Direktivy XI. sjezdu Komunistické strany Československa uložily přistoupit k řešení jedné z nejzákladnějších otázek životní úrovně - k řešení bytového problému, s cílem vyřešit jej v podstatě do roku 1970. Významný podíl z tohoto velikého úkolu připadá na období třetí pětiletky, ve které zajistíme nový byt zhruba pro 12% všech obyvatel a tak dvojnásobně zvýšíme tempo reprodukce bytového fondu proti průměrnému tempu za posledních 15 let. Soustředění prostředků umožňuje do roku 1965 v podstatě vyřešit bytový problém na Karlovarsku, Ústecku, Ostravsku a v hlavním městě Praze.

I při této rozsáhlé výstavbě má se dále zvyšovat standard stavěných bytů. Tak počínaje rokem 1963 má být stavěno nejméně 60% bytů o třech a více pokojích podle nových typů a průměr obytné plochy se má zvýšit v nových typech nejméně na 40 m². Tyto skutečnosti, stejně jako i vysoký stupeň vybavenosti bytů ústředním topením a veškerými hygienickými zařízeními, bude přispívat k vytváření socialistického životního prostředí. V souladu s úsilím o vytváření takového prostředí je také nutno skoncovat s jednotvárným vzhledem našich sídlišť a oživit je vkusnou a účelnou členitostí a barevností.

Plníce základní a dosud nejnaléhavější úkol - opatření dostatečného počtu bytů - věnujeme již nyní náležitou pozornost tomu, aby v potřebném předstihu bylo připraveno optimální řešení celého tohoto komplexu problémů a úkolů.

Dokladem toho je široká diskuse, organizovaná stranou a vládou, která má shromáždit zkušenosti, poznatky a náměty jak odborníků, tak především širokého okruhu pracujících k tomuto cíli.

Diskuse nepochybně přinese nejen řadu cenných námětů, ale stane se také dalším zdrojem aktivity a iniciativy k důslednému zajišťování všech úkolů na tomto úseku ve všech jejich souvislostech.

K tomu by měli zaměřit svou pozornost národní výbory ve spolupráci se všemi pracujícími. Dosud se až příliš často setkáváme s tím, že pozornost národních výborů je jednosměrně věnována především splnění úkolů v počtu dokončených bytů. Méně péče věnují národní výbory otázce zvyšování kvality nově budovaných bytů a komplexního postupu výstavby. V důsledku toho je na značném počtu sídlišť zpožděna výstavba všeobecně vzdělávacích škol, mateřských školek a jeslí, zdravotnických zařízení, obchodní sítě, jakož i provedení terénních a sadových úprav, což je velmi častým předmětem oprávněné kritiky obyvatelstva.

Jedním z významných úkolů národních výborů bude rozvoj nových forem bytové výstavby, zejména družstevní výstavby a bytové výstavby jednotných zemědělských družstev. Řešení bytového problému závisí na rovnoměrném rozvoji všech jeho forem a nelze proto nadále připouštět, aby úkoly ve státní bytové výstavbě byly vysoko překračovány a úkoly ve výstavbě družstevní a podnikové se hluboce neplnily. Ve všech krajích - s výjimkou Jihočeského a Západočeského kraje - vážně zaostala příprava na bytovou výstavbu jednotných zemědělských družstev na rok 1961. Příčinou je i skutečnost, že krajské a okresní národní výbory nevěnovaly přípravě takovou pozornost, jakou by zasluhovala.

Současně s bytovou výstavbou bude v letech 1961 až 1965 podstatně urychlena i výstavba škol. Jak známo, byla za první republiky a během okupace výstavba škol velmi zanedbána a ani obnova škol nebyla zajišťována. Za uplynulých 12 let bylo sice opatřeno přes 400 tisíc žákovských míst na všeobecně vzdělávacích školách, to však ani zdaleka nemohlo stačit potřebám, protože populační ročníky byly v roce 1945 stále početnější. V letech třetí pětiletky se proto počítá s tím, že výstavbou se získá na 707 tisíc žákovských míst a kromě toho výukové prostory pro více než 11 tisíc vysokoškolských studentů.

V úsilí o stále lepší, bohatější a plnější život našeho lidu nesmíme zapomínat, že životní úroveň nespočívá jen v množství materiálních statků, kterých se dostává našim pracujícím. Záleží i na krásném a kulturním životním prostředí pro práci, bydlení i rekreaci obyvatel. Naše země je známá svou krajinnou pestrostí a půvabem jedné z nejlepších na světě.

