59
v období po jejím uzavření může vyvolat ne-
shody takového rázu, že účel smlouvy je
zmařen vůbec.
K § 94:
Plánovacím dokladem se rozumí především
rozpisy nadřízených orgánů, ale mohou jím
být též například fondy podnikově plánova-
ných výrobků, pokud podle metodických po-
kynů pro ten který rok by dodavatelské
organizace byly oprávněny stanovit odběra-
telským organizacím fondy.
K § 95:
Výraz ,,majetková újma" se zde používá
místo pojmu ,,škoda", poněvadž odběratel
není povinen hospodářskou smlouvu uzavřít
a neuzavřením smlouvy neporušuje tedy ani
závazek ani jinou povinnost, takže nelze
použít ustanovení § 27 a násl.
K hlavě 4
Ustanovení této hlavy vychází z naléhavého
požadavku zjednodušit práci podnikových
pracovníků, zejména na úseku odbytu, záso-
bování a kontraktace. Dosavadní stav před-
pisů je takový, že základní podmínky dodávky
(odběru), v počtu vyšším než 100, jsou pro
každou skupinu výrobků zpracovány kom-
plexně, takže se v některých částech opakují,
přitom často v různé dikci a úpravě. Návrh
proto jednotně upravuje všechna ta ustano-
vení, která dosud jsou v základních podmín-
kách dodávky (odběru) a mají obecný
charakter; obsahuje tak do značné míry
vyčerpávající řešení podmínek dodávkových
vztahů, přitom však neomezuje iniciativu
organizací v těch případech, kde pro doda-
vatele i odběratele bude prospěšné odchylné
řešení.
K § 98:
Ustanovení o úředním zjištění množství je
velmi důležité z hlediska zabraňování ztrá-
tám při přepravě. Za tím účelem je také
ponechána prováděcím předpisům, tj. základ-
ním podmínkám dodávky, možnost stanovení
způsobu, kterým se provádí úřední zjištění,
s účinky, že takto zjištěné množství se po-
važuje za zjištění úřední a je tudíž kvalifiko-
vaným dokladem pro orgány, které budou
posuzovat případné rozpory. Tím bude umož-
něno, aby například v případech, kdy orgány
železnice se nemohou dostavit k převažování
vagónů, bylo přesto možno zajistit úřední
zjištění množství jak v době předání železnici,
tak v době odběru od železnice.
K §§ 100 a 101:
Nezbytnost výjimečných dodávek podmini-
málních expedičních a výrobních množství je
dána i v plánovaném hospodářství. Návrh
zákona musí je proto připustit; zabezpečuje
však, aby možnosti podminimálních dodávek
nebylo zneužíváno (náhrada nákladů, jedno-
rázovost).
K § 102:
Jakost stanovená technickou normou je
nejnižší jakost, kterou organizace jsou po-
vinny stanovit ve smlouvě; mohou se dohod-
nout na jakosti vyšší. Obvyklou jakostí se
rozumí v prvé řadě jakost stanovená tech-
nickou normou a v jejím rozmezí jakost mezi
organizacemi obvykle dodávaná.
K § 103:
V tomto ustanovení je vyjádřena zásada
odpovědnosti dodavatele za dodávky kom-
pletního výrobku; u výrobků, u kterých kom-
pletnost vyplývá z jejich povahy nebo z tech-
nické normy, nemůže dodavatel odmítat
závazek
k současné dodávce některé části
s poukazem na to, že ji sám nevyrábí.
K § 104:
Ustanovení druhého odstavce pamatuje na
případy, kdy odběratelem je velkoobchodní
podnik a kdy vzorky je nutno zaslat několika
skladům tohoto velkoobchodního podniku;
tím je skladům jako příjemcům dodávky
umožněno prověřovat, zda dodané výrobky
odpovídají vzorkům.
K § 105:
Dodavatel osvědčuje jakost a kompletnost
výrobků [odst. 1 písm. a)] například certi-
fikátem, atestem, potvrzením o jakosti, prů-
vodním listem (pasportem).
K § 109:
Rozhoduje posouzení jak z hlediska kon-
krétního výrobku, tak z hlediska dodavatele
a odběratele. Například výrobek mezi tuzem-
skými organizacemi dodávaný obvykle bez
obalu je při dodávce pro podnik zahraničního
obchodu dodáván obvykle v obalu a naopak.
