65

proto značné finanční důsledky. Na Slovensku
je věkové složení pojištěnců příznivější než
v českých krajích.

2. Vývoj počtu důchodů.

Obraz o vývoji počtu vyplácených důcho-
dů starobních a invalidních podává tabulka
č. 1. Okolnost, že nároku na starobní důchod
nabyli dělníci za určitých podmínek již v 60.
roce věku (místo v 65 letech za dřívějších
žák. předpisů), a že invalidní důchod náleží,
jestliže výdělek klesne v důsledku nepřízni-
vého zdravotního stavu pod polovinu na roz-
díl od dřívější podmínky poklesu výdělku pod
třetinu, způsobila, že se v prvých dvou letech
působnosti zákona o národním pojištění znač-
ně zvýšil počet přiznávaných starobních a in-
validních důchodů, který pak pozvolna klesal
až do roku 1953. V roce 1954 dochází opět ke
vzrůstu počtu přiznávaných starobních a
invalidních důchodů, který pokračuje i v roce
1955 a 1956. Hlavní příčinu tohoto vzrůstu
důchodů jest třeba hledati ve vzrůstu počtu
zaměstnanců a ve změně jejich věkového slo-
žení. Z tabulky je též patrný počet důchodů
zaniklý úmrtím, reaktivisací a z jiných pří-
čin. V roce 1953 se počet zániků reaktivisací
důchodců zvýšil v důsledku prováděných
zdravotních kontrol u invalidních důchodců a
revisí starobních důchodců po hromadném
hlášení výdělků pracujícími důchodci, které
vyvolal projev presidenta republiky s. Zápo-
tockého na počátku roku 1953.

Během let se podstatně změnil poměr mezi
přiznávanými důchody starobními a invalidní-
mi. Počet přiznaných starobních důchodů činil

procent z celkového počtu přiznaných starob-
ních a invalidních důchodů. Má tu vliv ta okol-
nost, že stále více pojištěnců získávalo více
než 20 let pojištění, takže měli nárok na dů-
chod starobní již od 60 let věku, ale hlavně
skutečnost, že naše společenské zřízení
umožňuje pracovní zařazení i méně zdravotně
schopným pojištěncům nebo dokonce jim vy-
hledává zaměstnání, takže pomáhá udržo-
vati v aktivitě i ty, kteří by za jiných poměrů
byli nuceni hledati úhradu svých životních
potřeb v invalidním důchodu a zvětšovali by
tedy počet důchodů invalidních.

Podmínky pro přiznání důchodu vdovského

se zákonem o národním pojištění podstatně
změnily pro dělnické vdovy:

bezpodmínečný nárok na důchod v 45 le-
tech věku místo v 55 letech věku, podmínka
péče o jedno dítě místo o dvě děti a nadto
ještě nárok na důchod po 15 letém trvání
manželství a po 5 letech pobírání důchodu.
Okolnost, že důchody náleží i vdovám, které
ovdověly před účinností zákona o národním
pojištění, způsobila jednorázový vzrůst počtu
vdovských důchodů v prvých dvou letech. Po
jednorázovém vzrůstu vykazuje počet při-
znávaných důchodů vdovských rovnoměrný
vývoj s mírným stoupáním. O vývoji počtu
vyplácených důchodů vdovských informuje
tabulka č. 2.

Většina vdovských důchodů je přiznávána
po zemřelých důchodcích, menší část po
aktivních pojištěncích. V počátcích národního
pojištění bylo po důchodcích přiznáváno asi
59 % (v českých krajích 62, na Slovensku
45), v roce 1955 již 69 % (v českých krajích
71, na Slovensku 63) důchodů vdovských.

