Počty študujúcich na vysokých školách
na Slovensku sa zvýšili oproti roku 1955 a 27 %, keď
v roku 1960 študovalo už na vysokých školách
27 381 poslucháčov.
Zmenou ekonomicko-spoločenských podmienok rozvinul
sa v nebývalej miere aj kultúrny život v mestách
a na dedine. Prejavilo sa to v rozvoji všetkých druhov
kultúrnoosvetových zariadení, v nárokoch
našich pracujúcich na poskytovanie kultúrnych
služieb a na kvalitu obsahu kultúrnych podujatí.
V starostlivosti o zdravie nášho obyvateľstva
zameriavala sa zdravotnícka starostlivosť v rokoch
druhého päťročného plánu
na prevenciu a zlepšovanie zdravotného stavu. V rámci
starostlivosti o pracujúcich pokračovalo sa v postupnom
odstraňovaní hygienických nedostatkov na
závodoch a v rozširovaní závodných
zdravotníckych zariadení a jaslí. V období
druhého päťročného plánu
začali sa budovať nové moderné nemocnice
i odborné liečebné ústavy. Celkom
sa odovzdalo za túto dobu 8 nemocníc. Pre ďalšie
rozširovanie postelového fondu v zdravotníckych
zariadeniach v treťom päťročnom pláne
položil sa základ rozostavením desiatych nemocníc.
I keď sa zlepšila výstavba ambulantných
zariadení, ešte zďaleka sa nedosiahlo na tomto
úseku uspokojivého stavu.
Rýchly rozvoj hospodárstva a rast životnej
úrovne obyvateľstva dosiahnutý v uplynulých
rokoch socialistickej výstavby možno názorne
dokumentovať aj na príklade nášho Stredoslovenského
kraja. Tento kraj, ktorý tvoria v prevážnej
miere hornaté časti Slovenska, patril v minulosti
k najzaostalejším oblastiam štátu. Veď
také oblasti, ako Orava, Kysuce, Horehronie, Horné
nitriansko, Liptov i niektoré južné časti
kraja, boli najtypickejšími oblasťami biedy,
nízkej životnej a kultúrnej úrovne a
rozsiahleho vysťahovalectva. Starostlivosť buržoáznej
vlády po sociálnej stránke tu nebola absolútne
žiadna. Dokazuje to i tá skutočnosť, že
v každej obci boli desiatky žobrákov, ktorí
boli odkázaní na milosť ostatných občanov.
Tento stav žobráctva zapríčiňovali
tiež exekútori, ktorí predali za babku všetko,
i strechu nad hlavou dlžníka. Veď napríklad
len na Horehroní v čase hospodárskej krízy
bolo prevedené celkom 7214 vykonaných exekúcií.
Industrializácia Slovenska uskutočňovaná
v uplynulých pätnástich rokoch priniesla podstatné
zmeny v tvárnosti celého kraja. Za toto obdobie
vybudovalo sa v celom kraji 83 nových závodov a
ďalších 84 závodov bolo rekonštruovaných,
rozšírených a zmodernizovaných. Objem
priemyselnej výroby vzrástol oproti roku 1949 takmer
6-násobne a zamestnanosť v priemysle takmer o tri
štvrtiny. Značná časť nových
závodov bola umiestnená do zaostalých oblastí
- na Orave, na Kysuciach a na Horehroní. Tak na Orave boli
vybudované Kovohuty v Istebnom, Kovohuty Mokraď, Elektrotechnický
závod v Dolnom Kubíne, Tesla v Nižnej a iné.
Na Kysuciach bol umiestnený veľký strojárenský
závod na výrobu guličkových ložísk
v Kysuckom Novom Meste a rozšírila sa tu výroba
spotrebného priemyslu, zaviedla sa výroba súčiastok
pre automobily a ďalšia výroba. Na Horehroní
bola vybudovaná Mostáreň v Brezne, Zlieváreň
v Hronci, Strojárenský závod v Závadke,
Biotika v Ľupči, Cementáreň v Banskej
Bystrici a iné závody.
V rokoch druhej päťročnice dosiahli sa v Stredoslovenskom
kraji úspechy i v rozvoji poľnohospodárstva.
Tak napríklad výroba hovädzieho mäsa na
1 ha poľnohospodárkej pôdy vzrástla o
34 %, bravčového mäsa o 70 %, mlieka o 49 %.
Isteže i s dosiahnutými výsledkami nemôžeme
byť ešte zďaleka spokojní, pretože
nezodpovedajú daným možnostiam, avšak
vidno v nich určitý vývoj vpred.
