Jestliže zákon stanoví, že se nevztahují
příslušné předpisy o pracovní
době na vojáky, neznamená to, že by
se velení armády nemělo touto otázkou
zabývat. V současné době se jeví
účelné řešit tuto otázku
cestou velitelů, jimž zákon ukládá
povinnost umožnit svým podřízeným
politický, odborný a kulturní růst,
plnění ostatních občanských
povinností a odpočinek, úměrný
délce doby zaměstnání a obtížnosti
výkonu služby. Naši velitelé musí
vyvinout maximální úsilí, aby při
zachování vysoké bojové pohotovosti
pečovali u svých podřízených
o tyto otázky, aby umožnili zejména všem
mladým velitelům získat středoškolské
vzdělání i další politický
a odborný růst, protože jen tak mohou úspěšně
plnit úkoly, které služba v ozbrojených
silách vyžaduje.
Nový základní služební řád,
který se v současné době připravuje
a který bude rovněž prováděcím
předpisem k ustanovením navrhovaného zákona,
se vážně zabývá za stejným
účelem i otázkou poskytování
přiměřeného volna občanům,
kteří plní svoji čestnou občanskou
povinnost ve vojenské základní službě.
Rozvrh denního zaměstnání bude přizpůsoben
tak, aby po splnění úkolů výcviku
a při zajištění bojové pohotovosti
útvaru měli vojáci základní
služby možnost užít svého volného
času ve větší míře než
dosud.
Zákon také stanoví dovolenou pro tyto příslušníky
armády ve výměře 10 dnů s možností
prodloužení až o 5 dnů. Dovolená
vojáků z povolání je stanovena v souladu
s dosavadním stavem a plně odpovídá
těžkosti a namáhavosti výkonu vojenské
služby.
Zvláštní povaha služby v ozbrojených
silách, výchova uvědomělých
budovatelů a obránců socialistické
vlasti, požadavky výcviku a úspěšné
zvládnutí složitého mechanismu, jakým
je armáda, vyžadují, aby bylo dosaženo
co nejvyššího stupně ukázněnosti
všech jejích příslušníků.
Účinným nástrojem při plnění
tohoto cíle je kromě všech povinností
a práv i svěření kázeňské
pravomoci velitelům všech stupňů.
Při výchově vojáka - zdatného
obránce vlasti, hraje nemalou úlohu správné
uplatňování kázeňské
pravomoci nadřízenými. Proto také
zákon vytyčuje zásady jejího uplatňování.
Kázeňská pravomoc není chápána
pouze jako ukládání trestů za přestupky
proti vojenským řádům a předpisům,
rozkazům a nařízením, nýbrž
jako součást celkové politicko-výchovné
práce v armádě. Proto pod tento pojem je
zahrnuto i právo udělovat odměny za záslužné
činy nebo za příkladné plnění
vojenských povinností. Kromě kázeňských
přestupků lze v ozbrojených silách
vyřídit kázeňsky i přestupky
podle trestního zákona správního a
trestné činy vojenské na základě
zákonných zmocnění obsažených
v platných právních předpisech.
Za zásadní změnu oproti dosavadnímu
stavu lze považovat ustanovení hlavních zásad
při ukládání kázeňských
trestů, které jsou vyjádřeny zejména
v odpovědnosti velitele za řádné vyšetření
případu a za vyslechnutí obviněného
před uložením trestu, jehož výše
musí být úměrná povaze přestupku
a jeho následkům, míře zavinění,
okolnostem, za kterých byl spáchán, dřívějšímu
chování provinilého, předvídanému
účinku trestu na provinilého a v neposlední
řadě též účinek trestu
na morální stav celé jednotky.
Uložení kázeňského trestu, zejména
trestu odnětí svobody, je bezpochyby zásahem
do života občana, vojáka a je tudíž
třeba kromě soustavné politicko-výchovné
práce i dodržování určitých
základních zásad trestního řízení.
Z těchto důvodů se zavádí možnost
odvolání proti uloženému kázeňskému
trestu, možnost podmíněného odkladu
výkonu trestu, promlčení kázeňského
přestupku a zahlazení kázeňského
trestu. Tato nová úprava kázeňského
práva, jakož i úprava činnosti vojenských
soudružských soudů bude dalším
příspěvkem k výchově vojáků
socialistického státu k upevnění kázně,
jako nezbytné podmínky vysoké bojeschopnosti
ozbrojených sil.
Soudružky a soudruzi!
S otázkou zvýšení bojeschopnosti naší
armády souvisí i zavedení sboru praporčíků.
