Městské a místní národní výbory budou řídit a spravovat podniky a zařízení, která uspokojují potřeby obyvatelstva převážně na území obce. Zvyšuje se úloha MNV při zabezpečování rozvoje zemědělské výroby tím, že se na ně přenášejí některé další funkce uskutečňování státního vedení vůči JZD. Významnou úlohu mají také městské a místní národní výbory plnit při rozvíjení služeb a místní výroby, kde zvláště ve městech a ve větších spádových obcích budou zřizovat podniky poskytující služby obyvatelstvu. Posiluje se rovněž úloha místních a městských národních výborů na jednotlivých úsecích státní správy tak, že budou vyřizovat běžné záležitosti občanů.

Zvýšená úloha bude připadat NV při zabezpečování plánovitého komplexního rozvoje krajů, okresů a obcí. Předním úkolem KNV bude koordinovat rozvoj hospodářství řízeného národními výbory s rozvojem hospodářství řízeného přímo ministerstvy, zabezpečovat jednotu odvětvových a územních hledisek v řízení a plánování rozvoje národního hospodářství a kultury a napomáhat vyrovnávání ekonomické úrovně mezi okresy. ONV se mají účastnit řízení komplexního rozvoje krajů a budou také zabezpečovat komplexní rozvoj okresu.

Základní ustanovení zákona o NV zvýrazňují již ve svém prvním oddíle postavení NV a jejich úlohu v socialistické společnosti a naprosto odpovídají dosaženému stupni rozvoje NV.

NV, které jsou politickým základem celého našeho společenského zřízení, které jsou místními orgány státní moci a správy v krajích, okresech a místech, budou na základě zákonů a usnesení vyšších orgánů řídit činnost orgánů, které jsou jim podřízeny, zajišťovat ochranu státního pořádku a řídit podle plánu a rozpočtu místní hospodářství a kulturní výstavbu svého obvodu. Tuto úlohu upravují §§ 7 až 9.

Oddíl druhý zákona o NV zakotvuje soustavu NV, úlohu NV jednotlivých stupňů v řízení hospodářského a kulturního rozvoje. Významné ustanovení je v § 14, kde se počet poslanců NV stanoví podle územního rozsahu a počtu obyvatel. Zákon má na mysli, aby byly vytvářeny dělné pracovní sbory a proto nechává jednotlivým orgánům na vůli, aby si v rozpětí počtu poslanců stanovených zákonem pro jednotlivé stupně NV stanovily počty poslanců příslušného národního výboru. Do KNV se bude volit 80 až 150 poslanců, do ONV se volí v okresech do 135 000 obyvatel 60 až 90 poslanců a v okresech nad 135 000 obyvatel 90 až 120 poslanců.

Do MNV a MěstNV se volí

Do městských národních výborů v Bratislavě, Brně, Ostravě a Plzni se volí jeden poslanec na 1000 obyvatel, nejvýše se však volí 150 poslanců. Do obvodních NV v těchto městech se volí tolik poslanců jako do MNV.

Do NV hlavního města Prahy se volí jeden poslanec na 6500 obyvatel. Do obvodních národních výborů v Praze se volí 1 poslanec na 1000 obyvatel, nejméně se však volí 50 a nejvýše 80 poslanců. Úlohu NV jednotlivých stupňů vymezuje § 15.

Podle návrhu zákona se prohlubuje uplatňování demokratického centralismu při řízení plánování a financování rozvoje hospodářství a kultury ve správě NV i v ostatní jejich činnosti. Činnost NV je řízena vládou, státním plánem rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtem přímo. Zároveň jsou stanoveny hlavní zásady pro řídící činnost ústředních orgánů ve vztahu k národním výborům i mezi národními výbory jednotlivých stupňů. Podle § 19 jsou ministerstva a jiné ústřední orgány povinny těsně spolupracovat především s krajskými národními výbory při vypracování návrhů státního ptánu a rozpočtu a řešit s nimi všechny závažné problémy rozvoje hospodářství a kultury. Paragrafy 21-24 hovoří o metodách činnosti NV, kde je zvýrazněna úloha plenárního zasedání NV jako sboru všech poslanců, který za nejširší a soustavné účasti pracujících vyvíjí a organizuje svou činnost tak, aby měl rozhodující postavení v řešení a zabezpečování úkolů rozvoje, jakož i ve výkonu ostatních záležitostí spadajících do působnosti NV. V tomto směru se rozšiřuje okruh otázek, jejichž rozhodování je vyhrazeno plenárnímu zasedání.

