S rozvojem průmyslové výroby byl úzce spjat rozvoj stavební výroby, která se v letech druhé pětiletky zvýšila o 80 %. I ve stavebnictví tedy došlo k rychlejšímu růstu výroby než předpokládal zákon o druhé pětiletce. Ve stavebnictví se v průběhu druhé pětiletky začalo používat v širší míře průmyslových metod. K industrializaci stavebnictví přispěl zejména zvýšený stupeň mechanizace stavebních prací a nástup k rozsáhlé výrobě prefabrikátů. Zvýšené používání prefabrikátů spolu se zavedením trubkového lešení umožnilo podstatné snížení měrné spotřeby dřeva ve stavebnictví zhruba o dvě třetiny.

Soudružky a soudruzi. V druhé pětiletce jsme tedy dosáhli v průmyslu i ve stavebnictví významných úspěchů, které nás mohou právem naplnit hrdostí. Nesmíme však přitom nevidět, že rozvoj národního hospodářství mohl být ještě úspěšnější, kdybychom se bývali dovedli vypořádat s některými závažnými problémy, které se v průběhu plnění plánu vyskytly. Jde především o nerovnoměrné plnění plánu výroby a o neplnění některých jmenovitých výrobních úkolů.

Nedostatky na tomto úseku se projevily výrazně v roce 1960 zejména v metalurgii. I když se hutní výroba značně zvýšila, nebyly úkoly splněny ani v objemu výroby, ani v sortimentu. V roce 1960 nebyly realizovány důležité úkoly zejména ve struktuře vysokopecní vsázky, kde byla značně překročena plánovaná spotřeba bohatých dovážených rud, což mělo za následek podstatný pokles zásob těchto rud na začátku letošního roku. Vážná situace vznikla v zajištění výroby válcovaného materiálu předvalky; byla způsobena neplněním výroby v blokovnách a překračováním spotřeby oceli při výrobě válcovaného materiálu. Vážné nedostatky se projevovaly v plnění plánovaných zakázek podle sortimentu, což mělo nepříznivé důsledky ve strojírenské výrobě.

Strana a vláda věnovaly situaci v hutní výrobě mimořádnou pozornost a přijaly řadu zásadních opatření, jako bylo například zavedení zvláštního režimu pro zajištění výstavby blokoven, kyslíkáren, válcovacích tratí a aglomeračních zařízení. Tato opatření přispěla vesměs k urychlení výstavby uvedených kapacit. Nyní stojí před našimi hutníky úkol osvojit si co nejrychleji výrobu na nových tratích. Jsme si vědomi toho, že jde o obtížný úkol, neboť nové válcovací kapacity vyžadují technicky náročnou obsluhu. Zvládnutí těchto úkolů bude významným přínosem k lepšímu uspokojování potřeb národního hospodářství.

Při projednávání návrhu zákona o druhém pětiletém plánu v Národním shromáždění jsme mohli v roce 1958 konstatovat, že se nám podařilo překonat zaostávání těžby paliv za celkovým rozvojem průmyslu. V roce 1958 se podařilo soustředěním prostředků a organizátorského úsilí na rozvoj severočeských hnědouhelných revírů vytvořit předstih, který umožnil překračování plánovaných těžebních úkolů a podstatné zvýšení zásob v průmyslu, v dopravě a ve vnitřním obchodě. Tento stav vyvolal určité uspokojení, což spolu s nesprávnými představami o operativní mobilizovatelnosti připravených těžebních zdrojů vedlo ke snížení pozornosti k otázkám plánování spotřeby hnědého uhlí zejména na úseku ministerstva vnitřního obchodu, železnic a energetiky. Podcenění potřeby ze strany odběratelů spolu s pozdní mobilizací zdrojů v těžbě hnědého uhlí a s nedostatečným zajištěním jeho přepravy způsobily, že v závěru roku 1960 došlo k obtížím v zásobování národního hospodářství a obyvatelstva hnědým uhlím. V severočeských uhelných revírech došlo již v prvním čtvrtletí letošního roku ke zvýšení těžby a můžeme říci, že situace, pokud jde o hnědé uhlí je vcelku zvládnuta, vyžaduje ovšem stále soustavné péče.

