Bude na národních výborech, aby vedly jednotná zemědělská družstva, státní a školní statky k tomu, aby obrovské prostředky vynakládané státem na zemědělství se projevily ve zvýšené výrobě zemědělských produktů.

Vážnou slabinou v práci národních výborů je zajišťování dodávek zemědělských produktů. Je to nedostatek celostátní a také v rámci dosavadního Gottwaldovského kraje jsou v dodávkách vážné slabiny. Je sice pravda, že zemědělské závody Gottwaldovského kraje dodaly pro veřejné zásobování více o 7892 q masa a o 3 600 000 ks vajec více oproti stejnému období roku 1959, ale zato dodaly o 880 000 l mléka méně a na stanovený plán v roce 1960 dluží 5500 q vepřového masa.

Tento nedostatek je vážný a spočívá zejména v organizační a přesvědčovací práci a nevrhá dobré světlo na funkcionáře mnohých národních výborů a pracovníky výkupních organizací. Národní výbory by měly uplatňovat zvýšenou náročnost vůči výkupním podnikům, které nesou za plnění dodávek prvořadou odpovědnost.

Národní výbory a jednotná zemědělská družstva od začátku letošního roku také daleko odpovědněji organizují akce za zúrodnění půdy. Je to zakládání kompostů, meliorační, zavodňovací a jiné práce. Nehledě k tomu, tempo těchto prací neodpovídá plánovaným úkolům ani potřebám našeho zemědělství. Tam, kde národní výbory stojí v čele boje za zúrodnění půdy, dostavují se i výsledky. Na hodonínském okrese v obcích Dubňany na 1200 m³ kompostů založili již 800 m³, v Čejči na úkol 600 založili 400 m³ a v Bukovanech na dosavadním kyjovském okrese na úkol 700 m³ založili již 600 m³. V okrese Veselí n. M. v obci Blatnice zorganizoval místní národní výbor brigádu a stanovený úkol v melioracích na výměře 15 ha byl splněn za jeden měsíc.

Mohl bych jmenovat další desítky obcí, kde národní výbory společně s patronátními závody a dalšími masovými organizacemi úkoly zúrodňování půdy zajišťují co nejodpovědněji, jsou však i takové národní výbory, a není jich málo, které se spokojily s pouhým uzavřením závazků. O plnění se však starají nedostatečně a v těchto obcích jsou proto výsledky minimální. Takové závazky nemají pro naše národní hospodářství ani pro společnost žádného významu.

Některé nedostatky v práci národních výborů se projevují také ve velké rozestavěnosti hospodářských objektů v JZD a v jejich vysokých nákladech. Největší slabinou v práci NV je však získávání mladých lidí do JZD. Tento nedostatek je jedním z nejzávažnějších a proto by měl být staven v budoucí práci NV do popředí.

Nedostatky, které se projevily v práci NV v minulých letech na zemědělském úseku, spočívaly také v tom, že pléna a rady národních výborů nevěnovaly vždy dostatečnou péči a pozornost stálým zemědělským komisím. Šlo zde často o nevhodný výběr členů komisí, o špatnou náplň práce a často i o podceňování práce komisí radami NV.

Zemědělské komise proto nehrály tu úlohu, která jim přináležela, jejich činnost byla namnoze formální a jejich vliv v JZD a na státních statcích byl proto velmi malý. Je naprosto správné, že dojde k posílení pravomoci a odpovědnosti komisí NV všech stupňů.

Nové formy a metody práce národních výborů, jak je to uplatněno v návrhu zákona o národních výborech, který dnes budeme schvalovat, zcela určitě prospěje k tomu, aby řídící a kontrolní činnost i na zemědělském úseku se podstatně zlepšila. Jsem přesvědčen, že nově zvolené národní výbory pod vedením stranických organizací a orgánů budou odpovědně zajišťovat úkoly v našem zemědělství tak, že budou nejen plněny, ale i překračovány, jak to očekává strana a vláda a všechen náš pracující lid. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Listina přihlášených řečníků je tím vyčerpána.

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, je tedy skončena.

Dávám zpravodaji poslanci Zedníkovi slovo k doslovu.

Zpravodaj posl. Zedník: Vzdávám se slova.

Předseda Fierlinger: Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Protože nebyl podán žádný pozměňovací návrh, navrhuji, abychom hlasovali o celém vládním návrhu zákona najednou podle předložené zprávy výboru ústavně právního.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o národních výborech, a to ve znění předložené zprávy výboru ústavně právního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o národních výborech.

