Stát pomůže socialistickým zemědělským
závodům zejména zvýhodněnými
dodávkami zemědělských strojů,
strojených hnojiv, poskytnutím výhodných
úvěrů a v krajním případě
i přímou finanční pomocí.
Ke změně dochází v organizování
výkupu. Podle dosavadního stavu ministerstvo zemědělství
řídilo výrobu a ministerstvo výkupu
provádělo výkup. Podle navrhovaného
zákona bude zemědělskou výrobu a výkup
ústředně organizovat a řídit
ministerstvo zemědělství a ve svých
obvodech národní výbory a jejich výkonné
orgány.
Tímto ustanovením zákona se zvýší
odpovědnost národních výborů
při řízení zemědělské
výroby. Národní výbory se budou muset
starat o zajištění výroby, stavy skotu,
o to, aby byla řádně obdělána
veškerá půda atd. Tak tomu dosud všude
nebylo. Z praxe víme, že o výkup ve žních
se staralo spousta pracovníků, před tím
o výrobu se však staralo podstatně méně
lidí.
Smluvní zajišťování výkupu,
které v celém novém systému výkupu
převládá, bude vyžadovat vyšší
požadavky na úroveň politické a organizační
práce NV. Dále bude vyžadovat od všech
pracovníků důkladnou znalost místních
výrobních podmínek a všech problémů
zemědělství.
Současně dojde k zjednodušení plánování
zemědělské výroby. Ve státním
plánu rozvoje národního hospodářství
budou stanoveny jen základní úkoly v zemědělské
výrobě a ve výkupu zemědělských
výrobků. Podle konkrétních podmínek
kraje může ministr zemědělství
rozšířit počet ukazatelů o další
výrobky, které nejsou státním plánem
jmenovitě stanoveny, avšak jsou důležité
pro zabezpečení státních fondů.
Může jít o některé druhy zeleniny,
stonkový len, tabák, osiva a podobně. Aby
bylo znemožněno neúměrné rozšiřování
ukazatelů státního plánu, mohou být
zvýšeny tyto ukazatele pouze o dva druhy výrobků.
Rovněž tak KNV může rozšířit
pouze o dva druhy výrobků pro jednotlivé
okresy počet ukazatelů zemědělské
výroby.
Zákon v §§ 5 a 6 určuje způsob,
jakým KNV a ONV provedou stanovení úkolů
ve výrobě a výkupu. Proti dosavadnímu
způsobu dochází zde k důležitým
změnám. KNV určí úkoly ve výrobě
a výkupu hlavních druhů všem zemědělským
závodům, které přímo řídí,
a dále jednotlivým okresům.
Okresní národní výbor projedná
úkoly ve výrobě a v dodávkách
hlavních zemědělských výrobků
za účasti funkcionářů MNV s
funkcionáři JZD. Po tomto projednání
stanoví ONV celkový úkol ve výrobě
a výkupu zemědělských výrobků
pro JZD v okrese. Při tomto určení úkolů
bude vycházet z celkové výměry zemědělské
půdy družstva, včetně záhumenků
členů JZD. Dále ONV určí úkoly
ve výrobě a v dodávkách pro jednotlivě
hospodařící rolníky a ostatní
držitele půdy v jednotlivých obcích.
Rovněž pro zemědělské závody,
které jsou řízeny ONV nebo MNV, určí
ONV jmenovité úkoly ve výrobě a výkupu.
Záhumenkářům nebudou předepisovány
úkoly ve výkupu. JZD má však možnost
stanovit, kteří záhumenkáři
a v jakém rozsahu budou pomáhat plnit úkoly
ve výkupu jednotnému zemědělskému
družstvu. Při stanovení úkolů
záhumenkářům bude JZD vycházet
ze sociálních podmínek a stavu výroby
jednotlivých záhumenkářů. Rovněž
JZD určí způsob vyúčtování
dodávek, které plní záhumenkáři
na smluvní závazky převzaté JZD.
§ 9 navrhovaného zákona vysvětluje způsob,
kterým budou JZD postupovat při plánování
výroby a dodávkách zemědělských
výrobků. JZD si na základě rozvržení
výroby a dodávky hlavních produktů
vypracují za pomoci výkonných orgánů
ONV a výkupních organizací dlouhodobé
výrobní plány, které bude schvalovat
rada ONV. Tyto plány musí být v souladu s
plněním dlouhodobého úkolu zemědělské
výroby a dodávek hlavních druhů zemědělských
výrobků.