Zásobování národního hospodářství bylo koncem loňského roku stíženo také tím, že ostravsko-karvínský revír nesplnil v listopadu a v prosinci plán, přičemž neplnění těžby koksovatelného uhlí pokračuje i v prvních měsících letošního roku a působí národnímu hospodářství vážné obtíže. Opatření ke sjednání nápravy jsou prováděna. Chtěl bych ovšem v této souvislosti upozornit, že v ostravsko-karvínském revíru nejde jen o problém těžby, ale též o nutnost řešit otázku úpravy uhlí, která v důsledku zpoždění výstavby prádel se jeví mimořádně naléhavou.

Rovnoměrný rozvoj národního hospodářství byl konečně narušován také některými vážnými obtížemi, které se projevily v přepravě zboží po železnici i v poruchách a zpožďování osobní dopravy. Po přechodném zlepšení situace v železniční dopravě v letech 1958-1959 došlo v roce 1960 k vážnému zhoršení práce železnic, která nepracuje plynule a nezabezpečuje plně a včas vzrůstající požadavky národního hospodářství. Příčiny této skutečnosti spočívají v prvé řadě v tom, že dosud nebyly odstraněny vleklé nedostatky v práci železnic. Situaci v železničním provozu přitom ještě zostřilo, že pro soustředění vlakových proudů na hlavní tah nebyly vytvořeny nutné technickoprovozní předpoklady, především rezervy v kapacitách tratí a uzlů a že zároveň tonáž vlaků na hlavním tahu byla nedostatečná. Současně došlo k poklesu pracovní kázně, což má nepříznivé důsledky pro bezpečnost a plynulost provozu. Investiční prostředky nebyly v průběhu pětiletky úplně a správně využívány, a nebyla věnována dostatečná péče stabilizace a výchově pracovníků a doplňování pracovních sil pro důležité provozní profese.

Na obtížích, které se projevují v práci železnic se podílejí i přepravci, kteří v mnoha případech nesprávně sestavenými plány přepravy, nebo i zdlouhavou nakládkou a vykládkou ztěžují rovnoměrnější využívání provozních prostředků železnic a narušují tak plynulost přepravy.

K tomu, aby železnice byla spolehlivou součástí rozvoje národního hospodářství, je nutné uvedené nedostatky rozhodným způsobem odstranit. V zájmu splnění tohoto úkolu je nezbytné, jak na to poukázalo zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa konané v minulých dnech, především dále upevňovat kázeň a disciplínu v přepravní práci, pozvednout řídící práci na železnici na vyšší úroveň, rozvíjet těžkotonážní hnutí brigád socialistické práce na všech úsecích železniční dopravy.

Soudružky a soudruzi, vážné důsledky pro národní hospodářství mělo nesplnění plánovaných úkolů v zemědělství. Podle předběžných údajů se zemědělská výroba zvýšila zhruba o 11 %. V pětiletém plánu však byl předpokládán vzestup o 27 %. Základní příčina neplnění plánu spočívá v tom, že rostlinná výroba, s výjimkou roku 1960, stagnovala. To ovšem kladlo mimořádné nároky na celé národní hospodářství a odrazilo se především ve vleklé disproporci mezi potřebami krmiv a jejich krytím z vlastních zdrojů, což mělo opět své důsledky v nízké užitkovosti hospodářských zvířat.

Nedostatečný růst a značné výkyvy v rostlinné výrobě v uplynulých pěti letech vyplývají v největší míře z nedostatečné péče o půdu. Nebyla vždy věnována potřebná pozornost včasnému a pečlivému provádění zemědělských prací. Bylo by možno uvést řadu příkladů, kdy v jednotlivých letech druhé pětiletky nebyly dodrženy mnohé základní agrotechnické požadavky. Nedostatečná byla rovněž péče o šlechtění osiv a sádí. Nejvýrazněji se tyto nedostatky projevily v hektarových výnosech brambor, sena z luk a některých dalších plodin. Abychom zlepšili dosud neuspokojivou úroveň rostlinné výroby, je třeba soustředit právě na tento úsek rozhodující část naší pozornosti.

