Národní shromáždění Československé
socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Lesy jsou jedním z největších bohatství
naší vlasti a slouží všestranně
socialistické společnosti. Jsou hlavním a
trvalým zdrojem dřeva, vyrovnávají
a zlepšují podnebí a vodní poměry,
jsou zdrojem zdraví a osvěžení a uchovávají
přírodní krásy. Pro tento význam
lesů je třeba toto bohatství chránit
jako lesní fond, soustavně a plánovitě
pečovat o zachování a zvelebování
lesů a o hospodaření v nich podle zásad
pokrokové biologie, techniky a ekonomiky a tím přispívat
k rozvoji národního hospodářství
a k zvyšování hmotné a kulturní
úrovně pracujících.
(1) Součástí lesního fondu
jsou:
a) pozemky, jejichž hospodářské využití
podle zásad řádného lesního
hospodářství vytváří
hlavní a trvalý zdroj dřeva nebo slouží
jiným úkolům, které má lesní
hospodářství plnit, a to včetně
porostů na nich,
b) pozemky porostlé kosodřevinou,
c) pozemky nezalesněné, které slouží
lesnímu hospodářství (např.
lesní cesty, plochy lesních skladů).
(2) Za součást lesního fondu mohou
být prohlášeny pozemky,
a) které lze nejhospodárněji využít
zalesněním,
b) které zalesněním mají chránit
půdu, stavby a jiná technická zařízení
na ní před účinky vody, větru,
lavin a sesouvání, působit na vyrovnání
klimatických poměrů, zajišťovat
pramenné oblasti a léčivá zřídla,
vytvářet vhodné zdravotní podmínky
zvlášť kolem velkých sídlišť,
přispívat k estetickému rámci krajiny
nebo uchovávat krajinný ráz, vzácnou
květenu nebo zvířenu,
c) které slouží převážně
lesnímu hospodářství,
d) vyžaduje-li to jiný obecný zájem.
(3) Za součást lesního fondu mohou
být též prohlášeny stavby a technická
zařízení na pozemcích sloužící
provozu lesního hospodářství.
O tom, že jde podle § 2 odst. 1 o součást
lesního fondu, rozhoduje v pochybnostech okresní
národní výbor; jemu také přísluší
prohlašovat pozemky, stavby a technická zařízení
podle § 2 odst. 2 a 3 za součást lesního
fondu.
Místní a městské národní
výbory a organizace lesního hospodářství
zjišťují v obcích pozemky, které
by měly být prohlášeny za součást
lesního fondu (§ 2 odst. 2), a oznamují
je okresnímu národnímu výboru.
(1) Okresní národní výbory
ve spolupráci s místními a městskými
národními výbory jsou povinny vést
v rámci jednotné evidence půdy řádný
přehled o lesním fondu.
(2) Vlastníci (uživatelé) pozemků,
které jsou součástmi lesního fondu,
jsou povinni neprodleně hlásit každou změnu
ve vlastnictví a v osobě uživatele okresnímu
národnímu výboru.
(3) Podrobnosti upraví prováděcí
předpisy (§ 55 odst. 1).
(4) Předpisy o jednotné evidenci půdy
nejsou ustanoveními o vedení přehledu o lesním
fondu dotčeny.
(1) Všechny součásti lesního
fondu musí být co nejúčelněji
využity pro lesní hospodářství
a žádná jeho součást nesmí
být tomuto hospodářství odňata,
pokud nebyla vyňata z lesního fondu (§ 10).
(2) Aby ochrana lesního fondu byla včas
zajištěna, musí být již perspektivní
plány výstavby a územní plány
vzájemně uvedeny v soulad s perspektivními
plány lesního hospodářství
a s ochranou lesního fondu.
(3) Musí-li dojít k odnětí
lesní půdy lesnímu hospodářství,
je třeba dbát, aby
a) byla vyňata co nejmenší plocha z lesního
fondu,
b) umístění výstavby bylo pokud možno
v souladu se zájmy lesního hospodářství,
c) po skončení stavebních prací byla
neprodleně provedena taková terénní
úprava, aby lesní půda při výstavbě
dotčená byla opět způsobilá
k lesnímu hospodářství.