Na podkladě dlouhodobých plánů a smluv
budou JZD zpřesňovat úkoly ve výrobě
a dodávkách v ročních výrobních
plánech, které rovněž bude schvalovat
rada ONV. Na podkladě těchto ročních
plánů bude výkupní organizace uzavírat
smlouvy o dodávce jednotlivých druhů zemědělských
výrobků. Tyto roční smlouvy musí
zabezpečovat v plném rozsahu splnění
úkolu, který byl určen JZD na příslušný
rok.
V případech, kde nebude dosaženo dohody mezi
JZD a výkupní organizací a družstvo
nebude chtít podepsat smlouvu o dodávce některého
z hlavních druhů zemědělských
výrobků, bude muset ONV zvážit důvody
odmítnutí a pokusit se jednáním překážky
odstranit. V případech, kdy družstvo ze spekulačních
důvodů bude odmítat uzavřít
smluvní závazek, umožňuje zákon
podle § 9 navrhovaného zákona uložit družstvu
dodávkové úkoly na příslušný
rok výměrem. Očekává se, že
těchto krajních případů vyměření
dodávek bude co nejméně, neboť většina
našich družstev svoje povinnosti ke státu bude
odpovědně plnit.
Vzhledem k tomu, že část zemědělské
výroby a tržní produkce zůstává
ještě v závodech jednotlivě hospodařících
rolníků, je nutné upravit způsob stanovení
dodávkových úkolů jednotlivě
hospodařícím rolníkům.
Předložený návrh zákona řeší
tuto otázku v § 10. Stanovením dodávkových
úkolů v hlavních zemědělských
produktech jednotlivě hospodařícím
rolníkům bude pověřen výkonný
orgán MNV. Po projednání celkového
úkolu ve výrobě a dodávkách
hlavních druhů zemědělských
výrobků s rolníky stanoví výkonný
orgán NV soukromým rolníkům jejich
roční dodávkové úkoly hlavních
zemědělských produktů. Přitom
musí výkonný orgán NV dbát
toho, aby celkový úkol ve výrobě a
v dodávkách, který byl stanoven pro obec
na příslušný rok, byl splněn.
Dodávky stanoví MNV výměrem.
Zde je podstatný rozdíl proti dosavadnímu
způsobu, kdy soukromě hospodařícím
rolníkům vyměřoval dodávky
ONV na základě norem povinných dodávek.
Touto novou navrhovanou formou se zvyšuje pravomoc výkonných
orgánů národních výborů
a současně se posiluje jejich vliv na řízení
zemědělské výroby v obci. Toto opatření
se jeví jako účelné také proto,
že výkonné orgány NV znají nejlépe
situaci jednotlivých závodů. Při stanovení
dodávkových úkolů bude moci NV přihlížet
k výrobním možnostem jednotlivě hospodařících
rolníků, k jejich technickému vybavení,
k výměře orné půdy, dále
k výměře ploch trvale věnovaných
pěstování speciálních plodin.
Rovněž sociální postavení jednotlivě
hospodařících rolníků, zejména
počet dětí, zdravotní stav příslušníků
rodiny, kteří jsou odkázáni výživou
na výsledek hospodaření zemědělského
závodu, bude moci výkonný orgán NV
zvážit.
Tímto opatřením se dostává
výkonným orgánům národních
výborů možnost, spravedlivě rozložit
váhu plnění dodávek a odstranit tak
nedostatek, který až dosud vyplýval ze stanovení
dodávek normou. Vždyť máme z praxe dosti
příkladů, kdy zemědělec dobře
technicky vybavený nám velmi lehko plnil svoje úkoly
podle norem, zatím co na druhé straně z poctivých
rolníků, kteří neměli dobře
vybavené hospodářství nebo zemědělci
s více dětmi, se stávali neplniči.
Od těchto opatření se očekává,
že NV budou umět využít své pravomoci
hlavně proti chytrákům a spekulantům
z řad jednotlivě hospodařících
rolníků.
Držitelům půdy do 0,5 ha a členům
JZD národní výbor podle § 11 dodávkové
úkoly nebude stanovovat.
Případné spory mezi výkupními
organizacemi a JZD bude řešit výkonný
orgán ONV, a u jednotlivě hospodařících
rolníků orgány MNV. V těch případech,
kdy JZD nebude moci bez vlastní viny plnit uzavřenou
smlouvu o dodávce, může výkonný
orgán ONV podle § 12 navrhovaného zákona
smlouvu přiměřeně snížit,
nebo v krajních případech úplně
prominout. Tímto opatřením se sleduje, aby
družstvo v případě živelní
pohromy nebylo zbytečně vyčerpáno.
V souvislosti s navrhovaným zákonem o novém
systému výkupu zemědělských
výrobků budou stanoveny vládou, nebo orgánem
vládou stanoveným ceny, za které budou výkupní
organizace zemědělské výrobky vykupovat.