Jde ovšem nejen o estetickou stránku věci. Jde také a především o to, aby životní a přírodní prostředí bylo zdravé. Při vysokém stupni hospodářského využití nese s sebou další mohutný růst průmyslu nebezpečí zhoršování přírodního prostředí: zvyšování množství průmyslových odpadových vod, úletu popílků a kouřových plynů, zabírání hodnotné zemědělské půdy a tak dále. V duchu naší ústavy rozvineme proto ve třetí pětiletce ještě ve větší míře komplexně založenou akci péče o přírodní prostředí. která se bude opírat o masovou účast pracujících a organizátorskou práci národních výborů.

Přitom zejména naléhavé je řešení průmyslových exhalací, zvláště v souvislosti s plánovanou výstavbou řady velkoelektráren. chemických a metalurgických závodů. Zejména v těchto případech bude nutno budovat účinná odpopílkovací zařízení a vyřešit využití popílků z velkoelektráren na výrobu stavebních hmot, popřípadě k jiným účelům.

Odstranění popílků z kouřových plynů je technicky řešeno. Nová odprašovací zařízení zachytí popílky tak, že nedojde ke zvýšení prašnosti ovzduší. Likvidace sirných sloučenin z kouřových plynů je však světovým problémem dosud plně nedořešeným. Proto u budovaných elektráren byla volena paliva tak, aby obsah síry nepřekročil stanovenou mez. Mimoto bude zajišťován potřebný rozptyl kouřových plynů. Pro další elektrárny budované po roce 1965 budou dále hledána vhodná řešení a pozornost našich vědců, výzkumných pracovníků a techniků bude zaměřena na řešení těchto problémů.

Soudružky a soudruzi! Nemohu v tomto výkladu podrobněji rozvést růst životní úrovně na úseku kulturní výstavby, zdravotní péče o obyvatelstvo, péče o staré a práce neschopné občany a tak dále.

Všechna tato opatření zakotvená v návrhu zákona o třetím pětiletém plánu však svědčí o tom, že cílem růstu výroby je zajištění blahobytu a všestranného rozvoje všech členů společnosti.

Vážené soudružky a soudruzi! V třetím pětiletém plánu dojde k dalšímu mohutnému rozvoji výrobních sil na Slovensku. Tím bude uskutečněn další významný krok pro splnění směrnic XI. sjezdu Komunistické strany Československa - zajistit v dohledné době vyrovnání ekonomické úrovně Slovenska a českých krajů.

Lepší využívání zdrojů a výrobních podmínek nám umožní v letech 1961-1965 rozvíjet hospodářství na Slovensku rychleji než v celostátním měřítku. Průmyslová výroba se na Slovensku zvýší do roku 1965 o 84% a dosáhne zhruba takového objemu, jaký měla produkce celé republiky v roce 1948. Zemědělská výroba se do konce třetí pětiletky zvýší o 28%, při celostátním růstu zhruba o 23%. Prostředky vynakládané ve třetí pětiletce na investiční výstavbu na Slovensku budou zhruba stejně velké jako prostředky na investiční výstavbu v celé republice v letech první pětiletky. Rychlý rozvoj hospodářství na Slovensku vyžaduje dosáhnout do roku 1965 na Slovensku přírůstku zaměstnanosti o 16,5%. To představuje více než 40% z celostátního zvýšení zaměstnanosti.

Základem dalších ekonomických a sociálních přeměn Slovenska bude prohloubení a zrychlení procesu industrializace. Rozvoj průmyslu je orientován především na základní surovinová odvětví, takže dojde k podstatně strukturální změně celého průmyslu na Slovensku. Z celostátní produkce těchto odvětví se bude na Slovensku vyrábět v roce 1965 téměř 25% v porovnání se současnými 18,5%. Výstavbou mohutných hutnických a chemických závodů vzniknou nová průmyslová centra celostátního významu a Slovensko se tak stane významnou oblastí našeho těžkého průmyslu. Vytvoří se tím předpoklady pro další rozvoj navazujících zpracovatelských odvětví v budoucích letech.

Pro splnění plánovaného rozvoje hospodářství na Slovensku bude mít rozhodující význam výstavba nových průmyslových závodů. Nové závody budeme převážně budovat v dosud méně vyvinutých oblastech, jako je východní a jihozápadní Slovensko. Je to program, před jakým jsme doposud nestáli. Jde o takové stavby, na kterých závisí další rychlý rozvoj hospodářství jak na Slovensku, tak v celé naší republice. Jen v prvních třech letech pětiletky budou na Slovensku zahájeny 134 nové stavby.

Třetí pětiletý plán také předpokládá lepší využívání existujících kapacit, zejména strojírenských závodů na Slovensku. Úkoly tohoto odvětví se soustřeďují do několika rozhodujících závodů, kde kromě nadprůměrného růstu výroby bude třeba řešit otázky osvojení nových výrobních programů.