(4) Při projednávání investičních
úkolů, nejpozději však při vydání
územních rozhodnutí, musí být
rozhodnuto o vynětí půdy z lesního
fondu. Rozhodnutí se vydají společně,
pokud o vynětí půdy z lesního fondu
nebylo rozhodnuto předem. Při rozhodování
o umístění nadzemních a podzemních
vedení musí být přihlédnuto
zejména k tomu, aby jimi bylo co nejméně
ztíženo obhospodařování lesního
fondu
Aby bylo zabráněno škodám na lesním
fondu provozem průmyslových, zejména báňských
podniků, popřípadě aby škody
byly omezeny na míru co nejmenší, jsou podniky
povinny:
a) současně s generelem těžby vypracovat
generely zahlazení následků dolování
na povrchu a rekultivace těžbou dotčených
lesních pozemků,
b) ukládat odklizové hmoty ve vytěžených
prostorech vlastních nebo sousedních závodů,
a není-li to technicky možné nebo hospodářsky
odůvodněné, uložit je na plochách
neplodných nebo na půdách, které byly
za tím účelem vyňaty z lesního
fondu, popřípadě ze zemědělského
půdního fondu,
c) provádět již v průběhu provozu
vhodné terénní úpravy lesních
pozemků provozem dotčených tak, aby vyhovovaly
potřebám jejich příštího
hospodářského využití,
d) provádět soustavnou rekultivaci narušených
pozemků určených pro opětné
lesní využití tak, aby bylo vytvořeno
takové půdní prostředí, které
by umožňovalo využít rekultivovaných
pozemků pro zalesnění,
e) po zastavení provozu provést neprodleně
dokončení půdních úprav pozemků
za účelem jejich rekultivace a plán těchto
úprav předložit ke schválení
okresnímu národnímu výboru.
Při budování silnic, železnic, nadzemních
a podzemních vedení, vodohospodářských
děl a zařízení musí investor
učinit taková opatření, aby síť
lesnickotechnických meliorací a jiných lesnickotechnických
zařízení nadále plnila svůj
účel.
Ochrana lesního fondu při geologickém a hydrologickém
průzkumu a při budování nadzemních
a podzemních vedení
Při geologickém a hydrologickém průzkumu
a při budování nadzemních a podzemních
vedení na součástech lesního fondu
jsou provozovatelé těchto prací povinni:
a) oznámit včas zamýšlené provádění
prací okresnímu a místnímu (městskému)
národnímu výboru,
b) provádět práce tak, aby na součástech
lesního fondu, zejména na lesních porostech,
došlo k co nejmenším škodám,
c) po skončení prací uvést pozemek
do původního stavu.
(1) O povolení, aby lesní pozemky byly
vyňaty z lesního fondu, rozhodují okresní
národní výbory. Krajské národní
výbory mohou si vyhradit rozhodnutí, půjde-li
o závažnější zásahy do lesního
fondu, které podstatnou měrou nepříznivě
naruší lesní hospodářství,
nebo půjde-li o vynětí značnější
plochy lesní půdy.
(2) Národní výbor, rozhodující
podle odstavce 1, přihlédne zejména k politickému
a ekonomickému zdůvodnění, k odhadu
ztrát na lesním hospodářství,
k nimž tímto vynětím dojde; podle potřeby
uloží žadateli o vynětí předložit
zdůvodnění zamýšleného
vynětí a odhad ztrát na lesním hospodářství.
(3) Národní výbor, rozhodující
podle odstavce 1, může uložit žadateli o
vynětí provést opatření v zájmu
ochrany lesního fondu a lesního hospodářství,
zejména aby žadatel na vlastní náklad
provedl skrývku kulturní vrstvy půdy; přitom
musí dbát na hospodárnost a účelnost
takových opatření.
Uživatelé lesů jsou povinni hospodařit
v nich tak, aby úrodnost lesní půdy a produkce
dřevní hmoty se zvyšovaly a aby nebyly ohrožovány
ani ostatní funkce lesa.
(1) Každý smí užívat
nezahájených lesních cest, chodníků
a vstupovat do nezahájených lesních porostů;
rovněž smí sbírat lesní plodiny,
léčivé rostliny, suchou odpadlou klest, prázdné
šišky a odpadovou kůru. Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
může upravit využití i ostatních
užitků, které poskytuje les.
(2) Vlastník, popřípadě
uživatel lesa (dále jen "uživatel lesa"(může
se souhlasem okresního národního výboru
prohlásit části lesního fondu, např.
některé cesty, chodníky a místa v
lese, za zahájené, a to buď zcela nebo zčásti,
na určitou dobu nebo pro určitý způsob
užívání.