Zákonem číslo 44/1949 Sb. byly zlikvidovány
dva dřívější poddůstojnické
sbory, a to sbor délesloužících a sbor
rotmistrů. Tato organizace, členění
poddůstojníků na dvě kategorie, měla
svůj původ v počátcích předmnichovské
republiky. Sbor délesloužících v kapitalistických
podmínkách umožňoval využívání
nezaměstnanosti k omlazování poddůstojnického
sboru a byl pro tehdejší armádu velmi výhodný.
O životní perspektivě délesloužících
v kapitalistické armádě nebylo možno
hovořit. Oba tyto sbory byly zrušeny, takže délesloužící
se stali poddůstojníky z povolání
a rotmistři byli jmenováni většinou
důstojníky z povolání. Tato situace
měla svůj odraz v tom, že značně
poklesl počet poddůstojníků z povolání
a řada funkcí byla plánována pro důstojníky.
Přitom poddůstojníci z povolání
neviděli ve své službě celoživotní
zaměstnání, odcházeli z armády
proto, že nemají perspektivu. Tím armáda
ztrácela schopné kádry, na nichž má
trvalý zájem. Z těchto důvodů
je třeba upravit právní poměry poddůstojníků
z povolání tak, aby co nejlépe vyhovovali
požadavkům na ně v současné době
kladeným. Současná etapa výstavby
armády, složitost výchovy, výcviku a
techniky vyžaduje, aby některá místa
byla obsazena vojáky z povolání, kteří
ve svém zařazení budou vidět stálé
zaměstnání, budou mít patřičné
vzdělání a praxi.
Přitom je nutné vyjádřit jejich služební
perspektivu plánováním nových funkčních
míst, dosud obsazených důstojníky.
Jejich právní postavení řešit
shodně s právním postavením důstojníků
a zavést hodnosti praporčíků, počítaje
v to i dosavadní hodnosti rotného a staršiny.
Dosavadní hodnosti neodpovídají potřebám
armády. Poslední hodností je hodnost "staršiny".
Poddůstojníci z povolání měli
prozatím tytéž hodnosti jako příslušníci
základní služby.
Nová úprava umožní i důslednější
uplatnění správných zásad odměňování
praporčíků. Plánované hodnosti
praporčíků se předpokládají
především na nižších funkcích
technického směru, jako technici leteckých
útvarů, tankoví a automobilní technici,
staršinové rot a týloví a administrativní
pracovníci.
Přitom nedojde k propouštění důstojníků,
jejich funkce budou obsazovány praporčíky
postupně tam kde to bude stanoveno. Právě
tak ti poddůstojníci z povolání, kteří
vyhovují podmínkám a požádají
o to, budou převedeni do sboru praporčíků.
Praporčíci budou vybíráni podle stejných
třídních i politických zásad
jako důstojníci. I při zavedení těchto
nových hodností a zlepšení služební
perspektivy praporčíků z povolání
bude i nadále umožňováno, aby ti praporčíci
z povolání, kteří splní podmínky
a úspěšně vykonají zkoušky
z učiva vojenského učiliště,
byli jmenováni do důstojnických hodností.
Projednávaný zákon se má vztahovat
na všechny vojáky, a to jak v činné
službě, tak i v záloze a bez ohledu na to,
jsou-li zařazeni v organizačních jednotkách
v oboru MNO, MV či jiných ministerstev, má
upravit tedy zejména služební poměry
vojáků čs. lidové armády, pohraniční
stráže, vnitřní stráže a
civilní obrany. Podle ustanovení dílu 9 bude
se zákon vztahovat přiměřeně
s určitými odchylkami i na příslušníky
bezpečnostních sborů, příslušníky
státní bezpečnosti a příslušníky
veřejné bezpečnosti. Na příslušníky
bezpečnostních sborů se nevztahují
ustanovení o vojenské přísaze, protože
služební přísaha příslušníků
bezpečnostních sborů je již upravena
zákonem o národní bezpečnosti, dále
ta ustanovení, která navazují na branný
zákon, ustanovení o povinnosti v další
službě a omezení propouštění
ze služebního poměru podle ustanovení
branného zákona a přechodná ustanovení,
která se týkají výlučně
vojáků.
Předložený zákon nejen znamená
zavedení pořádku na úseku právního
postavení ozbrojených sil. Jeho důsledné
uvádění v životě ozbrojených
sil bude znamenat zvýšení jejich bojeschopnosti.
Ústavně právní výbor projednal
vládní návrh zákona dne 14. XII. a
jednomyslně se usnesl doporučit jej Národnímu
shromáždění ke schválení.
(Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Hlási sa niekto do rozpravy
k tomuto vládnemu návrhu? (Nikto.)
Do rozpravy sa nikto nehlási, budeme preto hlasovať.