Zákon o národním pojištění zavedl jako
novou dávku sociální důchod určenou pro ty,
kteří nezískali nárok z vlastního pojištění, ne-
mohou pro nemoc nebo stáří získat svou prací
prostředky k obživě a jsou potřební. Veřej-
nost byla o této nové dávce ihned informová-
na a ke konci roku 1948, t. j. za 1/4 roku po
účinnosti zákona bylo přiznáno již více než
100. 000 sociálních důchodů. Větší počet při-
znaných důchodů, jak jest patrno z tabulky
č. 3, jest ještě v roce 1949 a 1950, načež
v roce 1951 nastává již pokles v českých kra-
jích rychlejší než na Slovensku. Intensivnější
vývoj socialisace vesnice a peněžní reforma a
s ní související zastavení výplat z vázaných
vkladů a zrušení vázaného hospodářství způ-
sobily přechodný obrat. Počet přiznávaných
sociálních důchodů stoupl v českých krajích
v roce 1953, na Slovensku v roce 1954. Od
roku 1954 nastává znovu pokles, který dosud
trvá.

Sociální důchody tvoří na Slovensku nejpo-
četnější složku všech vyplácených důchodů,
která je relativně daleko vyšší než v českých
krajích. Je to způsobeno značně rozdílnou
hospodářskou a sociální strukturou obyvatel-
stva obou území v minulosti, kdy počet po-
jištěnců byl na Slovensku v důsledku zaned-
bané industrialisace hluboko pod stavem po-
jištěnců v českých krajích. Důchody sociální
byly ve velké části tohoto souboru přiznány
osobám, které by za stejných hospodářských
poměrů jako v českých krajích měly nárok na

66

důchod starobní invalidní, vdovský nebo si-
rotčí, takže velký počet těchto důchodů
z části vyvažuje poměrně nižší počet zejména
důchodů starobních a invalidních, nikoliv však
úplně vzhledem k tomu, že sociální důchody
se přiznávají pouze potřebným osobám.

Další dávkou, která byla zavedena teprve
zákonem o národním pojištění, je důchod
manželky. Nahromadění přiznávaných důcho-
dů v roce 1949 a 1950 pokračuje i v roce 1951,
neboť v tomto roce byla přiznávána tato nová
dávka i manželkám státních a veřejných za-
městnanců nebo důchodců, na něž se od l
dubna 1950 vztahují předpisy národního po-
jištění. Po roce 1951 se počet nově přiznáva-
ných důchodů manželek pohybuje kolem
15. 000 až 17. 000 ročně.

3. Složení souboru důchodců
podle pohlaví a výše důchodů.

Počet důchodů vyplácených v SÚDZ je
vyšší nežli počet důchodců, poněvadž někte-
rým důchodcům jsou vypláceny dva i více
důchodů.

Počet důchodců k 31. 3. 1956 byl tento: "

Pobírá-li důchodce více důchodů, je za-
hrnut vždy jen jednou, a to u hlavního druhu
důchodu.

Z poživatelů důchodů invalidních nebo sta-
robních je 30, 7 % žen (v českých krajích
32, 1 %, na Slovensku 22, 6 %). I v těchto da-
tech se projevují dřívější rozdílné hospodář-
ské poměry v českých krajích a na Sloven-
sku.

Poživateli sociálních důchodů jsou převáž-
ně ženy a tvoří 70 % (v českých krajích 72 %,
na Slovensku 67 %) všech sociálních důcho-
dů. Asi v 9 % jsou důchody vypláceny man-
želským dvojicím.

V celku tvoří ženy 55 % všech důchodců
včetně důchodců obětí války.

Data o rozložení vyplácených starobních a
invalidních důchodů a důchodů vdovských
podle výše jsou uvedena v tabulkách č. 4-9.
U důchodců, kteří pobírají ještě jiný důchod,
je respektována celá výše výplaty.

Vyplácené starobní a invalidní důchody dů-
chodcům z řad zaměstnanců (bez horníků) se
soustřeďuji v intervalu od 300 do 450 Kčs.
Tato skupina tvoří u mužů v českých krajích
více než 50 %, na Slovensku 62 %, u žen
v českých krajích 70 %, na Slovensku 67 %
všech vyplácených starobních a invalidních
důchodů. Nad 700 Kčs měsíčně má důchod
v českých krajích jen 10 % mužů a 2 % žen,
na Slovensku 5 % mužů a 1, 5 % žen.

