Na úseku divadel, koncertů a galerií je třeba uplatňovat zásady nejvyšší úrovně a ideovosti programů koncertů a výstav, tak, aby skladba jejich repertoárů byla souhlasná s výchovnými cíli celé naší společnosti, aby pracující dostávali umění, které vyjadřuje jejich velkou iniciativu a úspěchy při dalším budování socialistické republiky.

Stejně tak mají být vytvořeny podmínky pro rozvoj účelné a krásné socialistické architektury. Dobrým a širokým základem k tomu bude jistě rozsáhlá diskuse o bydlení a bytové výstavbě, která se poprvé v našem národě rozvíjí. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Posledním přihlášeným řečníkem je posl. Dr. Berák. Dávám mu slovo.

Posl. dr. Berák: Soudružky a soudruzi!

Naše třetí pětiletka staví před nás nové a smělé cíle. Již s. Šimůnek se včera ve své řeči zmínil o tom, že úkoly v ní vytyčené jsou mnohem náročnější, nežli tomu bylo doposud. Není tak ovšem proto, že bychom si dříve stavěli menší cíle, ale proto, že stupeň, jehož jsme dosáhli v rozvoji naší socialistické společnosti, jemuž položila základ naše nová socialistická ústava, nám umožňuje intenzívněji využívat nevyčerpatelné přednosti socialistické velkovýroby, nejmodernější výsledky vědy a techniky ke splnění hlavního ekonomického úkolu: v době co nejkratší dohonit a předhonit přední kapitalistické státy ve výrobě na jednoho obyvatele.

I náš zahraniční obchod má za těchto podmínek mnohem vyšší poslání, nežli tomu bylo dříve. Jeho úkolem je přispívat v rámci našeho národního hospodářství k soustavnému růstu našich výrobních sil, k zajištění důležitých proporcí v našem hospodářském rozvoji, ke stabilizování výrobních programů našich podniků a ke zvyšování životní úrovně našeho obyvatelstva. Jako doplněk vnitřních zdrojů zajišťuje zásobování našeho národního hospodářství dovozem těch druhů zařízení, surovin a spotřebního zboží, které se u nás nevyrábějí buď vůbec anebo v dostatečném množství anebo které mohou být získány z jiných zemí v mnohem kratší době, popřípadě s vynaložením menší práce, nežli kdybychom je sami vyráběli.

Zákon v § 1 prohlašuje: Československé hospodářství se bude dále rozvíjet jako nedílná součást socialistické soustavy. Jak krásně, jak mohutně znějí tato slova! Vždyť ve své každodenní práci se můžeme opírat o práci a úsilí více nežli miliardy soudruhů, kteří stejně cítí jako my, kteří společně s námi kráčí za stejným cílem - ke komunismu.

Hospodářská spolupráce socialistických zemí se rozvinula v ucelenou soustavu zejména od té doby, kdy byla zřízena Rada vzájemné hospodářské pomoci. Na samém počátku činnosti Rady bylo jejím předním úkolem pomáhat při industrializaci ZTS dlouhodobými smlouvami o výměně zboží. Rozhodujícím mezníkem se zde stala porada představitelů komunistických a dělnických stran členských zemí Rady a asijských zemí z r. 1958, která zdůraznila nutnost široce rozvinout plánovitou, mezinárodní, socialistickou dělbu práce.

Ekonomické výsledky naší hospodářské spolupráce se ZTS se projevují zejména v dlouhodobých obchodních dohodách na léta 1961 až 1965, které jsme uzavřeli s členskými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci. Vzájemné závazky, které vyplývají z těchto dohod, zabezpečují nám dlouhodobý, harmonický a dostatečný přísun všech základních surovin, potravin, složitých a technicky vysoce náročných strojů, jakož i dlouhodobý odbyt našich výrobků, který stabilizuje výrobní programy našich podniků. Orientace vzájemných dodávek podstatně urychlila strukturální přestavbu našeho národního hospodářství v plném souladu s jeho rozvojem, jak jej určily směrnice KSČ, vytyčující základní linie budování materiálně výrobní základny socialismu v naší vlasti.

