Do uskutočňovania kultúrnej revolúcie sa s plnou mierou zapájajú masy pracujúcich, stovky vedcov a umelcov a ďalšie tisíce dobrovoľných profesionálnych kultúrnych pracovníkov.

Aby sa kultúrna revolúcia uskutočňovala ešte rýchlejším tempom a to najmä na dedinách, i tých najodľahlejších osadách, k tomu má prispieť tento predkladaný zákon o zrušení dane z predstavení.

Veď po kapitalistoch sme zdedili neurovnané hospodárstvo, sociálnu biedu a hlad po kultúre. Najpálčivejšie otázky, ktoré boli neodkladné pre uskutočňovanie dlhodobých plánov riešila naša strana hneď po oslobodení. Ku konkrétnemu riešeniu otázky kultúry sa zišiel v roku 1948 sjazd národnej kultúry. Od tých čias uplynulo 11 rokov. Za túto dobu sa na východnom Slovensku, na hospodársky najzaostalejšom mieste vybudovali desiatky závodov a tovární. Dôsledne sa prevádzala elektrifikácia dedín a práve na základe tohto bude môcť hlásiť Košický kraj ku koncu tohto roku 100 percentnú kinofikáciu. To znamená, že aj v tej najodľahlejšej obci, osade sa budú môcť pracujúci zúčastňovať filmových predstavení a takto užívať výsledky práce filmových pracovníkov našich i zahraničných. Táto skutočnosť nám pomáha pri pretváraní a prevýchove človeka, ako aj pri pretváraní jeho svetonázoru. Obrovské sumy, ktoré vynakladá náš štát na rozvoj kultúry, nemajú obdoby v žiadnom kapitalistickom zriadení, nech sa akokoľvek nazýva demokratickým.

Doterajšie odvádzanie dane z predstavení bolo potrebné, aby sa mohlo aj po ekonomickej stránke pôsobiť na množstvo druhov usporiadaných akcií, prípadne ich regulovať. I keď niektoré predstavenia neboli zdanené, predsa za rok 1958 v Košickom kraji odviedli jednotliví usporiadatelia na účet národných výborov zo všetkých druhov podujatí, podliehajúcich zdaneniu na základe zákona č. 81/1952 Zb. sumu 1,109.000 Kčs. Samozrejme musíme pritom brať zreteľ na to, že výška odvádzanej dane bola závislá na funkčnosti usporiadateľskej organizácie a na druhu poriadanej akcie. Zrušením zdanenia kultúrnych podujatí sa úmerne zníži aj cena vstupného. Vysoké vstupné sa určovalo najviac pri tzv. reprezentačných plesoch, kde sa niekedy vstupné pohybovalo okolo 50 Kčs za osobu.

Často pri určovaní vstupného zo strany usporiadateľov hrala prvoradú úlohu 40 % daň zo zábavy.

Zákon č. 81 zo dňa 11. decembra 1952 bol hamovkou na iniciatívnejšie rozvíjanie našej kultúrnej a telovýchovnej činnosti, najmä na našich dedinách. Pri besedách s našimi voličmi i to bola jedna z príčin, prečo sa často nechceli zapájať zložky NF do kultúrnych podujatí. Ľudia sú už dnes nároční nielen v obliekaní, v bytovej kultúre, ale aj na kvalitné zábavy. Ak sa na takejto obci musela obstarávať napr. k estráde hudba z mesta, zaplatiť 40 % daň, výlohy za kulisy, kostýmy, nebolo často ani dostatočného príjmu na krytie takýchto výdavkov. Taktiež mnoho malých športových oddielov, ktoré mali malú návštevnosť (napr. pri futbale a hokeji) si právom sťažovali, že dávky zo športu im uberajú z peňazí na rozvoj telesnej výchovy.

Zrušením dane z predstavení sa všeobecne zlacnia kultúrne podujatia, usporiadané masovými organizáciami a rozšíri sa počet užívateľov týchto ponúkaných podujatí. Táto skutočnosť zrušenia dane z predstavení môže však nesprávne usmerniť usporiadateľov k jednostrannému rozvoju tanečných zábav na úkor ostatného kultúrno-spoločenského života tej ktorej obce alebo mesta. Bude úlohou výkonných orgánov národných výborov a organizácií NF, aby tomuto predišli dôsledným plánovaním a koordinovaním kultúrno-spoločenského života v obvode svojej pôsobnosti.