Polovina vyplácených starobních a invalid-
ních důchodů byla přiznávána již podle záko-
na o národním pojištění. Průměrná výše vy-
plácených důchodů (bez výchovného) činí
u zaměstnanců (bez horníků):

Skutečnost, že na Slovensku jsou průměr-
né výše vyplácených důchodů přiznaných
před národním pojištěním poněkud vyšší než

v českých krajích je způsobena valorisaci
provedenou na Slovensku před účinností zá-
kona o národním pojištění.

67

U hornických důchodů jest zřejmá pod-
statně větší výše důchodů přiznaných podle
zákona o národním pojištění. Důchody před
národním pojištěním soustřeďují se v pásmu
od 350 do 600 Kčs v českých krajích a v pás-
mu od 300 do 500 Kčs měsíčně na Slovensku,
kdežto důchody z národního pojištění se sou-
střeďují v českých krajích v pásmu od 600
do 1. 000 Kčs, na Slovensku od 500 do 900 Kčs
měsíčně. Průměrná výše hornických důchodů
činí:

Největší počet důchodů vdovských je
v pásmu od 250 až do 300 Kčs měsíčně, kde
v českých krajích se nachází 43 %, na Slo-
vensku 54 % důchodů vdovských. Průměrná
výše důchodů jeví se takto:

Po zvýšení nízkých a středních důchodů

vzroste průměrná výše vyplácených starob-
ních a invalidních důchodů u horníků o 32, 8 %
(v českých krajích o 31, 7%, na Slovensku
o 42, 4 %), u ostatních zaměstnanců o 5, 1 %
(v českých krajích o 4, 8 %, na Slovensku
o 6, 2 %). Průměrné výše důchodů vdovských
budou po zvýšení nízkých a středních dů-
chodů u kategorie horníků o 15, 7 % vyšší
(v českých krajích o 15, 1 %, na Slovensku
o 18, 0 %), u kategorie ostatních zaměstnanců
o 7, 1 % (v českých krajích o 6, 9 %, na Slo-
vensku o 8, 2 %) vyšší. Průměrné výše důcho-
dů budou tyto:

4. Vývoj nákladů na dávky dů-
chodového zabezpečení.

V dalších tabulkách č. 10 a 11 je obsažen
vývoj nákladů na dávky důchodového zabez-
pečení včetně obětí války. V nákladech v lé-
tech 1949 a 1950 jsou zahrnuty i náklady na
odpočivné a zaopatřovací platy býv. státních
a veřejných zaměstnanců, kteří jsou pojištěn-
ci národního důchodového pojištění od 1. 4.
1950. Celkové náklady (bez nákladů na pen-
sijní nadlepšení, nemocenské pojištění a soc.
péči) vzrůstaly takto:

Stoupání v % předchozího roku
Rok České Slo-

kraje vensko ČSR

1950 10, 7 13, 6 11, 2

1951 3, 8 1. 8 3, 4

Poměrně velké stoupnutí nákladů v roce
1950 je ještě důsledkem většího počtu vy-
řízených žádostí v prvých dvou letech po
účinnosti zákona o národním pojištění. Na
větší vzestup nákladů v roce 1953 a 1954 mělo
vliv zvýšení důchodů podle vl. nař. č. 42/53
Sb. při peněžní reformě, které působilo v roce
1953 7 měsíců, v roce 1954 již po celý rok.
V této souvislosti se uvádí, že tato úprava dů-
chodů nenahradila důchodcům zcela vzrůst
nákladů na životní potřeby způsobený zruše-
ním lístkového systému zásobování. V r. 1956

68

působí na vzrůst nákladů kromě vyššího pří-
růstku důchodů též stoupající počet přepočtů
důchodů podle vl. nař. č. 49/1951 Sb.