Podíl ZTS na celkovém objemu výměny zboží ČSSR se koncem třetí pětiletky zvýší na 75% proti 70,5% v letošním roce. Přitom vzájemná výměna zboží dozná ve třetí pětiletce kromě objemového růstu i podstatné strukturální změny, které podpoří další rozvoj výrobních sil jak u nás, tak i v ostatních ZTS. Hlavním rysem je zde zejména podstatné zvýšení podílu strojů a zařízení na celkovém objemu výměny zboží jako důsledek rozvoje výrobních sil a postupující specializace a kooperace ve strojírenství v členských zemích Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Nejdůležitější význam pro rozvoj našeho národního hospodářství má dlouhodobá dohoda o výměně zboží se SSSR, podepsaná v Praze dne 28. dubna letošního roku. Tato dosud nejrozsáhlejší hospodářská dohoda, jakou jsme kdy uzavřeli, je dalším prohloubením specializace našeho průmyslu a to ve výrobcích, které naše socialistická republika je s to zabezpečit vzhledem k vysoké úrovni našich dělníků a výrobně technických kádrů, avšak i potřeby ostatních ZTS. Jedná se o takové výrobky, jako jsou např. elektrické lokomotivy, sací bagry, speciální a agregátové obráběčky a automatické linky, válcovací zařízení apod.

Pracující lid socialistických zemí si vysoce cení spolupráce s naší zemí, poněvadž dobře ví, že takové praktické uplatňování proletářského internacionalismu povede k dalšímu rozmachu celého tábora socialismu. Svědectví toho jsou četné dopisy, které pracovníci našeho zahraničního obchodu dostávají z ostatních socialistických zemí. Chtěl bych zde přečíst alespoň jediný dopis, který obdržel PZO Technoexport od Čínské národní technické společnosti v Pekinu. Zní takto:

"Vážení soudruzi, s potěšením potvrzujeme, že zařízení elektráren Nanding, Chapei, Kumming, Nanking, Wangting, Tsingtao a pojízdné elektrárny čís. 601-611 dodaných Vaší společností a smontované pod dozorem Vašich odborníků, bylo úspěšně uvedeno do provozu.

Během provozu bylo dosaženo výkonů zaručených v příslušných smlouvách a některé z nich byly dokonce překročeny.

Naši zákazníci jsou spokojeni s jakostí Vámi dodaného zařízení. Nakonec bychom rádi využili této příležitosti, abychom Vám vyjádřili své srdečné díky za pomoc, kterou jste nám poskytli při výstavbě elektráren v posledních několika letech.

Jsme s úctou

Čínská Národní dovozní technická společnost."

Uplynulých patnáct let dokazuje, že ekonomické začlenění naší vlasti do světové socialistické soustavy vede ke stále prudšímu rozmachu naší ekonomiky. Máme ještě v dobré paměti, jak hospodářské sepětí předválečného Československa vedlo naopak naši vlast do úplného hospodářského područí u kapitalistických velmocí. Za takového ekonomického začlenění byla naše země úplně vystavena libovůli nebo spíše zvůli kapitalistických monopolů, ocitla se v nerovném postavení na světových trzích a nakonec se stala hříčkou světových kapitalistických sil a byla obětována v Mnichově.

Spolupráce ZTS má zvláštní význam i pro země hospodářsky málo rozvinuté, které do nedávna byly bezprávnými koloniemi imperialistických mocností. Dnes, kdy tyto země si již vybojovaly politickou nezávislost, usilují o to, aby co nejdříve likvidovaly následky koloniálního otroctví, aby si vybudovaly spolehlivé základy vlastního národního hospodářství a tak zvýšily hmotnou a kulturní úroveň širokých mas svého obyvatelstva. Po téže cestě kráčejí i národy zemí, které sice formálně byly nezávislé i před druhou světovou válkou, ale ve skutečnosti byly vystaveny útlaku imperialistických monopolů, které se zmocnily jejich bohatství. My na tyto země se díváme se sympatiemi a jejich zápas vedený často za těžkých a nerovných podmínek sledujeme s obdivem, tak jako se díváme zejména na statečný kubánský lid, který pod vedením svého národního hrdiny Fidela Castra svrhl nenáviděného diktátora Batistu a nyní svádí heroický boj se zrůdným molochem amerického nadčlověčenství.