K § 111:
V zájmu národního hospodářství je, aby
přeprava byla prováděna co nejhospodárněji.
Myšlenka hospodárnosti přepravy je tu však
nejen deklarována, nýbrž její uskutečňování
60
je zajištěno ustanovením odstavce 2. Orga-
nizací, kterou v konečném výsledku postihuji
náklady přepravy, nemusí vždy být organi-
zace, která náklady přepravy hradí. Hradí-li
např. náklady přepravy odběratel tak, že je
má započteny paušálem v ceně výrobků, je
nesporné, že náklady přepravy v konečném
výsledku postihují dodavatele, protože ten je
na jejich výši majetkově zainteresován. Je
proto správné, aby v takovém případě doda-
vatel určil způsob přepravy. Slovem
,,tím" na
konci druhého odstavce je zdůrazněno, že se
míní jen úhrada rozdílu vyšších nákladů
oproti nákladům, které by vznikly při
způsobu přepravy zvoleném oprávněnou
organizací.
K § 112:
Údaje potřebné k uskutečnění přepravy
jsou obsaženy ve smlouvě též tehdy, jsou-li
sděleny dodavatelem dodatečně v odvolávce;
musí ovšem být dodavateli sděleny nejpozději
ve lhůtě stanovené pro oznámení přepravních
dispozic.
K § 113:
Ustanovení odstavce 2 řeší otázku vyplý-
vající ze skutečnosti, že v některých, přípa-
dech nelze v době uzavírání smlouvy stanovit
definitivní cenu.
K § 114:
Jde o významný ekonomický podnět, který
povede dodavatele i odběratele k vytváření
hospodárných dodávkových vztahů. Ustano-
vení nelze pojímat jako zvyšování nebo sni-
žování cen. Přirážky a srážky nesmí být plá-
novány a musí působit obdobně jako majet-
kové sankce. Ustanovení poslední věty pak
zamezuje tomu, aby přirážek a srážek ne-
mohlo být zneužíváno k přednostnímu zá-
sobování.
K § 116:
Pro celkové výsledky národního hospodář-
ství není účelné, aby byly realizovány
dodávky výrobků - i když dodávka byla
smluvena - když odběratel je z jakýchkoliv
důvodů nepotřebuje a když by u něho zna-
menaly tvoření nadnormativních zásob. Pro
takovýto případ dává návrh možnost odbě-
rateli jednostranně odstoupit od smlouvy;
aby této možnosti nemohl odběratel zneuží-
vat, ukládá mu jednak jednorázovou majet-
kovou sankci, jednak povinnost náhrady
škody, i když ji nezavinil.
K hlavě 5
V této hlavě je v souladu s požadavkem
zjednodušení předpisů stanoven jednotný
termín pro posuzování splnění dodávky, pro
fakturaci a v souvislosti s § 133 též pro po-
čátek běhu reklamačních lhůt. V souladu
s novými zásadami, podle nichž plnění plánu
odbytu je důležitým ekonomickým ukazate-
lem, stanoví návrh zásadu, že dodávky vý-
robků jsou splněny odevzdáním smluvených
výrobků odběrateli, popřípadě jejich předá-
ním dopravci v místě plnění. Tím se zajišťuje
péče dodavatele a popřípadě i odběratele
o řádné, včasné a hlavně reálné plnění
smlouvy.
K hlavě 6
Ustanovení této hlavy je důsledkem pro-
vedení § 43 ve smlouvách o dodávce výrobků.
Míra zjednodušení, ke kterému zde dochází,
je zřejmá z jednoduchosti a jasnosti úpravy
postupu při zjišťování vadných dodávek,
zajišťování průkazních dokladů, při samotném
reklamování a zajišťování práv z důvodů
odpovědnosti za vady. Návrh již nečiní roz-
dílu mezi postupem při uplatňování vad kva-
lity a kvantity, nestanoví pro jednotlivé
úkony při prověrce výrobků dílčí pořádkové
nebo preklusivní lhůty, nepředepisuje taxa-
tivně, co všechno musí doklad o vadách
obsahovat; je zpracován tak, aby i z hlediska
správného časového postupu vedl odběratele
k tomu, aby pečlivě provedl odběr i přejímku
výrobků, zjistil případné vady a účinně svá
práva oproti dodavateli uplatnil. Návrh vychází
ze základní myšlenky, že je věcí odběratele,
aby odběr i přejímku provedl takovým způ-
sobem, aby si zajistil věrohodný důkaz
o zjištěných vadách a možnost jejich pře-
zkoušení; proto mu pouze ukazuje způsoby,
jak si tyto důkazy opatřit, neukládá mu však
žádné taxativně vypočítané povinnosti.