B. Finanční a ekonomické zhodnocení pře-
budování důchodového zabezpečení.

1. Základními ukazateli ve finančním plá-
nování důchodového zabezpečení je vývoj
počtu důchodů a výší nově přiznávaných dů-
chodů. V dalších částech této zprávy hodno-
tíme s hlediska finančních důsledků jednot-
livé změny v nárocích na dávky, které návrh
přináší, dále vývoj počtu obyvatel a jeho vě-
kového složení a konečně vývoj průměrných
ročních výdělků. Závěrem uvádíme očekáva-
ný vývoj nákladů na důchodové zabezpečení
v letech 1956-1960 jednak absolutně, jednak
ve srovnání s vývojem mzdových fondů.

Návrh zákona neřeší všechny otázky, které
s finančního hlediska mají význam, nýbrž po-
nechává úpravu některých těchto otázek
normám nižšího řádu.

S toho hlediska je třeba posuzovat i závě-
ry, k nimž tato zpráva dochází; některé čí-
selné údaje o finančním vývoji mohou doznati
změn, podle toho, jak budou rozhodnuty otáz-
ky, jichž řešení je ponecháno pozdějším nor-
mativním úpravám.

2. Změny v podmínkách a výši
nároků.

Návrh přináší zásadní změny především
u důchodů invalidních a starobních. Vedle
celkového zvýšení výměry těchto důchodů
mění se konstrukce v tom směru, že se za-
vádí částečný důchod invalidní a starobní dů-
chod ve snížené míře u pracujícího důchod-
ce; dále se starobní důchod poskytuje ženám
již od 55 roku věku. Výše důchodu pracují-
cího důchodce významně poroste. Tato úpra-
va nároku na starobní a invalidní důchod bude
pobídkou pro setrvání v zaměstnání pro oso-
by se změněnou pracovní schopností nebo
osoby starší dosud práce schopné a bude proto
přínosem pro zvyšování životní úrovně jak
s hlediska společnosti, tak i pracujících dů-
chodců samotných. Po finanční stránce zave-
dení starobního důchodu pro každého za-
městnance staršího 60 let po alespoň 201etém
zaměstnání bude ovšem spojeno se značnými
finančními náklady. Rovněž snížení věkové
hranice u žen pro nárok na starobní důchod
po 20 letech zaměstnání znamená značné
zvýšení nákladů proti dnešnímu stavu.

V nárocích na pozůstalostní dávky, t. j. dů-
chody vdovské a sirotčí přináší návrh jen

menší změny, které se ve vývoji finančních
nákladů podstatně neprojeví. Návrh však při-
náší změny v úpravě nároků při pracovních
úrazech a při invaliditě způsobené při výko-
nu vojenské služby; případy lehčích ztrát pra-
covní schopnosti budou odškodňovány přímo
podniky nebo vojenskou správou, takže na-
stane změna v orgánu, který dávky poskyt-
ne. Toto opatření bude účinným prostředkem
pro zvýšení zájmu podniků na snížení úra-
zovosti,
a) Invalidní důchody.

Výměra invalidního důchodu je podle osno-
vy značně příznivější než při dnešních před-
pisech. Rozdíly jsou patrný z dat tabulek č.
12-14. Zvýšení nákladů vyplývajících z pří-
znivější konstrukce dávky bude zmírněno za-
vedením částečného invalidního důchodu,
který bude poskytován tam, kde nepůjde
o úplnou pracovní neschopnost a kde bude
umožněno zaměstnanci, aby využil zbytku
svých pracovních schopností ve prospěch
celku a doplnil si svůj důchod příjmem z prá-
ce. Průzkum provedený u žadatelů o inva-
lidní důchod v roce 1955 ukázal, že asi 40 %
invalidních důchodců (na Slovensku 30 %) by
bylo částečně invalidních. Průzkum rovněž
ukázal, jaký stupeň invalidity působí jednot-
livé choroby. Výsledky ukazuje tento pře-
hled:

Pro odhad finančního dosahu zavedení čás-
tečných důchodů invalidních se použilo uve-
dených dat. Očekává se, že jistý počet částeč-
ných invalidů vznikne ze žádostí dosud za-
mítaných pro nedostačující stupeň invalidity.
Byly proto počty částečných invalidit zvýše-
ny o 10 %. Lze očekávat, že každým rokem
bude přiznáno 18. 000 částečných invalidních
důchodů. Tím značně vzrostou požadavky na
umisťování osob se změněnou pracovní schop-
ností.