Tyto země jsou si dobře vědomy předností, jaké má pro ně zahraniční obchod s námi, který není vázán žádnými politickými nebo ekonomickými podmínkami, jaké jim ukládají kapitalistické státy. Jsou důležitým partnerem našeho zahraničního obchodu. Vždyť po SS SR je ČS SR druhým největším dodavatelem ze ZTS do této oblasti a koncem třetí pětiletky bude objem našeho zahraničního obchodu s těmito zeměmi o 40% vyšší nežli v letošním roce

Je ovšem pravda, že i v USA a v poslední době stále větší měrou i v NSR se hovoří o pomoci zemím hospodářsky málo vyvinutým. Tyto země však dovedou dobře rozlišovat. Dobře vědí, že tato tzv. americká pomoc nebo pomoc NSR má za cíl zájmy amerického nebo západoněmeckého imperialismu. Vždyť půjčky a úvěry, které se uráčí USA nebo západní Německo poskytnout, jsou určeny na stavbu strategických objektů, dálkových silnic, které mají sloužit za nástupové cesty proti ZTS nebo jako rozjezdové dráhy pro nadzvuková bombardovací a špionážní letadla. A pakliže už tu a tam se poskytnou prostředky na uskutečnění průmyslových projektů, pak účelem zde není urychlit kompletní hospodářský rozvoj HMVZ, nýbrž získat kontrolu nad příslušným průmyslovým odvětvím. Socialistické země, díky plánování svého hospodářství neznají a nikdy nepoznají hospodářskou krizi.

Obchod HMVZ s našimi zeměmi nemůže tedy být ohrožen krizovými jevy a dlouhodobé dohody o výměně zboží, které ZTS uzavírají, jsou činitelem stabilizujícím, který chrání ZHMV před neekvivalentní obchodní směnou, kterou tyto země trpí při obchodování s kapitalistickými zeměmi. Kapitalistické země prodávají totiž svoje zboží zemím hospodářsky méně rozvinutým zpravidla za vysoké monopolní ceny a naopak kupují od nich zboží za ceny často uměle snížené, při čemž používají všech možných prostředků hospodářského i politického nátlaku. Dokonce i buržoazní švédský národohospodář Mydral, který je i u nás znám z několikerého pobytu v naší vlasti, píše o tom ve své knize "Světové hospodářství": "Hospodářsky méně vyvinuté země jsou z hlediska historického vývoje světových cen svého tradičního zboží vesměs v nevýhodné situaci."

Pro svou důležitost po ZHMV stala se tato problematika denním bodem pořadu letošní Meziparlamentní konference v Tokiu, jíž se zúčastnila i čs. delegace, vedená místopředsedou NS s. Valo. Na konferenci se o této otázce rozproudila ostrá diskuse mezi zástupci kolonizátorských zemí a mezi představiteli ZHMV. Nakonec museli kolonizátoři přiznat svoji porážku, když proti své vůli byli donuceni hlasovat pro rezoluci, vyslovující se pro pomoc zemím hospodářsky málo vyvinutým a pro svolání světové hospodářské konference pod záštitou OSN.

Soustavný růst ekonomické sily naši vlasti, vyjádřený v našich hospodářských plánech a pevná základna hospodářské spolupráce se ZTS vytvářejí současně předpoklady i pro rozšiřování našeho zahraničního obchodu s kapitalistickými zeměmi. Základním předpokladem ovšem je, že se tak děje při zachovávání zásad vzájemné rovnoprávnosti a vzájemných výhod, jakož i bez vměšování do vnitřních záležitostí. Dávno minuly doby, kdy páni na Západě si mohli myslet, že Československo je malou zemí, kterou nikdo nezná, jak to kdysi řekl pan Chamberlain smutné a směšné paměti. Dnes nás velmi dobře znají na celém světě. Svou hospodářskou silou, dovedností rukou našich dělníků, zdatností našich zemědělců, znalostmi naší inteligence jsme velmocí.

Dávno zašly doby, kdy se západní kapitalistické kruhy bláhově domnívaly, že nás mohou rozdrtit svou politikou embarga anebo hospodářské blokády. Jejich politika nás jenom přiměla k tomu, abychom vlastním úsilím a za pomoci SSSR a ostatních ZTS urychleně rozvinuli výrobu v těch odvětvích, kde nám Západ odmítl dodávat a tak se ukázalo, že politika embarga je holí, která má dva konce a která udeřila ty, kteří ji chtěli použít - kapitalisty.

Nesmíme ovšem nijak polevit ve svém úsilí. Půjde nyní o to, aby pracovníci našeho zahraničního obchodu se se ctí vyrovnali s úkoly třetí pětiletky, aby daleko větší péči věnovali zabezpečování plánovitých dovozů, kde nepružnost některých pracovníků se stávala chronickou nemocí. Právě tak musí pracovníci našeho zahraničního obchodu vyvinout mnohem důraznější úsilí o zajišťování dodávek pro vývoz a o zajištění náležitého předstihu vývozu před dovozem. (Řízení schůze převzal předseda NS Fierlinger.)

