65
K §§ 169 a 170:
Účelem těchto ustanovení je přimět odbě-
ratele, aby bedlivě a odpovědně práce pře-
jímal, aby včas a řádně vady označil, uvedl
své požadavky a tak přispíval ke zkvalitnění
prací a k včasnému odstraňování vad.
K § 172:
Zápis o vadách musí odběratel sestavit do
15 dnů od zjištění vad. Tato lhůta je lhůtou
pořádkovou a její nedodržení neznamená
zánik práva. Není však v žádném případě
lhůtou bezvýznamnou, poněvadž její nedo-
držení znamená porušení právní povinnosti
stanovené předpisem a může mít vliv zejména
při posuzování otázky náhrady škody z vady
vzešlé.
Lhůty u žáruvzdorných vyzdívek jsou sta-
noveny s ohledem na dobu jejich životnosti.
Lhůty u železničních tunelů (dva roky),
u vozovek silnic, u letištních drah a zpevně-
ných ploch pro letadla s těžkou živičnou nebo
s betonovou vozovkou a u ochranných nátěrů
ocelových mostních konstrukcí (tři roky) jsou
stanoveny se zřetelem na povahu vad těchto
prací, jakož i na skutečnost, že skryté vady
se u těchto prací v kratších lhůtách pravi-
delně nezjistí.
Pokud jde o vady prací u údolních přehrad,
které lze zjistit až po naplnění nádrže na plné
vzdutí, přihlíží se k tomu, že takové naplnění
nádrže není zpravidla odvislé od odběratele,
nýbrž od přírodních podmínek, resp. od inten-
sity přítoku vody do nádrže. Je proto nutno
poskytnout odběrateli takovou lhůtu, o níž se
dá s největší pravděpodobností předpokládat,
že v ní dojde k naplnění nádrže na plné
vzdutí.
Lhůta k sestavení zápisu o vadách u jiných
než shora uvedených stavebních prací byla
stanovena na jedenapůl roku, to je o půl roku
delší, než lhůta dosavadní. Tato změna je
odůvodněna požadavkem vyšší kvality sta-
vebních prací. Nová lhůta je dostatečně
dlouhá k objevení skrytých vad i únosná pro
dodavatele.
Pro stanovení kratších lhůt u jiných sta-
vebních prací než u žáruvzdorných vyzdívek
není důvodu.
V odstavci 4 návrh řeší otázku odpověd-
nosti poddodavatelů za vady jejich prací.
Řešení podchycuje vady prací poddodavatelů,
které se mohou objevit teprve v dalších sou-
vislostech; tím se dotváří celý systém odpo-
vědnosti dodavatelů stavebních prací všech
stupňů na jedné stavbě. Podle nové úpravy
je situace taková, že u prací poddodavatelů
tu budou
1. vady zjevné, to je prakticky ty, které
je možno zjistit při odevzdání a převzetí
těchto prací,
2. vady skryté, jež se rozdělují na
a) ty, které je možno zjistit ve lhůtě stano-
vené pro sestavení zápisu o vadách, aniž
k tomu bylo třeba posouzení prací v sou-
vislosti s následujícími pracemi dalšího
dodavatele, popřípadě poddodavatele,
b) ty, které je možno zjistit teprve v sou-
vislosti s následujícími pracemi dalšího
dodavatele, popřípadě poddodavatele.
K § 173:
Zde se přejímá zásada vyslovená v § 23
zákonného opatření č. 6/1957 Sb.
K § 176:
Penále za prodlení dodavatele je upraveno
tak, že pokud jde o výši, je shodně se sank-
cemi dosavadními jen u prací pro centrali-
zovanou investiční výstavbu. U ostatních
stavebních prací se snižuje o polovinu.
U penále za neodevzdání projektové nebo
rozpočtové dokumentace se oproti dosavadní
úpravě jednak mění základ výpočtu, jednak
se opouští zásada, že penále se platí jen při
prvém prodlení; tím se sankce za neodevzdáni
dokumentace stává více mobilizační než
dosud. Výslovné ustanovení o tom, že penále
500 Kčs denně se platí až do dne, kdy vady
budou odstraněny, je na rozdíl od obdobného
ustanovení § 159 odst. 2 nutné vzhledem
k tomu, že vady stavebních prací může od-
stranit i odběratel nebo jiný dodavatel (srov.
§ 173).
K hlavě 5
K §§ 177 až 179:
Smlouva o montážních pracích se použije
nejčastěji ve vztazích poddodavatelských.
Zásadně nemá být tohoto typu použito tam,
kde dodavatel dodává technologické zařízení
i jeho montáž.
Od smlouvy o dodávce technologického za-
řízení se smlouva o montážních pracích liší
tím, že dodavatel dodává jen montážní práce,
nikoli tedy technologické zařízení. V tomto
66
případě se ovšem dodávka technologického
zařízení bez montáže řídí režimem části
druhé, oddílu I.
