Další posilování lidově demokratické moci a výstavba socialismu v NDR je hlavním předpokladem pro sjednocení Německa na mírové, demokratické základně.

Situace v Německu, charakterizovaná existencí dvou německých států s rozdílným společenským zřízením, nutně vyžaduje vyřešení základního rozporu mezi agresívními silami v západním Německu na jedné straně a mírumilovným obyvatelstvem NDR a západního Německa na straně druhé. K vyřešení tohoto základního rozporu je třeba obratu v západoněmecké politice a sblížení obou německých států cestou konfederace.

Tváří v tvář obnovenému německému militarismu a revanšismu v západním Německu a přípravám bonnského státu na atomovou válku je zabezpečení míru hlavní náplní německé otázky.

Pro zabezpečení míru má ohromný význam okamžité uzavření mírové smlouvy s oběma německými státy. 16 let po ukončení druhé světové války je uzavření mírové smlouvy nutné a naléhavé, aby i v západním Německu bylo lze prosadit mírový vývoj a aby se německým militaristům a revanšistům znemožnilo rozpoutání nové války v Evropě. Uzavřením mírové smlouvy s oběma německými státy by byly odstraněny zbytky druhé světové války a studená válka v Německu, militaristické síly Německa by byly zkroceny, skoncovalo by se s revanšismem a uvolnila by se cesta mírového rozvoje našeho národa.

Lidová sněmovna a vláda Německé demokratické republiky se na bonnskou vládu obrátily s více než 100 mírovými a odzbrojovacími návrhy. Všechny tyto návrhy byly zamítnuty nebo zůstaly nezodpovězeny.

Vycházejíc z toho, že zabezpečení míru je základní otázkou německého národa, předložila vláda Německé demokratické republiky v poslední době další mírové návrhy. Tak předložila vláda Německé demokratické republiky XV. zasedání Valného shromáždění OSN pamětní spis o všeobecném a úplném odzbrojení v Německu ve třech etapách. Náš další návrh na uzavření desítiletého míru mezi oběma německými státy odpovídá zájmům všeho německého lidu a všech evropských národů.

Německá demokratická republika navrhla západoněmecké Spolkové republice, aby přistoupila na jednání o vytvoření mírové komise složené z rovnoprávných zástupců obou německých států. Tato komise má docílit sblížení obou německých států a dorozumění o odzbrojení v Německu. Na tomto podkladě má být vytvořena společná základna pro uzavření mírové smlouvy s oběma německými státy.

Zvláště také děkujeme vládě a parlamentu Československé socialistické republiky a všemu československému lidu za jejich stálé úsilí o mírové vyřešení německé otázky. (Potlesk.)

Dámy a pánové, milí přátelé, vážení poslanci! Naše delegace považuje za velikou čest, že jí Národní shromáždění Československé socialistické republiky dalo příležitost, aby dnes před vaším nejvyšším zastoupením lidu a tím i před československým lidem objasnila myšlenky, které nás, občany socialistického Německa, dnes nejvíce zaměstnávají. Mohli jsme tak učinit se vší otevřeností, protože víme, že zde hovoříme k dobrým a věrným přátelům. Tato skutečnost má nedocenitelný dějinný význam. Poprve v dějinách našich národů proti sobě stojíme jako přátelé. Budeme toto přátelství mezi našimi státy a národy chránit a pěstovat jako cenný statek. (Potlesk.) Ať žije přátelství mezi národy Německé demokratické republiky a Československé socialistické republiky! Kupředu za úplné vítězství socialismu! Ať žije mír! Čest práci! (Dlouhotrvající potlesk.)

Předseda Fierlinger: Soudružky a soudruzi, milí hosté!

Je mou milou povinností poděkovat co nejvřeleji předsedovi Lidové sněmovny NDR dr. Dieckmannovi za jeho projev, svědčící o tom, jak vážně Lidová sněmovna NDR chápe své odpovědné úkoly. V přítomných jejích členech, kteří jsou našimi hosty, spatřujeme důstojné představitele demokratického Německa, s nímž jsme byli v průběhu tisíciletí spjati vzájemnými kulturními a hospodářskými vztahy a s nímž nás dnes pojí pevné zájmové společenství pokroku a společné úsilí za uhájení a zajištění míru v celém světě a přátelství se všemi národy. Jsme hluboce přesvědčeni, že tomuto novému demokratickému Německu, které představuje zde přítomná delegace Lidové sněmovny NDR, patří budoucnost. (Potlesk.) Jedině jeho nesmlouvavá politika, oprostivší se plně od neblahého dědictví německého imperialismu a nacismu, je s to sjednotit německý národ a zajistit mu ve velké rodině svobodných a plně rovnoprávných národů místo, které mu právem přináleží.

