Mohli by sme to ilustrovať hoci číslami z hospodárenia nemocenského a dôchodkového poistenia v roku 1957, čo je súčasťou predmetu dnešného rokovania.
V roku 1957 vstúpil do platnosti nový zákon o nemocenskom poistení zamestnancov, ktorý najvyššie nemocenské určil až na 90 % čistej mzdy. To znamená tedy ďalší krok dopredu, ďalšie zlepšenie nemocenského poistenia. A čo sa ukázalo? To isté, s čim sa stretáme vždy, keď si "súkromná iniciatíva" myslí, že je tu nová príležitosť uplatniť sa, to znamená prísť ku grošu bez roboty, zneužiť výsledky a výdobytky socialistickej výstavby. Preto v roku 1957 bola absencia z titulu nemoci a úrazu oveľa vyššia, než ako sa rátalo v pláne, o čom hovoril aj súdruh Marko. V tomto roku sa na Slovensku zameškalo pre nemoc a úraz 14 340 500 pracovných dní, to jest každý boží deň po celý rok chýbalo na pracoviskách 39 289 pracovníkov.
Keď by toľký počet ľudí mal byť naozaj chorý, museli by sme si vzdychnúť: aký sme my len dengľavý národ! Lenže skúsenosti vravia, že sme, chvalabohu, nie takí na nič, len tých špekulantov máme, žiaľbohu, viac, než by bolo treba! Veľa by sa dalo hovoriť o nevyčerpateľnom bohatstve, o nekonečnom množstve nápadov, o bujnosti fantázie, s akou naši simulanti vedia predstierať choroby, ako okrádať spoločnosť. Nedávno mi istý redaktor priniesol článok, takú satiru o tom, ako ktorýsi takýto špekulant so zdravím poslal k lekárovi na prehliadku miesto seba svojho skutočne chorého známeho, aby len bol dlhšie "práceneschopný" a aby si vymohol napokon vari invalidné - chlap zdravý ani buk! Že vraj mu to lekár za tisíc korún urobí. - Je to konkrétny prípad, máš na to reku dôkazy? - pýtam sa redaktora, - alebo si to len tak - z fantázie? Že má, že je to skutočný prípad. - Tak reku - vyšetriť a - prokurátorovi! Ale takýto -"zlepšovák" do novín predsa len nedáme, lebo by sa mohol veľmi rýchlo rozšíriť - keď sa to aj "takto dá"... Nechce sa človeku veriť, že by takéto dačo mohlo byť, ale skúsenosť zas vraví, že v tejto oblasti ľudskej špekulácie nič nie je nemožné!
Keby sa tak táto energia intelektu našich ľudí obrátila opačným smerom, keby sa táto fantázia chcela rozvinúť v prospech spoločnosti a nie na jej úkor, nuž glajchu na budove socializmu by sme mohli postaviť oveľa skôr! A o toto ide v našej kultúrnej revolúcii: presvedčiť nášho človeka o nevyhnutnosti ísť cestou, ktorá jedine môže priviesť k jeho osobnému šťastiu i k šťastiu ľudu a národa, cestou, ktorú ukazuje Komunistická strana. Táto cesta bude tým kratšia, čím skôr sa vymaní hlava nášho človeka z hmly a mrákoty kapitalistického myslenia, jeho pozostatkov a prežitkov.
Na toto slúžia i prostriedky, ktoré vynakladáme na naše školstvo a kultúru.
V minulosti tlačiar Machold v Banskej Bystrici po desaťročia vydával skromnú knižočku v tenkej belasej obálke: vlastenecký kalendár. V ňom bývalo hrubými literami vytlačené porekadlo, "Kto počtuje, ten gazduje". Dobre by bolo - a to je napokon aj jeden z cieľov našej kultúrnej revolúcie -, keby každý jeden náš občan mal v sebe takúto vlasteneckú účtovnú knihu, do ktorej by si denne zapisoval nielen to, čo on od spoločnosti vzal, ale aj čo on spoločnosti dal, a aby toto "dal" bolo každodenne aspoň o niečo väčšie, než to "vzal".
My dnes na tomto zasadnutí Slovenskej národnej rady tiež "počtujeme", aby sme videli, ako sme gazdovali v 1957-om roku. Mne sa vidí, že napokon ani na úseku školstva a kultúry, ani v sociálnom a dôchodkovom poistení sme negazdovali tak, že by sme preto nemohli schváliť jeho záverečný účet. Tým chcem povedať, že aj keď sme sa už hodne naučili ako dobre gazdovať, musíme sa' usilovať, aby sme sa naučili gazdovať ešte lepšie. (Potlesk.)
Podpredsedníčka Ďurišová:
Ďakujem poslancovi Klokočovi za prejav.
Hlási sa niekto ešte o slovo?
Pretože sa o slovo nikto nehlási, rozprava je skončená.
Dávam záverečné slovo zpravodajcovi poslancovi Mrázikovi.
Zpravodajca Mrázik:
Pretože v rozprave neodznelo nič takého, čo by vyžadovalo zmenu podaného návrhu a ani neboli podané pozmeňovacie návrhy, navrhujem, aby záverečný účet rozpočtu Slovenska za rok 1957 bol schválený podľa predloženého návrhu.
Podpredsedníčka Ďurišová:
Pristúpime k hlasovaniu.
Zisťujem, že Slovenská národná rada je spôsobilá sa uznášať.
Pretože nebol prednesený žiadny pozmeňovací návrh, dávam hlasovať o návrhu hospodárskeho a rozpočtového výboru, ktorý odporúča, aby Slovenská národná rada prijala toto uznesenie:
"Slovenská národná rada schvaľuje záverečný účet rozpočtu Slovenska na rok 1957, ktorý vykazuje príjmy z hospodárenia podľa rozpočtu Slovenska v sume 14 miliárd 933 miliónov 230 tisíc 508.14 Kčs a výdavky v sume 17 miliárd 312 miliónov 949 tisíc 755.35 Kčs."
Kto súhlasí s týmto uznesením, nech zdvihne ruku!
