71

V příštích 15 letech vzroste počet obyvatel
o 1, 861. 263 osob, t. j. o 14 %. Průměrný roční
růst bude v prvních pěti letech 1 procento,
v dalších 10 letech poklesne na 0, 8 procenta.
Do konce roku 1970 vzroste skupina osob
v produktivním věku (14-591etí) o 801. 673
osob, skupina osob mladších 14 let o 376. 565
osob a skupina 60letých a starších o 683. 033
osob. Počet závislých osob (mládeže a pře-
stárlých) zvýší se celkem o 1, 059598 osob,
stoupne tedy značně více než počet osob
v produktivním věku.

S hlediska nákladů na sociální zabezpečení
bude zvlášť závažný vzrůst osob ve veku 60
a více let, jejichž zastoupení v celkovém
počtu obyvatelstva stoupne z 12, 3 % v roce
1955 na 15, 3 % v roce 1970. Počet osob to-
hoto věku, připadající na 100 osob v pro-
duktivním věku, zvýší se z 20 osob v roce
1955 na 26 osob v roce 1970. Tento nepřízni-
vý vývoj je způsoben tím, že početně slabé
ročníky narozené v období první světové
války a světové hospodářské krise budou po
celé uvažované období v produktivním věku,
kdežto silné ročníky osob narozených před
první světovou válkou dosáhnou věku přes
60 let. Názorný pohled na toto věkové pře-
vrstvení podává diagram č. 4, v němž jest
zakresleno složení obyvatelstva podle věku
v roce 1970. Při srovnání tohoto diagramu
s diagramem č. 1-3 zřetelně vyniká snížená
četnost osob v produktivním věku a zvýšená
četnost starých lidí. Zlepšení věkové sklad-
by se dá očekávat až po roce 1970.

Dnešní nepříznivě věkově složení obyvatel-
stva a jeho budoucí vývoj budou klást v pří-
štích letech stále vyšší požadavky na sociální
zabezpečení starých občanů.

4. Vývoj počtu zaměstnanců.

Socialisací a dalšími hlubokými přeměnami
v celém hospodářském životě změnilo se
v uplynulých desíti letech sociální složení
obyvatelstva. Došlo k prudkému odlivu vý-
dělečně činného obyvatelstva ze soukromého
sektoru do sektoru socialistického. V důsled-
ku těchto přesunů se značně zvýšil počet
zaměstnanců v socialistickém sektoru. Jen
v období prvé pětiletky jich přibylo více než
půl milionu. Naproti tomu poklesl počet osob
samostatně výdělečně činných.

Tento proces s výjimkou zemědělství, je
dnes již dokončen. Osoby dosud samostatně
výdělečně činné v obchodu a řemeslech již
jen v ojedinělých případech zříkají se živ-

nosti a začleňují se jako zaměstnanci. Za
této situace bude v budoucnu vzrůst počtu
zaměstnanců především pramenit z populač-
ních přírůstků osob v produktivním věku.
Dále může být zvyšován náborem dalších žen
z domácnosti, pracovním začleněním invalid-
ních důchodců a udržením v zaměstnání star-
ších osob, které mají již nárok na důchod.

S ohledem na požadavky pracovních sil
v národním hospodářství vyjádřené ve směr-
nicích pro sestavení druhého pětiletého plánu
vychází odhad budoucích nákladů důchodo-
vého zabezpečení z tohoto vývoje počtu za-
městnanců:

Rok Počet (v tisících):

1956 4625

1957 4699

1958 4770

1959 4833

1960 4877

5. Vliv vývoje výdělků.

V konstrukci důchodů podle návrhu je na
rozdíl proti dosavadním předpisům zákona
o národním pojištění zvlášť zdůrazněna zá-
vislost výše dávky na výdělku. Dávky se po-
dle návrhu stanoví přímo určitým procentem
průměrného ročního výdělku. Výdělek se tak
stává rozhodujícím faktorem ovlivňujícím
výši důchodů vůbec. Při odhadech finančních
nákladů na důchody byl proto podrobně zkou-
mán i očekávaný vývoj tohoto ukazatele
v budoucnosti.

Očekávaný vývoj mezd má podle dat SÚP
tuto vzestupnou tendenci:

Průměrný roční výdělek, z něhož se dů-
chod vyměřuje, se stanoví jako průměr vý-
dělků za posledních 10 resp. 5 let zaměstnání.