Dobývání kamene, písku, hlíny
a rašeliny na součástech lesního fondu
se řídí příslušnými
předpisy; nejde-li o dobývání v nepatrném
rozsahu, musí si však uživatel lesa, popřípadě
třetí osoba, které takové dobývání
povolil, vyžádat souhlas okresního národního
výboru.
V zájmu zajištění bezpečnosti
osob a majetku před škodami, jež by mohly být
způsobeny sesouváním půdy, padáním
kamenů, pádem stromů, lavinami apod., může
okresní národní výbor uložit
provedení potřebných opatření
a stanovit, kdo nese náklady s tím spojené.
Pokud tato opatření nejsou v zájmu uživatele
lesa nebo nejsou vyvolána jeho jednáním,
mohou mu být uložena pouze omezení ve způsobu
lesního hospodaření, popřípadě
může mu být též uloženo, aby
na svých pozemcích bezplatně dovolil provést
opatření potřebná k ochraně
sousedních pozemků, staveb a jiných zařízení
na těchto pozemcích.
(1) Uživatel lesa je oprávněn užívat
v nezbytně nutném rozsahu cizích pozemků
k lesní dopravě, jestliže na pozemek, který
je součástí lesního fondu, nelze se
dostat buď vůbec nebo jen s takovými výlohami,
které by byly nepoměrně vyšší
než škoda vznikající tímto užíváním.
Jestliže tím vlastníku (uživateli)
po zemku vznikne majetková újma, nikoliv nepatrná,
přísluší mu náhrada.
(2) Uživatel lesa je povinen projednat s vlastníkem
(uživatelem) pozemku podmínky lesní
dopravy. Nedojde-li k dohodě, rozhodne okresní národní
výbor o způsobu, rozsahu a trvání
lesní dopravy po cizích pozemcích, popřípadě
i o výši náhrady.
(1) Hospodárné využití lesů
obhospodařovaných organizacemi státního
socialistického sektoru vyžaduje, aby byly obhospodařovány
v ucelených lesních částech. Organizace
proto projedná s uživateli lesních pozemků,
které rušivě zasahují do lesů
jí obhospodařovaných a nejsou sdruženy
v jednotném zemědělském družstvu,
opatření k vytvoření ucelené
lesní části. Nedojde-li k dohodě,
může okresní národní výbor
přikázat organizaci k jejímu návrhu
takové lesní pozemky do užívání
přiměřeně podle předpisů
o opatřeních k zajištění zemědělské
výroby.
(2) Jde-li o lesní pozemky, které rušivě
zasahují do lesů obhospodařovaných
organizací státního socialistického
sektoru a jsou sdruženy v jednotném zemědělském
družstvu, projedná tato organizace s jednotným
zemědělským družstvem opatření
k vytvoření ucelené lesní části.
Nedojde-li k dohodě, může okresní národní
výbor dát rozhodnutím takové lesní
pozemky do užívání organizaci státního
socialistického sektoru a naproti tomu dát do užívání
jednotnému zemědělskému družstvu
jiné lesní pozemky, které obhospodařuje
organizace státního socialistického sektoru;
přitom dbá, aby hodnota užívání
byla přibližně stejná.
(3) Užívání založené
podle odstavce 2 rozhodnutím okresního národního
výboru opravňuje uživatele k užívání
lesního pozemku ve stejném rozsahu, v jakém
by náleželo vlastníku; uživatel však
nemůže pozemek zatížit ani zcizit. Uživateli
náleží proto zejména vše, co na
pozemku vzešlo, má právo měnit jeho
podstatu a čerpat z ní a provádět
na něm stavby.
Státní péči o lesy vykonávají
ministerstvo zemědělství, lesního
a vodního hospodářství jako ústřední
orgán státní péče o lesy a
krajské a okresní národní výbory.
Jejich úkolem je pečovat o lesní fond, o
zachovávání a zvelebování lesů
a rozvoj lesnictví, jakož i dozírat na hospodaření
v lesích a provádět dohled na odbornou správu
lesů. Krajské a okresní národní
výbory též sledují a kontrolují
hospodaření dřevem.
(1) Lesní národní majetek, pokud
není ve správě organizací v oboru
působnosti ministerstva národní obrany, spravují
organizace lesního hospodářství, které
zřizuje ministr zemědělství, lesního
a vodního hospodářství. Výjimky
z tohoto ustanovení může povolit ministerstvo
zemědělství, lesního a vodního
hospodářství.
(2) Právní poměry, organizaci,
činnost, hospodaření a řízení
organizací lesního hospodářství
upraví ministr zemědělství, lesního
a vodního hospodářství podle zásad
schválených vládou.
