Předseda Fierlinger.
Místopředsedové Hodinová-Spurná,
dr. Polanský, Fiala, Žiak.
Předseda vlády V. Široký, první
náměstek předsedy vlády dr. Dolanský,
náměstek předsedy vlády Kopecký,
náměstek předsedy vlády a ministr
vnitra Barák, náměstek předsedy vlády
a předseda Státní plánovací
komise inž. Šimůnek, náměstkyně
předsedy vlády inž. Jankovcová; ministři
dr. h. c. Plojhar, David, Ďuriš, Krajčír,
Krosnář, akad. Nejedlý, Poláček,
Štrougal, Uher, Beran, Reitmajer, dr. Škoda, dr. Vlasák,
Brabec, inž. Černý, dr. Neuman, Ouzký,
inž. Púčik.
329 poslanců podle prezenční listiny.
Z Kanceláře NS: vedoucí Kanceláře
NS Kováčik.
Předseda Fierlinger: Zahajuji 38. schůzi
Národního shromáždění.
Dříve než přistoupíme k jednání,
dovolte mi, drazí soudruzi a soudružky, abych vzpomenul
těžkých obětí, které si
na našich statečných hornících
vyžádalo tragické neštěstí,
k němuž došlo v minulých dnech na dole
Hlubina v Ostravě. Přes všechny záchranné
práce, které byly okamžitě podniknuty,
vyžádala si katastrofa 54 životů našich
horníků a my spolu s jejich pozůstalými
a s veškerým naším pracujícím
lidem se skláníme v hlubokém smutku nad jejich
hroby. Vzdáváme hold těm, kteří
v našem velkém boji za vybudování socialismu
přinesli největší oběti. Slibujeme
slavnostně, že pamětlivi těchto obětí
budeme s ještě větším úsilím
a s větším nadšením pracovat, aby
velké cíle socialismu, za něž položili
své životy, byly v co nejkratší době
uskutečněny.
Čest jejich památce. (NS vyslechlo tento projev
stojíc a po jeho přednesení uctilo památku
mrtvých 1 min. ticha.)
Nyní dovolte mi, abych vás seznámil s pořadem
dnešní schůze, který užší
předsednictvo Národního shromáždění
navrhuje k projednání a který byl již
též všem členům Národního
shromáždění rozeslán.
1. Zpráva výboru ústavně právního
k vládnímu návrhu zákona o národních
výborech.
2. Zpráva výboru ústavně právního
k vládnímu návrhu zákona o výrobě,
rozvodu a využití topných plynů (plynárenský
zákon).
3. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu
návrhu, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
Republiky československé k projevu souhlasu Dohoda
mezi Československou republikou a Svazem sovětských
socialistických republik o sociálním zabezpečení,
podepsaná v Praze dne 2. prosince 1959.
4. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu
návrhu, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
Republiky československé k projevu souhlasu Smlouva
mezi Československou republikou a Německou demokratickou
republikou o obchodu a plavbě, podepsaná dne 25.
listopadu 1959 v Berlíně.
5. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu
návrhu, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
Republiky československé k projevu souhlasu Obchodní
smlouva mezi Československou republikou a Japonskem, podepsaná
v Tokiu dne 15. prosince 1959.
Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky?
Nejsou.
Přistoupíme k schválení denního
pořadu.
Zjišťuji, že Národní shromáždění
je způsobilé se usnášet.
Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
schválilo denní pořad.
Prvním bodem schváleného pořadu je
1. Zpráva výboru ústavně právního
k vládnímu návrhu zákona o národních
výborech.
Zpravodajem je poslanec Josef Zedník, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Zedník:
Soudruzi poslanci! Předkládám Národnímu
shromáždění k projednání
a schválení návrh zákona o národních
výborech, který má tvořit ucelený
právní základ pro další rozšíření
pravomoci a odpovědnosti národních výborů
a prohloubení socialistické demokracie v jejich
činnosti a výstavbě podle zásad stanovených
usnesením dubnového zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa.
Vládní návrh zákona o národních
výborech je předkládán Národnímu
shromáždění v době, kdy se všichni
s radostí a opravdovou hrdostí ohlížíme
na uplynulých 15 let, které nás dělí
od osvobození Československa Sovětskou armádou.
Bylo to 15 let obětavé práce všech poctivých
dělníků, rolníků a pracující
inteligence. Výsledky, kterých jsme v poměrně
krátké době dosáhli, přesvědčivě
prokazují správnost a moudrost politiky Komunistické
strany Československa.
Jak jinak bychom mohli slyšet z úst prvního
tajemníka ústředního výboru
KSČ a presidenta republiky tuto velkou zvěst: "Socialismus
v Československu zvítězil."
Tento výrok zazněl do celé země ze
Španělského sálu na Pražském
hradě právě u příležitosti
15. výročí našeho osvobození
z místa, které bylo už tolikrát svědkem
našeho národního pohnutí a povznesení.