Dám hlasovať - ak nebudú námietky -
o celom vládnom návrhu zákona naraz podľa
predloženej zprávy výboru ústavnoprávneho.
Sú nejaké námietky proti tomuto spôsobu
hlasovania? (Neboli.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom
zákona o niektorých služobných pomeroch
vojakov podľa znenia zprávy ústavnoprávneho
výboru, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
Je niekto proti? (Nikto.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)
Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie
jednomyseľne schválilo vládny návrh
zákona o niektorých služobných pomeroch
vojakov.
Tým sme tiež prerokovali štvrtý bod denného
poriadku.
Piatym bodom schváleného poriadku je
5. Zpráva výboru kultúrneho k vládnemu
návrhu zákona (tisk 362) o zrušení dane
z predstavení (tlač 367).
Zpravodajcom je poslanec Homola, dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. Homola: Soudružky a soudruzi poslanci!
Přistupujeme dnes k projednávání významné
osnovy zákona. Je to vládní návrh
o zrušení daně z představení.
Tento návrh vyplývá organicky z úspěchů
budování socialistické společnosti
v Československu, především z úspěchů,
kterých docílili naši pracující
v dovršování socialistické výstavby.
V období výstavby socialismu se v naší
republice kultura neobyčejně rozvíjí
a byla hlavně masovým rozvojem rozhlasové
a televizní sítě, kin a divadel i náklady
časopisů zpřístupněna nejširším
masám pracujícího lidu. Náš lid
tak měl a má možnost stále více
a šířeji čerpat z tvorby a plodů
naší, sovětské i ostatní pokrokové
světové kultury. Současně se však
počal také více a více podílet
přímo na vytváření nové
socialistické kultury.
Sjezd socialistické kultury, který naznačil
směr rozvoje kulturní revoluce u nás, byl
velmi významným faktorem, který ovlivňuje
celý náš kulturní život. Pod vedením
Komunistické strany Československa zvyšují
pracující svou aktivní účast
na rozvoji kultury a zabezpečují tak splnění
úkolů, jež byly Sjezdem socialistické
kultury vytyčeny. Jedním z hlavních úkolů,
které vytyčila Komunistická strana Československa
na svém XI. sjezdu, je výchova komunistických
vlastností lidí, komunistická výchova
pracujících. Ve všech oblastech se přikročilo
k plnění tohoto základního a velmi
závažného úkolu. Byla provedena změna
v našem školském systému, přiblíženo
teoretické vyučování ve školách
k praxi, bylo přistoupeno k zajišťování
většího rozšiřování
sítě propagačních prostředků,
která má umožnit, aby se dobrá - socialistická
kultura dostala skutečně ke každému
člověku naší země. Byla učiněna
opatření k tomu, aby mohly v rámci decentralizace
rozvíjet masové organizace a společenské
instituce stále lépe masově politickou a
masově kulturní činnost, tak, aby byly stále
širší vrstvy pracujících přitahovány
do kulturního života, aby se staly jeho spolutvůrci,
aby se v tomto velikém procesu současně vytvářely
socialistické a později komunistické vlastnosti
lidu. Jedním z prostředků, který má
umožnit ještě větší zapojení
pracujících do kulturního života, je
i návrh této osnovy.
Daň z představení, která se doposud
vybírala podle zákona č. 81/1952 Sb., zdaňovala
jednotlivé druhy představení diferencovaně
z hlediska kulturních potřeb společnosti.
Proto byla také vybírána v různé
výši tak, jak to vyžadoval společenský
zájem na provádění různých
druhů představení. Měla také
proto sloužit jako nástroj k podporování
pořádání takových představení,
která byla žádoucí z hledisek kulturních,
výchovných a vzdělávacích úkolů.
Osvobození od daně anebo nižší
zdanění bylo již dříve zavedeno
u přednášek, divadel a koncertů. Veliké
potíže činilo již dříve
hodnocení výchovné a kulturní úrovně
jednotlivých představení.
Nyní tato daň z představení se má
zrušit. Je to poprvé v dějinách naší
republiky, že nebude výchovná, kulturní
a sportovní činnost lidu zdaňována.
Tato daň byla doposud často překážkou
v rozvíjení masově kulturní činnosti
různých institucí a příčinou
toho, že masové organizace i ostatní orgány
nepořádaly takové množství hodnotných
kulturních, výchovných a sportovních
akcí, jaké by bylo třeba pořádat
z hlediska kulturní i tělesné výchovy
lidu. Předpokládá se, že zrušení
daně z představení navodí takovou
situaci, že bude pořádáno daleko více
výstav, přednášek, literárních
pořadů, divadelních, hudebních a filmových
představení, více kursů společenského
tance a společenské výchovy, více
tanečních a lidových zábav, plesů
a bálů, více sportovních podniků
a více sportovních a tělovýchovných
soutěží apod. Bude však nutné dbát
na to, aby měly všechny tyto podniky a akce vysokou
úroveň, aby se shodovaly s hlavními tendencemi
rozvíjení socialistického společenského
života. Velký význam bude mít tento
zákon především pro mládež,
která bude moci široce rozvinout svou činnost.