(Hlasovanie.)
Je niekto proti?
Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania?
Nikto.
Zisťujem, že Slovenská národná rada jednomyseľne schválila záverečný účet Slovenska za rok 1957.
Schôdzku prerušujem do 14.00 hod.
(Pokračovanie schôdzky o 14.00 hod.)
Predseda Benada:
Súdruhovia poslanci, pokračujeme v rokovaní.
Nasleduje štvrtý bod programu:
spoločná zpráva kultúrneho a osvetového výboru a právneho výboru k návrhu Sboru povereníkov na vydanie zákona SNR, ktorým sa mení zákon Slovesnkej národnej rady o Slovenskej akadémii vied.
Spoločným zpravodajcom oboch výborov je poslanec dr. Miloš Krno.
Dávam mu slovo.
Zpravodajca Krno:
Veda, ako súhrn poznatkov o svete, ako špecifický odraz zákonitostí prírody, spoločnosti a myslenia, má obrovský význam pre rozvoj socialistickej spoločnosti. A keď dneska v Mesiaci československo-sovietskeho priateľstva pristupuje Slovenská národná rada k prerokovaniu novej zákonnej úpravy najvyššej vedeckej ustanovizne Slovenska, Slovenskej akadémie vied, nemôžme nespomenúť tú hrdú skutočnosť, že sa naša veda opiera o najmohutnejšiu vedu sveta, o sovietsku vedu.
Obrovské výsledky sovietskej vedy v oblasti atómovej energetiky, rádioaktivity, kozmického žiarenia, elektrónových strojov, citlivejších ako nervová sústava človeka, a napokon umelé družice vysoko, vysoko nad našou zemeguľou preslávili pred celým svetom silu komunizmu a predbehli najsmelšie sny zemských pokolení.
Pre vedca našej krajiny môže byť pýchou stáť na spoločnom brehu s vedcom Sovietskeho sväzu, ktorý svojim umom i cieľavedomou prácou marxistu-leninovca podmaňuje už aj vesmír do služby človeka. Kedysi v ťažkých časoch sociálnej i národnej poroby mená Štúra, Petzwala, Murgaša, Stodolu a Iných obohatili vedu vynikajúcimi objavmi v oblasti geológie, optiky, elektrotechniky, konštrukcií turbín. O čo výhodnejšie podmienky má dnešná vedecká činnosť na Slovensku, ktorá za pomoci a v spolupráci s českou vedou, opretá o bohaté skúsenosti sovietskej vedy, môže dosiahnuť významné úspechy. K tomuto našim vedcom pomáha aj Slovenská akadémia vied.
XI. sjazd našej strany vytýčil blízke a reálne heslo: dovŕšiť výstavbu socializmu v našej republike. Tento historický cieľ dosiahneme a dosiahneme ho v dohľadnej dobe, ak budú zmobilizované všetky tvorivé sily našej vlasti. Preto naša Komunistická strana Československa a všetok ľud čaká od svojich vedeckých pracovníkov, že budú obetavo slúžiť veci socializmu, že budú pomáhať pri riešení najdôležitejších otázok národného hospodárstva a tiež pri dovŕšení kultúrnej revolúcie.
Aj Akadémiu vied čakajú veľké úlohy. Má sústreďovať svoju prácu na najdôležitejšie problémy vedy vo všetkých jej oblastiach. Má skúmať prírodné bohatstvá a výrobné sily krajiny a tiež kultúrne a ekonomické výdobytky ľudstva a pomáhať, aby boli u nás využité. Má sa starať o rast vedeckých pracovníkov. Má vedeckou expertízou pomáhať najvyšším štátnym orgánom.
Na pôde Slovenskej národnej rady sa už viackrát poukazovalo na to, že nielen práca hospodárskych orgánov, ale v prvom rade práca Slovenskej akadémie vied musí byť pružnejšia, operatívnejšie, aby sa výsledky vedy oveľa rýchlejšie presádzali do života. Zdôrazňovalo sa tiež, že sa má Slovenská akadémia vied aktívnejšie zapájať do výstavby socializmu našej vlasti, že. sa má pozornosť vedcov viacej zameriavať na potreby života. Treba aj dnes pripomenúť, že veda musí mať čím väčší predstih bádania pred každodennými potrebami našej spoločnosti.
Uznesenia ÚV KSČ a vlády z 22. februára 1956 o úlohách vedy pri zabezpečovaní rozvoja a zvyšovania technickej úrovne československého priemyslu poukázalo na celý rad nedostatkov v rozvoji a koordinácii vedecko-výskumnej činnosti. Nové úlohy, čo vyplynuli pre Československú akadémiu vied a patrične pre Slovenskú akadémiu vied, ukázali, že život a jeho budovateľské tempo prerástli rámec starých zákonov o akadémiách vied. Preto Národné zhromaždenie zmenilo na svojej 20. schôdzi lanského roku zákon č. 52/52 Zb. o Československej akadémii vied novým zákonom č. 53/57 Zb.
Z tých istých príčin ukazuje sa potreba pozmeniť a doplniť aj zákon SNR o Slovenskej akadémii vied č. 1/53. Zb. SNR.
Závažnou chybou vedeckej práce bolo, že sa dôsledne neorientovala na hlavné problémy, ktoré si vyžadoval život, že v plánovaní a v kontrole úloh hospodárskeho významu často chýbala koordinácia a že prevádzanie výsledkov vedeckého bádania do praxe nebolo pružné a bolo slabo organizované. Na zabezpečenie týchto úloh nepamätali v potrebnej miere ani zákony o akadémiách, ani zákon SNR o Slovenskej akadémii vied. Preto nový zákon Národného zhromaždenia o Československej akadémii vied zveruje Československej akadémii vied riadiacu a hlavnú koordinačnú činnosť čo do plánovania a kontroly vedeckej práce s tým, že sa má na nej zúčastniť aj Slovenská akadémia vied. Československej akadémii vied sa ukladá, aby v spolupráci s ostatnými akadémiami a ústrednými úradmi vypracovávala návrhy dlhodobého programu rozvoja našej vedy a návrhy celoštátnych plánov najdôležitejších vedecko-výskumných prác. Na plánovaní, koordinácii, plnení a kontrole plnenia spomenutých úloh má sa zúčastňovať aj Slovenská akadémia vied, čo predpokladá novú zákonnú úpravu, uvedenú v návrhu. Súčasne sa tiež žiada presné ustanovenie, ktoré ukladá členom Akadémie aktívnu účasť na všetkej činnosti Akadémie.