(1) Řádné hospodaření
v lesích, které nejsou obhospodařovány
organizacemi lesního hospodářství
v oboru působnosti ministerstva zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
nebo ministerstva národní obrany, se zajišťuje
odbornou správou lesů.
(2) K úkolům odborné správy
lesů náleží zejména:
a) dbát o vyhotovování lesních hospodářských
plánů a provádět jejich obnovu, popřípadě
inventarizaci lesa,
b) dozírat, aby se v lesích pod odbornou správou
hospodařilo podle schválených lesních
hospodářských plánů,
c) sestavovat podklady pro návrhy výhledových
plánů pro lesy pod odbornou správou lesů
a podle nich vyhotovovat roční plány výroby
(těžební, zalesňovací apod.),
d) vyznačovat těžbu dřeva a organizovat
lesní práce (zalesňování, ošetřování
kultur, prořezávky, těžbu, manipulaci
apod.),
e) pečovat, aby uživatelé lesů pod odbornou
správou prováděli všechna opatření
potřebná pro udržení a zlepšení
plodnosti lesní půdy, schopnosti lesa zadržovat
vodu, jakož i pro řádnou a včasnou obnovu
a výchovu lesních porostů.
(1) Odbornou správu lesů vykonávají
organizace lesního hospodářství v
oboru působnosti ministerstva zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
(§ 18). Ministerstvo zemědělství, lesního
a vodního hospodářství může
však v jednotlivých případech svěřit
výkon odborné správy lesů zcela nebo
zčásti jiné organizaci. omezit rozsah odborné
správy lesů, popřípadě si vyhradit
její provádění.
(2) Organizace provádějící
odbornou správu lesů může požadovat
od uživatele lesa, aby provedl opatření potřebná
k zajištění řádného lesního
hospodaření.
(3) Neprovedl-li uživatel lesa potřebná
opatření (odstavec 2), může okresní
národní výbor k návrhu organizace
provádějící odbornou správu
lesů uložit mu jejich provedení, popřípadě
je dát provést na jeho náklad.
(4) Náklady na opatření, jež
slouží lesnímu hospodářství
v lesích více uživatelů, uhradí
tito uživatelé podle míry prospěchu,
který mají z provedeného opatření.
Ministerstvo zemědělství, lesního
a vodního hospodářství v dohodě
se zúčastněnými ústředními
úřady může stanovit, že uživatelé
lesů jsou povinni k úhradě nákladů
spojených s odbornou správou lesů platit
roční příspěvky, určit
jejich výši a upravit způsob vybírání
těchto příspěvků.
Jestliže uživatel lesa nezajistí plnění
povinností stanovených tímto zákonem
nebo předpisy vydanými k jeho provedení,
může okresní národní výbor
přikázat les organizaci vykonávající
odbornou správu lesů do užívání
přiměřeně podle předpisů
o opatřeních k zajištění zemědělské
výroby.
(1) Hospodářská úprava
lesů spočívá
a) v dlouhodobém plánování rozvoje
lesního hospodářství tak, aby co nejdokonaleji
a nejhospodárněji dosahovalo svého účelu,
jenž spočívá ve stále se zvyšující
produkci jakostní dřevní hmoty a v plnění
všech ostatních užitečných funkcí
lesa pro společnost,
b) v poskytování základních údajů
a směrnic pro operativní plánování
a hospodaření v lese,
c) ve vytváření souladu mezi plánováním
lesního hospodářství a státními
výhledovými plány rozvoje národního
hospodářství,
d) v běžném sledování vývoje
stavu lesa a vlivu plnění stanovených úkolů
na funkce lesa a ve vyvozování důsledků
pro další plánování a hospodaření.
(2) Výslednými díly hospodářské
úpravy lesů jsou lesní hospodářské
plány, v nichž musí být zhodnoceny a
uplatněny výsledky speciálních průzkumů.
(1) Lesní hospodářské plány
se vypracovávají na desetileté období
pro všechny lesy v rámci lesních hospodářských
celků, které se vytvářejí bez
ohledu na vlastnictví, se zřetelem k produkčním
a ostatním ekonomickým podmínkám.
(2) Lesní hospodářské plány
obsahují přehled přírodních
a hospodářských poměrů, účel
a směr hospodářské činnosti
v lesích, zejména z hlediska jejich pěstění
a ochrany, těžby a dopravy dřeva, myslivosti
a ostatních užitků z lesa, jakož i údaje
o územích chráněných podle
předpisů o ochraně přírody.