Rozvoj priemyslu a tiež zvýšenie úrovne
poľnohospodárskej výroby znamená veľký
prínos pre rast životnej úrovne obyvateľstva
celého Stredoslovenského kraja. Tak v období
druhého päťročného plánu
zvýšil sa maloobchodný obrat v kraji zhruba
o 32 % a výkony komunálnych služieb viac ako
dvojnásobok.
Významne sa zlepšila úroveň bývania.
Veď takmer 15 % obyvateľstva kraja býva v bytoch
postavených v druhej päťročnici. Značné
množstvo z nich vo vlastných rodinných domkoch,
vybavených všetkým moderným komfortom.
A tu by som chcel uviesť jeden tragický obrázok
z prvej republiky, nie ojedinelý, ale typický pre
toľkých ľudí v minulosti. V kronike v
obci Polomka na Horehroní sa doslovne uvádza: "Železničiar
na nižnom konci postavil dom, na stavbu si vypožičal
22 000 Kčs a zaviazal sa splácať banke 400
Kčs mesačne. Nestačil. Dlžoba mu narástla
na 36 000 Kčs. Na licitácii kupca nebolo. Výkričná
cena bola 1000 Kčs. A tu Klein, dirigent Tatra banky kúpil
dom za 670,- Kčs." Neuveriteľné, ale v
kronike je to doslova uvedené.
Veľké prostriedky boli dané na výstavbu
zariadení spoločenskej spotreby. Za uplynulých
5 rokov sa postavilo 1113 učební všeobecno-vzdelávacích
škôl. V minulosti, keď nezamestnanosť privádzala
všeobecný úpadok, projevovalo sa to i v škole.
Deti boli vyhladovené, nedostatočne oblečené.
Dňa 23. septembra 1932 len v jednej obci na Horehroní
bolo zistené, že 141 žiakov nemá ani jednu
písanku. Dnes žiaci čo potrebujú, dostávajú
od štátu zadarmo.
Lôžková kapacita v nemocniciach a zdravotníckych
zariadeniach sa zvýšila o 1300 postelí. Značne
sa rozšíril rozsah prípravy odborných
kvalifikovaných pracovníkov pre všetky odvetvia
hospodárstva. Koncom roku 1960 navštevovalo odborné
školy 22 000 žiakov. To je o 6000 viac ako v roku 1955,
a to hlavne na priemyselných odborných školách,
kde sa počet žiakov zvýšil o 4000. Veľký
je dopyt po usilovných kvalifikovaných pracovníkoch.
Na Slovensku budujú sa v stámiliónových
objemoch v ročnom pláne školy všetkých
druhov a stupňov, aby nám v nich už v najbližších
rokoch vychovali tisícky inžinierov, stavbárov,
strojárov, hutníkov, chemikov, agro a zootechnikov,
kvalifikovaných robotníkov pre všetky odvetvia
národného hospodárstva montérov, zváračov,
murárov, elektrikárov, sústružníkov
i pracovníkov pre laboratória a výskumné
ústavy.
To sú len niektoré charakteristické údaje,
ktoré aspoň čiastočné vystihujú
ceľkový rýchly vzostup úrovne obyvateľstva
a veľké premeny, ktoré nastali v celom spôsobe
života ľudu okresov Stredoslovenského kraja.
Možno povedať, že dosiahnutá úroveň
v rozvoji priemyslu, v raste odbornej úrovne pracujúcich,
v upevnení morálnopolitickej jednoty ľudu,
vytvárali predpoklady, aby Stredoslovenský kraj
i v ďalšom období sa rozvíjal rýchlym
tempom tak, ako to predpokladajú úlohy stanovené
v tretej päťročnici.
Výsledky, ktoré naša robotnícka trieda
a pracujúci ľud dosiahol za tak krátky čas
slobodnej vlasti, sú pevným fundamentom budovania
vyspelej socialistickej spoločnosti. Úlohy tejto
etapy stanovila vlaňajšia celoštátna konferencia
KSČ v treťom päťročnom pláne
rozvoja národného hospodárstva ČSSR
do roku 1965. Tretí päťročný plán
zabezpečuje ďalší prednostný rozvoj
všetkých odvetví hospodárstva na Slovensku
a v jednotlivých oblastiach a krajoch.