Při vyrovnávání ekonomické úrovně Slovenska připadá významná úloha zemědělství. V rostlinné výrobě půjde především o orientaci na intenzívnější druhy kultur, jako je kukuřice, cukrovka a víceleté pícniny. Těžiště úkolů v živočišné výrobě bude v chovu hovězího dobytka, zejména krav, a ve zvyšování užitkovosti všech hospodářských zvířat. Pro rozvoj zemědělství budou mít velký význam vodohospodářské úpravy hlavně na jihozápadním a východním Slovensku.

S velkými úkoly se na Slovensku počítá v bytové výstavbě. Zcela mimořádné tempo se předpokládá ve výstavbě škol. Například rozsah výstavby všech škol v jednotlivých letech třetí pětiletky bude v průměru 12krát větší, než byla průměrná roční výstavba škol na Slovensku v období buržoazní republiky.

Stálý a rychlý rozvoj hospodářství a kultury na Slovensku je příkladem, na kterém můžeme názorně ukázat, jak socialistický stát řeší problémy pro kapitalismus neřešitelné, jako je překonání staletých územních protikladů a uskutečnění nejen formální, ale i faktické rovnoprávnosti národů.

Velkou pozornost věnuje třetí pětiletý plán i rozvoji některých dalších oblastí republiky, zejména českého pohraničí. Za hlavní cíl si v tomto směru klademe dosáhnout podstatného snížení všech rozdílů v ekonomice i životní úrovni českého pohraničí a vnitrozemí, přičemž úkolem je maximálně využít přírodních a ekonomických podmínek pohraničí v zájmu rozvoje celého národního hospodářství.

Správnému rozmístění výroby do jednotlivých oblastí jsme při zpracování třetího pětiletého plánu věnovali velikou pozornost. Vždyť na ekonomickém rozmístění výrobních sil závisí nejen rozvoj všech oblastí, ale i využití všech přírodních zdrojů i zdrojů pracovních sil a konec konců i růst produktivity společenské práce. Přesto otevřeně říkám, že všechny problémy rozmístění výrobních sil není možné ve třetím pětiletém plánu plně vyřešit.

Takový úkol by byl nad možnosti období nejbližších pěti let a musíme se proto k němu vracet v dalších pětiletkách.

Soudružky a soudruzi! V tempu rozvoje výroby a celého hospodářství předstihuje světová socialistická soustava kapitalistické země v kterémkoliv období jejich vývoje.

Další rozvoj uvažovaný v národohospodářských plánech zemí světové socialistické soustavy, podle kterých se má průmyslová výroba v příštích pěti letech zvětšit 1,8 až 1,9krát, znamená, že v období okolo roku 1965 dosáhne socialistický tábor již plné poloviny světové průmyslové produkce. Rovněž v zemědělské výrobě dosáhne podíl socialistické soustavy více než 50%.

O tom, že náš podíl v tomto soutěžení s kapitalistickými státy je významný, svědčí dosavadní výsledky naší socialistické výstavby i smělé úkoly, které jsme si vytýčili. Tím, že předstihneme úroveň průmyslové výroby na jednoho obyvatele i hmotnou a kulturní úroveň ve vyspělých kapitalistických státech Evropy, přineseme další důkaz o převaze socialismu nad kapitalismem a o jeho historické nadřazenosti.

Jsme si plně vědomi toho, že smělé úkoly třetí pětiletky jsou splnitelné jen proto, že se můžeme opřít o bratrskou spolupráci s ostatními socialistickými státy a zvláště pak s první socialistickou zemí světa - se Sovětským svazem. (Potlesk.)

Celý dosavadní patnáctiletý vývoj u nás je výrazným dokladem nesmírného, doslova životního významu hospodářské spolupráce se Sovětským svazem, uskutečňované důsledně na zásadách proletářského internacionalismu.

V dobách počátků plánovitého rozvoje našeho národního hospodářství nám Sovětský svaz poskytl neocenitelné zkušenosti, které nám pomohly v historicky nebývalé krátké době vypořádat se s pozůstatky války a přikročit k budování základů socialismu. Obchodní dohody se Sovětským svazem umožnily svým zaměřením a strukturou plnit a překračovat úkoly našich plánů tím, že na jedné straně zajišťovaly harmonický a dostatečný přísun především surovin a materiálů, ale také moderních strojů a zařízení našemu průmyslu a dovoz základních potravin pro zásobování obyvatelstva. Na druhé straně zaručenou perspektivou odbytu zajišťovaly plnou a rostoucí zaměstnanost v našich závodech.