K §§ 119 a 124:
Pro provádění odběru ani přejímky není
stanovena zvláštní lhůta. Rovněž nejsou sta-
noveny žádné bezprostřední důsledky pro
případ, že odběratel nezjistil vady při odběru
(s výjimkou § 123) nebo při přejímce. Postačí,
když odběratel odešle reklamaci vad (kvality
nebo kvantity) do stanovené lhůty od splnění
dodávky, popřípadě od dopravení výrobků do
místa určení a své právo řádně prokáže.
K tomu ovšem, aby odběratel mohl prokázat,
že dodávka v době plnění byla vadná, bude
muset urychleně provádět přejímku, pečlivě
si zajišťovat doklady a všechny závady zjisti-
telné při odběru ihned reklamovat. K tomu
61
všemu není však již nucen tím, že by mu
zákon ukládal podrobné a taxativně vymezené
povinnosti, ale je pouze - v duchu koncepce
celého zákona - veden účinnými ekonomic-
kými podněty. Při této úpravě zjišťování
a reklamování vadných dodávek lze očekávat,
že odběratelé budou důsledněji než dosud
vymáhat svá práva a tím budou nutit doda-
vatele ke zvyšování kvality výrobků. Doposud
tak odběratelé v některých případech ne-
činili z obavy, aby nevyšlo najevo, že
nedodrželi některou z četných taxativně
vypočtených povinností pro prokazování,
zjišťování, reklamování nebo uplatňování
svých požadavků.
K § 120:
Výrobky, u nichž nebyla stanovena defi-
nitivní cena (odst. 3), může odběratel z tohoto
důvodu odmítnout jenom v případě, že
smlouva obsahuje ustanovení, že dodávka
nesmí být uskutečněna před stanovením de-
finitivní ceny (srov. § 113 odst. 2).
K § 123:
U dopravovaných zásilek je často sporné,
zda k porušení zásilky došlo zaviněním do-
pravce nebo zaviněním dodavatele. Proto
návrh ukládá odběrateli, aby ihned při odběru
výrobků od dopravce učinil opatření potřebná
ke zjištění, kdo za porušení dopravované
zásilky odpovídá (zejména jasnou a přesnou
formulací komerčního zápisu).
K § 127:
Návrh opouští dosavadní rozlišování mezi
výrobky nekvalitními a nesprávné kvality,
které činilo v praxi značné obtíže. Oprava
sleduje co nejrychlejší odstranění vad doda-
ných výrobků. Přitom ve většině případů
bude stejně dodavatel nekvalitních (zmetko-
vitých) výrobků postižen vyšší sankcí, pro-
tože právě tyto výrobky bude obtížné ve
lhůtě jednoho měsíce opravit.
K § 129:
Za dodávku nekompletního výrobku návrh
zákona majetkové sankce neukládá. Vychází
se z úvahy, že právo odběratele odmítnout
placení popřípadě žádat vrácení zaplacené
částky bude mít dostatečný mobilizační
i sankční účinek. Odběratel nemůže v dů-
sledku dodávky nekompletních výrobků do-
datečně odmítnout plnění. Toto řešení je
v souladu s úpravou u vadných výrobků,
kde odběratel může odmítnout jen v těch
případech, kdy je vada neodstranitelné (ne-
kompletnost není neodstranitelnou vadou).
K § 130:
V období plnění smlouvy jsou některé
druhy výrobků pro odběratele téměř zastu-
pitelné. Není proto pro odběratele účelné,
aby si pro sledování jejich plnění a zajišťo-
vání základu pro výpočet penále zaváděl
zvláštní evidenci, jak to musel činit doposud.