Tím jsme projednali první bod denního pořadu.

Přerušuji nyní schůzi na 20 minut.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Zahajuji přerušenou 38. schůzi Národního shromáždění.

Druhým bodem schváleného pořadu je

2. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon).

Zpravodajem je poslanec Bubník, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Bubník: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi!

Poslední údobí našeho veřejného a politického života bylo ve znamení řady závažných změn. Uskutečnili jsme významná opatření v řízení národního hospodářství, dokončujeme novou územní organizaci našeho státu, podstatně posilujeme a rozšiřujeme pravomoc národních výborů.

Tato opatření směřují k jedinému cíli, k vytvoření co nejpříznivějších podmínek pro širokou účast všech pracujících na řízení hospodářství a správě státu.

V souladu s uvedenými změnami a opatřeními je také předkládán Národnímu shromáždění vládní návrh zákona tisk 395 o výrobě rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon). Vládní návrh zákona má 8 oddílů a 28 paragrafů.

Od znárodnění našeho průmyslu doznalo i plynárenství podstatný vzestup. V roce 1960 činí výroba svítiplynu osminásobek výroby docílené v roce 1937. Celková dodávka všech topných plynů je v roce 1960 36krát větší než v roce 1937 a do konce třetí pětiletky výroba svítiplynu se zvýší trojnásobně proti dnešnímu stavu.

Během uplynulých 15 let byla provedena koncentrace výroby plynu z malých karbonizačních plynáren, které vyrábějí plyn draho a s nízkou produktivitou, do velkých zdrojů. Byl též vybudován systém dálkových plynovodů, které měří 2500 km a umožňují plošné zásobení národního hospodářství a obyvatelstva topným plynem. Pro třetí pětiletku se plánuje rozšíření plynovodní sítě celkem o 3800 km, z čehož má připadnout 1800 km na dálkové plynovody a 2000 km na ostatní plynovody. Bude tím umožněno zásobovat další oblasti státu a vytvoří se tak zároveň předpoklady pro rozmístění průmyslu dosud málo průmyslových oblastí státu.

Na dodávku plynu za posledních 10 let bylo nově připojeno 300 000 domácností, což je o 25 % více, než kolik činil počet všech odběratelů v roce 1937. Pro třetí pětiletku se plánuje zdvojnásobení připojování nových odběratelů, neboť bude za 5 let připojeno dalších 300 000 domácností a v roce 1965 se bude na výhodách plynu podílet celkem jedna čtvrtina všech obyvatel naší republiky. Zároveň bude přikročeno v třetí pětiletce k rozsáhlé výstavbě nových výrobních kapacit, především na bázi tlakového zplynování méně hodnotného uhlí a úpravy koksárenského plynu.

Podle směrnice ústředního výboru KSČ a vlády ČSR pro vypracování třetího pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství naší republiky v letech 1961-1965 má být podstatně zvýšeno využití všech výhod topných plynů v národním hospodářství, jakož i v bytové a komunální spotřebě.

Z nově budovaných dálkových plynovodů je nejvýznamnějším plynovod Vřesová-Brno, který bude zásobovat oblast Karlovarskou, Plzeňskou, Jihočeskou, Jihlavskou a Brněnskou. Na Slovensku dojde ve třetí pětiletce k propojení severozápadního Slovenska na koksárenský plyn dálkovým plynovodem Třinec-Žilina a k budování soustavy dálkových plynovodů na východním Slovensku, z nichž nejvýznamnější bude výstavba dálkového plynovodu Ostrava-Košice, která bude dokončena ve čtvrté pětiletce.

Rozvoj dálkové plynovodní sítě umožní podstatné rozšíření zásobování obyvatelstva plynem. Ve třetí pětiletce má se zavést plyn do dalších 73 měst. Rozšířením plynovodní sítě a připojováním dalších měst, sídlišť a obcí na tuto síť jsou vytvářeny předpoklady pro zlepšení životního prostředí, neboť se zmenšuje znečišťování ovzduší kouřovými plyny. Zavádění plynu do domácností umožňuje zvýšit kulturu bydlení a tím i zlepšit životní úroveň pracujících.