Paragrafy 25 až 30 hovoří o poslání a funkci rad NV, jejichž funkce se rozšiřuje, a které mají zabezpečovat a organizovat plnění úkolů NV na všech úsecích jeho činnosti podle směrnic NV i NV vyšších stupňů, jejich rad a vlády. Těžiště činnosti rad NV má spočívat v živé masově organizátorské a výchovné práci.

Paragrafy 31-36 zakotvují základní význam v rozvíjení nových forem a metod práce NV se zaměřením na komise, které budou vybaveny rozhodující pravomocí. Umožní účast poslanců a pracujících na řízení a rozhodování a hlavně plnění úkolů socialistické výstavby. Proto je zde kladen takový důraz na rozvinutí jejich práce. Komise mají být iniciativním, řídícím a kontrolním orgánem NV na jednotlivých úsecích činnosti. Předpokládá se, že se rozšíří a znásobí síly NV o výkonný aktiv obětavých a zkušených funkcionářů, že se obohatí a rozvine činnost NV při organizování pracujících k plnění velkých úkolů naší výstavby. V současné době jsou komise nejdůležitějším prostředkem a nejvhodnější formou zapojení občanů do spolurozhodování a uskutečňování úkolů NV. Nové postavení a obsah práce komisí bude účinně napomáhat k uplatňování mocenské a správní stránky činnosti NV.

Komise jako orgány NV budou pracovat pod vedením jeho pléna a rady.

Budou na ně převedeny některé důležité pravomoci a funkce a také odpovědnost v zabezpečování plánovitého rozvoje některých odvětví hospodářství a kultury, které dosud vykonávaly odbory NV. Komise budou aktivně přispívat, aby sestavování a plnění plánu rozvoje hospodářství v příslušném odvětví bylo uskutečňováno za nejširší účasti občanů.

To v praktické činnosti např. zemědělské komise MNV bude znamenat, pomáhat při sestavování výrobního plánu JZD nebo farmy státního statku, aby byly využity všechny rezervy k zvýšení výroby, zabezpečeny státní zájmy, aby plán byl sestaven za plné účasti družstevníků nebo zaměstnanců farmy.

Komise musí mít velmi dobrý styk s lidmi, pečlivě zkoumat jejich názory, připomínky a náměty a v neposlední řadě bude důležité, aby se ve své činnosti opíraly o občanskou kontrolu, o uliční výbory, o kolektivy občanů při NV a jednotlivých zařízení NV, jejichž prostřednictvím si pracující pod vedením NV budou řešit jednotlivé otázky svého života.

Zvýšená úloha komisí však nikterak neznamená oslabení odpovědnosti vedoucích pracovníků hospodářských a rozpočtových organizací, podřízených NV, za řízení podniků, za plnění úkolů stanovených plánem a všechny další výsledky. Komise mají přispívat k upevnění odpovědnosti vedoucích a kontrolovat, zda jejich pravomoc je správně uplatňována v zájmu plnění plánu a uspokojování potřeb pracujících.

Paragrafy 37 až 41 zvýrazňují práva a povinnosti poslanců NV, kteří se musí pravidelně scházet se svými voliči, vysvětlovat jim politiku KSČ, seznamovat je s návrhy a usneseními NV a pravidelně je informovat o úkolech NV. Každý poslanec je povinen aktivně se zúčastňovat všech prací NV.

Poslanec NV může iniciativně předkládat NV, radě a komisím otázky, týkající se jejich působnosti, je oprávněn vznášet na radu a komise dotazy, které musí být do 15 dnů zodpověděny. Poslanec má také právo požadovat od vedoucích odborů veškeré vysvětlení a projednávat s vedoucími podniků a provozoven příslušného NV stížnosti a připomínky občanů.

Funkce poslance NV je čestná, ovšem výkon jeho funkce nemůže vést k újmě na výdělku nebo ke krácení na právech a nárocích vyplývajících z pracovního poměru.

Pokud jde o postavení odborů NV, návrh zákona vychází z toho, že při plném uplatnění rozhodující úlohy kolektivních volených orgánů zůstanou důležitým pomocníkem volených orgánů NV při plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby a při vyřizování správních záležitostí. Odbory budou plnit úkoly, které jim plenární zasedání, rada nebo příslušná komise NV uloží a dále ty úkoly, které pro odbory vyplynou ze směrnice a pokynů ministerstev i ústředních orgánů, popřípadě vedoucích odborů NV vyšších stupňů.