Bude treba dosiahnuť, aby sa podstatne zvýšilo množstvo kultúrnych, výchovných a športových akcií, aby milióny pracujúcich ďalej rozvíjali svoje talenty a v súdružskom kolektíve ešte viac upevňovali socialistickú morálku. Očakáva sa zvýšenie kultúrnej činnosti a bohaté rozvinutie tvorčej energie ďalších miliónov kultúrnych, výchovných, zábavných i telovýchovných akcií.

Úbytok z príjmov národných výborov vzniknutý zrušením dane z predstavení, budú si môcť národné výbory nahradiť zvýšenými príjmami z vlastných kultúrnych podujatí. Veď zisky z týchto predstavení nebudú užívať jednotlivci ani skupiny, ale budú sa odvádzať na verejnoprospešné ciele. Týka sa to najmä našich dedín pri zariaďovaní klubovní JRD, pri kúpe hudobných nástrojov, úborov, kulís apod. Veď tu bude možnosť priamo súťažiť, ako si touto cestou zariadiť čo najdôstojnejší stánok kultúry v každej obci.

Snáď v žiadnom volebnom obvode nebude prijatý tento zákon s takou radosťou ako v mojom obvode, tj. Košice - vidiek juh. Že prečo som hrdá na tento obvod? To preto, že práve u nás sa už začala stavať gigantická stavba "Východoslovenské železiarne". Na túto stavbu už nastúpili stovky pracujúcich a ďalšie tisícky nastúpia v najkratšom čase. V samotnej našej obci Čani je čulý ruch dňom i nocou. Hukot áut tu neutícha. Otvára sa tu nová štrkovňa. Pracuje sa tu na stavbe najmodernejšieho závodu na výrobu prefabrikátov. Závod sa bude rozprestierať na rozlohe 120 ha. Nájde tu prácu ďalších 500 pracujúcich z môjho volebného obvodu. Nielen Čaňa, ale celý náš okres vzrastie. Rozšíri sa počet obyvateľov a tým sa rozšíri aj potreba kultúrnych podujatí. Zrušením dane z predstavení budeme môcť uspokojiť pracujúcich na tejto stavbe vo zvýšenej miere s filmovými, divadelnými, estrádnymi i inými predstaveniami. Veď po ťažkej práci zaslúžený oddych a ušľachtilá zábava. Keď hovoríme o zábave, pod pojmom zábavy sa rozumela tanečná zábava. Tanečné zábavy najmä na východnom Slovensku nemali dobrú povesť. Náplňou zábavy bol tanec, pijatika a pravidelná bitka medzi mládencami, ktorá končila v nemocnici alebo niekedy i smrťou. Táto zlá povesť tanečných zábav vo väčšine už patrí minulosti. Nám, ktorí máme záujem o dobrú zábavu ľudu a všetkým usporiadateľom zábav musí ísť o to, aby i tanečné zábavy boli príležitosťou radostného osvieženia, príjemného spoločenského stretnutia a skutočne ušľachtilej, výchovnej zábavy. Vďačne potvrdím, že na mnohých zábavách, usporiadaných ČSM, VŽ, ROH a inými spoločenskými organizáciami, bývajú cenné kultúrne vložky a dobré estrádne programy.

Uskutočňovanie socialistickej kultúrnej revolúcie vyžaduje, aby pracujúci ako tvorcovia kultúrnych hodnôt sa aktívne zúčastňovali na rozvíjaní kultúry, vzdelania a výchovy.

Rovnako významné sú aj úlohy v telesnej výchove, ktorá je v socialistickej spoločnosti významnou zložkou kultúrneho života a neodlučiteľnou súčasťou socialistickej výchovy. Toto sú prvé vety nového zákona, ktorý sa predkladá Národnému zhromaždeniu na schválenie.

Záujem na tom, aby všetci občania jak v prospech svoj, tak aj v prospech svojich spoluobčanov na základe duchu kolektívnosti, čo najslobodnejšie rozvíjali všetky svoje tvorčie schopnosti, má jedine len socialistická spoločnosť.

Kapitalizmus nepotrebuje kultúrny rozvoj širokých vrstiev ľudu a nepotrebuje, aby sa ľud vzdelával a kultúrne žil. Príčiny poznáme. Čím zaostalejšie sú masy pracujúcich, tým je to výhodnejšie pre neľudské vykorisťovanie. Rozvoj kapitalistickej kultúry je záležitosťou len úzkej vrstvy buržoáznej inteligencie. A to, čo kapitalistické zriadenie určuje ako zábavu pre ľud, nemôžeme nazvať kultúrou. Z tejto servírovanej "pakultúry" je príliš cítiť zápach úpadkového umenia v zahnívajúcej štátnej forme.