Žijeme v době velké technické revoluce, v době, kdy první člověk uskutečnil cestu do vesmíru a kdy také třeba přistoupit k novému zhodnocení všech minulých zkušeností v duchu objektivních zákonů, které určují další rozvoj veškerého lidstva. Lid NDR správně volil mezi dvěma směry, které se v celých dějinách Německa stále prolínají - mezi směrem humanismu, demokracie a pokroku, vyznačených velkými postavami Goetheho, Schillera a Beethovena, který zjednal Německu jeho autoritu a velikost, a směrem, jak jej představoval pruský militarismus, degenerovavší až na úroveň šíleného nacismu a rasismu. A tato volba mezi dvěma směry, spolu s pevnou a důslednou politikou Sjednocené dělnické strany Německa a celé Národní fronty, rozhodla o tom, kterému Německu je zajištěno konečné vítězství. Můžeme ujistit naše přátele z NDR, že nikdy nezůstanou osamoceni ve svém těžkém boji s reakcí. Budou mít vždy hluboké sympatie všech pokrokových lidí celého světa a především své věrné přátele a spojence v zemích socialismu. (Potlesk.) Československý lid bude vždy, za všech okolností a podmínek, hájit do všech důsledků nedotknutelnost území NDR a všechna jeho suverénní práva; kdyby měla být jakýmkoli způsobem ohrožena, bude stát vždy věrně po boku lidu NDR a bude chránit jako oko v hlavě naše vzájemné přátelství, které se od samého vzniku NDR mezi námi tak šťastně vytvořilo. (Potlesk.)

Československý lid stojí nesmlouvavě na straně míru a plného odzbrojení. Avšak tento jeho postoj není diktován pocitem slabosti a strachu před šílenými revanšistickými choutkami bonnských činitelů. Spolu se svými spojenci, členy Varšavského paktu a spolu s ostatními zeměmi velkého socialistického tábora, cítí se dosti silný, aby odrazil každý útok na naše společné hranice, z kterékoli strany by byl podniknut a jakýmkoli způsobem by byl maskován.

Jsme si vědomi toho, před jakými obtížnými úkoly byla postavena NDR, jsou nucena budovat své hospodářství za neobyčejně svízelných podmínek, vytvořených rozdělením ekonomického celku, který představovalo bývalé Německo s jeho nerovnoměrně rozloženou surovinovou základnou. Je vystavena zuřivým útokům bonnských vládců, za nimiž stojí velká moc monopolistického kapitalismu Západu a je nucena čelit demagogické kampani, která se snaží oživit v řadách západoněmeckého lidu všechny ony šovinistické a revanšistické instinkty, které dřívější režimy německého imperialismu a nacismu tam vypěstovaly. Leč lid NDR pod vedením Jednotné socialistické strany Německa a Národní fronty ukázal se plně na výši svých dnešních úkolů. Úspěšně řeší složité úkoly své nové ekonomiky, o čemž svědčí úspěšný rozvoj jeho národního hospodářství a stálý vzestup životní úrovně jeho obyvatelstva. Zatímco v NDR, jejíž hospodářství se úspěšně rozvíjí v rámci socialistického plánování, kyne v dalších letech perspektiva stálého nezadržitelného pokroku, bude muset lid bonnské republiky těžce doplácet na hazardérskou politiku bonnských vládců a na jednostranně se rozvíjející ekonomiku, stojící cele ve službách všemocného monopolního kapitálu a politiky další militarizace a zbrojení, která se stala pro celý svět strašným nebezpečím.

Lživá představa tzv. "hospodářského zázraku" bonnského státu se brzo rozprchne a pak se také ukáže, že cesta, kterou nastoupila NDR, byla a je jedině správná, jedině čestná, jedině vlastenecká, jsouc pevnou zárukou šťastné budoucnosti, kdy německý národ, opět sjednocený, bude moci uplatnit své vynikající schopnosti a svou příslovečnou píli ve svůj vlastní prospěch a ve prospěch veškerého lidstva.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych skončil tuto svou stručnou odpověď soudruhu a příteli dr. Dieckmannovi pozdravem Německé demokratické republice a srdečným: Freundschaft! (Shromáždění povstává. Dlouho trvající potlesk. Skandované volání: Ať žije NDR! Shromáždění usedá.)