Bez této události si napříště
nebudeme moci představit historii naší vlasti.
Nestačilo by ovšem, kdybychom tuto skutečnost
vzali pouze na vědomí. Máme před sebou
mimořádně náročný cíl,
kterým je: dovršit socialistickou výstavbu,
jehož dosažení předpokládá
mobilizaci nejlepších tvůrčích
sil národa, další upevnění morálně
politické jednoty lidu a další růst
socialistického uvědomění.
Vítězství socialistických výrobních
vztahů v naší zemi, dosažený stupeň
rozmachu výrobních sil a jejich trvalý rozvoj
vyžadují dále zvýšit a prohloubit
účast lidu na řízení hospodářské
i kulturní výstavby a na správě státu.
Ve svém díle Stát a revoluce napsal s. Lenin:
"Žádný demokratismus sám o sobě,
socialismus nepřinese. Avšak v životě
nebude demokratismus nikdy vzat sám o sobě, nýbrž
bude vzat společně s jinými jevy, bude působit
také na ekonomiku, pohánět její přeměnu,
bude ovlivňován ekonomickým vývojem.
To je dialektika živých dějin."
Rozšiřování a prohlubování
socialistické demokracie nelze proto vidět izolovaně
a samoúčelně, ale jen v souladu s dosaženým
stupněm vývoje společnosti a s úkoly,
které vytyčuje její vedoucí síla
- Komunistická strana Československa.
Vítězství socialismu a úspěchy
ve všech oblastech života podstatně ovlivňují
další rozvoj naší společnosti.
V důsledku zvyšování hmotné a
kulturní úrovně pracujících
a růstu jejich uvědomění roste i jejich
politická aktivita.
Jednou z hlavních rozhodujících cest podchycování
a usměrňování tvořivé
energie a síly mas je rozvoj socialistické demokracie,
to je rozšiřování účasti
lidu na hospodářské a kulturní výstavbě
a na správě státu, na řešení
celospolečenských i místních otázek.
Za hlavní článek dalšího prohlubování
a rozvíjení naší socialistické
demokracie považuje KSČ a celá naše společnost
národní výbory.
Národní výbory se za 15 let své existence
osvědčily jako orgány státní
moci a správy, jejichž prostřednictvím
se mohou nejširší vrstvy pracujících
soustavně a aktivně zúčastnit na řízení
hospodářské a kulturní výstavby
a správě veřejných záležitostí.
Národní výbory přispěly významným
způsobem k vybudování socialistické
společnosti, zvláště ke združstevňování
vesnice a socializaci drobného a středního
podnikání, jakož i k rozvoji hospodářství
a kultury na svých územích a ke zvýšení
životní úrovně lidu.
V boji za socialismus získaly národní výbory
bohaté zkušenosti a rozšířily své
spojení s pracujícími. Tato povaha národních
výborů se výrazně projevuje v počtu
občanů, kteří se jejich prostřednictvím
účastní na správě státu.
Podle výsledků voleb v roce 1957 bylo do národních
výborů všech stupňů zvoleno 216
000 poslanců. Podle nové úpravy volebních
obvodů pro letošní volby bylo již v zákonném
termínu zaregistrováno k červnovým
volbám 1411 kandidátů do KNV, 9866 do ONV
a 191 131 do městských a místních
národních výborů. Klad je i v tom,
že oproti roku 1957, kdy bylo zvoleno jen 16,2 % žen
z počtu všech kandidátů do NV, bylo
pro letošní volby z celkového počtu
kandidátů do NV všech stupňů
zaregistrováno 21,8 % žen.
V tomto směru má dále rozhodující
význam počet občanů, kteří
se podílejí na práci orgánů
lidové moci v té či oné formě.
Vždyť je to další téměř
půlmiliónový aktiv občanů,
kteří se ve stálých komisích,
různých poradních sborech, uličních
a osadních výborech a výborech žen,
podílejí na plnění úkolů
NV, na řízení hospodářské
a kulturní výstavby.
V posledních letech se úloha NV v životě
naší země zvlášť zvýšila.
Národní výbory dnes řídí
a spravují na všech svých územích
takřka všechny úseky života politického,
hospodářského a kulturního. Názorně
to dokumentuje několik základních údajů.
Národní výbory spravují přes
jednu třetinu základních fondů našeho
národního hospodářství, ve
kterém působí asi 46 % všech pracujících
v naší zemi. Objem rozpočtů národních
výborů se od roku 1954 zvýšil z 15 miliard
v roce 1960 na 33 miliard Kčs, takže nyní představuje
32 % celostátního rozpočtu.
Autorita a vliv národních výborů však
nespočívá a nemůže spočívat
jen na jejich kompetenčních či mocenských
oprávněních, ale především
na důvěře, kterou mají mezi masami
lidu, na aktivní podpoře jejich opatření
pracujícími. Národní výbory
jsou orgány státní moci a správy především
proto, že jsou orgány samých mas lidu.
