Orgány odborových organizací již dnes, mohu říci s velkým úspěchem projednávají chování těch svých spolupracovníků, kteří zanedbávají péči o své rodiny, kteří se oddávají nemírnému požívání alkoholických nápojů, kteří projevují špatnou pracovní morálku apod. Přitom se však zpravidla neomezí na pouhou domluvu, ale zjišťují i příčiny uvedených jevů a činí všechna potřebná opatření k jejich odstranění i k převýchově toho kterého pracovníka.

Nejvýznamnější formou zapojování pracujících do boje proti nejrůznějším společenským jevům, vedoucím k porušování socialistické zákonnosti nebo narušujícím soudružské vztahy mezi občany, se v posledních letech stalo ustavování soudružských soudů. Soudružské soudy se začaly ustavovat z iniciativy samotných pracujících a proto záhy získaly plnou důvěru a autoritu pracujících. V letech 1959-1960 úspěšně pracovalo na závodech a při národních výborech téměř 800 soudružských soudů, které postupně začaly vyvíjet za plné podpory pracovních kolektivů a jejich stranických a odborových organizací intenzívní a účinnou výchovnou činnost.

Shrneme-li dosavadní výsledky jejich úspěšné činnosti, můžeme říci, je jejich existence účinně napomáhala nejen prohlubovat socialistické uvědomění pracujících a vychovávat je v duchu socialistické morálky, nýbrž i včas a kvalitně plnit úkoly, svěřené pracovnímu kolektivu národohospodářským plánem.

Proto také charakteristickým rysem nového zákona o místních lidových soudech je, že také ony budou působit přímo v kolektivu pracujících na závodech nebo v obcích. Přítomní občané při projednávání věci před místním lidovým soudem budou mít právo do jednání aktivně zasahovat a přispívat tak svým podílem k objasnění věci i ke zhodnocení činu a osoby provinilého občana v zájmu spravedlivého posouzení jeho provinění.

Aktivní účast kolektivu pracujících při projednávání věci před místním lidovým soudem vyplývá ze samé podstaty místních lidových soudů jako nástrojů společenského působení na provinilého občana. Jde o to, aby nejen místní lidový soud, ale i kolektiv občanů, s kterými se provinilý občan denně stýká na svém pracovišti, nebo ve svém bydlišti, vyslovil odsouzení činu a tím pomohl přivést provinilého občana k zamyšlení nad vlastním počínáním, na cestu nápravy.

Hlavním cílem, který musí sledovat projednávání každé věci před místním lidovým soudem, je tedy výchovná stránka soudního jednání. Projednání každé věci musí být proto vedeno tak, aby splnilo svůj výchovný účel a zapůsobilo hluboce nejen na provinilého občana, ale i na ostatní členy kolektivu. Systém opatření, která budou místní lidové soudy ukládat provinilým občanům, má proto čistě výchovný charakter.

Místní lidový soud se může dokonce omezit jen na pouhé projednání věci, dospěje-li k názoru, že k nápravě provinilého občana postačí pouhé jednání před místním lidovým soudem. Nám nejde o vytvoření nového donucovacího orgánu. My víme, že náš socialistický stát je státem pracujícího lidu, že všechna jeho činnost sleduje hlavní cíl - zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujících. Působení ekonomických zákonů socialismu nastolujících družnou spolupráci lidí osvobozených od vykořisťování a soustavný růst hmotné i kulturní úrovně pracujících vedou k upevňování socialistické zákonnosti a tak k soustavnému poklesu všech negativních jevů v našem státě.

V důsledku těchto a dalších skutečností nepotřebujeme rozšiřovat reprisi proti pracujícím. To ostatně není ani naším cílem. Naším cílem je postupně a uváženě svěřovat do přímé pravomoci lidu stále více věcí, které dnes řídí, spravují a rozhodují státní orgány.

Vyslovuji přesvědčení, že naši pracující ani po zřízení místních lidových soudů nepřipustí jakékoli oslabení bdělosti a ostražitosti vůči nepřátelům naší socialistické republiky. Se živly, které se pokusí narušit budovatelské úsilí našeho lidu, si budeme umět tak jako v minulosti vždy poradit a poslat je tam kam patří! (Potlesk.)

Existence místních lidových soudů nesmí však za žádných okolností vést k zeslabení výchovné činnosti národních výborů, ROH a ostatních společenských organizací. To znamená, zabezpečit včasné výchovné působení na provinilého občana těmito orgány a organizacemi, a teprve při závažnějších jeho proviněních jej postavit před místní lidový soud.

Mezi místními lidovými soudy, národními výbory a společenskými organizacemi musí být vztahy úzké a soudružské spolupráce. Jejich výchovné působení se bude vzájemně doplňovat a ve svém celku vytvářet zdravé prostředí, ve kterém se nebude dařit těm, kdož narušují naši socialistickou morálku a pořádek. Místní lidové soudy, národní výbory a společenské organizace budou tak svým kolektivním působením vychovávat občany k nesmiřitelnému postoji k jakémukoli jednání, které narušuje zájmy společnosti, nebo práva a oprávněné zájmy jednotlivých občanů. Budou napomáhat rozvíjet soudružské vztahy mezi pracujícími a tak společně povedou boj proti příčinám porušování socialistické zákonnosti, které nám namnoze i brání v rychlejším postupu při dovršování výstavby socialismu.

