Zvýšenie poľnohospodárskej výroby kladne ovlivní skutočnosť, že výrobne finančný plán JRD bude prejednaný a schvaľovaný MNV a z hľadiska rozmiestňovania výroby a súladu so štátnym plánom potvrdzovaný ONV. Politicko-odborné, kádrové, materiálne možnosti MNV a ONV sú podľa navrhovaného zákona také, že pri ich správnom využívaní zo strany národných výborov významným spôsobom prispejú k splneniu úloh v poľnohospodárskej výrobe. Národné výbory budú musieť sústrediť hlavné úsilia na podstatné a čo najrýchlejšie zvýšenie ekonomiky poľnohospodárskej výroby na zásadách najmodernejších poznatkov agro a zootechniky, mechanizácie poľnohospodárskych prác a organizácie práce.

Súdružky a súdruhovia poslanci! Opatrenie predkladané vládou v novom návrhu zákona si bezprostredne vyžaduje súčasná etapa nášho společenského vývoja. Kladne ovlivnia ďalší rozvoj národného hospodárstva. Rozširujú účasť pracujúcich na ďalšej tvorbe šťastného života u nás. Preto ich pracujúci jednoznačne podporujú. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger. Dávám slovo poslanci Tonhauserovi.

Posl. Tonhauser: Vážení súdruhovia a súdružky poslanci!

Prevedená nová územná organizácia a uvedenie do života vládneho návrhu zákona o NV, budú vyžadovať hlboké zmeny predovšetkým v metódach práce na všetkých stupňoch národných výborov. Niekde viac, niekde menej sa nám zakorenilo úradovanie a menej sa nám podarilo dosiahnuť, aby aparát rád národných výborov, ktorý je veľmi dôležitý a potrebný, organizoval masovú - politickú prácu na vysvetlenie uznesenia rady národných výborov voličom, ako sa očakáva od najmasovejšej organizácie v systéme ľudovodemokratického zriadenia.

Treba úprimne a vrelo súhlasiť so slovami prvého tajomníka ÚV KSČ a prezidenta republiky, ktorý vo svojich významných návrhoch prednesených na zasadnutí ÚV KSČ konštatoval, že v územnej organizácii zostalo nemálo ešte z dôb Márie Terézie. Ak nemá nová územná organizácia znamenať len hýbanie spismi a regálmi, ako o tom hovorí list ÚV KSČ, potom musí prísť k prenikavým zmenám v metódach práce vo všetkých vládnych a výkonných orgánoch štátnej moci. Metódy našej vlastnej práce musia byť metódami masovej organizácie. Bude treba dosiahnuť toho, aby novozvolené národné výbory všetkých stupňov hneď od volieb začali pracovať metódami najmasovejšej organizácie.

Bude treba zvýšiť úroveň plén všetkých stupňov národných výborov. Bude to možné dosiahnuť vtedy, keď poslanci budú aktívne činní v jednotlivých komisiách a pomocných komisiách rád národných výborov.

Naša republika ekonomicky rastie a silnie. Priemyslová výroba na Slovensku do roku 1959 vzrástla takmer 9-násobne oproti roku 1937. Úplne sa zlikvidovala nezamestnanosť. Počet pracovníkov v priemysle vzrástol o 259 000 robotníkov na Slovensku. Vzrast národného hospodárstva vytvára pevnú základňu pre ďalší hospodársky a kultúrny rozmach jednotlivých krajov ČSR.

Stredoslovenský kraj v republike zaberá 14,1 % z celkovej rozlohy ČSR a 36,9 % rozlohy Slovenska. Hornatosť a vlhké plochy, nespôsobilé na osídlenie, sú príčinou pomerne nízkej hustoty osídlenia, takže v kraji žije len 8,8 % z počtu obyvateľov v ČSR a 30,2 % z počtu obyvateľov Slovenska. Lesy zaberajú 45 % plochy kraja.

Priemysel sa úspešne rozvíja. V roku 1958 sa v tomto kraji vyrobilo 6,9 % celoštátnej a 39,4 % celoslovenskej produkcie priemyslu. Podiel pracovníkov v priemysle na celkovom počte obyvateľov vzrástol zo 6,1 % roku 1946 na 13,0 % roku 1958, t. j. o viac ako 106 %. Naši pracujúci sú vďační ÚV KSČ a vláde republiky za to, že nové priemyslové centrá vznikli aj v tých častiach kraja, ktoré boli za kapitalizmu hospodársky veľmi zaostalé. Vybudoval sa priemysel na Orave, Kysuciach, Turci, Pohroní. Vybudoval sa tu rad mohutných moderných závodov, ako napríklad hutnícke závody v Žiari nad Hronom, Istebnom, Mokradi a strojárenské závody v Martine, Kysuckom Novom Meste, Liptovskom Hrádku, Brezne, Hriňovej, Detve, Závadke, Hliníku, Dolnom Kubíne a Nižnej.