Především mládež má přistoupit
k velikému rozvinutí kulturních, výchovných,
sportovních a zábavních akcí. Vždyť
nutně hledá náplň pro svůj
tvořící se duševní, citový
i fyzický život. Tento zájem bude možno
daleko lépe podchytit. Mladá generace se bude moci
ještě ve větším počtu a
ještě tvořivěji zúčastňovat
nejrůznějších kulturních a tělovýchovných
akcí. Záleží pouze na tom, aby programy
těchto akcí byly pořadateli řádně
promyšleny a v socialistickém duchu provedeny. Tak
se napomůže tomu, aby mladí lidé rostli
v uvědomělé, socialistické lidi s
bohatým duševním a citovým životem,
se smyslem pro krásu, se správným poměrem
k rodině a ke kolektivu, se socialistickým morálním
vztahem k úkolům výstavby a ke společnosti.
Lépe se budou moci rozvíjet vědomosti mládeže,
upevňovat také její socialistické
uvědomění, aby vyrostla v lidi, kteří
budou s to splnit veliké úkoly v období přechodu
ke komunismu a výstavby komunismu. (Předsednictví
se ujímá místopředseda dr. Polanský.)
Nemůžeme také přehlédnout to,
že postupným zkracováním pracovní
doby budou mít pracující více času
pro kulturu a hodnotnou zábavu. Správná organizace
volného času se jistě stane naléhavým
úkolem kulturní revoluce. Tento zákon vytváří
podmínky k tomu, aby byla volná doba pracujících
a doba věnovaná zábavě vyplněna
hodnotným kulturním programem nebo kulturní
činností. Předpokládá se tedy,
že zrušení daně z představení
napomůže dalšímu rozvoji kulturní
činnosti a tím rozvíjení kulturní
revoluce.
Národním výborům zde ubude určitý
příjem, který plynul doposud z této
daně. Předpokládá se však, že
se tímto opatřením veškerá kulturní
činnost zvýší, to znamená, že
bude pořádáno daleko více akcí
než doposud. Tím se však současně
i zvýší nebo mohou zvýšit příjmy
národních výborů na vstupné
z akcí, které budou samy pořádat,
a tak se do určité míry uhradí úbytek
plynoucí ze zrušení daně z představení.
Nemůžeme také přehlédnout, že
budou mít národní výbory příštím
rokem počínaje nový zdroj příjmů.
Bude to zemědělská daň, která
nemá od příštího roku fiskální
charakter a kterou budou platit JZD národním výborům
a národní výbory budou moci za určitých
podmínek využít těchto finančních
obnosů právě na investice kulturně
politické povahy.
Kulturní výbor projednal na své schůzi
11. listopadu vládní návrh zákona
o zrušení daně z představení,
schválil jej beze změny a doporučil jej též
plénu Národního shromáždění
beze změny ke schválení.
Učiníme tak, soudružky a soudruzi poslanci,
ku prospěchu našeho lidu, ku prospěchu rozvoje
kulturní revoluce, ku prospěchu radostného
života v naší překrásné
Československé republice. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Polanský: Do rozpravy
se přihlásila poslankyně Hradská,
dávám jí slovo.
Poslankyňa Hradská: Súdružky
a súdruhovia poslanci!
Zložitosť, množstvo a náročnosť
vytýčených úloh spojených s
dovŕšením výstavby socializmu vyžaduje,
aby pracujúci boli pre ich splnenie náležito
vyzbrojení a pripravení. Toto všetko sa môže
uskutočniť len vtedy, ak sa prevýchova bude
diať v súlade so stavom soc. ekonomiky, s úrovňou
socialistických výrobných síl a so
zkvalitnením práce vôbec.
Dovŕšenie socialistickej výstavby je nemysliteľné
bez utvárania všestranne vzdelaného a vysoko
uvedomelého socialistického človeka. Táto
úloha je zabezpečovaná ďalším
rozvojom nášho školstva, prehĺbením
spojenia školy s praxou, zavádzaním polytechnickej
výchovy, budovaním a modernizovaním rozvetvenej
siete divadiel a kín, veľkým počtom
knižníc, rozvíjaním všetkých
foriem ľudovej umeleckej tvorivosti, či už v
rámci osvetových zariadení, alebo cestou
masových organizácií a tiež klubov jednotných
roľníckych družstiev.