Odběrateli postačí, jestliže takovéto druhy
výrobků sleduje jako celek a jestliže bude
mít umožněno vhodným a z hlediska evidence
a výpočtu penále jednoduchým způsobem
působit na dodavatele k tomu, aby takovéto
druhy výrobků dodával přibližně v poměru,
jak bylo ujednáno. Z hlediska tohoto pojetí
vychází jak úprava sortimentu jako vadné
dodávky, tak též řešení výpočtu majetkových
sankcí (§ 142).
K § 131:
Jsou míněny nesrovnalosti oproti dodava-
telovým údajům ve faktuře, dodacím listě
apod. - nelze směšovat s neplněním
dodávky.
K § 133:
Prodloužení reklamační lhůty v určitých
v zákoně uvedených případech je v souladu
s požadavkem zvýšené odpovědnosti doda-
vatele za to, že jakost výrobků odpovídá
v době plnění dodávky smlouvě Odběratel
při uplatňování svého práva musí ovšem
prokázat, že jakost výrobků byla v době
plnění dodávky vadná.
K § 134:
Toto ustanovení nutí odběratele k řádnému
a včasnému reklamování. Odpovídá ustano-
vení § 45, které má ovšem širší dosah a vzta-
huje se též na případy, kdy odběratel sice
řádně a včas reklamoval, ale potom své právo
ve stanovené lhůtě u arbitráže neuplatnil.
K §§ 136 a 137:
V souladu s dosavadním stanoviskem teorie
i praxe vychází úprava odpovědnosti ze zá-
ruky z pojetí dohody o záruce jako dohody
organizací o vyšší odpovědnosti než je odpo-
vědnost zákonná (srov. § 44). Toto pojetí je
v návrhu důsledně provedeno. Na rozdíl od
dosavadního stavu je v § 140 odst. 3 stano-
veno, že dodavatel neplatí majetkové sankce,
jestliže jde o první záruční opravu a doda-
vatel vadu odstranil (opravou nebo výměnou)
ve lhůtě stanovené ve smlouvě o záruce.
62
K hlavě 7
Oproti dosavadnímu rozlišování majetko-
vých sankcí na penále a pokuty jsou majet-
kové sankce stanovené v návrhu sjednoceny
pod jediným názvem
,,penále", neboť trvání
na dosavadním rozlišování není vcelku odů-
vodněno. Vůbec odpadly - v souladu s po-
žadavkem zjednodušení postupu při uzavírání
hospodářských smluv a v důsledku úpravy
obsažené v §§ 15 a násl. - majetkové sankce
za nedodržení postupu při uzavírání hospo-
dářských smluv.
K § 144:
Tímto ustanovením se umožňuje provádě-
cím předpisům, tedy též základním podmín-
kám dodávky, aby stanovily, v kterých
případech, popřípadě do jaké výše, penále
účtováno a vymáháno být nemusí. Bude to
účelné pro ty případy, kde by penále působilo
spíše administrativně než jako ekonomická
pobídka. I v těchto případech bude však
oprávněná organizace mít možnost sama se
rozhodnout o tom, zda penále vyúčtuje; ne-
bude k tomu však povinna.
Oddíl II
K hlavě l
K § 146:
Podkladem pro uzavírání hospodářských
smluv o pracích a výkonech jsou zpravidla
kapacitní smlouvy, o nichž platí obdobně
ustanovení §§ 90 až 92 s tou odchylkou, že
je lze uzavírat i na dobu kratší než na plá -
novací rok. Tyto kapacitní smlouvy nahradí
z valné části funkci dosavadních dohod, jež
organizace uzavíraly pří sestavování návrhu
plánu (vzor 152, krajské harmonogramy by-
tové výstavby, dohody o objemu průzkum-
ných nebo projektových prací, dohody o pod-
dodávkách přidružené stavební výroby apod. ).
Poskytnou také dodavatelům reálnější pod-
klady při sestavování jejich výrobních i ji-
ných plánů, Umožní jim včasnou přípravu
prací apod. Uzavírání kapacitních smluv
bude pravidlem, z něhož však nelze vy-
loučit výjimku. Výjimkou budou například
průzkumné nebo projektové práce, stavební
práce nebo montážní práce, jichž bude třeba
při generálních opravách po živelní pohromě
a po havárii, kde uzavírání kapacitních smluv
prakticky nepřichází v úvahu. U smluv
o podkladech budou - vzhledem k povaze
věcí - kapacitní smlouvy patrně výjimkou.