Uvedené zmeny vyplývajú priamo z uznesenia ÚV KSČ a vlády z 22. februára 1956. Okrem týchto väčších zmien návrh počíta s väčšou pružnosťou a pohotovosťou činnosti Slovenskej akadémie vied a predpokladá preto rozšírenú právomoc pre Predsedníctvo Slovenskej akadémie vied.
Celá právomoc Slovenskej akadémie vied sa rozširuje tak, aby sa Slovenská akadémia vied mohla plno zúčastniť na plnení úloh, ktoré vyžaduje budovanie socializmu u nás v oblasti védy a základného výskumu. Po stránke organizačnej stane sa Slovenská akadémia vied - za predpokladu zavedenia zmien - schopnou plniť zvýšené úlohy. Ak uvedené zmeny a iné menej dôležité nové ustanovenia budú našimi vedcami plné využité, je tu záruka rozkvetu nasej vedy pre blaho pracujúcich.
Chcel by som poznamenať tú skutočnosť, že vykonanie navrhovaného zákona nebude mať za následok väčšie finančné nároky voči štátu.
Ako zpravodajca bol som poverený kultúrnym a osvetovým výborom ako aj právnym výborom, aby som plénu Slovenskej národnej rady odporučil návrh zákona schváliť. (Potlesk.)
Predseda Benada:
Ďakujem poslancovi dr. Krnovi za podanie zprávy.
Nasleduje
rozprava o spoločnej zpráve kultúrneho a osvetového výboru a právneho výboru.
O slovo sa prihlásili poslanci
Jaroslav Ťokan a
Inž. Michal Hrubý.
Dávam slovo prvému rečníkovi poslancovi Ťokanovi.
Poslanec Ťokan:
Vážená Slovenská národní rado, soudružky a soudruzi!
XI. sjezd Komunistické strany Československa zdůraznil mimořádné úkoly vědy při dovršení výstavby socialismu. Při stanovení úkolů ve vědecké práci třeba mít na zřeteli, aby věda mohla rozhodným způsobem působit na myšlení lidí, prohlubovala poznatky a ovlivňovala více než dosud výrobu na našich závodech a v zemědělství.
Od našich vědeckých pracovníků očekáváme, že nám pomohou při řešeni nejdůležitějších klíčových otázek s cílem pozvednout produktivitu práce, zvýšit technickou úroveň výroby a jejího řízení. Z těchto hledisek je třeba účelněji koordinovat činnost našich vědeckých a výzkumných pracovišť.
Proto také soudruh Karol Bacílek ve svém referátu předneseném na plénu ÚV KSS dne 4. VI. 1958 uvedl: "Pro rozvoj naší vědy a zkvalitněni práce vědeckých ústavů má zásadní význam plně využívaní koordinace práce slovenské vědy a vysokých škol s českými vysokými Školami a vědeckými ústavy. Třeba aby v koordinaci vědy a výzkumu Slovenská akademie věd plnila svoje povinnosti vyplývající pro ní ze zákona SNR. V tomto směru třeba kladně ocenit poslední společné zasedání presídia ČSAV s předsedníctvem SÁV, které o těchto otázkách podrobně rokovalo. Třeba však zabezpečiť, aby se výsledky tohoto společného zasedáni plně uplatnily v životě."
Dovolím si promluvit o významu spolupráce Slovenské akademie věd s Československou akademii věd při vykonáváni její řídicí a nejvyšší koordinační činnosti.
Československá akademie věd, jako nejvyšší vědecká instituce Republiky československé, slouží veškerou činností rozvoji vědy a techniky. Tím vynikající měrou přispívá socialismu a blahu lidu naši vlasti.
Akademie vznikla přebudováním Královské české společnosti nauk založené r. 1784 a České akademie věd a umění, navazujíc na pokrokové tradice české a slovenské vědy.
V ústavech, laboratořích a kabinetech Československé akademie věd se vytvořil po vzoru Sovětské akademie věd nový typ badatelských pracovišť, který u nás nebyl dříve znám, který však je naprosto nepostradatelný pro naši zemi budující socializmus ve stadiu vysoké industrialisace.
K zásadnímu rozšíření společenské funkce Akademie došlo na počátku roku 1956 důsledkem usnesení strany a vlády z 22. II. 1956. Po schválení Národním shromážděním 31. X. 1957 vydána novela zákona o československé akademii věd..
Do této novely zákona byly vtěleny povinnosti a pravomoci Akademie a uloženy nové důležité úkoly, s cílem odstranit neuspokojivý stav našeho výzkumnictví.
Jedním z hlavních úkolů Akademie je řídicí a vrcholná koordinační činnost jednak v oblasti základního výzkumu a jednak u vědeckých úkolů stěžejního hospodářského významu.
Týž zákon stanoví v § 5, že československá akademie věd ve spolupráci s ostatními akademiemi věd a příslušnými ústředními úřady zejména vypracovává návrhy dlouhodobého programu rozvoje československé vědy, sestavuje návrhy celostátních plánů stěžejních vědeckých prací a předkládá je vládě ke schválení.
Akademie dále kontroluje plnění těchto plánů, pečuje o vysokou teoretickou úroveň všech vědních oborů. Má rovněž za úkol přispívat k zajištění vysoké úrovně veškeré vědecké výchovy a k její organisací.
Dále je Československá akademie věd oprávněna zřizovat pro jednotlivě vědní obory - jako poradní orgány Akademie - komise složené ze zástupců akademií věd, vysokých škol, ústředních úřadů, výroby, např. i společenských organisací. V dohodě s ministerstvem školství a kultury vydávat pokyny pro provádění soustavné výchovy a zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků ve vědeckých pracovištích.