Zdůraznila-li KSČ význam národních
výborů tak výrazně v usnesení
ze dne 8. dubna t. r., pak tak učinila i z hlediska perspektivy
jejich vývoje. Národní výbory, jak
řekl první tajemník ÚV KSČ
a president republiky s. A. Novotný, budou v socialistické
a později v komunistické společnosti důležitým
a možno říci hlavním organizačním
činitelem. Jsou předobrazem a zárodkem příští
komunistické samosprávy.
Přesvědčujeme se den ode dne, že s vítězstvím
socialistických vztahů a s upevňováním
jednoty lidu splývá a ztotožňuje se
socialistický stát stále výrazněji
se společností všech pracujících.
Zároveň dochází k tomu, co V. I. Lenin
výstižně charakterizoval jako nahrazování
a vystřídání správy lidí
správou věcí.
Správa uskutečňovaná lidem a za jeho
stálé účasti, přestává
být správou a stává se více
a výrazněji jeho samosprávou. Národní
výbory jsou proto nejen zárodkem příští
komunistické samosprávy, ale i její školou.
Další výstavba a organizace NV, tak jak to
zakotvuje předkládaný návrh zákona
o organizaci národních výborů, jsou
podřízeny úkolu přiblížit
správu státu pracujícím a ulehčit
jim maximálně tuto účast v nejrůznějších
formách. V tom je celý smysl posledních opatření
KSČ, která jsou v tomto směru pokračováním
celé její předcházející
politiky a přímo jejím dovršením
v nových podmínkách.
Prvním krokem v tomto směru byla přestavba
územního členění našeho
státu. Bez vytvoření větších
územních celků a současně i
celků jiných podstatně svým charakterem
nebylo by možné přikročit k dalšímu
rozšiřování pravomoci a odpovědnosti
NV.
Rozšířit pravomoc a odpovědnost NV znamená
přiblížit řízení výroby
a služeb národním výborům a proto
i pracujícím. Znamená to zvýšit
úlohu NV, zejména v těch článcích,
které jsou se životem lidu, s problémy výroby
a obcí spjaty co nejúžeji. Již sama tato
skutečnost je důležitá pro zvýšení
zájmu občanů o práci orgánů
státní moci.
Svědectvím tohoto rostoucího zájmu
a tím i správnosti opatření KSČ
je pozoruhodná účast občanů
na probíhajících volebních schůzích.
Návrh zákona zakotvuje dosavadní opatření
k rozšiřování pravomoci a odpovědnosti
NV, která byla učiněna od roku 1956 a v hlavních
rysech stanoví nová další opatření,
pro něž právě nové územní
členění státu vytváří
příznivé předpoklady.
Do působnosti NV budou např. z působnosti
ministerstva potravinářského průmyslu
převedeny pekárny, cukrárny, mlýny,
pivovary a sladovny s výjimkou podniků celostátní
důležitosti, z působnosti ministerstva spotřebního
průmyslu podniky sběrných surovin a některé
menší závody a provozovny, jako např.
dřevozpracující a z působnosti ministerstva
paliv uhelné sklady.
Zvlášť velký význam má rozšíření
pravomoci a odpovědnosti NV nižších stupňů,
které se provádí podle zásady, že
podniky a zařízení má řídit
ten NV, v jehož územním obvodu podniky převážně
uspokojují potřeby obyvatel. Uplatněním
této zásady bude podstatně rozšířena
pravomoc a odpovědnost ONV, které se stanou hlavním
článkem v soustavě NV při řízení
rozvoje hospodářství a kultury.
Realizace opatření KSČ zákonem, který
dnes projednáváme, bude znamenat, že v podnicích
a zařízeních MNV a MěstNV stoupne
počet pracovníků z 11 % na 25 %, u ONV ze
34 % na 56 %.
U KNV se sníží stav zaměstnanců
v podnicích a zařízeních z 54,5 %
na 19 %. To je přesvědčivý důkaz
o decentralizaci přenášení úkolů
směrem k lidu. V působnosti KNV zůstanou
nadále jen podniky krajského významu, jako
krajská sdružení národních podniků
ve stavebnictví, krajské projektové ústavy,
krajské podniky zemědělských a lesotechnických
meliorací, krajská veterinární zařízení,
krajská nakladatelství, krajské ústavy
národního zdraví apod. Dále do působnosti
KNV budou náležet nově převáděné
podniky potravinářského průmyslu,
podniky sběrných surovin a krajské podniky
knižního maloobchodu.
Naproti tomu z působnosti KNV budou do působnosti
ONV převedeny mnohé hospodářské
a rozpočtové organizace jako státní
statky, podniky místního průmyslu, podniky
automobilové dopravy, správa státních
silnic, správa vodohospodářských zařízení,
podniky restaurací a jídelen a investorské
útvary. ONV budou také mít rozhodující
postavení v řízení zemědělství,
rozvoje školství, kultury a zdravotnictví na
území okresu.