O podstatných náležitostech kapacitních
smluv u jednotlivých smluvních typů jednají
§ 152 odst. 1 a § 162 odst. 1.
K § 147:
Práce a výkony dodavatele odběratel zpra-
vidla platí. Bezplatná dodávka je výjimkou.
Návrh se výslovně zmiňuje jen o bezplatně
dodávce podkladů (srov. poslední větu § 160)
a ponechává zvláštním, popřípadě prováděcím
předpisům možnost stanovit, že i jiné práce
a výkony se dodávají bezplatně.
Dodavatel provádí práce nebo výkony na
své nebezpečí. Výjimku z této zásady před-
stavuje ustanovení § 150.
K § 148:
Toto ustanovení dává odběrateli oprávnění
sledovat práce a výkony dodavatele a ukládá
dodavateli povinnost sledování prací odběra-
teli umožnit. Z povahy prací a výkonů, jichž
se týká oddíl II, plyne, že toto oprávněný
a povinnost musí mít své hranice, které jsou
dány právě charakterem prací a výkonů.
Odběratel nesmí v žádném případě svým
sledováním zasahovat do operativní činnosti
dodavatele, který odpovídá za jakost prací
a výkonů. Při dodávce technologického za-
řízení se sledování prací a výkonů zpravidla
omezí jen na konečnou fázi, to je na prová-
dění montážních prací na staveništi.
Ustanovení druhého odstavce pamatuje na
spolupůsobení odběratele, které zejména
hraje velmi důležitou roli ve sféře investiční
výstavby (odevzdání výchozích podkladů,
odevzdání staveniště nebo pracoviště, ode-
vzdání projektové a rozpočtové dokumentace
i jiných dokumentů, na koordinační činnost
apod. ). Nedodrží-li odběratel lhůtu stanove-
nou ve smlouvě ke spolupůsobení, může do-
davatel od smlouvy odstoupit, jestliže odbě-
ratele předem na tento následek upozornil.
Oprávnění odstoupit od smlouvy není však
možno přiznat dodavateli u prací nebo výkonů
pro centralizovanou investiční výstavbu a pro
dodávku vývozního investičního celku, kde
odstoupení od smlouvy ve svých důsledcích
znamená hluboký zásah do klíčových míst
našeho národního hospodářství.
K § 149:
Dodavatel je povinen upozornit odběratele
na zřejmé (do očí bijící) nesprávnosti jeho
příkazů nebo na vadnost hmot, strojů nebo
zařízení dodávaných odběratelem. Poruší-li
dodavatel tuto povinnost, odpovídá za vznik-
lou škodu podle §§ 27 a násl.
63
K § 150:
Zásada vyslovená v tomto ustanovení pra-
mení ze zvláštní situace, v níž se dodavatelská
socialistická organizace ocitá po náhodném
zmaření prací nebo výkonů, které již byly
vyfakturovány. Jde tu v podstatě o zásadu
vyslovenou již ve vyhlášce hlavního arbitra
Republiky československé č. 183/1957 Ú. l,
o postupu a nákladech spojených s odstra-
něním škod, které vznikly náhodnými nebo
jinými nepředvídanými okolnostmi na stav-
bách před jejich odevzdáním a převzetím.
Zásadu uvedenou v § 150 bude třeba v po-
drobnostech rozpracovat v prováděcím před-
pisu v souladu s novými předpisy o financo-
vání našeho národního hospodářství.
K § 151:
V oddílu II se zásadně mluví o úplatě.
Tento obrat byl zvolen jako společné ozna-
čení, neboť - vzhledem k charakteru prací
a výkonů - půjde někdy o odměnu, někdy
o cenu a v některých případech nebude lze
přesně vyjádřit, zda jde o odměnu či cenu.