Tato činnost Akademie byla usnesením vlády z 20. VIII. 1958 rozšířena i na oblast společenských věd. V dohodě s příslušnými ministerstvy a s vědeckými institucemi KSČ je zajišťováno jednotné plánování vědeckovýzkumných prací v oboru společenských věd s cílem koordinovat hlavní otázky kulturní výstavby.
Mluví-li zákon o spolupráci s ostatními akademiemi věd, míní tím především Slovenskou akademii věd. Tím je působnost Slovenské akademie věd v tomto oboru činnosti zakotvena již v celostátním zákoně.
Tento nový způsob plánování a řízení vědecké práce je významný zejména proto, že svěřuje rozsáhlou pravomoc aktivním vědeckým pracovníkům. Oprošťuje toto řízení od resortních a administrativních vlivů a zajišťuje další mohutný rozvoj vědy.
Vážená Slovenská národní rado, soudružky a soudruzi!
Největší vymožeností socialistické vědy je její plánovitost a jednotné řízení. To umožňuje účelně soustřeďovat síly k řešení úloh zvláštní vědecké důležitosti a velkého hospodářského významu.
V souvislosti s tím nabývá pro vědeckou činnost v naší vlasti mimořádné důležitosti společné zasedání vedoucích orgánů Československé akademie věd a Slovenské akademie věd, k němuž došlo ve Smolenicích ve dnech 4. a 5. června t. r.
Presidium ČSAV a předsednictvo SAV řídíce se zásadami ústavního zákona ze dne 31. VII. 1956 č. 33 Sb. o slovenských národních orgánech a usnesením vlády z 11. 9. 1957 č. 973 o úpravě pravomoci slovenských národních orgánů při řízení, plánování a financování hospodářství na Slovensku, projednalo úpravu vzájemných vztahů a spolupráce.
V souladu se základními principy vztahů Čechů a Slováků vyjádřených v ústavě a v souladu s jednotným plánem rozvoje národního hospodářství naší vlasti byla dohodnuta činnost obou akademií věd.
I když během posledních dvou let spolupráce obou akademií postupně vykrystalisovala ve formy vyhovující zájmům obou národů, je usnesení tohoto zasedání zvláště významně. Ono podrobně, přesně a pro obě strany závazně vymezilo podíl každé z obou akademií při vykonávání řídící a nejvyšší koordinační činnosti.
Uvedu některé zásadní podmínky spolupráce našich akademií:
ČSAV za spolupráce SÁV sestavuje a vládě předkládá návrhy státních plánů klíčových vědeckovýzkumných prací pětiletých a dlouhodobých.
SAV sestavuje návrhy nejdůležitějších plánů vědeckovýzkumných prací za Slovensko. Tyto návrhy předkládá Sboru pověřenců. Zařazuje do nich úkoly důležitě pro rozvoj hospodářství, které řeší pracoviště SÁV anebo výzkumná pracoviště jednotlivých pověřenectev.
ČSAV pomáhá při sestavování tohoto plánu konsultacemi, zejména z hlediska zajištění vazby slovenského plánu výzkumu se státním plánem.
Při kontrole plnění výzkumných úkolů:
ČSAV kontroluje plnění státního plánu a o výsledcích kontroly podává zprávu vládě. Při tom SÁV podává návrhy na pověření slovenských pracovníků příslušnými funkcemi.,
SAV kontroluje plnění výzkumných úkolů důležitých pro Slovensko a podává o nich zprávu Sboru pověřenců. Kontrolu provádí prostřednictvím osob, které sama určuje a dbá na to, aby úkoly slovenského plánu harmonicky navazovaly na státní plán.
Při prověřování návrhů rozpočtů na výzkum:
SAV prověřuje návrhy rozpočtů na výzkum, které jsou předkládány pověřenectvům. Posuzuje jejich účelnost a úměrnost nákladu na jednotlivé úkoly, obzvlášť prověřuje proporce nákladů mezi úkoly státními a resortními.
Při výběru vyřešených úkolů výzkumu:
SAV vybírá ve spolupráci se Slovenským úřadem plánovacím klíčově vědeckovýzkumné úkoly, jejichž řešení již dospělo k možné realisaci. Upozorňuje na ně ČSAV s posudky o jejich významu.
SAV pojednává s pověřenectvy o realisaci těchto úkolů v podnicích na Slovensku.
Při zpracování návrhů plánů sítě výzkumných stanovišť:
ČSAV sestavuje pro vládu návrhy plánu rozvoje výzkumnictví a sítě výzkumných pracovišť v celém Státě. SÁV svými zástupci v Komisi pro výzkumné ústavy a vědecká pracoviště se zúčastňuje sestavení státního plánu.
SAV sestavuje takový plán pracovišť, řízený pověřenectvy. Spolu s plánem rozvoje svých vlastných pracovišť je zasílá ČSAV k zahrnutí do státního plánu.
Při výchově vědeckých kádrů:
Koordinaci celostátní výchovy vědeckých kádrů provádí ČSAV podle potřeby plánovitého doplňování a zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků a jejich zařazeni.
SAV vykonává obdobnou činnost na Slovensku. Doporučuje presidiu ČSAV kvalifikační zařazení pracovníků výzkumných ústavů řízených pověřenectvy.
Tímto uspořádáním převzala Slovenská akademie věd spoluodpovědnost za značnou část úkolů celostátního významu a její společenská funkce tím stoupla.
Chci se ještě zmínit o významu spolupráce Slovenské akademie věd s Československou akademií věd v oborech činnosti jak o nich bylo hovořeno.
Hlavní vymožeností této spolupráce je plánovitost a jednotně řízení všech vědeckovýzkumných prací. To umožňuje účelně soustřeďovat sily k řešeni úkolů velkého hospodářského významu a zásadní vědecké důležitosti.