V průběhu druhé pětiletky bylo na přestavbu a rozvoj materiálně technické základny socialistické zemědělské velkovýroby vynaloženo okolo 29 mld Kčs. Přitom více než polovina těchto prostředků byla vynaložena na výstavbu stájových prostor. Značné prostředky byly věnovány též na mechanizaci zemědělských prací.

Celkový objem investiční výstavby, včetně generálních oprav, který byl v zemědělství uskutečněn v období druhé pětiletky, byl o 140 % vyšší než v letech 1951-1955; ve srovnání s celkovým růstem investiční výstavby v národním hospodářství o 77 % to výrazně ukazuje přednostní přidělování prostředků pro zemědělství. Také dodávky minerálních hnojiv, které za pětiletku vzrostly více než o polovinu, přispěly k posílení materiálně technické základny zemědělské výroby. Přes velké prostředky, které jsme zemědělství na rozšíření materiálně technické základny poskytli, nemůžeme být s dosaženou technickou úrovní zemědělství spokojeni. Její zvyšování je složitým procesem, který ani nebylo možno během jedné pětiletky plně dořešit. Vybavenost pracovníků v zemědělství mechanizačními prostředky není proto dosud uspokojivá, přičemž pracovně nejvíce náročné výrobní procesy, zejména sklizeň okopanin, nejsou dosud komplexně mechanizovány. K tomu přistupuje i ta skutečnost, že celková účinnost investic ve druhé pětiletce zůstala na nízké úrovni. Ovšem část těchto prostředků se může projevit ve zvýšení výroby teprve v dalším období. Platí to především o rozsáhlé výstavbě hospodářských objektů pro živočišnou výrobu, která musela být zkoncentrována do krátkého období.

Socialistická přestavba zemědělství byla spojena s řadou problémů organizačních, technických a hospodářských. Tato rozsáhlá přestavba vytváří příznivé předpoklady pro splnění úkolů třetí pětiletky. Je však třeba, aby k rozsáhlé investiční výstavbě, zvýšenému používání hnojiv, k rychle rostoucímu strojnímu parku přistoupila i nezbytná organizátorská práce a podstatně větší péče o půdu. Nezbytným požadavkem přitom současně je, abychom důrazněji zajišťovali a prosazovali novou techniku a technologii a velkovýrobní formy hospodaření v zemědělství. Tím dosáhneme vedle zvýšení intenzity výroby i snížení nákladů na jednotku zemědělské produkce a vytvoříme vedle plnějšího uspokojování spotřeby potravin i předpoklady pro jejich zlevnění.

Otázky zemědělství jsou stále středem pozornosti naší strany. Na výsledcích roku 1960, kdy přírůstek zemědělství činil zhruba 7 % proti roku 1959, což je nejvyšší přírůstek od roku 1955 je vidět, že tato soustředěná pozornost již začíná přinášet své první výsledky. Přitom však mohlo být v loňském roce dosaženo ještě lepších výsledků, jak ukazují příklady předních jednotných zemědělských družstev, kde věnovali půdě zvýšenou péči, a kde při dobré organizaci práce dokázali důsledně prosadit pokrokové způsoby hospodaření.

Potvrdilo to též jednání V. sjezdu jednotných zemědělských družstev, které ukázalo odhodlání družstevního rolnictva přičinit se o dosažení skutečného obratu v zemědělské výrobě.

K letošnímu jarnímu osevu jsme přistupovali s tím, že na podzim zůstalo neoseto více než 100 000 hektarů, které měly být osety ozimými chlebovinami.