Národním výborům také právě pro jejich povahu zastupitelských sborů náleží významná úloha při upevňování socialistické zákonnosti. Organizují uskutečňování zákonů a dbají, aby se zachovávaly. Zajišťují ochranu a uskutečňování práv a oprávněných zájmů pracujících a socialistických organizací. Národní výbory, jejich poslanci a další orgány, které si vytvářejí, mají v této oblasti důležitou úlohu při ochraně a upevňování socialistických vztahů, při výchově občanů k uvědomělému, dobrovolnému zachovávání zákonů i pravidel socialistického soužití a při rozvoji jejich socialistického uvědomění. I tyto úkoly mohou úspěšně plnit jen v těsném spojení s obyvatelstvem a za jeho podpory stálým rozvíjením masově politické práce, i když se přirozeně nemohou vzdávat použití mocenských prostředků tam, kde toho bude třeba.

Soudruzi poslanci!

Činnost všech poslanců, funkcionářů a pracovníků NV musí být proniknuta vědomím, že NV pracuje před očima lidí a pod jejich denní kontrolou. Plénum, rada ani komise nemají proto rozhodovat o žádné důležité otázce, pokud se neporadí se širokým okruhem pracujících. Článek 87 návrhu ústavy o tom praví: Národní výbory vyvíjejí veškerou činnost za stálé a činné účasti pracujících svých obvodů a široce je zapojují do správy státu. Využívají ve své práci jejich zkušeností a učí se z nich.

Navrhovaná opatření v předkládaném zákoně vytvářejí všechny podmínky, aby národní výbory a jejich orgány uskutečňovaly hospodářskou a kulturní politiku za nejširší podpory a účasti pracujících. Schválením zákona budou dána další významná posílení naší socialistické státnosti a bude učiněn další krok ke zdokonalení a zlidovění našich orgánů.

Provedením zákona nebudou zvýšeny nároky na státní rozpočet, naopak lze očekávat, že bude dosaženo rozpočtových úspor.

Ústavně právní výbor NS projednal návrh předkládaného zákona na své schůzi dne 19. května 1960 a doporučuje Národnímu shromáždění, aby předložený zákon byl v plném znění beze změny schválen. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Do rozpravy se přihlásili poslanci Vávra, Fišarová, inž. Šurka, Tonhauser a Červinka.

Dávám slovo prvému z nich poslanci Vávrovi.

Posl. Vávra. Soudružky a soudruzi poslanci!

S hlubokým a jisté oprávněným rozhořčením přijal náš pracující lid zprávu o ztroskotání konference na nejvyšší úrovni. Viník je celému světu znám. Jsou jimi američtí imperialisté a americká vláda, z jejíhož popudu došlo k hrubému porušení platného mezinárodního práva, k hrubému porušení svrchovanosti Sovětského svazu. Jsou to oni, kteří organizovali provokační špionážní lety nad Sovětským svazem, aby zmařili konferenci na nejvyšší úrovni.

Sovětský svaz přišel do Paříže, jak zdůraznil předseda sovětské vlády s. Chruščov, s dobrými úmysly a čistým srdcem. Sovětská delegace přijela do Paříže s celou řadou připravených návrhů k řešení nejdůležitějších mezinárodních problémů. Proti těmto chystaným positivním návrhům postavily Spojené státy provokační činy. Tím znovu ukázaly, jak se říká v prohlášení naší vlády, že Spojené státy hovoří sice slovy o míru, avšak svými činy pokračují v politice válečných příprav a v porušování nedotknutelnosti území cizích států.

Nechť američtí imperialisté vezmou na vědomí, že takováto politika je předem odsouzena k nezdaru. To proto, že síly míru jsou již dnes mnohem silnější než síly zaměřené na válku. (Potlesk.) Mírumilovná politika socialistických zemí nalézá plné pochopení a plnou podporu většiny lidstva. Proto také náš lid se staví jednoznačně za prohlášení naší vlády, v němž se říká, že budeme všemi silami podporovat úsilí Sovětského svazu o snížení mezinárodního napětí, o dorozumění mezi národy a o zajištění trvalého míru. (Potlesk.)

Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Předložený vládní návrh zákona přináší významné změny v oblasti forem a metod činnosti národních výborů. Stále se rozšiřující účast pracujících na řízení společnosti a státu vyžaduje jednotu státní moci a správy, jednotu usnášení a provádění. Proto se ve výstavbě národních výborů a v jejich činnosti prohlubuje socialistická demokracie podle zásady, že řízení hospodářské a kulturní výstavby v obvodu národních výborů náleží jeho plně kolektivním voleným orgánům - plenárnímu zasedání, radě a komisím.