Způsob stanovení výše úplaty a placení
prací nebo výkonů jsou dány, popřípadě
budou upraveny zvláštními předpisy. V těchto
předpisech je např. také vyslovena zásada
o nepřekročitelném limitu odbytové ceny
(srov. Zásady pro nové uspořádání projek-
tové činnosti schválené usnesením vlády
z 21. 3. 1958), který bude vyjádřen ve smlou-
vách uzavíraných podle hlav 4 a 6. Ustanovení
§ 151 jen přikazuje, že výše úplaty musí být
stanovena ve smlouvě a dále obsahuje obec-
nou zásadu o placení prací a výkonů pro
případ, kde zvláštní předpisy nepřikazují
něco jiného, popřípadě kde otázku placení
prací a výkonů neupravují.
Ustanovení druhého odstavce poskytují
předpoklad pro souhru ekonomických pod-
nětů, které v souvislosti s výší úplaty za práce
nebo výkony budou upraveny zvláštními
předpisy, v nichž bude stanovena výše při-
rážek a z jakých prostředků přirážky k úplatě
budou poskytovány, jakým způsobem budou
účtovány apod. Nebudou-li pro některé pří-
pady takové zvláštní předpisy, bude poskyt-
nuta přirážka přiměřená; nedohodnou-li se
organizace na přiměřené výši přirážky, roz-
hodne arbitrážní orgán.
K hlavě 2
K § 152:
Navrhovaná úprava opouští dosavadní pod-
klad pro uzavírání smluv (dohody v době
sestavování plánu) a jako podklad, který bude
pravidelný, zavádí kapacitní smlouvy. V těch-
to smlouvách, jimiž budou do značné míry
tvořeny základní proporce plánu průzkum-
ných a projektových prací, strany dohodnou
zejména objem těchto prací a zadávací pod-
mínky; z povahy průzkumných nebo projek-
tových prací plyne, že tyto údaje budou více
méně orientační a že budou zpřesněny teprve
ve vlastní smlouvě o průzkumných nebo
projektových pracích.
Zásada, že se smlouva uzavírá o jednotli-
vých stupních, má svou výjimku například
v tom směru, že pokud stavební podnik bude
provádět část jednotlivého stupně (provádě-
cího projektu), uzavře odběratel s projekto-
vým ústavem smlouvu jen o části tohoto
stupně; druhou část vypracovávanou stavební
organizací si zajistí odběratel v hospodářské
smlouvě uzavírané podle hlavy 4. Podle zásad
pro nové uspořádání projektové činnosti po-
kládají se za jednotlivé stupně také prová-
dění koordinace projektových prací jednotli-
vých dodavatelů včetně vypracování kon-
trolní dispozice a provádění autorského
dozoru.
K § 154:
Jde-li o vadu odstranitelnou, má odběratel
právo požadovat jen bezplatné odstranění
vady; nelze totiž připustit, aby odběratel si
ponechal vadný projekt a požadoval pouze
slevu.
K § 155:
Zjevné vady jsou ty, které je možno zjistit
při stanoveném, popřípadě obvyklém způsobu
prověřování odevzdaných průzkumných nebo
projektových prací anebo jejich částí. Způ-
sob prověřování odevzdaných průzkumných
nebo projektových prací mohou stanovit
zvláštní nebo prováděcí předpisy.
K § 156:
Vzhledem k povaze průzkumných nebo
projektových prací je nutno, aby se sestavení
zápisu o vadách účastnil dodavatel. Jiný od-
borník, který se prací nezúčastnil, nemůže
jej dobře nahradit.
K § 157:
Toto ustanovení má zabránit zbytečné
administrativě. Doklad pořízený nadřízeným
orgánem odběratele při jednání o schválení
průzkumných nebo projektových prací může
za určitých podmínek nahradit zápis o va-
dách i dohodu organizací o odstranění vad.
64
K § 159:
Majetkové sankce stanovené ve vyhlášce
hlavního arbitra Republiky československé
č. 178/1957 Ú. L, o hospodářských projekto-
vých smlouvách, se do návrhu přejímají,
pokud jde o výši, jen pro centralizovanou
investiční výstavbu. U prací pro jiné účely
snižuje návrh dosavadní sankce o polovinu.
Nová úprava umožňuje organizacím, aby si
samy ve smlouvě stanovily přiměřenou výši
penále za neodstranění vad prací ve smluve-
ných lhůtách a stanoví sankce 500 Kčs za
každý den prodlení jen podpůrně.