Nyní přerušuji jednání na 20 minut.

Podpredseda NZ Valo: Zahajujem prerušenú schôdzu.

Pristúpime k prejednávaniu tretieho bodu poriadku, ktorým je

3. Zpráva výboru ústavnoprávneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 36) o miestnych ľudových súdoch.

Zpravodajcom je poslanec Perkovič, dávam mu slovo.

Zpravodajca posl. Perkovič: Súdružky, súdruhovia poslanci!

Náš pracujúci ľud pod vedením KSČ dosiahol na všetkých úsekoch nášho spoločenského života významných úspechov. Obdobie posledných rokov bolo obdobím hlbokých zmien v našej spoločnosti.

V podstate sme vybudovali socialistické výrobné vzťahy v priemysle i v poľnohospodárstve, čo veľmi priaznivo ovplyvňovalo tiež boj o prekonanie zvyškov buržoázneho spôsobu myslenia v hlavách ľudí.

Prestavbou triednej štruktúry našej spoločnosti vyrástla početná robotnícka trieda, vládnuca sila našej spoločnosti, ďalej trieda socialistického roľníctva a socialistická inteligencia a upevnila sa morálno politická jednota nášho ľudu a došlo k podstatnému zvýšeniu životnej a kultúrnej úrovne nášho ľudu.

Tieto priaznivé podmienky v rozvoji nášho národného hospodárstva, kultúry a životnej úrovne sa kladne prejavili v celom spôsobe života našej spoločnosti, pre ktorú je charakteristické čoraz dôslednejšie uplatňovanie princípov socialistickej morálky, ktorá je založená na uvedomelom plnení povinností jednotlivca voči socialistickej spoločnosti, vzájomnej súdružskej pomoci a dobrovoľnom dodržiavaní pravidiel socialistického spolunažívania.

Vládny návrh zákona o miestnych ľudových súdoch, ktorý je predkladaný Národnému zhromaždeniu k prejednaniu a k schváleniu, je mimoriadne významný a môže byť prijatý iba v socialistickej spoločnosti.

Zatiaľ, čo kapitalizmus rodí zločinnosť, boli u nás vybudovaním socialistických výrobných vzťahov vytrhané korene trestnej činnosti.

V porovnaní s kapitalistickou predmníchovskou republikou trestná činnosť u nás podstatne poklesla. Zatiaľ čo napríklad v Amerike na 100 000 mladistvých bolo zatknutých políciou 1140 mladých ľudí, u nás na 100 000 obyvateľov bolo v r. 1960 odsúdených 22,4 mladistvých.

Morálna sila socialistickej spoločnosti stále viac pôsobí na znižovanie trestnej činnosti a záporných spoločenských javov. Veľká väčšina pracujúcich je si vedomá, že plnenie povinností voči spoločnosti je najdôležitejším morálnym záväzkom, o čom svedčí široké hnutie súťažiacich o titul "Brigáda socialistickej práce", ktorí majú za úlohu nielen socialisticky pracovať, ale taktiež socialisticky žiť.

Preto prehlbovanie účasti najširších pracujúcich más na upevňovaní socialistickej zákonnosti je tá správna cesta, ako odstrániť pozostatky buržoáznej morálky a prežitky kapitalizmu v myslení ľudí. To potvrdzujú aj doterajšie výsledky nášho zľudoveného súdnictva.

Na práci našich súdov sa podieľa aktívne 60 000 sudcov, ktorí vykonávajú svoju funkciu vedľa svojho zamestnania, sudcovia z ľudu, ktorí sú zárukou správneho a spravodlivého výkonu súdnictva.

Naša socialistická ústava ocenila ich prácu a vyzdvihla ich funkciu už tam, že im dala nielen rovnakú právomoc ako sudcom z povolania, ale aj rovnaké pomenovanie "sudca", keď vo svojom článku 100 určila, že súdy sú zložené jednak zo sudcov, ktorí vykonávajú svoju funkciu ako svoje povolanie, jednak zo sudcov, ktorí ju vykonávajú vedľa svojho povolania. Obidvaja sudcovia sú pri rozhodovaní rovní.

Uznesenie ÚV KSČ zo dňa 8. decembra 1960 o ďalšom upevnení socialistickej zákonnosti a zľudovení súdnictva predstavuje ďalší významný krok vpred v rozvoji našej socialistickej spoločnosti.