Ministerstvo zemědělství vydá bližší
předpisy k provedení tohoto zákona. Zároveň
upraví předpisy o postupu uzavírání
smluv a stanoví, za jakých podmínek mohou
zemědělské závody prodávat
zemědělské výrobky přímo
spotřebiteli.
Předložený návrh zákona nabude
účinnosti dnem 1. ledna 1960.
Soudruzi a soudružky poslanci.
Nový systém výkupu podle navrhovaného
zákona podstatně prohloubí socialistickou
demokracii a umožní družstevníkům
cestu k jejich vlastnímu lepšímu životu.
Zemědělský výbor Národního
shromáždění projednal tento zákon
na své schůzi konané dne 30. června
1959 a konstatoval, že plně odpovídá
potřebám našeho zemědělství
a celé naší společnosti. Doporučuje
proto, aby zákon o výkupu zemědělských
výrobků byl Národním shromážděním
schválen. (Potlesk.)
Předseda Fierlinger: Nyní žádám
o přednesení zpravodajské zprávy k
patnáctému bodu pořadu, kterým je
15. Zpráva výboru zemědělského
k vládnímu návrhu zákona o zemědělské
dani (tisk 339).
Zpravodajem je poslanec Doleček, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Doleček: Soudružky a soudruzi
poslanci!
Jedním ze souboru čtyř zemědělských
zákonů, které vycházejí z usnesení
březnového a červnového zasedání
ústředního výboru Komunistické
strany Československa, je i vládní návrh
zákona o zemědělské dani, který
nyní projednáváme. Nová úprava
zemědělské daně nahrazuje starý
zákon o zemědělské dani č.
77/1958 Sb., který Národní shromáždění
přijalo dne 11. prosince 1952. Tehdy jsme byli v období,
kdy ještě převážná část
naší zemědělské výroby
byla v soukromém sektoru. Daň tehdy měla
sloužit jako jeden z nástrojů zemědělské
politiky, aby napomáhala ke vstupu malých a středních
rolníků do JZD.
Úspěchy, kterých jsme v socializaci naší
zemědělské výroby v posledních
letech dosáhli, daly nám dobré předpoklady
k tomu, abychom na široké frontě zahájili
pod vedením naší komunistické strany
nástup ke zrychlení tempa rozvoje zemědělské
výroby a ke zvýšení efektivnosti za
stálého prohlubování socialistických
výrobních vztahů.
Dosavadní zákon o zemědělské
dani již není schopen napomáhat tomuto vývojovému
procesu, naopak, mohl by se stát jeho brzdou. Je proto
nutné, aby předpisy o zemědělské
dani byly nahrazeny takovými, které budou plně
vyhovovat požadavkům naší zemědělské
politiky. Nám všem, veřejným pracovníkům,
je jasné, a bylo to také konstatováno na
ústředním výboru strany, že rozhodný
obrat v zemědělské výrobě lze
zajistit zvýšenou aktivitou a iniciativou družstevníků
a národních výborů. Nová ustanovení
zemědělské daně vycházejí
z této skutečnosti a stanou se jistě jedním
z účinných nástrojů k zabezpečení
a zvýšení zemědělské výroby.
Nový návrh zemědělské daně
od základu a nově upravuje zemědělskou
daň, kterou budou platit naše JZD. Vládní
návrh zákona o zemědělské dani
sleduje zejména zainteresování jednotných
zemědělských družstev i národních
výborů na růstu příjmů
na základě dlouhodobého a trvalého
růstu zemědělské výroby.
Zdanění zemědělskou daní budou
podléhat skutečně dosažené hrubé
peněžní příjmy z rostlinné
i živočišné výroby z provozování
pomocných hospodářských odvětví
a přidružené výroby, dále také
hodnota naturálií rozdělovaných na
pracovní jednotky. Nová koncepce zákona upustila
však již od vypočítávání
tohoto příjmu podle norem výnosnosti připadajících
na 1 ha zemědělské půdy a podle celkové
výměry pozemků zdaňovaného
zemědělského závodu, jak to bylo prováděno
podle starých zákonných předpisů.
Tento způsob nezajistil žádanou diferenciaci
zemědělské daně. Podle nového
zákona podkladem pro určení daně z
dosaženého příjmu je roční
výkaz JZD schválený členskou schůzí.