Rekonštruovali a rozšírili sa závody v Dubnici a Považskej Bystrici. Strojárenský priemysel v našom kraji sa stal najsilnejším odvetvím a reprezentuje 30 % výroby celého priemyslu v kraji. Pás strojárenských závodov sa tiahne Považím od Dubnice cez Považskú Bystricu až po Liptovský Hrádok a zasahuje svojimi výbežkami do údolia Turca, Kysúc a Oravy. Druhý strojárenský pás je na Pohroní, Brezne, Hronci, Piesku, Detva, Hliník. Pätina celoštátnej výroby odvetvia metalurgie farebných kovov pripadá na Stredoslovenský kraj.

V chemickom priemysle sa vybudovali závody v Púchove, Slovenskej Ľupči a v podstate sa rozšírili závody v Novákoch, Likieri a v Žiline. Váha priemyslu stavebných hmôt sa v tomto kraji zvýšila tým, že sa uviedla do prevádzky veľká cementáreň v Banskej Bystrici, tehelne v Sučanoch, Zvolene, Čemerňom, Nitrianskom Pravne, Tisovci a závody na prefabrikáty v Sučanoch. Vybudovaním veľkých drevokombinátov vo Zvolene a Banskej Bystrici podstatne vzrástla výroba drevospracujúceho priemyslu, takže v súčasnom období sa produkuje v našom kraji takmer pätina celoštátnej produkcie tohto odvetvia. Uvedené faktá jasne ukazujú, akého búrlivého rozmachu náš kraj dosiahol, čo sa týka industrializácie.

No, intenzita poľnohospodárskej výroby je v našom kraji žiaľ ešte nízka. Na jednom hektári poľnohospodárskej pôdy sa vyprodukuje o jednu tretinu menej poľnohospodárskych výrobkov, ako v celoštátnom meradle. Štruktúra plôch osevu zodpovedá horskej oblasti. Len v kotline pri maďarských hraniciach sa pestujú na pomerne malej ploche teplomilné rastliny ako kukurica, tabak a hrozno. Z obilnín sa naviac pestuje jačmeň, potom pšenica a ovos. Značne sa rozširuje pestovanie zemiakov. Lúky a pasienky zaberajú vyše polovice poľnohospodárskej pôdy, preto sú u nás výhodné podmienky pre chov hovädzieho dobytka a oviec. Chov oviec sa tak rozšíril, že sme sa dostali na prvé miesto v republike. So socializáciou poľnohospodárstva zaostávame za celoslovenským priemerom. K 1. januáru t. r. obhospodaruje náš socialistický sektor iba 63,5 % poľnohospodárskej pôdy kraja. Priemyselný charakter priaznivo ovplyvňuje rast životnej úrovne obyvateľstva v našom kraji, peňažné príjmy na obyvateľa prevyšujú celoslovenský priemer.

S doterajšími výsledkami socializácie poľnohospodárstva nie sme a nemôžeme byť spokojní. Bude nevyhnutne treba pracovať na národných výboroch novým štýlom, novými metódami. Právom dochádzame k takémuto uzáveru. Nie azda preto, že by doterajšie metódy boli vonkoncom zlé. Veď aj pri ich uplatňovaní sa dosiahli také pozoruhodné výsledky, o akých sa dnes hovorí s hrdosťou na predvolebných schôdzach. Rozvíjanie doterajších a hľadanie nových metód práce si jednoducho vyžadujú nové podmienky, nové objektívne príčiny.

Prvou z nich sú nesporne vysoké, ale reálne budovateľské úlohy, plánované na roky tretej päťročnice. Pripomeňme a premietnime si ich na prácu národných výborov. Poľnohospodárska výroba, ktorej rozvoj sa právom označuje za prvoradú a rozhodujúcu úlohu pri zabezpečovaní nášho ďalšieho napredovania, má vzrásť v celoštátnom meradle o 21 % a na Slovensku ešte podstatne viac. Zabezpečenie tohto vzostupu je bezprostredne na pleciach miestnych a mestských národných výborov. Ďalšou skutočnosťou, ktorá si vynucuje zmenu štýlu práce národných výborov, je nové územné usporiadanie nášho štátu.