Ľud východného Slovenska to už pocítil za prvej kapitalistickej republiky, keď z celého územia práve od nás odchádzalo najviac ľudí za prácou do cudziny. A aj v cudzine boli naši robotníci vyhľadávaní pre svoju statočnú pracovitosť.

Sen dedov, boj otcov sa uskutočnil. Budujeme obrovskú priemyselnú stavbu, aká ešte v histórii nášho národa nebola. Bude to práca radostná. Veď budeme pracovať na svojom, pre seba!

Očakávame, že sa naša mladá generácia bude podieľať nielen na výstavbe tohto diela, ale že sa ešte aktívnejšie a vo väčšom počte bude zúčastňovať na kultúrno-spoločenských, osvetových a výchovných akciách. Len tak nám budú rásť ušľachtilí socialistickí ľudia s bohatým citovým životom, so zmyslom pre krásu a estetiku, so správnym pomerom k rodinnému životu, ku kolektívu, vo vzťahu chlapca k dievčaťu, s pevným morálnym vzťahom k socialistickému vlastníctvu a k celej spoločnosti.

Na tomto podklade sa musia rozvíjať vedomosti mládeže, ako podmienka formovania nového socialistického človeka, ktorý má uskutočniť veľký prechod ku komunizmu.

Tomuto cieľu má slúžiť aj nový zákon. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Polanský: Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Nikdo se nehlásí, rozprava je tedy skončena.

Dávám zpravodaji poslanci Homolovi slovo k doslovu.

Zpravodaj posl. Homola: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr. Polanský: Můžeme nyní přistoupit k hlasování. Protože nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, dám hlasovat o celém vládním návrhu zákona najednou podle zprávy výboru kulturního.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o zrušení daně z představení, a to ve znění zprávy výboru kulturního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o zrušení daně z představení. (Potlesk.)

Tím jsme projednali pátý bod denního pořadu.

Budeme nyní projednávat šestý bod denního pořadu, kterým je

6. Zpráva výboru zemědělského k vládnímu nařízení ze dne 30. září 1959 č. 65 Sb., o nové organizaci plemenářské služby, které bylo vydáno podle § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 63/1958 Sb., o druhém pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství Republiky československé (tisk 365).

Zpravodajem je poslanec Kubánek, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Kubánek: Soudruzi a soudružky poslanci!

Byl jsem pověřen zemědělským výborem Národního shromáždění podat zprávu o jednání zemědělského výboru ze dne 8. prosince 1959 k vládnímu nařízení č. 65 ze dne 30. září 1959 o nové organizaci plemenářské služby.

Toto vládní nařízení přichází v platnost v období, kdy na našich vesnicích dochází k široké diskusi o směrnicích třetího pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1961 - 1965. V tomto období tvůrčího rozmachu našeho hospodářství chceme splnit historický úkol - dovršit výstavbu socialismu a shromažďovat materiální a kulturní hodnoty pro přechod do komunistické společnosti.

Všichni si uvědomujeme velikost a odpovědnost za splnění tohoto úkolu v celém našem hospodářství, ale zvláště na zemědělskému úseku je třeba zajistit zvýšenou spotřebu potravin vlastní produkcí.

XI. sjezd KSČ ukázal, že zvýšení výroby je možno dosáhnout využitím stávajících rezerv a zdůraznit nutnost věnovat pozornost zvýšení živočišné výroby a zajištění dostatečné krmné základny z vlastních zdrojů každého zemědělského závodu. Sjezd také uložil zkvalitnit chov hospodářského zvířectva účinně řízenou plemenářskou prací a uplatnit pokrokovou technologii na nejširší základně. Tyto zásady jsou plně obsaženy ve vládním nařízení č. 65.

Na úseku živočišné výroby dosáhli jsme dílčích úspěchů. V plemenářských a chovatelských hospodářstvích je chováno 39 000 kusů krav s roční dojivostí průměrně 2500 litrů mléka. V chovu je zařazeno 2144 plemenných býků od matek s užitkovostí 4277 kg mléka ročně.

V roce 1958 bylo vyprodukováno 3162 plemenných býčků a 2820 plemenných jalovic pro jiné chovy jako tržní zboží, z toho 20 % elita a elita rekord.

ČSR je zemí s nejvíce prováděnou inseminací. V roce 1950 jsme měli 68 inseminačních stanic a osemeněno 169 000 krav. V roce 1958 jsme měli 147 inseminačních stanic a osemeněno 1 743 000 kusů, tj. 87 % z celkového stáda a v roce 1965 chceme dosáhnout 91 % z celkového stáda. Ze zapuštěných krav je průměrně 94 % zabřezlých. Náš chov prasat i koní je znám vysokou kvalitou i za hranicemi.