Sazba daně bude diferencována podle jednotlivých
výrobních oblastí, do nichž jsou zařazeny
všechny obce na základě geonomického
průzkumu. Aby byly odstraněny některé
nedostatky tohoto geonomického průzkumu, bylo nutno
faktory, jichž bylo použito při vymezení
výrobních oblastí, rozšířit
v horských a podhorských oblastech o údaje,
o svahovitosti a mimořádných podmínkách
např. kamenité půdy, písky a podobné
faktory.
Zde právě jsme u jednoho z hlavních úkolů
nového zákona o zemědělské
dani, totiž, aby bylo dosaženo částečného
vyrovnání důchodů družstev hospodařících
ve zcela odlišných přírodních
a ekonomických podmínkách. Tedy v podstatě
o diferenciální rentu 1, vzniklou rozdílnými
přírodními a ekonomickými podmínkami,
v nichž JZD hospodaří, nikoliv o diferenciální
rentu 2, způsobenou rozdílnou organizací
práce, pracovní morálkou a jinými
vlivy, které jsou v rukou družstevníků.
Nový návrh řeší tento složitý
problém velmi účinně především
odstupňováním zemědělské
daně od 1 % do 7 % zdanitelného příjmu
podle jednotlivých výrobních oblastí.
Nový zákon je potřeba posuzovat v přímé
souvislosti s novým systémem výkupu zemědělských
výrobků, zvláště se zavedením
jednotných cen. Celý výnos zemědělské
daně je zakalkulován v jednotných cenách,
není však stejnoměrně od čerpáván
jednak pro různé přírodní podmínky
jednotných zemědělských družstev
a tedy i jiné zařazení do výrobních
oblastí, dále pak pro rozdílné hrubé
příjmy družstev z 1 ha půdy. JZD produkčních
oblastí platí tedy vyšší daň
z 1 ha půdy pro vyšší hrubé příjmy
po ha i z 1000 Kčs JZD horská a podhorská.
Je tedy skutečně účinně problém
diferenční renty 1 novou úpravou zemědělské
daně řešen.
Dlouhodobý a trvalý růst zemědělské
výroby v JZD je podmíněn dostatečnou
dotací fondu, zvláště fondu nedělitelného.
Proto se v nové úpravě zemědělské
daně zvýhodňuje dotování nedělitelného
fondu. Od celkových hrubých příjmů
odpočítávají se příděly
nedělitelnému fondu bez ohledu na jejich výši.
Kromě toho příděly naturálií
do krmivového a osivového fondu nejsou součástí
dani podrobeného příjmu, aby tak JZD tvořila
rezervy a posilovala svou hospodářskou základnu.
Pro zvýšení zájmu družstev na dotacích
do nedělitelného fondu a tím i na stálém
a dlouhodobém rozvoji vlastních zdrojů dává
se JZD, která uloží do nedělitelného
fondu vyšší částku, než činí
předpokládaná průměrná
dotace, právní nárok na poskytnutí
slevy na dani, který činí 10 až 50 %
částky, o kterou byla zvýšena dotace
nedělitelného fondu.
Snížení daně při zvýšené
dotaci nedělitelného fondu však neznamená,
že by JZD měla méně dotovat ostatní
fondy, fond sociální a kulturní a snižovat
tak zabezpečení družstevníků
v nemoci, v případě nemoci přídavky
na děti, zabezpečení mládeže,
školení družstevníků, bezpečnost
práce a vůbec vše, čím JZD zabezpečují
svoje členy a zlepšují pracovní prostředí
a kulturní život na vesnici. Vychází
se však ze zásady, že dotací nedělitelného
fondu, jeho správným využitím dojde
se bezpečně ke zvýšení služeb
družstva a tím i k bohatému naplnění
fondů ostatních. Výkonné orgány
ONV mohou dále poskytnout slevu na dani družstvům
nově založeným, nebo těm, která
podstatně rozšíří členskou
a půdní základnu, popřípadě
družstvům hospodařícím za ztížených
podmínek v pohraničních okresech, aby tak
daň účinně pomáhala finančnímu
a ekonomickému upevnění družstev a ke
zvyšování zemědělské výroby.
Zdaňování JZD podle hrubých příjmů
postihuje v podstatně menší míře
zvyšování intenzity zemědělské
výroby. Prostředky vkládané na zvýšení
intenzity zemědělské výroby se projevují
při jejím efektivním provádění
rychlejším přírůstkem peněžních
příjmů čistých, než příjmů
hrubých. Proto vyměřování zemědělské
daně z hrubých příjmů bude
více podporovat zájem o stálé zvyšování
objemu výroby a snižování nákladů
na 1 korunu příjmů. To v podstatě
znamená, že každé snížení
vlastních nákladů zůstane v kapsách
družstevníků a bude znamenat reálné
zvýšení jejich příjmů.