Podařilo se sice osít více jarní pšenice než v minulých letech, přesto však vcelku plochy chlebového obilí jsou proti předpokladům nižší zhruba o 50 tisíc hektarů. To nedává dobré předpoklady pro krytí potřeb obilí podle druhů. Na tuto situaci třeba reagovat především tím, že na dosavadní jarní osev, jehož kvalita je dobrá, naváže soustavná péče o obiloviny během celého dalšího vegetačního období. Také plné využití dosavadních poměrně dobrých přírodních podmínek ke kvalitnímu osevu cukrovky, výsadbě brambor i k včasnému provedení kultivačních prací, je nezbytně nutné.

Vždyť léta třetí pětiletky musí přinést v zemědělství jak růst tržní produkce a produkce na pracovníka, tak růst celkové výroby a omezení nepříznivých výrobních výkyvů. Současně je nutné, již počínaje rokem 1961 zvýšit účinnost ohromných investičních a ostatních prostředků používaných v zemědělství.

Dosavadní vývoj celého našeho národního hospodářství a péče, kterou strana zemědělství věnuje, umožní aby v podmínkách socialistických výrobních vztahů na vesnici byly úkoly v zemědělské výrobě splněny a aby se přednosti socialistického výrobního způsobu v nejkratší době plně prosadily i v zemědělství.

Soudružky a soudruzi, zvýšení společenské výroby v období druhé pětiletky umožnilo lépe uspokojovat potřeby socialistické společnosti jak na úseku spotřeby obyvatelstva, tak i na úseku rozšiřování základních fondů. Zatímco v roce 1955 činil podíl akumulace na národním důchodu 14 %, zvýšil se během druhé pětiletky na 19,8 %. Přitom se podstatnou měrou zvýšila nejen ta část akumulace, která zajišťuje další rozvoj výroby, ale i ta část, která byla určena na nevýrobní investice, zejména bytovou výstavbu.

Ve srovnání s obdobím 1951-1955 se zvýšil objem investic včetně generálních oprav v druhé pětiletce o 77 %. Přitom došlo k významné změně struktury investiční výstavby v průmyslu ve směru zvýšení podílu strojních základních fondů jako významného činitele růstu produktivity práce.

Prostředky, které jsme vynaložili na akumulaci umožnily přistoupit k výstavbě řady významných staveb, z nichž mnohé předurčují rozvoj národního hospodářství v příštích letech.

V energetice jsme uvedli do provozu 9 velkých parních elektráren a 11 vodních děl o celkové kapacitě přes 1800 MW. Kromě toho přešlo do třetí pětiletky pět rozestavěných parních elektráren o celkové kapacitě 1250 MW a velká energetická vodní díla jako Orlík, Kamýk, Hričov-Mikšová a další.

V odvětví paliv byla získána v hnědém uhlí nová těžební kapacita přes 6 miliónů tun ročně. V ostravsko-karvinském revíru se přistoupilo k výstavbě několika nových dolů, především na koksovatelné uhlí, které budou uvedeny do úplného provozu v dalších letech.

V hutním průmyslu bylo uvedeno do provozu zejména 11 válcovacích tratí, 3 aglomerační pásy, 5 koksových baterií, 2 vysoké pece, 7 pecí Siemens-Martinských, nový závod na výrobu hliníku v Žiaru nad Hronom a hrudkovny v Mníšku a Ejpovicích. Byla zahájena výstavba Východoslovenských železáren a provedena rozsáhlá rekonstrukce a rozšíření železáren v Třinci a Kladně.

V chemickém průmyslu byl postaven v druhé pětiletce závod na výrobu polyamidového hedvábí Chemko-Kapron-Humenné, závod na zpracování dřeva a výrobu celulózy v Hencovicích a velká papírna v Štětí. Podstatně byl rozšířen závod v Lovosicích o výrobu dusíkatých hnojiv a viskózového hedvábí, vybudován provoz na výrobu polyvinylchloridu v Novákách a podstatně rozšířena výroba čpavku ve Stalinových závodech. V chemickém průmyslu byla dále rozestavěna řada nových závodů a provozů jako například rafinerie Slovnaft v Bratislavě, závod na výrobu kaučuku v Kralupech a Dusíkárna v Šale.