S tímto vzestupným rozvojem plynárenství, zejména v souvislosti s vybudováním celostátní plynovodní soustavy, nedošlo v oblasti právních poměrů v tomto oboru až dosud k žádným zásadním úpravám. Jednotlivé otázky se řešily případ od případu provizorně - a to různými dílčími opatřeními a úpravami, přičemž bylo nutno vycházet z ustanovení zákona č. 177/1934 Sb. o plynárenských podnicích požívajících výhod, který byl vydán za předmnichovské republiky a který je tudíž překonán a není v souladu s dnešními výrobními vztahy a nemůže také v dnešní době aktivně napomáhat rozvoji plynárenství.

V souvislosti s výše naznačeným rozvojem plynárenství jsou v osnově zákona stanoveny jasné hranice majetkové a provozní sféry plynárenských podniků a vznesena zejména žádoucí jednotnost do plánování, zřizování a správy plynárenských zařízení. Konečně je nutno v souladu s vybudováním celostátní plynovodní soustavy jakož i v souladu se zvýšenými úkoly výroby topných plynů, dát zákonný podklad jednotnému řízení výroby, rozvodu a využití topných plynů a rozvoje plynárenského oboru a to bez ohledu na resortní příslušnost investorů a provozovatelů plynárenských zařízení. V souvislosti s rozvojem gazifikace bylo nutno přizpůsobit oprávnění plynárenských podniků k užívání cizích nemovitostí pro plynárenská zařízení novým právním předpisům a rozšířit tato oprávnění ve prospěch plynárenských zařízení, popřípadě i některých odběrných plynových zařízení, která by zřizovaly jiné organizace socialistického sektoru než plynárenské podniky a zajistit plynárenským zařízením, zejména plynovodům, nezbytnou ochranu zřizováním ochranných pásem.

V rámci komplexní právní úpravy plynárenského oboru bylo pak nutno postavit na zákonný podklad provádění kontroly používáním topných plynů, jakož i působnost příslušných kontrolních orgánů, jejichž úkolem bude zejména zajišťovat bezpečnost lidského života a zdraví, národního majetku a jiných hospodářských hodnot i provozů plynárenských zařízení, popřípadě odběrných plynových zařízení, a zajišťovat hospodárné využívání topných plynů a hospodaření s nimi.

Osnova zákona zvyšuje též úlohu národních výborů a jejich účast při rozhodování otázek gazifikace měst. Kontrolní funkce se svěřuje organizaci, určené ministerstvem paliv.

Osnova je předpisem rámcovým, který obsahuje hlavní zásady řízení plynárenského oboru. K provedení navrhovaného zákona budou vydány se všemi zúčastněnými ústředními úřady a orgány prováděcí předpisy a to v prvé řadě základní prováděcí vyhláška. Kromě toho budou vydány připojovací podmínky o připojování odběrných plynových zařízení k plynovodní síti, přičemž při vypracování osnovy těchto podmínek bude ministerstvo paliv vycházet ze zásady maximálního zjednodušení styku s občany.

Mimo zamýšlených předpisů vydá ministerstvo paliv dispečerské provozní řády.

Schválením osnovy zákona nevzniknou nové nároky na zvýšení výdajů státního rozpočtu.

Ústavně právní výbor projednal vládní návrh zákona tisk 395 o výrobě, rozvodu a využití topných plynů ve své schůzi dne 19. května 1960 a doporučuje plenární schůzi Národního shromáždění jeho schválení beze změny. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Hlásí se někdo do rozpravy?(Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme proto přistoupit k hlasování. Nebudou-li námitky, dám hlasovat o celém vládním návrhu zákona najednou podle předložené zprávy ústavně právního výboru.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon), a to ve znění předložené zprávy výboru ústavně právního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon).

Tím jsme projednali druhý bod schváleného denního pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího bodu denního pořadu, kterým je

3. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé k projevu souhlasu Dohoda mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze dne 2. prosince 1959.

Zpravodajkou je poslankyně Karlovská, dávám jí slovo.

Zpravodajka posl. Karlovská: Soudruzi a soudružky,

2. prosince 1959 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení. Obsah Dohody charakterizuje neustále se prohlubující spolupráci mezi naší republikou a Sovětským svazem. Dohoda přináší další, nezvratný důkaz péče o člověka a jeho dobro. Takové státy, v nichž by se projevovala taková péče o pracující, pro zlepšení života lidu jako je tomu v Sovětském svazu, u nás a u našich přátel v socialistických zemích, v kapitalistickém světě nejsou ani být nemohou. V těch kapitalistických zemích, kde existuje částečné sociální zabezpečení, je hrazeno na úkor pracujících samých, protože fondy se vytvářejí převážně srážkami z platů dělníků.