Je třeba ovšem říci také slovo pracovníkům výroby, podílejícím se na zhotovování vývozního zboží. To musí platit především o přesném plnění vývozních závazků, ať již jde o vývoz přímý anebo nepřímý. Nesmějí se stávat takové případy, na jaké si stěžují např. pracovníci Válcovny trub a železa v Chomutově, že pro nedostatečné nebo vadné dodávky hutního materiálu nemohou plnit důležité vývozní úkoly.

My však pevně věříme, že pracovníci našeho zahraničního obchodu spolu s dělníky a techniky naší výroby učiní vše, aby svedli úspěšný boj na této důležité frontě naší třetí pětiletky.

Jsme pro mír a pro mírovou spolupráci se všemi národy. Jednou z forem této spolupráce je i vzájemná výměna zboží. Před třemi lety byla v Moskvě díky myšlenkám vyjádřeným v Manifestu míru a v Deklaraci komunistických a dělnických stran socialistických zemí vytvořena poprvé v dějinách lidstva reálná teorie míru. I náš zahraniční obchod, navždy zbavený starých kapitalistických kšeftařů, se stal - jako celá naše příští pětiletka - účinnou zbraní v duchu myšlenek Manifestu míru a Deklarace v boji za svět bez válek - za svět komunismu. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se již nikdo nehlásí, je tedy skončena.

Dávám nyní zpravodaji posl. Mockovčiakovi slovo k doslovu.

Zpravodajca posl. Mockovčiak: Vážené súdružky a súdruhovia!

Záverečného slova sa vzdávam. Doporučujem Národnému zhromaždeniu vládny návrh zákona o 3. päťročnom pláne rozvoja národného hospodárstva Československej socialistickej republiky schváliť. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Můžeme přistoupit k hlasováni.

Nebudou-li vzneseny námitky, dám hlasovat o celém vládním návrhu zákona o třetím pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky najednou.

Má někdo nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nemá.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o třetím pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky podle předložené společné zprávy výborů pro plán a rozpočet, průmyslového, zemědělského, zdravotního a kulturního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je něko proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o třetím pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky. (Hlučný, dlouhotrvající potlesk.)

Dnešní naše jednomyslné hlasování, jakož i předcházející diskuse ukazují, v jakém duchu jsme přijali tento náš veledůležitý zákon naší třetí pětiletku. Jsme si vědomi velkých úkolů, které jsme si uložili. Jejich splnění bude vyžadovat od nás velkého, trpělivého a tvořivého úsilí, trpělivého překonávání mnohých obtíží, na které řečníci zde poukázali; bude vyžadovat smělé osvojování si nových pracovních metod a nové techniky a hlavně pak kolektivní spolupráci se všemi pracovníky na závodech, s masou našich zemědělců a obětavou práci našich techniků, výzkumníků a projektantů.

Ani na okamžik si nesmíme připustit myšlenku, že splnění toho, neb onoho důležitého úkolu je nemožné, neb nad naše síly, byť i tyto úkoly byly sebe náročnější. Za podmínek kapitalismu, kde hlavní pružinou hospodářského dění je osobní zisk jednotlivců, kde prohlubující se třídní zápas nemohou zastřít sebekrásnější fráze o tak zvaném "lidovém kapitalismu", tam ovšem by nemohli lidé podobné úkoly splnit. Tam však, kde spojuje lidi velká myšlenka socialismu, tam kde lid spojil své síly v mocném a nepřemožitelném svazku dělníků, zemědělců a pracující inteligence, tam se zázračně přetváří život, tam lid dobývá nových a nových budovatelských vítězství, jak to ukazuje plnění velkorysého sedmiletého plánu Sovětského svazu a jak to ukazují nové a nové překvapující úspěchy sovětské vědy a techniky.

Naše třetí pětiletka celou svou povahou, svým zaměřením a časovým významem bude představovat nové důležité rozmezí v úspěšném rozvoji naší socialistické republiky.

Bude mohutným kvádrem zajišťujícím výstavbu našeho socialistického hospodářství, aby se toto mohlo dále úspěšně v souladu se všemi svými základními prvky dále úspěšně rozvíjet.

To, co činí naší třetí pětiletku dále významnou, je i ta okolnost, že bude znamenat ještě těsnější sepětí s ekonomikou druhých socialistických zemí a zejména pak s ekonomikou Sovětského svazu. Bude důležitým naším přínosem ve velké hospodářské soutěži s kapitalistickým světem, v němž socialistický svět - tak jak již tomu vše nasvědčuje - zůstane vítězem. A to bude též vítězství tvořivých sil míru nad ničivými cíli války.