Závěrem bych chtěl ještě zdůraznit, že místní lidové soudy ustavujeme v době, kdy Komunistická strana Československa cílevědomě vysvětluje význam práva v životě naší společnosti. Socialistické právo se stává stále významnějším nástrojem organizace naší socialistické společnosti i výchovy občanů v duchu zásad socialistické morálky.

Naše socialistické právo vyjadřuje zájmy všech pracujících. Je jedním z důležitých nástrojů dělnické třídy při budování socialistické a komunistické společnosti a při postupné likvidaci všech přežitků kapitalismu ve způsobu života a ve vědomí lidí. Normy našeho právního řádu pomáhají nastolit mezi členy naší socialistické společnosti vztahy vzájemné spolupráce a soudružské pomoci, znemožňují jakékoli formy útlaku a vykořisťování a sjednocují zájmy jednotlivých občanů se zájmy celé společnosti. Socialistická morálka se v důsledku toho musí projevovat v zachování všech předpisů právního řádu. Základní povinnosti občanů zakotvené v normách našeho právního řádu, jsou současně i základními mravními příkazy, uznávanými všemi pracujícími a dobrovolně dodržovanými převážnou většinou členů naší společnosti.

Přežitky buržoazní morálky i starého nazírání na normy práva, které kdysi vyjadřovalo vůli a zájmy vládnoucí třídy a bylo proto v rozporu se zájmy pracujícího lidu, dožívají však ještě u mnohých lidí. Tyto přežitky života staré společnosti nemůžeme ponechat bez povšimnutí. Vždyť budování komunistické společnosti nezbytně vyžaduje i soustavnou výchovu lidí v duchu komunistické morálky. Upevňování socialistické zákonnosti proto považujeme za nerozlučnou součást prohlubování socialistické demokracie. Prohlubující se účast pracujících na řízení veřejných věcí nutně vyžaduje, aby pracující sami pečovali i o dodržování právních předpisů a výchovným svým působením vedli ostatní občany k dodržování norem práva i socialistické morálky.

Jedním z nástrojů pracujících při plnění tohoto úkolu se stanou také místní lidové soudy. Svou výchovnou činností přispějí k tomu, aby boj za důsledné dodržování všech norem práva se stal věcí všech pracujících. Rozvoj socialistické demokracie tím nerozlučně spojíme s upevňováním socialistické zákonnosti a rozvíjením tvůrčí role socialistického práva v životě naší společnosti. Lid, jehož zájmy socialistické právo vyjadřuje, bude sám pečovat o to, aby právo plnilo ve společnosti svou tvůrčí organizující roli.

Předložený vládní návrh zákona o místních lidových soudech vychází z principu prohlubování socialistické demokracie, jak jej vytýčilo zejména usnesení Ústředního výboru Komunistické strany Československa z 8. prosince 1960. Vládní návrh zákona provádí i příslušné ustanovení naší nové socialistické ústavy.

Připojuji se proto k návrhu ústavně právního výboru a také doporučuji, aby Národní shromáždění předložený návrh zákona o místních lidových soudech schválilo. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Ďakujem s. ministrovi za jeho prejav.

Do rozpravy k projednávanému vládnemu návrhu zákona o miestnych ľudových súdoch sa prihlásili poslanci Jägerman, Matějička, Červinka.

Dávam slovo prvému prihlásenému rečníkovi posl. Jägermanovi.

Posl. Jägerman: Soudružky a soudruzi poslanci!

Návrh zákona o místních lidových soudech, předkládaný soudruhem zpravodajem, je jedním z dalších kroků socialistické demokracie, který znamená sílu naší socialistické republiky. Zákon odpovídá duchu naší socialistické ústavy.

Socialistická demokracie a zákonnost jsou navzájem spjaté společenské jevy. Socialistická zákonnost je základem našeho života. V jejím praktickém upevňování se uplatňuje rostoucí význam aktivní účasti lidu při řešení závažných otázek i v práci všech státních orgánů.

Významná byla opatření ÚV KSČ v oblasti socialistické zákonnosti. Naše strana přijala zásadu rozvoje a posilování socialistické státnosti a její přerůstání v komunistickou samosprávu a prohlubování charakteru socialistického státu jako organizace pracujícího lidu. Tato opatření prakticky uskutečňují slova V. I. Lenina o tom, že s přerůstáním socialismu v komunismus bude mizet jakákoli potřeba podřízení se jednoho člověka druhému, neboť lidé si zvyknou dodržovat základní pravidla společenského soužití bez násilí a bez podřízení.