V predvečer 40. výročia založenia našej
Komunistickej strany Československa je zvlášť
radostné pripomenúť si výsledky, ktoré
boli pod jej vedením na Slovensku dosiahnuté. Tieto
výsledky sú veľkolepým pamätníkom
boja našej strany, názorným svedectvom víťazstva
velikých ideí marxizmu-leninizmu. Chcem vyjadriť
odhodlanie pracujúceho ľudu nášho Stredoslovenského
kraja, splniť krásne ciele výstavby vyspelej
socialistickej spoločnosti. Náš pracovitý
ľud, ktorý stál v prvých radoch bojovníkov
za lepší život v ťažkých dobách
buržoaznej republiky, i fašistickej perzekúcie,
si čestne zastane svoje miesto aj pri plnení náročných
úloh rozvoja hospodárstva v rokoch tretieho päťročného
plánu. (Potlesk.)
Podpredseda NZ dr. Kyselý: Dávam slovo posl.
Polachové.
Posl. Polachová: Soudružky a soudruzi poslanci!
Hodnotíme-li dnes plnění hospodářského
plánu za rok 1960, je to jistě také proto,
abychom poznali nejen jeho klady, ale abychom se poučili
z nedostatků a vyvarovali se jich nebo jim předešli
v roce letošním, aby rok 1961 splnil všechny
plánované úkoly a byl dobrým nástupcem
3. pětiletky. Na úsek zdravotnický dává
náš stát obrovské částky.
Naše úsilí v péči o člověka
je mírové, prodchnuté socialistickým
humanismem. Aby byl člověk dlouho živ, aby
měl pastýř hojnost mléka.
V kapitalistickém státě je zdraví
lidské stále ještě jedním z předmětů
obchodního podnikání. Kdo má prostředky,
může se léčit, kdo je nemá, je
odkázán na dobročinné ústavy
nebo se neléčí. Tak tomu bylo do roku 1945
i u nás. Dnes je všem našim občanům
naprostou samozřejmostí v případě
onemocnění vyhledat lékařskou pomoc,
odbornou léčbu, lázně, léky
- vše úplně zdarma. Socialistická společnost
poskytuje našemu zdravotnictví všechny možnosti,
poněvadž v našem zřízení
je lidský život a zdraví člověka
tou největší hodnotou. S bezplatnou lékařskou
péčí se však nesetkáváme
jen v nemoci, naopak, prevenci se věnuje stále větší
péče. Prevence, jejíž zásady
hlásal náš Jan Evangelista Purkyně,
počala se uplatňovat teprve v naší době.
V etapě výstavby socialismu přestala být
záležitostí jen lékařů
a stala se záležitostí všech občanů.
Tak např. ochranné očkování
proti záškrtu, které bylo masově v našem
státě zavedeno v r. 1946, ovlivnilo vývoj
nemocnosti touto nákazou tak, že nemocnost poklesla
z dřívějších 200 nemocných
na 100 000 obyvatel na 4,3. Stejně tak byla ovlivněna
velmi příznivě nemocnost dávivým
kašlem, proti němuž se očkuje pravidelně
od počátku r. 1958. Za tato 3 léta se podařilo
snížit tuto závažnou dětskou nákazu
ze 475 onemocnění na 100 000 obyvatel na pouhých
54 v r. 1960 a úmrtnost na pouhých 9. Velmi výrazných
úspěchů bylo dosaženo také v
boji proti dětské obrně, v němž
ochranné očkování živou oslabenou
očkovací látkou v r. 1960 zajistilo, že
v druhé polovině roku vyjma dvou importovaných
případů onemocnění nedošlo
na našem území k žádnému
onemocnění dětskou obrnou, zatímco
v jiných letech vznikaly v tomto období i stovky
těžkých onemocnění s těžkými
následky. Dětská obrna přestala být
u nás hrozbou. Přes 3 milióny dětí
už byly očkovány proti této strašlivé
nemoci a rehabilitační péči o ty,
kteří touto chorobou onemocněli, nám
závidí celý svět. Významného
výsledku bylo dosaženo též v boji proti
břišnímu tyfu. Především
tím, že jsou soustavně vyhledáváni
bacilonosiči, že jsou zajišťovány
závady hromadného stravování i jiné
závady, kde by mohli bacilonosiči svou činností
ohrozit bezpečnost. Ve vhodných případech
je prováděno očkování, zde
se však uplatňuji též vlivy nezdravotnické.
které mohou někdy přechodně zhoršit
situaci v nemocnosti břišním tyfem, zejména
nedostatečné technické zabezpečení
vodních zdrojů.