69

Snížení nákladů lze očekávat z výsledků
běžně prováděných lékařských kontrol dneš-
ních invalidních důchodců. Podle výsledků
průzkumu lze čekati, že nejméně u 20 %
důchodců mladších 60 let půjde o částečnou
invaliditu podle nových předpisů. Snížení dů-
chodů ovšem předpokládá, že budou pro tyto
důchodce zajištěny nebo vytvořeny vhodně
pracovní příležitosti. Šlo by zhruba o 30. 000
důchodců - nečítaje v to důchodce, jimž je
již dnes důchod krácen pro souběh s výděl-
kem. V odhadech se vycházelo z toho, že pro
tento počet důchodců bude nalezeno vhodné
zaměstnání během dvou let.

Do finančních nákladů bylo nutno pojmouti
také případy zaměstnanců, kterým částečná
invalidita vznikla již před účinností zákona,
avšak kteří o důchod za dnešních předpisů
nežádali a o nichž lze předpokládat, že tak
učiní bezprostředně po účinnosti zákona. Pro
odhad počtu těchto případů nejsou k dispo-
sici žádné podklady. Jako finanční náklad na
tyto případy byla určena částka odpovídající
12. 000 takových případů. Průměrná výše in-
validních důchodů (plných) přiznávaných po
přebudování bude v roce 1957 činit

v českých krajích na Slovensku
u mužů 680 610

u žen 432 410

a bude tudíž značně vyšší než dosud.

b) Starobní důchody.

Nové podmínky pro starobní důchod způ-
sobí, že ke dni účinnosti zákona vznikne ná-
rok na starobní důchod velmi početným sku-
pinám zaměstnanců. Půjde v podstatě o tyto
3 skupiny:

1. Nejpočetnější je skupina zaměstnanců,
kterým bude přiznán důchod ve výši 1/3
starobního důchodu. Půjde o muže ve věku
60 až 64 let a o ženy ve věku 55 až 59 let,
které splňují podmínku 20 let zaměstnání.
Jich celkový počet se odhaduje na 70. 000
osob.

2. Další početnou skupinou budou zaměst-
nanci, kteří nezískali dosud 20 let pojištění
a jimž podle návrhu náleží důchod v 65 le-
tech, a to i tehdy, když pracují. Jich počet
bude činiti zhruba 30. 000 osob; na Slo-
vensku jich bude relativně více než v čes-
kých krajích, vzhledem k tomu, že na Slo-
vensku nemá značný počet starších za-
městnanců dobu zaměstnání delší 20 let.

3. Konečně budou přiznány důchody těm za-
městnancům - mužům 651etým a star-
ším a ženám 60letým a starším - jimž za
dnešních předpisů nenáleží starobní dů-

chod i když jsou zaměstnáni déle než
20 let. Jejich počet činí zhruba 10. 000 osob.

Ve finančních odhadech byla dále respek-
tována ta okolnost, že v budoucnu dojde ke
zvyšování starobních důchodů při výstupech
ze zaměstnání. Odhad vychází z předpokladu,
že odchody mužů ze zaměstnání budou v jed-
notlivých letech věku nad 60 let přibližně
relativně stejně početné jako v posledních
letech; u žen byl učiněn předpoklad, že doba
setrvání v zaměstnání po 55. roce věku se
prodlouží proti době, po jakou ženy dosud
setrvávaly v zaměstnání po 60. roce věku.

V tabulce č. 15 je uveden očekávaný vývoj
počtu důchodů invalidních a starobních a dů-
chodů vdovských.