Čo znamená pre národné výbory pracovať po novom? Predovšetkým treba, aby vo svojej práci pri hľadaní metód a foriem videli vždy hlavnú líniu, pozorne sledovanú stranou vo vývoji nášho štátu po celých 15 rokov - líniu sústavného prehlbovania socialistickej demokracie, ktorej prejavom je priama účasť občanov na riadení štátnych vecí a hospodárstva. Význam tejto línie treba sústavne zdôrazňovať, pretože socialistická demokracia, jej prohlbovanie je základným pilierom nášho zriadenia. Je to línia, ktorá v praxi dokazuje, že v socialistickom zriadení je skutočným vládcom pracujúci ľud. Preto aj v súvislosti s uznesením o zvýšení právomoci a zodpovednosti národných výborov zdôraznil ústredný výbor KSČ, že úlohy národných výborov v budovaní rozvinutej socialistickej spoločnosti sa nesmú stať vecou úzkeho okruhu funkcionárov, ale vecou všetkého ľudu.

Zdokonaľovanie štýlu a metód práce národných výborov musí vychádzať zo zásady, že národné výbory riadia a rozhodujú za najširšej účasti pracujúcich. Skúsenosti ukazujú, že formálnosť v práci národných výborov sa udomácnila predovšetkým tam, kde nepracovali všetci členovia národného výboru. Aktivita každého člena NV, jeho sústavný styk s voličmi, jeho znalosť, získaná práve na základe systému v práci, je hlavnou zárukou odstránenia formálnosti z práce NV. Aj preto kladie ÚV KSČ taký dôraz na premenu pléna národného výboru z doteraz prevážne schvaľovacieho orgánu na orgán pracovný. Zo sledovania línie prehlbovania socialistickej demokracie, z boja proti byrokratizmu, proti formálnosti, v premene pléna NV za pracovný orgán, vyplynú potom celkom logicky aj ďalšie znaky nového štýlu v práci národných výborov. Rokovania podľa starostlivo a so znalosťou problémov zostavovaného plánu. Príprava zasadnutí za plnej účasti komisií a samotných občanov. Vecné prerokúvanie všetkých otázok a sústavná kontrola plnenia prijatých uznesení.

V tejto súvislosti bude však treba venovať osobitnú pozornosť práci stálych komisií NV. Nové podmienky si aj tu vyžadujú nové metódy. Pôjde predovšetkým o to, aby sa sily komisií netrieštili na rad problémov podradných, aby nenaháňali desiatky vecí, ale aby sa uvážene vybral okruh otázok, na ktoré sa komisia vo svojej práci cieľavedome zamerá.

Vybrať tento okruh otázok bude veľkou skúškou organizátorského umenia národného výboru, menovite jeho rady.

Charakteristickým rysom vývoja nášho štátu je skutočnosť, že v čoraz výraznejšej miere ľud sám prijíma uznesenia a sám ich aj plní. Orgánom, kde dochádza k tomuto splývaniu mocenskej a výkonnej funkcie - takému rozhodujúcemu predpokladu úspešného budovania socialistickej a komunistickej spoločnosti, sú práve národné výbory. Práve preto je otázka štýlu práce taká veľmi dôležitá. (Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo posl. Červinkovi.

Posl. Červinka: Soudruzi a soudružky poslanci!

Národní výbory všech stupňů pod vedením Komunistické strany Československa dosahují stále lepších výsledků ve své mnohotvárné, tvůrčí organizátorské činnosti a v těsné spolupráci s občany svých volebních obvodů docilují nemalých výsledků na poli hospodářské a kulturní výstavby.

Členové národních výborů získávají ze své řídící a organizátorské práce čím dál tím více zkušeností, kterých využívají k vylepšování práce plén, rad i komisí ve prospěch rozvoje naší společnosti.

Jedním z nejdůležitějších úseků, který národní výbory řídí a za nějž odpovídají, je rozvoj zemědělské výroby a plnění dodávek zemědělských produktů.

Tato oblast činnosti národních výborů je obsáhlá a vyžaduje hodně obětavé práce a organizátorského umění. I na tomto poli se činnost členů a aktivistů národních výborů osvědčila a stále se zlepšuje. Tisíce funkcionářů národních výborů obětavě a se zápalem přesvědčovali a ještě přesvědčují zemědělce ke vstupu do jednotných zemědělských družstev, pomáhají družstvům při organizování zemědělské družstevní velkovýroby a velmi účinně se podílí i na přetváření myšlení zemědělců, kteří přišli do jednotných zemědělských družstev s návyky malovýrobců.

Národní výbory zajišťovaly hospodářsko-technické úpravy pozemků, zajišťují výstavbu různých zemědělských objektů, starají se o dodávky traktorů a mechanizačních prostředků a mobilizují občanstvo pro pomoc zemědělství. Je velkou zásluhou místních národních výborů, aspoň v bývalému Gottwaldovském kraji, že dokázaly během několika let zajišťovat pracovní síly na pomoc jednotným zemědělským družstvům z místních zdrojů, čímž byly ušetřeny značné prostředky v důsledku vysílání brigád z měst a patronátních závodů.