K hlavě 6
K §§ 180 až 185:
Ustanovení této hlavy jsou rámcem pro
úpravu předpokládanou v § 191.
V souladu s novými zásadami metodiky
plánování investiční výstavby, která do hod-
noty technologického zařízení zahrnuje i hod-
notu montážních psací, upravuje tato hlava
i dodávku technologického zařízení. Techno-
logickým zařízením se tu rozumí soubor
strojů a zařízení. Dodávkou technologického
zařízení je dodávka souboru strojů a zařízení
včetně jejich sestavení a umístění (montáž a
připevnění k základům nebo podpěrám) na
sjednaném místě tak, aby byly schopny pro-
vozu, i včetně dalších prací jako prací zku-
šebních, prací souvisících se stavbou průmys-
lových potrubí pro provoz strojů a zařízení,
prací spojených s montáží plošin a schodišť
pro obsluhu a též prací spojených s izolací a
povrchovou úpravou technologického zaří-
zeni.
Smlouvou o dodávce technologického za-
řízení se dodavatel současně zavazuje dodat
příslušnou část projektové a rozpočtové
dokumentace.
Smlouvou může být sjednána buď dodávka
celého technologického zařízení nebo jen
dodávka finální.
Další úpravu uvedeného smluvního typu
ponechává návrh prováděcím předpisům. Sám
ukládá povinnost k provedení prací zkušeb-
ních, zjišťujících jakost montáže (komplexní
vyzkoušení).
Půjde-li o stavbu, která není vybavena
technologickým zařízením, tedy o stavbu
spadající do výstavby bytové nebo občanské,
použije se pro její smluvní zabezpečení
smlouva o stavebních pracích. Zde bude zpra-
vidla jeden dodavatel.
Půjde-li o stavbu, která je vybavena tech-
nologickým zařízením, uzavře odběratel buď
a) smlouvu o stavebních pracích zpravidla
s jedním dodavatelem a smlouvu (smlou-
vy) o dodávce technologického zařízení
s jedním dodavatelem nebo s více doda-
vateli (finálními dodavateli),
nebo
b) smlouvu o stavbě jako celku s jediným
dodavatelem.
Smlouva o stavbě zahrnuje v sobě závazek
dodavatele dodat stavbu jako celek včetně
technologického zařízení a včetně příslušné
části projektové a rozpočtové dokumentace,
čili závazek dodat stavbu
,,na. klíč". Vzhledem
k povaze smlouvy o stavbě i vzhledem k da-
ným možnostem dodavatelských organizací
(jež jsou dány zejména jejich organizačním
učleněním), předpokládá uzavření smlouvy
o stavbě vždy předchozí dohodu stran (zpra-
vidla v kapacitní smlouvě).
K hlavě 7
K §§ 186 až 189:
Hlava sedmá zavádí zvláštní smlouvu
a pracích a výkonech. Bude se uzavírat na-
příklad o běžných a středních opravách,
o technické pomoci, o účasti při zkušebním
provozu odevzdané a převzaté průmyslové
kapacity apod.
Ustanovení o tomto smluvním typu je
nutno - stejně jako ustanovení o smlouvě
o průzkumných nebo projektových pracích,
o podkladech, o stavebních pracích, o mon-
tážních pracích, o dodávce technologického
zařízení a o stavbě - vykládat v souvislosti
s částí první návrhu zákona a s ustanoveními
§§ 146 až 151.
Část třetí
Část třetí obsahuje ustanovení společná,
přechodná a závěrečná.
Návrh zákona obsahuje několik zmocnění,
která zákonu dodávají nutné pružnosti
k uspokojování potřeby podrobnějších úprav
jednotlivých otázek, popřípadě k uspokojo-
vání potřeby eventuálních drobnějších změn,
vyvolaných zejména možnými úpravami plá-
novací metodiky, techniky, financování nebo
jiných otázek.
Oprava dodávek na úseku zahraničního ob-
chodu a v oblasti investičních celků v rámci
zákona se přenechává v souladu se zvláštními
politicko-ekonomickými potřebami speciální
úpravě právními předpisy, které vydá ministr
zahraničního obchodu a ministr těžkého
strojírenství.
Poměr k předpisům o dodávce zeměděl-
ských výrobků a k občanskému zákoníku je
vymezen v §§ 195 a 196.
Návrh zákona se neomezuje jen na vše-
obecnou Zrušovací doložku, ale uvádí také
podrobný výpočet hlavních předpisů, které
67
se zrušují. Výpočet předpisů v § 199 se uvádí
proto, aby se zamezilo pochybnostem.
Účinnost od 1. ledna 1959 se navrhuje
proto, aby byl dostatečný čas k přípravě a
vydání prováděcích předpisů a k dokonalému
seznámení se s novou úpravou.
Vydáním navrhovaného zákona nevzniknou
zádně finanční náklady.
V Praze dne 30. července 1958.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr spravedlnosti:
dr. Škoda v. r.
KNT 1 - 3211-58