Zlepšená koordinace dává podmínky aby bylo úspěšně zladěno plnění zaplánovaných úkolů. To se projeví jak v celostátním měřítku při řešení klíčových úkolů, tak i mezi pracovišti Slovenské akademie věd, vysokými školami a resorty na Slovensku.
Je třeba těž zdůraznit, že koordinace podstatně zvýší efektivnost vědecké práce. Odstraní zbytečnou duplicitu pracovišť i řešených úloh. Je jen samozřejmě, že takto organizovanou činnosti budou našemu národnému hospodářství ušetřeny značné finanční prostředky.
Zavedená koordinace výzkumu plně odpovídá zásadám, které byly stanoveny ústavním zákonem o slovenských národních orgánech z roku 1956 a usnesení vlády z 11. IX. 1957 o úpravě pravomocí slovenských národních orgánů při řízení, plánování a financování hospodářství na Slovensku.
Spolupráce v této oblasti umožní hlubší uplatnění slovenské vědy na celostátních pracích a prohloubí výměnu zkušeností. Lépe uplatní potřeby Slovenska na těch úsecích, které byly dosud zanedbány a přispěje tak ještě více k vzájemnému zhlížení našich národů.
Spolupráce obou akademií je zajišťována jednak členstvím některých členů Slovenské akademie věd v Československé akademii věd a jejich prací přímo v sekcích Akademie. Provádí se i vzájemnou výměnou plánů a soustavným informováním se o důležitých usneseních řídících orgánů obou akademií.
Účast slovenských vědeckých pracovníků a vynikajících odborníků v komisích a koordinačních skupinách státního plánu výzkumu zaručuje co největší sblížení mezi slovenskou a českou vědou.
Spolupráce Slovenské akademie věd s Československou akademií věd při vykonávání její řídicí a nejvyšší koordinační činnosti v celostátním měřítku, bude dalším platným přínosem pro zlepšení vědeckovýzkumné práce v naší vlasti.
Opravdová svoboda, kterou vědě přináší jedině socializmus, spočívá v tom, že naše věda může směle a vědecky do všech revolučních důsledků řešit všechny problémy. Naši vědci opírajíce se o světový názor marxismu-leninismu, uvědoměle soustřeďují své síly na hlavní úkoly před které je staví život, potřeby rozvoje našeho hospodářství, techniky a kultury v období dovršení výstavby socialismu.
V závěru chci zdůraznit, že spolupráce Slovenské akademie věd s Československou akademií věd při řízení a koordinaci státních výzkumných úkolů má již svou dobrou tradici. Přesto by bylo třeba, aby tato spolupráce byla ještě prohloubena
Slovenská akademie věd by měla působit k tomu, aby slovenská vědecká pracoviště používala své kapacity ve větší míře než dosud k řešení státních úkolů. Příležitost k tomu dáva zejména nový způsob financování výzkumných úkolů.
Dále by měla Slovenská akademie věd působit k tomu, aby slovenští pracovníci se ve větší míře a iniciativněji než dosud zúčastňovali práce jak na sestavování návrhu státního plánu vědeckovýzkumných prací, tak jeho kontroly, aby více slovenských pracovníků bylo členy komisí státního plánu výzkumu a koordinačních skupin. V těchto orgánech by měli slovenští pracovníci uplatnit jak své znalosti potřeb průmyslu a kulturního života na Slovensku, tak možnosti slovenské vědy.
Při budování sítě výzkumných pracovišť je třeba dbát, aby nedocházelo k vytváření ústavů s duplicitním tematickým zaměřením. Slovenská akademie věd by měla upozorňovat, na kterých úsecích jsou na Slovensku příznivé podmínky, ať již kádrové, surovinové, či jiné, pro vytvoření určitého pracoviště, které by vhodně doplnilo dosavadní síť ústavu. Aby však nebyly budovány ústavy se stejnou tematikou, jakou má některý ústav v českých krajích.
Zvláště však by měla být prohloubena činnost Slovenské akademie věd při sestavování plánu nejdůležitějších vědecko-výzkumných prací Slovenska. Tento plán má být organickým doplňkem státního plánu stěžejních vědeckovýzkumných úkolů. Je proto třeba, aby při jeho sestavování byla více než dosud konsultována Československá akademie věd. Při výběru a stanovení témat hlavních úkolů slovenského plánu musí být přihlíženo k problematice specifické pro Slovensko a mají být přednostně řešeny úkoly spojeně s plánem hospodářského rozvoje Slovenska.
Tak je třeba věnovat pozornost nejhospodárnějšímu využití vodních toků Slovenska, výzkumu palivově základny Slovenska, slovenských stavebních hmot, ve stavebnictví řešit více otázek týkajících se výstavby velkých inženýrských staveb než staveb pozemních a studovat možnosti použití stavebních materiálů vyskytujících se na Slovensku.
Celkově však můžeme s radostí konstatovat, že československá spolupráce ve vědě pokračuje úspěšně. Nový zákon Slovenské národní rady umožní jít ještě dále po této cestě vpřed, dá Slovenské akademii věd pevnou oporu v jejím snažení plnit úkoly nově na ní vložené.
Náš pracující lid je přesvědčen, že Slovenská akademie věd dá všechny své síly a zkušenosti práci pro rozvoj a slávu naší vědy, pro blaho lidu, pro dovršení výstavby socializmu v naší krásně a drahé vlasti. Proto doporučuji Slovenské národní radě schválit tento navrhovaný schválil. (Potlesk.)
Predseda Benada:
Ďakujem poslancovi Ťokanovi za prejav.
Dávam slovo druhému rečníkovi poslancovi inž. Hrubému.
Poslanec inž. Hrubý:
Vážená Slovenská národná rada,
súdružky a súdruhovia!