Také v perspektivě bude naše hospodářská spolupráce se Sovětským svazem hlavním a rozhodujícím pilířem dalšího rychlého a plynulého rozvoje našeho národního hospodářství, o čemž svědčí sjednané dohody o dodávkách sovětské železné rudy, ropy, barevných kovů a dalších surovin. Významnou pomoc pro naše hospodářství představují dodávky sovětského obilí.

V dodávkách Československa do Sovětského svazu dále vzroste podíl strojů a zařízení, který dosáhne v roce 1965 asi 70% našeho vývozu do Sovětského svazu. Na základě mezistátních dohod bude Československo napomáhat svými dodávkami strojů, zařízení a materiálů při výstavbě nových a rozšiřování dosavadních kapacit pro těžbu a zpracování železných rud a neželezných kovů v Sovětském svazu.

Koordinace hlavních, rozhodujících úkolů dlouhodobých plánů evropských socialistických zemí, sdružených v Radě vzájemné hospodářské pomoci, a na ni navazující dlouhodobé dohody o vzájemných dodávkách zboží jsou zárukou, že dosáhneme stanovených cílů v rozvoji výrobních sil a ve zvyšování životní úrovně našeho obyvatelstva.

Do roku 1965 se dále prohloubí zapojení Československé socialistické republiky do mezinárodní socialistické dělby práce. Výměna zboží se zeměmi socialistického tábora se během třetí pětiletky zvětší více než o polovinu, takže podíl výměny zboží s těmito zeměmi na celkovém zahraničním obchodě Československa bude činit v roce 1965 zhruba tři čtvrtiny.

Československo se bude také nadále podílet na rozvoji některých vybraných surovinových odvětví v socialistických zemích

Výměna strojírenských výrobků, která je hlavním článkem v rozvoji výměny zboží mezi naší republikou a evropskými socialistickými státy, zaznamená v průběhu třetí pětiletky absolutně i relativně nejvyšší růst. Počítáme přitom také se značným růstem dovozu strojírenské produkce z těchto zemí. Je to přirozený a zákonitý důsledek rostoucího zprůmyslnění všech evropských socialistických států a dohodnuté specializace a kooperace strojírenské výroby.

Předpokládá se též rychlý růst výměny zboží a prohloubení hospodářské spolupráce s asijskými lidovými demokraciemi.

Rozvoj výměny zboží se zeměmi socialistického tábora bude tedy i nadále těžištěm našeho zahraničního obchodu a důležitým stabilizačním faktorem rozvoje celého československého národního hospodářství.

Rozmach naší ekonomiky nám však současně dává možnost, abychom ve třetí pětiletce počítali také s dalším rozvojem obchodu se všemi ostatními státy světa. Československý vývoz do hospodářsky vyspělých kapitalistických států se opírá o dlouhodobé tradiční styky. Naším úmyslem je i v průběhu třetí pětiletky tyto obchodní styky dále rozšiřovat na zásadě rovnosti a vzájemné výhodnosti. I když v současné době snahy některých z těchto zemí o vytváření hospodářských bloků brzdí vzájemný rozvoj obchodu, budeme dále usilovat o postupné překonávání a odstraňování těchto překážek. Využijeme k tomu všech možností jednání na mezinárodní úrovni a naší účasti v mezinárodních orgánech, jejichž úkolem je rozvoj mezinárodního obchodu.

V období třetí pětiletky budeme dále soustavně rozšiřovat hospodářské vztahy a vědeckotechnickou, kulturní i zdravotnickou spolupráci s hospodářsky dosud méně vyvinutými zeměmi a uzavírat s nimi oboustranně výhodné obchodní a jiné hospodářské dohody bez jakýchkoliv politických podmínek. Podle svých ekonomických sil podpoříme tak i přání nově se osvobodivších národů, upevňovat získanou samostatnost také posilováním nezávislosti hospodářské.

Společným jmenovatelem našeho úsilí o rozvoj obchodních jiných hospodářských styků se všemi zeměmi s odlišným společenským zřízením zůstává i nadále naše přesvědčení, že tyto tyky - kromě své hospodářské funkce - plní důležité poslání - upevňovat porozumění mezi národy a tím i světový mír.

Vážené soudružky a soudruzi! V uplynulém období byla uskutečněna řada významných změn v organizaci, řízení a plánování národního hospodářství.

Široká pravomoc a odpovědnost byla decentralizována na nové, v zásadě odborově organizované a komplexně vybavené výrobní hospodářské jednotky a na národní výbory, zejména okresní místní národní výbory. Tato opatření současně umožnila soustředit ústřední řídící orgány na rozhodující otázky a přiblížit operativní řízení výrobě.