Národní shromáždění Československé
socialistické republiky souhlasí s Konzulární
smlouvou mezi Československou republikou a Čínskou
lidovou republikou, podepsanou v Praze dne 7. května 1960.
President Československé republiky a předseda
Čínské lidové republiky se rozhodli,
na základě zásad proletářského
internacionalismu a vedeni snahou dále rozšiřovat
v souladu s přáním a zájmy lidu obou
zemí přátelské vztahy a všestrannou
spolupráci, uzavřít tuto smlouvu a jmenovali
svými zmocněnci
president Československé republiky
Václava Davida
ministra zahraničních věcí,
předseda Čínské lidové republiky
Cao Jina
mimořádného a zplnomocněného
velvyslance Čínské lidové republiky
v Československé republice.
Zmocněnci obou smluvních stran se po vzájemné
výměně svých plných mocí,
jež byly shledány v náležitém pořádku
a v předepsané formě, dohodli na tomto:
(1) Každá ze smluvních stran může
na území druhé smluvní strany zřídit
generální konzuláty a konzuláty (dále
jen konzuláty) a může vysílat
generální konzuly a konzuly (dále jen konzulové)
(2) Sídlo konzulů a konzulární
obvody budou určeny dohodou obou smluvních stran.
(1) Stát vysílající vedoucího
konzulátu požádá před jeho jmenováním
stát přijímající o souhlas
s jeho osobou.
(2) Diplomatický zastupitelský úřad
vysílajícího státu předá
konzulský patent vedoucího konzulátu ministerstva
zahraničních věcí přijímajícího
státu. V konzulském patentu bude označeno
sídlo konzula a konzulární obvod určené
dohodou obou smluvních stran.
(3) Vedoucí konzulátu se ujme své
funkce po udělení exequatur přijímajícím
státem.
(1) Při přechodné nepřítomnosti
nebo jiné překážce bránící
vedoucímu konzulátu vykonávat jeho činnost,
při jeho odvolání nebo úmrtí
může vysílající stát zmocnit
diplomatického pracovníka zastupitelského
úřadu své země nebo odpovědného
pracovníka vyřizujícího konzulární
záležitosti toho nebo jiného konzulátu,
k dočasnému výkonu funkce vedoucího
konzulátu. Jméno a původní funkce
tohoto pracovníka budou předem oznámeny ministerstvu
zahraničních věcí přijímajícího
státu.
(2) Pracovník zmocněný k dočasnému
výkonu funkce vedoucího konzulátu požívá
všech práv, výsad a výhod vyhrazených
touto smlouvou vedoucím konzulátů.
(1) Příslušné orgány
přijímajícího státu pečují
o zdárný průběh služební
činnosti konzulů a konzulárních pracovníků
a poskytují jim při jejich služební
činnosti potřebnou pomoc.
(2) Konzulové požívají příslušných
výsad a výhod vyplývajících
z této smlouvy a stanovených zákonem přijímajícího
státu.
Konzulové nepodléhají ve své služební
činnosti pravomoci soudů přijímajícího
státu.
Ve věcech, které se netýkají jejich
služební činnosti jsou konzulové povinni
dostavit se k soudům přijímajícího
státu jako svědkové. Jestliže konzulové
se z různých příčin nemohou
dostavit, mohou vydávat svědectví v místech
svého konzulátu nebo ve svém bytě
nebo mohou zaslat písemnou výpověď.
(1) Konzulární kanceláře
jsou nedotknutelné. Orgány přijímajícího
státu nemohou ve služebních místnostech
konzulátu používat jakákoliv donucovací
opatření.
(2) Archívy úředních spisů
konzulátů jsou nedotknutelné. V archívech
úředních spisů konzulátů
nemohou být uschovávány soukromé dokumenty.
(3) Písemnosti a telegramy odesílané
a přijímané konzuly v souvislosti s jejich
služební činností jsou nedotknutelné
a nepodléhají kontrole.
(4) Vedoucí konzulátů mohou používat
šifry.
Konzulové mají právo na budovách konzulátu
vyvěšovat znak vysílajícího státu
a nápis s označením konzulátu. Na
budovách konzulátu a na voze vedoucího konzulátu
může být vztyčována státní
vlajka vysílajícího státu.
(1) Konzulové a konzulární pracovníci,
pokud jsou občany vysílajícího státu,
jakož i jejich manželky a nezletilé děti
jsou osvobozeni od osobních a věcných plnění
a od přímých daní.
(2) Nemovitý majetek vysílajícího
státu určený k umístění
konzulátů nebo k bydlení konzulů a
konzulárních pracovníků je osvobozen
od daní a věcných plnění.
Zavazadla konzulů a předměty dovážené
pro jejich potřebu, jakož i předměty
dovážené pro potřebu konzulátů
jsou na základě vzájemnosti osvobozeny od
celních poplatků ve stejném rozsahu, v jakém
požívají osvobození diplomatičtí
pracovníci a diplomatické zastupitelské úřady.
(1) Konzulové mají právo hájit
ve svém konzulárním obvodu zájmy a
práva vysílajícího státu, jeho
občanů a právnických osob.
(2) Konzulové se mohou při své
služební činnosti obracet na příslušné
orgány v konzulárním obvodu a žádat
je o pomoc.