Keď XI. sjazd Komunistickej strany Československa vyhlásil smelé perspektívy ďalšieho rozvoja národného hospodárstva, začal sa veľký boj o dovŕšenie socialistickej výstavby. Tento boj, spojený s nesmiernym úsilím nášho ľudu o urýchlenú socialistickú výstavbu v našej vlasti, bude sa odohrávať a odohráva sa prevážne na bitevnom poli, ktoré rozhodne o jeho víťazstve v priemysle, stavebníctve, doprave a v poľnohospodárstve. Na Slovensku pôjde o taký rozmach v oblastiach nášho života, aby sa v dohľadnom čase dokončilo vyrovnanie rozdielu v ekonomickej úrovni Slovenska s českými krajmi. Neoddeliteľnou súčiastkou budovania socialistickej spoločnosti, ktorú sjazd vyzdvihol, je taktiež prevedenie kultúrnej revolúcie.
Takto sjazd strany určil smery budúceho rozvoja vo všetkých odvetviach nášho života, pričom veľmi významná úloha bola stanovená vede.
V sjazdovom referáte sa zdôrazňuje, že pri stanovení úloh musí naša veda mať stále na zreteli maximálny predstih bádania pred potrebami spoločnosti. Toto určenie sa v prvom rade týka Československej akadémie vied a Slovenskej akadémie vied. Tieto inštitúcie musia rozhodujúcim spôsobom pomáhať pri dokončovaní socialistickej výstavby a zároveň tým pripravovať prvé kroky prechodu ku komunizmu. Strana a náš ľud právom očakávajú od vedeckých pracovníkov, že s najväčším úsilím pomôžu pri riešení najdôležitejších otázok národného hospodárstva, ako aj pri urýchlovaní a dovŕšení kultúrnej revolúcie u nás.
Aby vedeckí pracovníci mohli úspešne zvládnuť tieto úlohy, musia sa vedľa úzkej odbornosti sústavne oboznamovať i s otázkami našej vnútornej politiky i so širokou problematikou socialistickej výstavby v našej vlasti a s udalosťami odohrávajúcimi sa okolo nás v ostatných socialistických štátoch, najmä v Sovietskom sväze a ostatnom zahraničí.
XI. sjazd vytýčil jasné a konkrétne úlohy, ktoré treba v súvislosti s dokončením výstavby socializmu riešiť, pritom vychádzal z toho, že základným rozvojom nášho hospodárstva bude i naďalej ťažký priemysel a strojárenstvo.
Tieto úlohy sú zvlášť dôležité pre Slovenskú akadémiu vied, lebo ich bude možno riešiť iba za zvýšeného úsilia vedeckých pracovníkov, najmä z oblasti prírodných a technických vied.
Pre dosiahnutie vytýčeného cieľa bude treba lepšie využívať suroviny a materiály, najmä domáceho pôvodu a podstatne rozšíriť domácu surovinovú základňu. Pôjde najmä o lepšie využitie a výrobu žiaruvzdorných materiálov, skla a keramiky, nutnosť zvýšenia umelých vlákien a hmôt v textilnom a inom spotrebnom priemysle, pôjde o podstatné úspory dreva, taktiež o prudký rozvoj chemickej výroby a rozvoj výroby strojov a zariadení, ktoré zabezpečia automatizáciu výrobných procesov, mechanizáciu práce a zdokonaľovanie technológie. Zvýšené úlohy v stavebníctve bezpodmienečne stavajú pred pracovníkov Akadémie riešiť mechanizáciu stavebníctva, úspornejšie konštrukcie, výrobu stavebných hmôt a prefabrikátov a tak znížiť náklady na prudkú výstavbu. V poľnohospodárskej výrobe zabezpečiť rast intenzity poľnohospodárskej výroby, zvyšovanie hektárových výnosov, skvalitniť chov zvierat a tak odstrániť nežiadúci dovoz poľnohospodárskych výrobkov.
O týchto závažných úlohách jednala Slovenská akadémia vied na svojom X. valnom zhromaždení začiatkom tohto mesiaca, kde vedeckí pracovníci prerokovávali problémy, ktoré súvisia súčasne s vedeckou prácou i s potrebami hospodárskeho rozvoja.
Chcel by som len znovu zdôrazniť, že očakávame od Slovenskej akadémie vied pri tak závažnej a radostnej perspektíve viac pomoci v období dovŕšenia výstavby socializmu u nás, ako tomu bolo doteraz. Pôjde najmä o to, aby Slovenská akadémia vied svoje vysoko teoreticko-vedecké poznatky a tvorivú prácu viacej ako doposiaľ uplatňovala do praxe a tým konkrétnejšie napomáhala plneniu vytýčených úloh XI. sjazdom strany a ako to tiež stanoví i novela zákona o dochvíľnom zavádzaní vedeckej práce, vedeckých výsledkov do praxe.
Pri tomto posudzovaní vychádzam najmä z doterajšej nie dosť úspešnej práce Slovenskej akadémie vied, najmä v uplatňovaní vyriešených vedecko-výskumných úloh v praxi v minulom období. Podľa údajov, ktoré som mal k dispozícii, Slovenská akadémia vied vyriešila v rokoch 1954-56 198 vedecko-výskumných úloh, z ktorých do praxe rezortom, prípadne podnikom odovzdala na zavedenie 127. V praxi bolo z nich však uplatnené len nepatrné množstvo, a to len čiastočne. Prevažná časť vyriešených vedeckovýskumných úloh bola z oblasti základného (teoretického) výskumu, ktorého výsledky sa nám môžu prejaviť v našom národnom hospodárstve až po niekoľkých rokoch. Chybou je však, že tento vedecký výskum je odtrhnutý v mnohých prípadoch od praxe a preto nerieši ťažiskové problémy a vyriešené úlohy sú v prílišnom veľkom teoretickom predstihu pred súčasnými potrebami nášho hospodárstva.
Tak napríklad v poľnohospodárskom výskume odovzdala Akadémia za roky 1954-56 34 záverečných prác. Z týchto bolo čiastočne zavedených do praxe 11, avšak ich význam pre poľnohospodárstvo, až na niektoré výnimky, je nepatrný. Väčšina odovzdaných prác má teoretický alebo regionálny význam, ako napríklad osevne postupy. Keď uvážime, že na poľnohospodárske vedy dostáva Slovenská akadémia vied cca 40 % z celkových svojich výdavkov, myslím, že doterajšie výsledky sú viac ako neuspokojivé a doterajší prínos vedeckého výskumu Akadémie pre naše poľnohospodárstvo nie je úmerný vynaloženým finančným prostriedkom. Skutočný prínos výskumu v poľnohospodárstve sa však nedá plne finančne vyjadriť preto, že vyriešené úlohy využívajú len niektoré štátne majetky a docielené výsledky sa osobitne nesledujú.