K hlavě 3
K § 160:
Podle dosavadní úpravy neuzavírají se
hospodářské smlouvy o podkladech dodáva-
ných bezplatně. Vzhledem k požadavkům
dodavatelů projektových prací, zdůvodňova-
ných skutečností, že tu není účinný prostře-
dek, jímž by bylo lze donutit dodavatele
strojů, zařízení, kovových konstrukcí nebo
montáží anebo stavebních prací k poskytnutí
nezbytných podkladů, jakož i se zřetelem
k novému pojetí funkce hospodářských
smluv, zavádí se uzavírání smluv i o podkla-
dech, dodávaných bezplatně.
K hlavě 4
K § 162:
Nová koncepce opouští dosavadní stupňo-
vitou úpravu téhož jednotného právního
vztahu mezi dodavatelem a odběratelem, to
je dosavadní systém generálních a ročních
smluv. Zkušenosti ukazují, že generální
smlouvy se stávají víceméně formalitou.
Vezme-li se v úvahu skutečnost, že nutné
změny plánu často (nejméně však každý rok)
způsobují, že generální smlouva musí být od
základu měněna a že těžiště spočívá vlastně
jen na smlouvách ročních, není tu praktic-
kých důvodů pro ponechání dosavadního
systému generálních a ročních smluv. Proto
návrh zavádí prostě smlouvu o stavebních
pracích, která se uzavírá zpravidla na celou
stavbu a která ovšem podle potřeby bude
měněna dodatky. Obratem
,,zpravidla" se tu
naznačuje, že povaha stavebních prací nebo
potřeba organizace těchto prací si podle
okolností může výjimečně vynutit, že týž
dodavatel postupně uzavře při jedné stavbě
i více smluv o stavebních pracích.
Návrh výslovně nepřikazuje, že investor je
povinen zadat práce na jedné stavbě jedinému
dodavateli. Tato organizační zásada je obsa-
žena v Zásadách pro nové uspořádání pro-
jektové činnosti schválených usnesením
vlády z 21. 3. 1958 č. 266 a bude stanovena
i v prováděcích předpisech. Návrh zákona
sám ji nevyslovuje, protože nemůže do bu-
doucna uzavřít cestu eventuální úpravě jiné,
odpovídající jiné technice stavebních prací
a i jiným možným budoucím změnám orga-
nizačního učlenění dodavatelských organizací.
Ustanovení §§ 162 i násl. ponechávají
organizacím značnou volnost pro projevy
jejich vůle, jež musí směřovat k tomu, aby
konkrétní poměry u konkrétních staveb byly
co nejvhodněji individuálně upraveny.
K § 163:
Toto ustanovení počítá se zásadou, že do-
davatelské organizace budou napříště dodávat
se stavebními pracemi i příslušnou část pro-
jektové a rozpočtové dokumentace, popřípadě
celou tuto dokumentaci (např. u generálních
oprav).
K § 164:
Toto ustanovení zpřesňuje dosavadní úpra-
vu v tom směru, že dodavatel je povinen vy-
zvat odběratele k prověření jen těch prací,
u nichž to plyne z jejich povahy (například
zakrývání potrubí vodovodů, instalace elek-
triky apod. ).
K §§ 165 až 167:
Odevzdání a převzetí se upravuje tak, že
se v podstatě vychází ze zásad zák. opatř.
č. 6/1957 Sb., resp. vládního nařízení č. 8/
1956 Sb. Přitom úprava upouští od některých
ustanovení, jež se ukázala v praxi příliš stro-
hými. Návrh stanoví ovšem jen stěžejní zá-
sady a ponechává úpravu podrobností pro-
váděcím předpisům, v nichž bude zejména
přihlédnuto k potřebám různých druhů sta-
veb. Návrh nezná již obrat
,,drobné vady a
nedodělky". Zvolil v souladu s ustanovením
části první jen obrat
,,vady"; dřívější ,,ne-
dodělek" je nutno subsumovat pod pojmem
,,vada". Odevzdání a převzetí podle §§ 165
až 167 nelze zaměňovat s
,,přejímáním" podle
příslušných předpisů o fakturování a placení.
K § 166:
Vzhledem k povaze stavebních prací nedává
návrh zákona odběrateli, jemuž byly ode-
vzdány vadně práce, právo odstoupit od
smlouvy z tohoto důvodu.