Ústredný výbor KSČ, vychádzajúc z dosiahnutého stupňa rozvoja našej spoločnosti a vysokej morálnej úrovne ľudu, zdôraznil nutnosť ďalšieho zľudovenia nášho súdnictva a zvýšenie účasti ľudu pri upevňovaní socialistickej zákonnosti.

Súdružky, súdruhovia poslanci!

Z poverenia ústavnoprávneho výboru predkladám Národnému zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na prerokovanie a schválenie vládny návrh zákona o miestnych ľudových súdoch.

Vládny návrh zákona o miestnych ľudových súdoch vychádza z článku 101 socialistickej ústavy, kde sa hovorí, že k ďalšiemu prehlbovaniu účasti pracujúcich na výkone súdnictva volia sa v mestách a na pracoviskách miestne ľudové súdy. Miestne ľudové súdy budú prispievať k upevňovaniu socialistickej zákonnosti, k zaisťovaniu spoločenského poriadku a pravidiel socialistického spolunažívania.

Článok 101 socialistickej ústavy sa pritom opiera o doterajšie skúsenosti, ktoré získali spoločenské organizácie pri výchove občanov k dodržovaniu zákonnosti, pracovnej disciplíny a pravidiel socialistického spolunažívania.

Postupne sa budú podľa našej socialistickej ústavy uskutočňovať také opatrenia v oblasti súdnictva a výchovy pracujúcich, aby pôsobením morálnej sily kolektívu pracujúcich v závodoch a v obciach sa vychovávali jednotlivci, ktorí porušujú normy socialistického spolunažívania a tým sa bude aj predchádzať porušovaniu zákonov.

Pracujúcim má byť umožnené, aby prostredníctvom spoločenských orgánov a organizácií mohli rozhodovať o niektorých priestupkoch a tak sa mohli podielať na riešení tých vecí, ktorými sa doteraz zaoberajú štátne orgány.

Zosilnie aj výchovné poslanie súdov a účinnejšie sa rozvinie preventívna a výchovná úloha NV, spoločenských organizácií, najmä ROH, ČSM a celej verejnosti pri upevňovaní socialistickej zákonnosti.

Komunistická strana Československa vždy zdôrazňovala a robila celý rad opatrení k tomu, aby sa pracujúci čo najaktívnejšie zúčastňovali na riadení a správe štátu.

Vyplýva to zo samej podstaty socialistickej demokracie, je to jedna z jej základných princípov, nakoľko všetky revolučné premeny, ktoré sa uskutočňujú v našom živote boli by nemysliteľné bez širokej tvorivej spoluúčasti našich pracujúcich.

Z tohoto hľadiska sú osobitne významné opatrenia našej strany v oblasti ďalšieho upevnenia socialistickej zákonnosti a zľudovenia súdnictva, ktoré v súčasnom období sú jedným z hlavných článkov pri prehlbovaní a rozširovaní socialistickej demokracie.

O blahodarnom pôsobení socialistických premien v našej spoločnosti a o účinnosti výchovnej práce strany hovorí celkový pokles trestnej činnosti v našej vlasti.

Napríklad v roku 1959 sa počet odsúdených znížil na 35 % stavu z roku 1934 (počítané v pomere k počtu obyvateľstva). V roku 1934 bolo viac ako 46 % osôb z celkového počtu odsúdených pre majetkové trestné činy. V roku 1959 už necelých 29 %.

Je to logický dôsledok toho, že sme nastolením nových vzťahov medzi ľuďmi odstránili jednu z najčastejších príčin trestnosti - vykorisťovanie, biedu a životnú neistotu.

Ale to je len jedna stránka veci. Tá druhá spočíva v tom, že hlboké triedne premeny a upevňujúce sa socialistické vzťahy v našej spoločnosti majú ten dôsledok, že sa zmenil rozsah i obsah trestných činov. Pokiaľ sa u nás vyskytujú, sú to drobné prečiny, ktoré sa páchajú ešte pod vplyvom kapitalistických prežitkov vo vedomí ľudí.

Toto všetko a mnoho ďalších javov v našej spoločnosti svedčí teda o vzrastajúcej morálnej úrovni nášho ľudu a jeho väčšej spoločenskej zodpovednosti.

Na druhej strane však ešte stále prevýchova robotníckej triedy v duchu socialistických ideí naráža na mnohé ťažkosti. Sám kapitalizmus nám zanechal vedľa uvedomelých robotníkov i takých, ktorí podliehajú nesprávnym názorom.