Tiež je nutné pripomenúť i samotnému Povereníctvu poľnohospodárstva a lesného hospodárstva, že sa ani ono nestaralo o dôsledné popularizovanie výsledkov poľnohospodárskeho vedeckého výskumu. Celkove sa mi pozdáva, že nedostatočnou spoluprácou medzi jednotlivými zložkami povereníctva, na úseku rastlinnej a živočíšnej výroby, ako i nedostatočnou spoluprácou pracovníkov Slovenskej akadémie vied neboli v minulosti a nie sú ani v tomto období na úseku poľnohospodárskych vied riešené ťažiskové úlohy, a to z tých dôvodov, že v niektorých problémoch nie je doposiaľ jednotnosť v náhľade, alebo v metodike a život dolu ide v tomto smere potom dosť živelne.
Na úseku prírodných a matematických vied sa odovzdalo do praxe 62 vyriešených úloh. Najviac vedecko-výskumných úloh bolo odovzdaných podniku Slovakofarma - 16. Prieskumom však bolo zistené, že väčšina vyriešených úloh ešte vo výrobe nie je realizovaná najmä z príčin, že tieto mali buď len teoretický význam, alebo neboli z hľadiska výroby doposiaľ doriešené.
Vedľa týchto nedostatočne vyriešených úloh pracovníci Slovenskej akadémie vied vyriešili niektoré významné úlohy aj medzinárodného významu, ako je práca chemického ústavu o výskume a výrobe saturačnej kriedy. Boli vyriešené i ďalšie problémy v úseku chemickej technológie, ktoré sa s úspechom používajú v polygrafickom priemysle, prípadne v iných rezortoch.
Pokiaľ ide o výskum v oblasti technických vied, je podiel Slovenskej akadémie vied doposiaľ nepatrný. Do praxe bolo odovzdaných 24 vyriešených úloh, a to najmä pre Povereníctvo stavebníctva 10 úloh, I tieto úlohy, pretože sa jedná väčšinou o vysoko teoretické výpočty stavebných konštrukcií, nemohli byť ihneď zavedené do praxe a boli odovzdané projekčným ústavom. O tom, ako a či sa tieto úlohy realizujú. Povereníctvo stavebníctva nemá prehľad.
V tejto súvislosti treba poukázať práve na to, že Slovenská akadémia vied na úseku prírodných a matematických vied a v oblasti technických vied doposiaľ si neplní dostatočne prijaté uznesenia Ústredného výboru Komunistiskej strany Československa z roku 1956 o úlohách vedy pri zabezpečovaní rozvoja a zvyšovaní technickej úrovne československého priemyslu. Nedostatok vidím v tom, i napriek skutočnosti, že Slovenská akadémia vied nemá doposiaľ primerane vyhovujúce priestory a zariadenia, že doterajšie kádrové obsadenie Slovenskej akadémie vied nezodpovedá duchu tohoto uvádzaného uznesenia a tiež ani novým úlohám, ktoré boli vytýčené XI. sjazdom Komunistickej strany Československa, ako som už uviedol, že naša veda musí mať stále na zreteli maximálny predstih bádania pred potrebami spoločnosti, najmä v oblasti prírodných a technických vied.
Vo vedeckom výskume Slovenskej akadémie vied pracuje v súčasnej dobe 227 vedeckých pracovníkov, kým 922 pracovníkov je nižšej kategórie. Taktiež keď si povšimneme otázku hospodárneho použitia finančných prostriedkov, ktoré dostáva Slovenská akadémia vied, tak v rozpočte na rok 1954-57 na technické vedy bolo daných len 11 %, čo je o 2 % menej ako bolo dané na spoločenské vedy. Myslím, že zlepšovanie možno dosiahnuť sústavným zvyšovaním kvalifikácie vedeckých a odborných kádrov a zároveň budovaním a dobudovaním práve tých pracovísk sekcie prírodných, matematických a technických vied, od ktorých naša spoločnosť - náš ľud, očakáva najviac pre zvyšovanie životnej úrovne.
Mám za to, že bez tohto prihliadnutia nebudeme vedieť úspešne a rýchlo riešiť úlohy rozvoja nášho národného hospodárstva. Chcem pracovníkom Slovenskej akadémie vied pripomenúť, že napríklad celoštátne na vedecké bádanie v roku 1957 sme vydali 543 miliónov Kčs, z toho pre Československú akadémiu vied 266 miliónov Kčs, pre Slovenskú akadémiu vied 95 miliónov Kčs, pre Československú akadémiu zemedelských vied 162 miliónov Kčs a pre Vysoké školy 20 miliónov Kčs. Táto suma, ktorá bola určená štátnym rozpočtom na rok 1957 celoštátne na vedecké bádanie, je len o 40 % nižšia ako prostriedky venované z rozpočtu na technický rozvoj podnikov. Za túto sumu by sme mohli v investičnej výstavbe vybudovať alebo modernizovať celé priemyselné odvetvie. Už z toho dôvodu musí Slovenská akadémia vied oveľa väčšiu pozornosť ako doteraz venovať celkovému zameraniu vedecko-výskumnej práce a prednostnému rozvoju technických vied.
Výchova vedeckých pracovníkov formou vedeckých ašpirantúr i v tomto období Slovenskou akadémiou vied nie je dostatočne zameraná na dosiahnutie tohto cieľa. Tak napríklad v roku 1957 z 22 absolventov internej vedeckej ašpirantúry bolo 11 z oblasti spoločenských vied, 4 z úseku technických vied a 2 z prírodno-matematických vied. V roku 1958 z očakávaného celkového počtu absolventov interných vedeckých ašpirantov 19, budú iba po dvoch z úseku technických a prírodno-matematických vied.