Zvláštní pozornost byla v r. 1960 věnována
některým nákazám přenosným
ze zvířat na lidi. Byly stanoveny podmínky
v brucelosních stájích, ve stájích
s tuberkulózním dobytkem, požadovaná
bezpečnostní opatření v drůbežárnách,
především ve škubárnách,
aby byli pracující chráněni před
ptačí nemocí. Byla provedena řada
opatření na ochranu lidí před TBC
skotu, přenášenou nejen při ošetřování
zvířat, ale též při případném
nedostatečném ošetření mléka,
kterému náš potravinářský
průmysl nevěnuje pozornost takovou, jakou si zasluhuje.
Naše ošetřovatelky dojnic při besedách
upozorňují často také na to, že
už při projekci kravínů není
pamatováno na vhodné sociální zařízení,
že šatny, sprchy nebo umývárnu si vynucují
teprve po ukončení stavby. Ptají se, byl-li
již některý projektant se podívat na
vyprojektovaný objekt, když je v provozu. A nejen
v zemědělství, ale i v průmyslu při
diskusi o návrhu zákona o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci požadují pracující,
aby projektanti znali výrobu, aby sociální,
hygienická a ochranná zařízení
projektovali se znalostí věci. Hygienická
a ochranná zařízení nejsou často
konstrukčně dořešena a je nutná
větší spolupráce projektantů
i konstruktérů s pracujícími. Při
diskusi k návrhu o bezpečnosti práce se ukázalo,
ze k mnoha úrazům dochází zbytečně,
neboť jak pracovníci, tak i vedení závodů
podceňují často význam bezpečnostních
předpisů.
Značné úsilí bylo v r. 1960 vyvinuto
k ochraně účastníků 2. celostátní
spartakiády i spartakiád krajských a oblastních
před nakažlivými nemocemi. Výsledkem
všech opatření bylo, že v souvislosti
s touto hromadnou tělovýchovnou akcí nebyla
zaznamenána žádná zvýšená
nemocnost přenosnými chorobami.
Nerozřešeným problémem zůstává
dosud nakažlivý zánět jater, proti němuž
se bojuje řadou zdravotnických opatření.
Nepodařilo se však nikomu na světě odhalit
původce této nákazy, takže nelze proti
ní použít očkovací látky
a čelíme jí jen zvýšenou hygienou.
Vážnou otázkou rekonvalescentů po zánětu
zůstává otázka dietního stravování,
jehož zlepšení je v naší moci. Jsou
četné připomínky občanů
na nedostatek vhodných potravin pro diety. Pozornost této
dietě není věnována ve většině
závodních jídelen, v restauracích
a ani v jídelnách školních. A přece
vhodná, správně volená strava je k
doléčení bezpodmínečně
nutná. Touto otázkou by se měl vážně
a se vším urychlením zabývat náš
vnitřní obchod.
Velmi vážně se však uplatňuje vliv
nezdravotnických činitelů v rozvoji nákaz
a otrav potravinami. Jsou stále nedostatky při výrobě,
prodeji a skladování potravin. Tak došlo např.
špatným skladováním husí a kachen
k onemocnění řady osob v okrese Tábor.
Stejně tak v šíření nákaz
jsou i neuvědomělí zaměstnanci především
tehdy, zůstávají-li během svého
horečnatého onemocnění při
manipulaci s potravinami.
Při realizaci preventivního hygienického
dozoru často se staví v cestu nejrůznější
potíže a hygieničtí pracovníci
si stěžují, že jejich příkazy
nejsou dodržovány. Někdy je to setrvačností
starého způsobu myšlení u některých
pracovníků, ale často jsou to také
strohé administrativní příkazy hygieniků.
Zkušenosti ukázaly, že při prosazování
hygienických podmínek na závodech není
myslitelné, aby orgány hygienické služby
postupovaly izolovaně od orgánů ROH, ČsČK
a MNV, kterým byl svěřen dozor nad bezpečností
práce na závodech a výchovná práce
mezi pracujícími. Nestačí strohý
administrativní příkaz s udáním
termínu k odstranění závady. Je třeba
vést pracující systematicky k tomu, aby aktivně
pečovali o důsledné dodržování
všech hygienických zásad odstraňovat
z životního a pracovního prostředí
všechny prvky, které mohou zdraví škodit
a tvořit prevenci aktivní, tvořivou, při
níž je třeba uspořádat celý
režim života i práce člověka tak,
aby přispíval k nejlepšímu rozvoji tělesných
i duševních schopností. Otázkou hygieny
se zabýval zdravotní výbor na své
poslední schůzi a přijal usnesení,
v němž doporučuje řadu opatření
ke zlepšení situace na úseku hygieny.