Ve strojírenství byla zahájena postupná rekonstrukce a rozšíření výrobních ploch pro zajištění výraznější orientace strojírenství na výrobu hutních a chemických zařízení, zařízení pro výrobu stavebních hmot, dopravních prostředků, zemědělských strojů a pro výrobu spotřebního zboží. V souvislosti s tím byla prováděna rekonstrukce a rozšíření výrobních kapacit závodů Vladimíra Iljiče Lenina v Plzni, ve Žďárských strojírnách, v Přerovských strojírnách, v Královopolské strojírně v Brně, ve Východoslovenských strojírnách v Košicích, v Tatře v Kopřivnici, v Agrostroji v Prostějově, v Jičíně, v Pelhřimově a v Roudnici, v Tesle na Oravě, v Meoptě v Bratislavě, v Tesle Stropkov a v řadě dalších závodů.

Pro zajištění materiální základny stavebnictví byly postaveny velké cementárny v Prachovicích a Banské Bystrici a rekonstruovány cementárny v Hranicích a Stupavě a vystavěny nové výrobny na lehčené hmoty a prefabrikáty.

Ve spotřebním průmyslu byly uvedeny do provozu nové kapacity na výrobu plochého skla v Oloví a Dolním Rychnově a na výrobu lahví v Ústí nad Labem, Novém Sedle a Rudolfově huti. V Prostějově byl postaven nový oděvní závod, v Bardějově nový závod na výrobu obuvi, v Jihlavě a ve Zvoleni závody na dřevotřískové desky a řada dalších závodů byla rozšířena.

V potravinářském průmyslu byly dobudovány zejména masokombinát v Brezhradě, nové mrazírensko-chladírenské prostory, závody průmyslu mléčné výživy, řada pekáren a další závody.

Za celkovými příznivými výsledky musíme však vidět některé vážné skutečnosti. I když celkový objem investiční výstavby rok od roku vzrůstal, nepodařilo se v druhé pětiletce splnit plán centralizované výstavby. Nebyly zejména plněny úkoly na nejdůležitějších stavbách, což se nepříznivě projevovalo v opožděném uvádění rozhodujících kapacit do provozu. V roce 1960 nebyly například na centralizovaných stavbách splněny práce v rozsahu přes 1 miliardu Kčs. Obdobně tomu bylo i v letech předcházejících.

Stále ještě jsme se nevypořádali s nedostatky v projektové přípravě, nadále se projevuje malá schopnost organizovat vyšší koncentraci stavební výroby na jednotlivých staveništích, trvá nedostatečná pružnost při přizpůsobování sortimentu strojírenské výroby potřebám výstavby a při odstraňování úzkých profilů v některých výrobních oborech. Přitom situace v centralizované výstavbě je zhoršována tím, že dochází k rozptylování stavebních kapacit na decentralizovanou výstavbu, přičemž jak resorty, tak krajské národní výbory tuto tendenci mnohdy podporují.

Chtěl bych se vší vážností upozornit na to, že pokračování nepříznivého vývoje v centralizované výstavbě by mohlo vytvořit situaci, kterou by nebylo možno řešit bez vážných zásahů do celkových úkolů třetí pětiletky.

Rozhodujícím úkolem v investiční výstavbě musí se stát úsilí o okamžité odstranění všech nedostatků v realizaci centralizované výstavby ze strany investorů i dodavatelů a rychlé zlepšení projektové přípravy.

V zájmu usměrnění tohoto úsilí se z podnětu politického byra ústředního výboru strany rozpracovávají zásadní opatření k odstranění negativních jevů v investiční výstavbě. Na těchto opatřeních pracuje široký aktiv odborníků z investorských i dodavatelských závodů, z projekce, z výzkumu i z vědeckých institucí. Očekáváme, že připravovaná opatření přispějí k zlepšení přípravy a průběhu výstavby na rozhodujících stavbách a ke snížení rozestavěnosti.