nariadením čís. 53 z roku 1956 o zvýšení niektorých dôchodkov z dôchodkového zabezpečenia. Ďalšie zvýšenie bude prevádzané individuálne v prípadoch zvláštneho zreteľa hodných.

Postupné zvyšovanie dôchodkov, priznávaných vo výmere podľa predpisov o dôchodkovom poistení zamestnancov platných pred 1. januárom 1957, v rámci zmocnenia daného vládou ustanovením čl. II ods. 3 návrhu bude prevádzané v takom rozsahu, ako to bude umožňovať rozvoj národného hospodárstva v budúcich rokoch.

Výchovné, poskytované dôchodcom podľa zákona o sociálnom zabezpečení, plní rovnakú úlohu, ako rodinné prídavky poskytované zamestnancom podľa zákona 54/1956 Zbierky o nemocenskom poistení zamestnancov. Preto je výška výchovného zásadne rovnaká, ako výška rodinných prídavkov. Len v prípadoch individuálneho dôchodku sa poskytuje výchovné vyššími čiastkami.

Na základe diskusie s pracujúcimi k listu ÚV KSČ navrhla Ústredná rada odborov zmenu tohoto zákona pokiaľ ide o úpravu výšky prídavkov na deti. Tieto prídavky sa proti doterajšiemu stavu zvyšujú na tretie a ďalšie deti zamestnanca a sú odstupňované podľa výšky zárobku oprávnených zamestnancov, ktorí sa k tomuto účelu zaraďujú do stupňov, určených podľa výšky zárobku, len v najvyšších stupňoch sa prídavky na deti proti doterajšiemu stavu obmedzujú. Je treba dôsledne previesť, aby aj výška výchovného poskytovaného dôchodcom z dôchodkového zabezpečenia zamestnancov bola prispôsobená výške prídavkov na deti.

Pokiaľ ide o výchovné k dôchodkom, ktorých požívatelia alebo rodinní príslušníci sú držiteľmi poľnohospodárskej pôdy, ponecháva sa vo zmysle uznesenia ÚV KSČ nezvýšené, tak ako sa nezvyšujú prídavky na deti zamestnancom, ktorí sú držiteľmi poľnohospodárskej pôdy.

Tabuľka o príplatkoch na deti je uvedená v návrhu zákona.

Zmena v sociálnom zaopatrení príslušníkov ozbrojených síl: Súčasný stav výstavby ozbrojených síl a priebeh služby vojakov z povolania vyžaduje naďalej doterajšiu úpravu základných podmienok nárokov na výslužný dôchodok.

Vo všenárodnej diskusii k listu Ústredného výboru boli vznesené pripomienky tiež k sociálnemu zaopatreniu príslušníkov ozbrojených síl. Menovite bolo poukazované na skutočnosť, že výška dosiahnutých dôchodkov sa neupravuje so zreteľom na dosahované zárobky v občianskom zamestnaní.