Průměrná výše starobních důchodů (plných)
přiznávaných po přebudování bude v roce
1957 činit

v českých krajích na Slovensku
u mužů 810 740

u žen 430 470

a bude tudíž značně vyšší než dosud.

c) Náklady na dávky při pracovních úrazech
a při poškození zdraví za výkonu vojenské
služby budou v příštích letech rychle klesat
v důsledku toho, že půjde o soubor, který
nebude již míti žádných přírůstků a bude se
zmenšovat přirozenými úbytky. Z týchž dů-
vodů budou klesat i náklady na důchody
obětí války.

Rovněž náklady na sociální důchody budou
v příštích letech klesat. Příčinou toho je okol-
nost, že počet nových sociálních důchodů,
které budou ještě přiznávány nečetné sku-
pině nepojištěných osob, bude menší než po-
čet důchodů zanikajících úmrtím, který bude
značně vysoký v důsledku vysokého průměr-
ného věku sociálních důchodců.

3. Vliv změn v počtu obyvatel
a jeho složení podle věku.

Změny v porodnosti a úmrtnosti, které na-
staly od počátku tohoto století, silně ovliv-
nily dnešní strukturu obyvatel našeho státu
podle věku. Příčinou těchto změn byly pře-
devším válečné ztráty za prvé světové- války,
zvýšená úmrtnost civilního obyvatelstva za
druhé světové války a snížená porodnost za
prvé světové války a světové hospodářské
krise z třicátých let.

Vývoj věkové skladby našeho obyvatelstva
v posledních 50 letech je znázorněn v připo-
jených diagramech č. 1-3, na nichž je zná-
zorněno složení obyvatelstva českých zemí
a Slovenska podle pohlaví a pětiletých věko-
vých skupin v roce 1910, 1930 a 1950. Pro

70

grafické znázornění byla zvolena forma vě-
kové pyramidy.

Diagram složení obyvatelstva podle věku
v r. 1910 má tvar pravidelné pyramidy, po-
něvadž se tehdy ještě počet obyvatel v jed-
notlivých letech pravidelně zmenšoval s ros-
toucím věkem.

V diagramu pro rok 1930 je již patrná po-
rucha ve věkovém složení, způsobená první
světovou válkou. Zářez ve věkové skupině
10-14letých znázorňuje následky snížené
porodnosti za války. Zúžená základna uka-
zuje na klesající porodnost v důsledku po-
čínající hospodářské krise. Populační vývoj
se tu ocitl na rozhraní, kdy se začíná rodit
méně dětí, než je třeba k udržení budoucí
populace na nezměněné výši.

V diagramu věkového složení obyvatelstva
v roce 1950 je patrná věková porucha způ-
sobená první světovou válkou (zářez ve vě-
kové skupině 30-34 letých) i hospodářskou
krisí z 30. let (zářez ve věkové skupině 10-
19letých). Tvar pyramidy je již silně porušen,
zejména hlubokým a dlouhodobým snížením
porodnosti v době hospodářské krise.

Při srovnání diagramu pro rok 1950 s dia-
gramy pro léta 1910 a 1930 budí pozornost
zmenšování dolní poloviny věkové pyramidy
a zvětšování její poloviny horní. Ukazuje to
na závažnou skutečnost, že ubývá osob ve
věku do 50 let a přibývá osob starších. Zvý-
šení četnosti starších ročníků je způsobeno
jednak tím, že do věku přes 50 let v roce
1950 již vstoupily početně silné ročníky osob
narozených před první světovou válkou, jed-
nak prodlužováním délky lidského života,
k němuž dochází v důsledku stálého poklesu
úmrtnosti. Lidský věk se prodloužil od sčí-
tání lidu v r. 1930 do sčítání v roce 1950
o pětinu (o 12 let u mužů a 13 let u žen) a
stále se prodlužuje, takže dnes se již dožívá
věku 60 let dvakrát tolik lidí než na začátku
tohoto století.

Budoucí složení našeho obyvatelstva podle
věku - zejména přesuny v těch věkových
skupinách, které s hlediska důchodového za-
bezpečení mají největší význam - jsou pa-
trný z následujícího přehledu, který byl se-
staven z populační perspektivy obyvatelstva
ČSR vypracované SUŠ.