(3) Hospodářská opatření
stanovená lesními hospodářskými
*lány musí zvláště při
určení těžeb sledovat stálé
zvyšování produkce a zlepšování
ostatních funkcí lesa.
(4) V lesních hospodářských
celcích jsou zásadně přípustné
pouze těžby dřeva, odpovídající
stavu lesa a lesních porostů, stanovené schválenými
lesními hospodářskými plány.
Pro stanovení výše těžeb jsou rozhodující
přírůstkové poměry, jakož
i výše a rozložení zásob dřeva.
(5) Stanoví-li státní plán
rozvoje národního hospodářství,
výjimečně a pro přechodnou dobu, zvýšení
těžby stanovené podle odstavce 4, vyjádří
se tyto změny v lesních hospodářských
plánech vypracováním hospodářských
opatření pro nejbližší hospodářské
období.
Návrhy na vytvoření lesních hospodářských
celků, lesní hospodářské plány
a ostatní díla hospodářské
úpravy lesů vypracovávají organizace
pro hospodářskou úpravu lesů, které
zřizuje ministr zemědělství, lesního
a vodního hospodářství. Právní
poměry, organizaci, činnost hospodaření
a řízení těchto organizací
upraví ministr zemědělství, lesního
a vodního hospodářství podle zásad
schválených vládou.
Návrhy na vytvoření lesních hospodářských
celků schvalují krajské národní
výbory, které též schvalují lesní
hospodářské plány a ostatní
díla hospodářské úpravy lesů
a kontrolují jejich provádění.
Uživatelé lesa jsou povinni hospodařit podle
schválených lesních hospodářských
plánů a vést přehled o výsledcích
hospodaření podle těchto plánů.
Podle svého hlavního poslání se lesy
člení na lesy hospodářské (výnosové.)
a lesy zvláštního významu nebo určení
(dále jen "lesy účelové ")
Hlavním posláním lesů hospodářských
je produkce dřevní hmoty; i v nich se však
musí hospodařit tak, aby se nenarušovaly ostatní
funkce lesa, zejména jeho příznivé
účinky na vodní režim krajiny.
V lesích účelových se musí
hospodařit tak, aby les mohl co nejlépe plnit především
své zvláštní poslání.
Zvláštní způsob hospodaření
v účelových lesích stanoví
lesní hospodářské plány. Ministerstvo
zemědělství, lesního a vodního
hospodářství a v případech
stanovených prováděcím předpisem
krajské národní výbory, popřípadě
okresní národní výbory mohou prohlásit
za účelové:
a) lesy v oblastech vodohospodářsky státně
důležitých,
b) lesy v bezprostředním okolí zdrojů
vody, nádrží pitné vody a vodních
děl,
c) lesy v ochranných pásmech pro přírodní
léčivé zdroje,
d) pokusné lesy výzkumných ústavů
lesnických a lesnických škol,
e) uznané obory a bažantnice,
f) lesy v horských polohách na přechodu mezi
horskými lesy ochrannými a lesy výnosovými,
pokud to vyžadují zvláštní důvody
(ochranářské apod.),
g) lesy lázeňské a rekreační,
lesy v okolí léčebných zařízení
a zelené pásy v okolí sídlišť,
h) lesy na mimořádně nepříznivých
stanovištích,
ch) ochranné lesní pásy,
i) ochranné lesy nad vegetační hranicí
hospodářských dřevin (pásmo
kosodřevin),
j) ochranné lesy pod vegetační hranicí
hospodářských dřevin,
k) ochranné lesy v oblasti lavin,
l) lesy, u nichž to vyžadují zájmy ochrany
přírody, kulturních památek, popřípadě
jiný důležitý obecný zájem.
(1) Při zakládání a obnově
lesních porostů je nutno použít jakostních
semen, řízků a sazenic vhodného místního
původu nebo z oblastí s obdobnými stanovištními
podmínkami.
(2) Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
může stanovit, které dřeviny lze pěstovat
z lesních semen, řízků a sazenic,
získaných jen z lesních částí
uznaných okresním národním výborem.
(1) Uživatel lesa je povinen krýt potřebu
semene lesních dřevin pro účely svého
lesního hospodářství v míře
odpovídající jeho plánovaným
úkolům, pokud může semena získat
sběrem z vlastních uznaných lesních
částí neb z dřevin rostoucích
mimo les.
(2) Jinak sklizeň semen pro potřebu lesního
hospodářství je vyhrazena organizacím
pověřeným k tomu ministerstvem zemědělství,
lesního a vodního hospodářství.