Tohoto úspěchu bylo dosaženo tím, že péči o plemenářskou práci převzal stát, a dále rozvojem techniky a mechanizace vznikly nové podmínky chovu v socialistické zemědělské velkovýrobě.

V současné době je před námi úkol dobré výsledky plemenářských a chovatelských hospodářství rozšířit na všechen chovný dobytek. Proto dosavadní plemenářská práce musí být stále zlepšována. Zvláště v chovu krav musíme dosáhnout vysoké dojivosti a k tomu úsilí zaměřit výběr vhodných typů jak plemenic, mladých jalovic, tak i plemenných býků.

Vysokou produkci mléka potřebujeme jednak pro dostatečné zásobování našich obyvatel, a odpad z mléka, jako například odstředěné mléko, podmáslí, syrovátku jako vysoce hodnotnou živočišnou bílkovinu pro raný odchov mláďat, hlavně selat a i žírných prasat.

Vysoká dojivost se také projeví snížením nákladů na litr mléka až o 50 %, a to jak v penězích, tak v práci i krmivech. Z praxe známe, že dobří chovatelé, zvláště drobní a střední rolníci, úzkostlivě dbali, aby chovný kus s dobrou užitkovostí co nejdéle zůstal v chovu. Znal jsem chovatele, kteří krávu s úspěchem chovali ještě po 12. a 14. otelení. To jest 15, 16 roků i déle. Při dlouhověkosti plemenných zvířat je možno sledovat užitkovost a dědičné znaky potomků, a tak hodnotit dobré vlastnosti plemeníka anebo i plemenice. Dlouhověkost umožní dosáhnout nejvyšší počet potomků s vysokou užitkovostí, a to je prakticky náš cíl.

Soudruh akademik Klečka v diskusi v zemědělském výboru vyzvedl tři zásady pro úspěšnou práci v chovu. Je to za prvé dostatek vlastního kvalitního, na bílkovinu bohatého krmiva, vypěstovaného na půdě každého zemědělského závodu. Za druhé - cílevědomě organizovaná plemenářská práce. Za třetí - vhodnost prostředí a zdraví zvířat. Mičurinská agrobiologie nás učí, že výkonný ušlechtilý jedinec vznikl z typu s nízkou užitkovostí. Člověk vlastním působením na dobré vlastnosti, které si přál rozvinout, vychoval nový typ o vysoké užitkovosti. Výkonná plemena se vytvořila působením vhodného výkonného prostředí. Užitkovost plemen můžeme trvale udržet jenom ve výkonném prostředí. Zhoršením prostředí užitkovost klesá. Čili člověk může vědomě dobré vlastnosti druhů buď snížit anebo rozvíjet. Hlavně zanedbané prostředí v mládí těžko lze v pozdějším vývoji zvířete napravit. Tyto zásady sami rolníci poznali a jsou jim srozumitelné. Špatný hospodář si mohl koupit sebelepší odrůdu obilí nebo sebelepší mládě z kontrolovaného chovu a nedosáhl výsledků, byl zklamán nízkou produkcí. Dobrý hospodář však ze svého nepoznaného jedince vychoval dobytče s vysokou užitkovostí. Proto rozšíření plemen s vysokou užitkovostí je v rukou člověka a v jeho svědomité práci.

Zemědělský výbor vyjádřil jednomyslně názor, že vysoce výkonné prostředí je obsaženo v nové technologii, kterou zavádíme v současné době v rostlinné i živočišné výrobě. Je to například vzdušný odchov mláďat, hlavně telat, na hluboké podestýlce, tj. v teplém loži při dostatku vzduchu a kvalitní píce nebo dávkové pastvě při dostatečném pohybu. V našem kraji je touto metodou již odchováváno 22 % mladého dobytka a kraj Brno dosáhl už 33 % z celkového stavu. Zemědělská akademie již vyhodnotila a doporučuje metodu společného ustájení dojnic v lehkých stájích s hlubokou podestýlkou, dojírnou, porodnicí, profylaktoriem pro telata. Základní krmná dávka do 7 litrů mléka musí být uhrazena objemnou pící a poskytnutou dávkovou pastvou s elektrickým ohradníkem a vytvořením tučného honu, který bude ošetřován tak, aby na něm bylo možno osmkrát do roka vypást mladou šťavnatou píci. Tato metoda bude znamenat značné snížení potřeby práce v živočišné výrobě. Píce zkrmí se bez jakýchkoliv ztrát. Zvýší se užitkovost i zdraví dobytka. Tato metoda je u nás ještě málo rozšířena.