Rozhodující úlohu plén národních výborů a zvýšení účinnosti jejich řídící práce vyžaduje novým způsobem řešit postavení a úlohu komisí národních výborů v soustavě řídících orgánů. Proto dochází k rozšíření působnosti komisí tak, aby v nich národní výbory měly účinný nástroj organizování pracujících k řešení a plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby a k zabezpečení plánu a rozpočtu a řízení podniků, kulturních a sociálních zařízení. Cílem musí být zpružnit a zkvalitnit řídící práci. Za pomoci komisí národních výborů, jejichž členové a spolupracovníci z řad členů aktivu mají široké konkrétní znalosti živých problémů a bohaté zkušenosti z praxe a rozhodnějšího uvolňování cest pro rozvoj aktivity a iniciativy pracujících při plnění úkolů dovršení socialistické výstavby.

Hodnotíme-li práci národních výborů v současném období v našem dosavadním Olomouckém kraji, lze říci, že se podstatně zvýšila úroveň řízení a že se zvýšila také náročnost na práci aparátu a jsou radou i orgánem přijímány taková organizační a politická opatření, aby základní úkoly stanovené stranickým orgánem byly splněny. Prohloubila se práce stálých komisí, především na přípravě zasedání orgánů národních výborů, přičemž práce stálých komisí se postupně stává pravidelnější a iniciativnější. Dá se říci, že došlo k podstatnému rozšíření a prohloubení práce s aktivem, i přímého styku ONV a MNV a tak prostřednictvím této zkvalitněné práce je lépe organizována kontrola plnění úkolů.

Je možno uvést okresní národní výbor v Prostějově, který dosáhl ve své činnosti při konkrétním řízení a rozvoji hospodářské a kulturní výstavby některých dobrých dílčích výsledků. Bylo toho dosaženo tím, že v posledních obdobích daleko účinněji organizoval a mobilizoval iniciativu pracujících. Kvalitněji prováděná masově politická práce se projevila v širší účasti občanů na přípravě zasedání a na plnění jeho úkolů. Větší část byla zajišťována především členy ONV, kteří ve větším měřítku pořádají besedy s voliči, na kterých je informují o úkolech národního výboru a získávají je pro jejich plnění. Iniciativně v tomto směru pracují členové ONV soudruh Hamáček, Mlčoušková, Machýček, Látalová a celá řada dalších. K zlepšení úrovně zasedání také přispělo, že v některých případech se na přípravě zasedání podílelo až 200 aktivistů z řad občanů a pracovníků místních národních výborů. Určité zlepšení vykazuje činnost některých stálých komisí.

Kriterium masově politické práce je plnění hospodářských úkolů a neustálý růst socialistického společenského uvědomění pracujících. I v tomto směru bylo dosaženo některých dobrých výsledků v průmyslu i v zemědělství. Provedli jsme včas první etapu jarních prací, úspěšně zabezpečujeme druhou etapu, dobře se rozvíjí hnutí za zúrodnění půdy a za zkrášlení měst a obcí, jsou plněny uzavřené závazky na počest 15. výročí osvobození ČSR Sovětskou armádou. Zavádění velkovýrobních forem hospodaření si vynutilo v některých případech vytváření větších celků formou slučování MNV a JZD. Slučování JZD nesmí být posuzováno jako nějaká akce, ale jako cesta k vytváření lepších výrobních a ekonomických podmínek pro další rychlý růst zemědělské výroby. Tato opatření jsou prováděna proto, abychom vytvořili co nejpříznivější předpoklady ke splnění úkolů roku 1960 a dobrý nástup do třetího 5LP.

Všechna jednotná zemědělská družstva v novém územním uspořádání okresu přijala na základě Přerovské výzvy závazky na zvýšení zemědělské výroby v roce 1960 o 9,9 %. Přesto, že úkoly roku 1960 jsou zabezpečovány na základě přijatého závazku každého JZD a to ve formě přijetí přerovské výzvy, projevují se některé dílčí nedostatky v jeho praktickém plnění. Je tomu tak hlavně u výkupu vepřového masa a vajec. Plyne z toho mimo jiné ponaučení, že plnění závazků se nestalo záležitostí všech družstevníků. Správné pochopení závazků mělo vést v každém JZD k vyhlašování závazků jednotlivců, kolektivů a tím i k širokému rozvinutí vnitrodružstevní soutěže. To se však nestalo. Z těchto nedostatků a také z nových podmínek okresu vycházel OV KSČ a rozhodl, provést kontrolu a zpřesnění Přerovské výzvy ve všech JZD našeho okresu.