Za sklizeň semen prováděnou těmito
organizacemi nepřísluší uživateli
lesa, popřípadě vlastníku (uživateli)
dřevin rostoucích mimo les náhrada. Také
luštění, koupě a dodávka semen
lesních dřevin jsou vyhrazeny organizacím
pověřeným k tomu ministerstvem zemědělství,
lesního a vodního hospodářství.
(3) Sběr semen z lesních stromů
pro jinou než lesnickou potřebu je dovolen v rozsahu
a za podmínek, které stanoví ministerstvo
zemědělství, lesního a vodního
hospodářství.
(1) Uživatelé lesa o výměře
nad 200 ha jsou k zajištění plánovaných
úkolů povinni zřídit a udržovat
lesní školky a pěstovat v nich sazenice v potřebném
množství, druzích a jakosti.
(2) K založení hlavových školek,
k množení stromových vrb a topolů, jakož
i semenných plantáží lesních
dřevin je třeba povolení ministerstva zemědělství,
lesního a vodního hospodářství.
Vykupovat a dodávat sazenice lesních dřevin
pro potřebu lesního hospodářství
jsou oprávněny pouze organizace, které tím
pověří ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství.
Základním hospodářským tvarem
lesa je les vysokokmenný. Lesy sdružené a výmladkové
je třeba postupně převádět
na tvar lesa vysokokmenného až na výjimky stanovené
v lesním hospodářském plánu.
Základním hospodářským způsobem
v lesích je způsob maloplošný pasečný
(podrostní) s obnovou přirozenou, umělou
nebo smíšenou. Ve vhodných biologických,
technických a ekonomických podmínkách
je možno postupně zavádět výběrný
způsob hospodaření.
(1) Těžba dříví je
jedním z výchovných a obnovných prostředků;
nejsou proto přípustný, pokud nebude povolena
výjimka, tyto druhy těžeb:
a) holá seč širší, než je
průměrná výška, a delší,
než je desetinásobek průměrné
výšky těženého porostu,
b) přiřazování holých sečí
k lesním plochám s nárostem na celé
ploše nezajištěným,
c) snížení zkamenění porostu
pod 0,7 zásahem po celé ploše, jestliže
se prosvětlení neprovádí ve prospěch
zajištěného nárostu odpovídajícího
pěstebnímu cíli.
(2) Výjimky z ustanovení odstavce 1 může
povolit okresní národní výbor, pokud
si rozhodování o nich nevyhradil krajský
národní výbor.
(1) Lesní porosty musí být soustavně
obnovovány, a to podle lesních hospodářských
plánů
(2) Vzniknou-li na lesní půdě
holiny, musí být započato s jejich zalesňováním
nejpozději do jednoho roku po jejich vzniku. Všechny
holiny musí být zalesněny a porosty na nich
zajištěny do 5 let po jejich vzniku.
(3) Výjimky z ustanovení odstavce 2 může
ve zvlášť odůvodněných případech
povolit okresní národní výbor.
Lesní porost musí být trvale a soustavně
ošetřován a vychováván tak, aby
se zlepšila jeho jakost a skladba, zvýšila jeho
přirůstavost, zlepšily půdní
a klimatické poměry a zvýšila odolnost
lesa proti škůdcům a ostatním škodlivým
vlivům.
(1) Lesní porosty, jejichž zdravotní
stav, přirůstavost nebo jakost nevyhovují
požadavkům lesní výroby nebo jejichž
skladba působí podstatné zhoršování
půdních poměrů, musí být
ještě před dosažením mýtní
dospělosti převáděny nebo přeměňovány
na porosty vhodné skladby.
(2) V lesních porostech, u nichž se projevuje
mimořádně nízký přírůst,
jakož i značné ochuzení, popřípadě
onemocnění půdy, je nutno provádět
vhodná meliorační opatření.
(1) Postup a rozsah zalesňování
pozemků určených k zalesnění
stanoví státní plán rozvoje národního
hospodářství.
(2) Na pozemcích určených k zalesnění
musí být před jejich zalesněním
hospodařeno tak, aby se vytvářely vhodné
podmínky pro budoucí zalesnění.
(1) Cílem lesnickotechnických meliorací
je zabraňovat biologickými a stavebními opatřeními
zhoršení vodohospodářských, půdních
a klimatických poměrů, zlepšovat je,
předcházet škodlivým účinkům
vodní a větrné eroze a odstraňovat
jejich následky.