72

Budou tedy i průměrné výdělky mít vzestup-
nou tendenci. Vývoj jejich výší bude tento:

Průměrné výdělky, jakož i průměrné výše
invalidních a starobních důchodů byly dosud
na Slovensku nižší než v českých krajích; tyto
rozdíly se postupně zmenšují. Předpokládá
se, že vlivem postupující industrialisace Slo-
venska budou v roce 1960 jak průměrné vý-
dělky, tak i průměrné výše přiznávaných dů-
chodů na Slovensku zhruba na stejné úrovni
jako v českých krajích.

6. Vývoj nákladů na důcho-
dové zabezpečení a jejich
rozbor.

Na podkladě výše popsaných demografic-
kých i ekonomických momentů byly sesta-
veny zevrubné údaje o vývoji jednotlivých
druhů dávek, které byly základem pro odhady
nákladů na jednotlivé složky "důchodového
zabezpečení v příštích letech. Výsledky po-
drobných propočtů jsou shrnuty v tabulce
č. 16. Jak je z ní patrno, budou celkové ná-
klady na důchodové zabezpečení činit v roce
1957 8. 719 mil. Kčs, v dalších letech vzrostou
průměrně o 380 mil. Kčs ročně, takže v roce
1960 dostoupí částky 9. 892 mil. Kčs.

Důchody vyplácené k 31. 12. 1956 byly do
nákladů pojaty již v čistých částkách, t. j. ve
výši skutečných výplat po srážce daně ze
mzdy.

Vzhledem ke snížení věkové hranice pro
starobní důchody u žen vznikne k 1. 1. 1957
nárok na starobní důchod více než 30. 000 že-
nám. V odhadech nákladů činí se předpoklad,
že zhruba polovina jich během roku 1957 vy-
stoupí ze zaměstnání a požádá o plný sta-

robní důchod. Kdyby tak učinil větší počet
žen, byly by náklady v roce 1957 přiměřeně
větší (až o 70 mil. Kčs).

Prudký vzestup nákladů v roce 1957 vy-
plývá jednak z jednorázového přírůstku nově
přiznávaných starobních důchodů, který
představuje zhruba částku 400 mil. Kčs a
jednak ze zvýšení nízkých a středních důcho-
dů, které si vyžádá nákladů 465 mil. Kčs.

V dalších letech jsou příčinou růstu ná-
kladů jednak demografičtí činitelé (vzrůst
počtu starších osob), jednak hospodářský
vývoj našeho státu (stále větší zaměstnanost
a trvale vzestupná tendence vývoje mzdové
hladiny).

Nejvíce absolutně i relativně vzrostou ná-
klady na invalidní a starobní důchody; zvý-
šení bude zde činit během 4 let 20% v čes-
kých zemích a 30 % na Slovensku. Příčinou
tohoto rychlého růstu je především stoupání
výše nových důchodů. Uplatňuje se při něm
jednak vliv stálého růstu průměrných roč-
ních výdělků, jednak okolnost, že zaměst-
nanci budou mít ke dni přiznání důchodu stále
delší dobu zaměstnání (pojištění).

Během příštích 4 let vzroste u mužů prů-
měrná výše nových invalidních důchodů
o 12 % v českých krajích a 19 % na Sloven-
sku, průměrná výše nových starobních dů-
chodů o 12 % v českých krajích a 21 % na
Slovensku. Zvyšování bude na Slovensku pod-
statnější než v českých krajích a povede
k postupnému vyrovnání úrovně dávek na
Slovensku s úrovní dosaženou v českých
krajích.

K posouzení výše nákladů na důchodové
zabezpečení bylo provedeno porovnání jejich
vývoje s vývojem mzdových fondů. Pro po-
rovnání byly vzaty mzdové fondy podle údajů
státního úřadu plánovacího, které jsou již
zvýšeny se zřetelem na chystané mzdové
úpravy. Výsledky jsou tyto:

V roce 1956 budou činit náklady na dů-
chodové zabezpečení asi 11, 6 % mzdového
fondu, v dalších letech se očekává tento
vývoj:

v roce 1957 12, 6 %

v roce 1958 12, 9 %

v roce 1959 13, 2 %

v roce 1960 13, 4 %.

V Praze dne 16. října 1956.

Předseda státní komise důchodového

zabezpečení:

E. Erban v. r.

Předseda vlády:
V. Široký v. r,

73

Tabulka č. 1.

Vývoj počtu vyplácených důchodů starobních a invalidních.

74

Tabulka č 2

Vývoj počtu vyplácených vdovských důchodů.

75

Tabulka č. 3.

Vývoj počtu vyplácených důchodů sociálních.