(1) Konzulové mají právo vést
evidenci občanů vysílajícího
státu, zdržující se trvale nebo dočasně
v jejich konzulárním obvodu. Předpisy smluvních
stran o registraci cizích státních příslušníků
zůstávají nedotčeny.
(2) Konzulové mohou vydávat občanům
vysílajícího státu pasy. Mohou udělovat
víza ke vstupu do vysílajícího státu,
k průjezdu nebo výjezdu z něho.
Konzulové mají právo konat na konzulátech,
ve vlastním bytě nebo v bytě občanů
vysílajícího státu, jakož i na
lodi nebo v letadle, které nesou vlajku vysílajícího
státu nebo jeho výsostné označení,
tyto úkony:
1. sepisovat, ověřovat a uschovávat závěti
a listiny o jednostranných právních úkonech
občanů vysílajícího státu;
2. přijímat, sepisovat nebo ověřovat
písemná prohlášení občanů
vysílajícího státu;
3. sepisovat nebo ověřovat listiny o právních
úkonech mezi občany vysílajícího
státu nebo mezi občany vysílajícího
státu a mezi občany přijímajícího
státu, pokud se tyto právní úkony
týkají výlučně zájmů
na území vysílajícího státu
nebo záležitostí, jež musí být
provedeny na území vysílajícího
státu a pokud obsahy těchto listin neodporují
právním předpisům některé
ze smluvních stran;
4. ověřovat podpisy občanů vysílajícího
státu na písemnostech všeho druhu, ověřovat
opisy, překlady a výpisy písemností
pocházejícího od orgánů, úředních
osob nebo soukromých osob vysílajícího
nebo přijímajícího státu; ověřovat
podpisy a razítka orgánů nebo úředních
osob vysílajícího nebo přijímajícího
státu na listinách všeho druhu;
5. přijímat do úschovy peníze a cenné
předměty občanů vysílajícího
státu; nesmí však tím být porušeny
právní předpisy přijímajícího
státu;
6. jiné úkony, k nimž jsou pověřeni
konzulové vysílajícím státem,
jestliže tyto úkony neporuší příslušné
právní předpisy přijímajícího
státu.
Konzulem sepsané nebo ověřené písemnosti
uvedené v článku 13 nebo jejich překlady,
nemusí být v zásadě pro použití
v přijímajícím státě
ověřeny ještě příslušným
orgánem přijímajícího státu,
s výjimkou těch písemností, které
podle právních předpisů přijímajícího
státu vyžadují ověření
příslušnými orgány přijímajícího
státu.
Před konzuly mohou být podle zákonů
vysílajícího státu uzavírána
manželství, jsou-li obě osoby občany
vysílajícího státu. Konzulové
mohou osvědčovat narození nebo úmrtí
občanů vysílajícího státu.
Výše uvedená ustanovení však neruší
povinnost přímo i nepřímo zúčastněných
osob dodržovat příslušná právní
opatření přijímajícího
státu.
Konzulové mají na základě zmocnění
daného jim vysílajícím státem
právo ustanovit opatrovníka a poručníka
občanům vysílajícího státu.
V těchto případech mohou konzulové
vykonávat dozor nad opatrovnictvím a poručenstvím.
Konzulové mohou poskytovat pomoc lodím vysílajícího
státu, vstupovat ve styk s posádkou lodi a cestujícími,
vydávat, potvrzovat a přezkoumávat lodní
listiny, sepisovat protokol o nákladu, účelu
cesty a mimořádných událostech, urovnávat
spory mezi velením a posádkou.
Jestliže v konzulárním obvodu dojde k nehodě
nebo k ztroskotání lodi vysílajícího
státu, příslušné orgány
přijímajícího státu jsou povinny
oznámit toto konzulům, sdělit jim již
učiněná opatření a poskytnout
jim nezbytnou pomoc při opatřeních, která
činí v souvislosti s nehodou lodi.
(1) Konzulové mohou poskytovat pomoc letadlům
vysílajícího státu. Konzulové
se mohou obrátit na příslušné
orgány přijímajícího státu
a poskytovat pomoc členům posádky a cestujícím.
(2) Při havárii nebo nehodě letadla
vysílajícího státu v konzulárním
obvodu mohou konzulové činit nebo požadovat
opatření pro poskytnutí pomoci nebo k záchraně
členů posádky a cestujících,
pro ochranu zavazadel, zboží, pošty a opravu
letadla.
Ustanovení této smlouvy o právech a povinnostech
konzulů budou stejně uplatňována ve
vztahu k diplomatickým pracovníkům zastupitelských
úřadů pověřeným vykonáváním
konzulské funkce. Tím nejsou dotčeny diplomatické
výsady a výhody těchto pracovníků.
Tato smlouva bude ratifikována a nabude účinnosti
dnem výměny ratifikačních listin,
která bude provedena v Pekinu.
Tato smlouva se uzavírá na dobu pěti let.
Zůstane v platnosti vždy dalších pět
let, neprojeví-li jedna ze smluvních stran šest
měsíců před uplynutím právě
probíhajícího období své přání
smlouvu vypovědět.
Sepsáno v Praze dne 7. května 1960 ve dvou vyhotoveních*
každé v jazyce českém a čínském,
přičemž obě znění mají
stejnou platnost.