(2) Organizacím provádějícím
lesnickotechnické meliorace přísluší
zejména:
a) hrazení bystřin a lesnickotechnické meliorace
v povodí,
b) zajišťování svahových sesuvů
a strží včetně opatření
proti lavinám a zalesňování za účelem
ochrany půdy před sesouváním,
c) zakládání ochranných lesních
pásů a péče o ně,
d) správa objektů lesnickotechnických meliorací
a dozor nad nimi.
(3) Vlastníci (uživatelé)
pobřežních pozemků jsou povinni trpět,
aby bez nároku na náhradu bylo jejich pozemků
v nezbytně nutné míře použito
k provedení a udržování lesnickotechnických
meliorací, zahrazovacích staveb na tocích
a jiných lesnickotechnických opatření
prováděných v povodí.
(4) Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
může v dohodě se zúčastněnými
ústředními úřady stanovit povinnost
vlastníků (uživatelů) pozemků
přispívat na provedení a udržování
lesnickotechnických meliorací, a to podle míry
jejich prospěchu z těchto zařízení.
(1) V zájmu ochrany lesů není
dovoleno jakkoliv poškozovat lesní porosty a technická
zařízení v lese, pást a travařit
v lesích (s výjimkou odlesněných ploch)
a hrabat v lesních porostech lesní stelivo. Dobývání
pařezů je přípustné jen tehdy,
jestliže to ve zvlášť odůvodněných
případech povolí okresní národní
výbor.
(2) Bez souhlasu uživatele lesa není zejména
dovoleno vstupovat do zahájených míst a projíždět
vozidly lesem mimo cesty k tomu určené, používat
lesa k průhonu dobytka mimo místa k tomu určená
okresním národním výborem, rozdělávat
otevřené ohně v lese a do 50 m od jeho okraje
a tábořit v lese.
(1) Uživatel lesa musí provést v
lese taková opatření, aby se předcházelo
vývinu rostlinných a živočišných
škůdců; polomy, vývraty, souše,
jakož i stromy nemocné a poškozené musí
být proto přednostně odstraněny.
(2) Vyskytne-li se v lese nebo na skladech dříví
některý z rostlinných nebo živočišných
škůdců v nadměrném množství,
musí to uživatel lesa oznámit okresnímu
národnímu výboru a učinit opatření
proti rozšíření těchto škůdců
a na jejich potlačení. Okresní národní
výbor podle potřeby uloží, aby vlastníci
(uživatelé) sousedních pozemků provedli
ochranná opatření.
(1) V lesích se musí hospodařit
tak, aby ani vlastní, ani sousední lesy nebyly ohrožovány
větrem.
(2) Průseky v lese je nutno vést tak,
aby byl les co nejméně ohrožován větrem.
(3) Vlastníci (uživatelé)
sousedních pozemků nejsou oprávněni
ořezávat větve nebo přesekávat
kořeny okrajových lesních stromů,
i když zasahují do jejich pozemků.
Drážní podnik i uživatelé lesa
jsou povinni učinit bezpečnostní opatření
potřebná pro ochranu lesa před požáry,
které mohou vzniknout provozem drah.
Ochranná služba v lesích a na zařízeních
lesnickotechnických meliorací se vykonává
podle zvláštních předpisů.
Vláda stanoví vyhláškou opatření
k zabránění, popřípadě
ke zmírnění škod způsobených
na lesích kouřem, popílky, prachem a jinými
pevnými a plynnými škodlivými zplodinami,
unikajícími při provozu průmyslových
podniků.
(1) Těžba, doprava a uskladnění
dříví musí být prováděny
tak, aby na porostech, lesní půdě, lesních
cestách a vytěženém dříví
byly způsobeny co nejmenší škody.
(2) Dříví musí být
druhováno tak, aby dřevní hmota byla co nejhospodárněji
využita.
(1) Uživatel lesa je povinen postarat se o zpřístupnění
lesa dopravní sítí, kterou musí řádně
udržovat, aby byla zajištěna hospodárná,
včasná a bezpečná doprava vytěženého
dříví.
(2) Ke zřízení dopravních
zařízení, pokud by mohla ohrozit zájmy
jiných osob, je třeba povolení okresního
národního výboru, který stanoví
podmínky, za nichž lze tato zařízení
zřídit.
Vznikne-li kalamita nebo nastanou-li jiné mimořádné
okolnosti ohrožující splnění
úkolů v těžbě a dopravě
dříví, je uživatel lesa povinen učinit
potřebná opatření k zvládnutí
mimořádných úkolů; nemůže-li
zabránit účinkům kalamity sám,
obrátí se na národní výbory.