Naše společenské organizace a orgány se budou čím dál, tím více orientovat na výchovnou stránku a organizátorskou práci. Přestupky občanů se mohou čím dál tím víc řešit cestou výchovy a nemusí být ukládány tresty podle zákonů, neboť hlavní oblastí našeho života je řešení úkolů výstavby, organizace, nových vztahů mezi lidmi. S růstem materiální a kulturní úrovně lidu poroste i jeho sociálistické uvědomění a pocit odpovědnosti za úkoly výstavby. V naší republice nastal nový rozmach iniciativy pracujících ve všech oblastech života. Národní výbory jako nové orgány veřejné a státní správy, stojící blízko k lidem, spravují všechny veřejné záležitosti a spravují tedy i veřejnou bezpečnost a ochranu pořádku, a zřizují si podřízené demokratické orgány, svůj aparát. Vytvořením lidového aparátu se prosazuje zásada, že v naší zemi je pánem lid a jeho vůle, že je zákonem tak, jak to bylo stanoveno v Košickém vládním programu.

Všechny orgány státní správy v nejužší spolupráci vychovávají občany k tomu, aby přesně a svědomitě dodržovali zákony, dobrovolně, uvědoměle plnili své povinnosti vůči státu a vůči celé společnosti, aby měli v úctě práva svých spoluobčanů a odstraňovali příčiny porušování občanského soužití.

Už delší období státní orgány spolupracují se společenskými organizacemi a s širokým okruhem občanů na dobrovolné práci při ochraně veřejného pořádku. Uskutečňovaly výchovnou činnost s cílem předcházet narušování zájmů společnosti i jednotlivých občanů tak, aby k páchání přestupků nedocházelo. Samo projednávání plnilo již výchovný účel a nahrazovalo donucovací opatření a administrativní zásahy, které byly postupně vystřídávány působením společnosti.

Dosavadní činnost soudružských soudů ve Východočeském kraji je důkazem o jejich dobrém působení na občanskou kázeň a na výchovu lidi, kteří někdy zakolísají ve svém chování. Tito lidé si nyní častěji rozmyslí svůj počin, budou-li vědět, že se octnou před svým kolektivem, který je osobně zná, který spravedlivě rozebere a ohodnotí všecky stránky jejich života, výsledky jejich práce, jejich život v rodině a na veřejnosti. Kolektiv, z jehož středu vyšli, bude nanejvýš oprávněn posoudit s největší znalostí a objektivitou jejich čin. Mnozí občané si včas rozváží přijímat za sebe záruku kolektivu, a budou se opravdově snažit vyhnout se veřejnému pokárání a domluvě.

Smysl veřejné prevence, rozvíjení socialistické demokracie a její zajišťování v praxi společenského života tkví v tom, že lid si sám bude před svými místními lidovými soudy soudit a předloženou osnovu zákona bude považovat za svůj vlastní nástroj výchovy.

Dovolte, abych to dosvědčil několika příklady jednání soudružských soudů. Tak např. soudružský soud v Chrudimi projednal případ mladých provinilců, kteří úmyslně poškozovali květinovou výzdobu města, a doporučil komisi pro ochranu veřejného pořádku uložení náhrady, a závodním výborům ROH, kde dotyční pracovali, informovat o tom na členských schůzích. Soudružský soud přijal závazek provinilců odpracovat 50 brigádnických hodin s tím, že nebude-li splněn, budou jména provinilců zveřejněna na desce MNV.

V několika podobných případech došlo k závázání se odpracovat vinu brigádou a soudružský soud se přesvědčil o tom, že hodiny byly skutečně odpracovány.

V březnu letošního roku byl projednán soudružským soudem v Čs. gumárenských závodech v Náchodě jiný případ. Občan vynechával směny a značně pil. Přestože má osmičlennou rodinu, nestará se o ni. Spoluzaměstnanci požádali ROH, aby jeho případ byl projednán před veřejností. Soudružský soud uložil jmenovanému veřejnou důtku a zveřejnil své jednání v závodním časopise. Veřejnost souhlasila s jednáním soudružského soudu a pracovní morálka postiženého se zlepšila a on se začal starat o svou rodinu.

Jiný příklad jednání soudružského soudu, svědčící o správnosti výchovného poslání zákona o místních lidových soudech, je z n. p. Transporta v Chrudimi. Mladý občan se zúčastnil pračky. Okresní prokurátor postoupil věc soudružskému soudu, jehož se zúčastnili spolupracovníci dotyčného z nástrojárny a všichni členové brigády socialistické práce, jejímž členem postižený byl. Členové brigády požádali soudružský soud, aby upustil od projednávání, protože věc projednali sami před svým kolektivem a převzali za provinilce záruku v tom, že z něho vychovají užitečného člena naší společnosti. Soudružský soud jejich žádosti vyhověl a zavázal je ke splnění jejich závazku.

Činnost soudružských soudů je možno nepochybně hodnotit velmi kladně z hlediska prevence. Vlastní jednání soudružských soudů byla velmi neformální a měla důstojný průběh. Jednalo se vždy za přítomnosti provinilců a zpravidla veřejně za účasti spoluzaměstnanců. Přítomným se dala vždycky příležitost, aby se k činům provinilce vyjádřili a v konečném vyjádření soudružských soudů je vždycky ztělesněna vůle a mínění celého kolektivu. Zpravidla to bývá odsouzení nevhodného jednání a po většině veřejné pokárání provinilce a případná doporučení vedením závodů k vhodným opatřením.