Pozdáva sa mi, akoby Slovenská akadémia vied nevidela ďalšie možnosti vedeckých ašpirantov najmä z oblasti pracovníkov, ktorí sú priamo v praxi, a myslím, že túto možnosť Slovenská akadémia vied doposiaľ málo alebo vôbec nevyužíva. Doporučoval by som, aby sa zamerala Slovenská akadémia vied týmto spôsobom a je isté, že by takto dosiahla väčšieho úspechu v zavádzaní výskumu do praxe a spojenia života s praxou. V tomto smere by sme si opravdu mali brať príklad zo Sovietskeho sväzu, kde desiatky vynikajúcich praktických pracovníkov, riaditeľov a vedúcich technikov robí externe vedeckú činnosť.
Možno povedať, že Slovenská akadémia vied do značnej miery rieši problémy odtrhnuté od praxe, a preto i zavádzanie výskumných úloh do praxe je dosť neuspokojivé. Nie je dostatočná spolupráca medzi Slovenskou akadémiou vied a rezortami, a to počnúc už plánovaním vedecko-výskumných úloh a končiac odovzdaním vyriešených prác. Rezorty a podniky taktiež niektoré svoje problémy riešia vo svojich výskumných ústavoch samostatne, nemajú požiadavky na Slovenskú akadémiu vied a stáva sa, že sú potom úlohy riešené duplicitne a niekedy zasa výskumní pracovníci Slovenskej akadémie vied riešia teoretické problémy neodvisle od potrieb národného hospodárstva. Preto by bolo potrebné, aby tu bola bezpodmienečne užšia spolupráca Slovenskej akadémie vied s rezortami a tak sa dosiahla väčšia efektívnosť vedeckého výskumu. Niekedy vedeckí pracovníci riešia výskumné úlohy len v záujme získania vyššej kvalifikácie a ceny Akadémie bez prihliadnutia, či riešená úloha bude môcť byť použitá k rozvoju nášho hospodárstva. Je potrebné, aby Slovenská akadémia vied a Povereníctvo školstva a kultúry a ostatné rezorty si vypracovali celkovú koncepciu vedeckého výskumu.
Dnes, keď prerokovávame a schvaľujeme novelu zákona o Slovenskej akadémii vied, ktorá má odstrániť doterajšie medzery v činnosti Slovenskej akadémie vied, musíme vedeckým pracovníkom znovu pripomenúť dôsledné zabezpečovanie a plnenie uznesení ÚV KSČ a vlády zo dňa 22. februára 1956 o úlohách vedy pri zabezpečovaní rozvoja a zvyšovania technickej úrovne československého priemyslu. Prerokovávaná novela zákona SNR o Slovenskej akadémii vied má umožniť tejto vedeckej ustanovizni ďalší rozvoj vedeckej, tvorivej práce všetkých vedecko-výskumných pracovníkov.
Náš pracujúci ľud, strana a vláda dávajú široké možnosti vedeckým pracovníkom pri vedeckej práci, ktorá má byť zameraná v prvom rade v prospech budovania našej socialistickej spoločnosti a v druhom rade i na uspokojenie vedeckých pracovníkov v ich osobnej záľube, čím prispejú k odstráneniu doterajších niektorých nie dosť úspešných zjavov v Slovenskej akadémii vied.
Dúfam, že v tomto smere i schvaľovanú novelu chápu naši vedeckí pracovníci a v nastávajúcej pilnej budovateľskej etape, za nesmierneho úsilia miliónov našich pracujúcich, prispejú ďalším podstatným podielom k riešeniu vážnych úloh s hlbokou znalosťou veci, za urýchlené dovŕšenie socialistickej výstavby v našej krásnej vlasti.
Odporúčam návrh zákona SNR, ktorým sa mení zákon SNR o Slovenskej akadémii vied, schváliť. (Potlesk.)
Predseda Benada:
Ďakujem poslancovi inž. Hrubému za jeho prejav.
Hlási sa ešte niekto o slovo?
Pretože sa o slovo nikto viac nehlási vyhlasujem rozpravu o spoločnej zpráve kultúrneho a osvetového výboru a právneho výboru za skončenú.
Dávam slovo zpravodajcovi dr. Krnovi.
Zpravodajca dr. Krno:
Súdruhovia poslanci!
Rozprava o tomto návrhu zákona plne potvrdila správnosť a odôvodnenosť návrhu. Nový zákon umožni našej vrcholnej vedeckej ustanovizni na Slovensku, aby v úzkej spolupráci s našou najvyššou vedeckou ustanovizňou, Československou akadémiou vied a v úzkom spojení s naším hospodárskym a kultúrnym životom naplno rozvinula svoju zodpovednú prácu. Slovenská akadémia vied, upevnená aj organizačne, má a veríme, že aj bude v najširšej miere pomáhať nášmu ľudu a celému štátnemu a hospodárskemu aparátu úspešne plniť úlohy pri dovŕšení výstavby socializmu podľa uznesení XI. sjazdu Komunistickej strany Československa.
Preto, že v rozprave pozmeňovacie návrhy podané neboli, i na podklade odznelej rozpravy v mene výborov odporúčam, aby Slovenská národná rada tento zákon schválila v predloženom znení.
Predseda Benada:
Pristúpime k hlasovaniu.
Zisťujem, že Slovenská národná rada je spôsobilá sa uznášať.
Dávam hlasovať
o návrhu zákona Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskej akadémii vied, ako ho výbory predložili
Kto súhlasí s návrhom zákona, nech zdvihne ruku!
(Hlasovanie.)
Je niekto proti?
Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania?
Nikto.
Zisťujem, že Slovenská národná rada zákon jednomyseľne schválila podľa návrhu výborov.
Tým je prerokovaný štvrtý bod programu.
Oznamujem, že v rokovaní pokračujeme zajtra, 16. novembra 1958 o 9. hodine.
Schôdzku prerušujem.
(Prerušenie schôdzky o 15. hod. 30. min.)