(1) Hlavním činitelem v lesnictví
jsou pracující. Pro ně je třeba vytvářet
soustavně podmínky, aby se v největším
počtu tvořivě podíleli na neustálém
rozvoji lesnictví, v širokém měřítku
uplatňovali svou iniciativu a aktivitu a získávali
stále bohatší zkušenosti v řízení
lesního hospodářství.
(2) Úkolem pracujících je chránit
les a neustále zdokonalovat lesní výrobu
podle zásad socialistického hospodaření
na podkladě účelné organizace práce
s využitím všech poznatků pokrokové
vědy a výzkumu. Všichni pracující
v lesnictví jsou odpovědni za hospodárné
splnění úkolů, které jim byly
uloženy a s nimiž musí být také
podrobně seznamováni.
Práce v lesním hospodářství,
vykonávaná za obtížných podmínek
na rozptýlených pracovištích, klade
značné požadavky na pracovníky v lesnictví.
Vedoucí organizačních složek lesního
hospodářství jsou proto povinni pečovat
o opatření prostředků nejvyšší
techniky a mechanizace, o zvládnutí a dodržování
technických norem a výrobních postupů,
které umožňují odstraňovat namáhavou
fyzickou práci, zvyšovat produktivitu práce
a také docilovat vyšší odměny za
práci; jsou též povinni pečovat o úrazovou
zábranu, o ochranu zdraví, o dopravu, řádné
ubytování a stravování pracovníků,
především na odlehlých pracovištích,
a o vytváření podmínek pro jejich
politický, odborný a kulturní růst.
Lesní hospodářské celky (§ 24
odst. 1) mohou spravovat jen odborní lesní hospodáři.
Jejich počet s přihlédnutím k velikostem
jednotlivých lesních hospodářských
celků, jejich kvalifikaci a způsob jejich ustavení
v rámci plánovaného počtu pracovníků
určí ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady.
(1) Předpisy potřebné k provedení
tohoto zákona vydá ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady.
(2) Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
může v zájmu plnění státního
plánu rozvoje národního hospodářství
upravit těžbu a výkup dříví
i ze stromů rostoucích mimo les
Vláda stanoví odchylky z ustanovení tohoto
zákona pro lesy v oboru působnosti ministerstva
národní obrany, zejména z ustanovení
o prohlašování pozemků za součást
lesního fondu, o vynětí pozemků z
lesního fondu, o prohlašování částí
lesního fondu za zahájené a o vypracování
a schvalování lesních hospodářských
plánů.
(1) Zrušují se všechny předpisy
o věcech upravených tímto zákonem,
zejména:
patent č. 250/1852 ř. z., jímž se vydává
lesní zákon,
zákonný článek XXXI/1879 (lesní
zákon),
zákon č. 93/1883 ř. z., o očišťování
lesů od cizích zákličků (enkláv)
a zaokrouhlení lesních hranic,
zákon č. 117/1884 ř. z., o opatřeních
k neškodnému svádění horských
vod,
zákon č. 11/1893 čes. z. z., který
se týká dohledu nad hospodářstvím
v lesích obecních,
zákon č. 52/1897 mor. z. z., jenž se týká
zalesňování v obvodu Horní (vsetínské)
řeky Bečvy,
zákon č. 422/1919 Sb., jímž se zakazuje
kácení dříví v obecních
lesích,
zákon č. 37/1928 Sb., o zatímní ochraně
lesů,
vládní nařízení č. 35/1944
Sb., o zařízení lesů,
zákon č. 206/1948 Sb., o zalesňování,
zřizování ochranných lesních
pásů a zakládání (obnově)
rybníků,
zákon č. 65/1950 Sb., o hospodaření
lesními semeny a sazenicemi,
zákon č. 66/1951 Sb., o odborné správě
lesů, a
všechny předpisy vydané k jejich provedení.
(2) Zrušují se ustanovení §
32 odst. 2 a § 52 odst. 1 zákona č. 41/1957
Sb., o využití nerostného bohatství
(horního zákona), pokud upravují rekultivaci
lesní půdy.
(3) Vládní nařízení
č. 2/1956 Sb., o organizaci lesního hospodářství,
se zrušuje dnem, který stanoví ministr zemědělství,
lesního a vodního hospodářství.
Tento zákon nabývá účinnosti
ode dne 1. ledna 1961.