Investiční výstavba zůstala zdravotnictví
hodně dlužna. Hodnotíme-li splnění
plánu v lůžkovém fondu, vidíme,
že tento v zařízeních státní
zdravotní správy vzrostl v r. 1960 o 2206 lůžek
tak, že kapacita lůžkových složek
dosáhla v ČSSR 170 071 lůžek. Zůstalo
však nesplněno 2865 lůžek, což je
více než polovina celkového úkolu, plánovaného
na r. 1960. Úkoly stanovené plánem v krajsky
plánovaných zařízeních byly
splněny toliko na 39 %. Nikdy v minulých letech
nedošlo k tak nízkému plnění
plánovaných úkolů v tomto směru.
Kapacita v jeslích vzrostla v r. 1960 o 2142 míst.
Tím dosáhl počet míst v jeslích
41 307. Nesplněno zůstalo 1586 míst. I zde
byl splněn plán jen na 57,4 %. Největší
neplnění vykazuje kraj Severomoravský, Jihomoravský,
Severočeský a Středočeský.
Je to opět pro neplnění stavebních
a adaptačních prací stavebními podniky.
Při výstavbě sídlišť není
soulad mezi dokončováním bytové výstavby
a občanskou vybaveností. Krajské národní
výbory i závody budou muset více péče
věnovat kontrole plnění plánu a tyto
úkoly neodsunovat dozadu. Porovnáme-li dnešek
s minulostí, vidíme, že v r. 1937 bylo v československu
jen 86 jeslí s 1286 místy. V jak svízelné
situaci byla tehdy matka, když odcházela za výdělkem
a neměla své děti komu svěřit.
Počet míst v celém státě nedosahoval
ani poloviny skutečného přírůstku
v r. 1960. Ale přes tento ohromný rozdíl
mezi minulostí a dneškem nemůžeme být
spokojeni, uvědomíme-li si, jak velké úkoly
máme před sebou při plnění
3. pětiletého plánu v souvislosti s dalším
žařazováním žen do práce
a přeřazováním jich také na
druhou směnu. Je třeba sladit zájmy ženy
jako matky i jako pracovnice. Promyslet dobře, jaký
typ jeslí to bude, aby pracující matce pomohl.
Tam, kde bude provoz v jeslích a školkách jen
pro první směnu a matky půjdou na směnu
odpolední, budou stále připomínky.
A tady je především na odborových organizacích,
vedení závodů, národních výborech,
aby s kolektivem žen rozřešili tuto otázku
k spokojenosti jak matek, tak závodů ve prospěch
zdraví dítěte. Nebude to lehké, ale
je to nezbytné s ohledem na zvyšování
zaměstnanosti žen, prohlubování jejich
kvalifikace. Naše závody na Ostravsku stále
volají po stabilizaci kádrů a přitom
i ty největší nevyvíjí dost iniciativy,
aby při bytové výstavbě byly včas
dokončovány také jesle a školky. Spoléhají
stále na státní výstavbu dětských
zařízení a svoje prostředky věnují
raději na stavbu rekreačních chat. Také
naše družstva budou muset pamatovat na zařízení,
které mladým družstevnicím umožní
nerušenou práci v družstvu.
Při projednávání rozpočtové
kapitoly ministerstva zdravotnictví v prosinci m. r. hovořili
téměř všichni poslanci výboru
o nedostatcích v péči o chrup. V důsledku
toho přijal zdravotní výbor rezoluci, v níž
konkrétně uváděl opatření,
která by mohla přispět k zlepšení
situace na tomto úseku. Jsou to: zvýšit počet
absolventů stomatologického směru lékařské
fakulty. - Zvýšit počet laborantů pro
zajištění kvalitní práce stomatologických
laboratoří - vyškolit středně
zdravotnické pracovníky pro některé,
především preventivní výkony
v péči o chrup.
V okamžité pomoci výbor dále navrhl
jako přechodné opatření umožnit,
aby bývalí zubní technici při splnění
předepsaných kvalifikačních předpokladů
mohli vykonávat péči o chrup v rozsahu činnosti
dentistů, - kvalifikované stomatologické
pracovníky pracující v jiném oboru
vrátit k výkonu stomatologické péče
ve zdravotnických zařízeních a konečně
umožnit schopným laborantům studium na lékařských
fakultách stomatologického směru.
Využívám této příležitosti
a žádám soudruha ministra zdravotnictví,
kdyby informoval zdravotní výbor v nejbližší
době, jak bylo s těmito doporučeními
zdravotního výboru naloženo, jak dalece pokročila
léčebná péče na tomto úseku
a zda navrhovaná opatření přispějí
k odstranění nedostatků a ke zlepšení
stavu zuboléčby. (Potlesk.)