Národní výbory zajišťují také odborné školení družstevníků a zemědělské mládeže a za pomoci odborníků napomáhají družstevníkům zavádět novou technologii v rostlinné a živočišné výrobě. Dík neúnavné činnosti národních výborů se systém a organizace práce v jednotných zemědělských družstvech stále zlepšuje.

Stále více jednotných zemědělských družstev zavádí účelné osevní postupy, používají šlechtěná osiva a sádě, dodržují zásady agrotechniky a ve většině případů i agrotechnické lhůty.

Mnoho práce měly národní výbory v jednotných zemědělských družstvech i s dodržováním vzorových stanov, s nadměrnými záhumenky, s nadměrným počtem domácího zvířectva na záhumenkách, v dodržování domácího řádu a pracovní kázně, s nepoctivostí apod.

JZD za účinné pomoci národních výborů a patronátních závodů se postupně těchto nedostatků zbavovala v současné době jsou jednotná zemědělská družstva až na výjimky konsolidována a proces jejich upevňování probíhá velmi úspěšně. Na základě postupného upevňování se zlepšují také hospodářské výsledky.

Národní výbory podstatně zlepšily i svoji péči o státní statky. Decentralizace řízení státních statků na KNV se naprosto osvědčila. Další decentralizace na ONV a na stálé zemědělské komise místních národních výborů přinese jistě další zlepšení hospodářských výsledků.

Na těchto výsledcích se kromě funkcionářů národních výborů podílel v nemalé míře i aparát národních výborů, který se od roku 1949 politicky i odborně zkvalitňoval, zbavoval se byrokratických forem práce a účinně pomáhal voleným orgánům zajišťovat smělé úkoly, které před národní výbory stavila strana a vláda.

Ze zkušeností z Gottwaldovského kraje bych mohl uvést desítky případů obětavé práce pracovníků zemědělských odborů, kteří pomáhají zajišťovat všechny akce na zemědělském úseku a není pochyb o tom, že je tomu tak i v jiných krajích.

V Gottwaldovském kraji bylo dosaženo značného pokroku i v kvalitě vypracovávání CVP. Zásluhou národních výborů je, že na jejich vypracovávání se podílí stále více družstevníků z výroby. Úspěchem také je, že úkoly, které jsou v CVP zakotveny, jsou projednávány ve výrobních skupinách a že mnozí družstevníci přijímají v souvislosti s projednáváním CVP závazky buď jednotlivě nebo skupinově. Socialistická soutěž se slibně rozvíjí a Přerovskou výzvu přijalo 451 JZD Gottwaldovského kraje. Dobrý základ k tomu byl v našem kraji vytvořen již v roce 1958, kdy družstevníci v okrese Kroměříž svým závazkem splnit ukazatele roku 1959 již v roce 1958 dokázali, jak veliký význam má soutěž i na úseku zemědělském. Výsledky samotného okresu Kroměříž i dalších svědčí o tom, kolik slabých míst pomohla tato soutěž odstranit.

Při čtvrtletním hodnocení činnosti JZD jsme se přesvědčili, že národní výbory i JZD projevují veliké úsilí k tomu, aby závazky byly splněny. Podstatně se zkvalitnilo projednávání plnění výrobních a dodávkových úkolů v radách MNV a ONV.

Podstatně se zlepšila situace v zástavu skotu a plánované stavy o 2700 kusů. Naši družstevníci se vypořádali také s nepříznivým stavem prasnic, kterých chovají více o 878 kusů. Nedostatkem však je, že stav dojnic má stále klesající tendenci a družstva ani národní výbory v dostatečné míře nepečují o zástav jalovic, aby nahradily úbytek, který nastává brakováním dojnic.

Přes některé dosažené výsledky nelze opomíjet vážné nedostatky v zemědělské výrobě, na kterých se podílejí i národní výbory. Zemědělská výroba, jak to nesčíslněkrát podtrhl ÚV KSČ, zaostává nejen za naším průmyslem, ale především za stále rostoucími požadavky našich pracujících, kteří v souvislosti s růstem životní úrovně chtějí mít na stole více hodnotnější stravy.

Nově zvolené národní výbory musí proto společně s JZD zajišťovat co nejodpovědněji zvýšené úkoly v rostlinné i živočišné výrobě, jak to pro jednotlivé kraje, okresy a obce stanoví třetí pětiletý plán.

K plnění těchto úkolů jsou vytvořeny všechny předpoklady. Družstva jsou vcelku konsolidována. JZD a MNV jsou posíleny odborníky a organizátory, družstva vlastní mechanizační prostředky, přísun strojených hnojiv se zlepšuje, přibývá chemických prostředků pro hubení škůdců a plevelů, neustále přibývá ustájovacích prostorů, různými formami školení se zvyšuje odborná kvalifikace vedoucích pracovníků v JZD i samotných družstevníků a v posledních letech jsou věnovány značné finanční a materiálové prostředky pro zúrodnění půdy.