Předseda Národního shromáždění Fierlinger a místopředsedové Valo, Fiala, dr. Kyselý, Pospíšil, dr. Škoda.

Členové politického byra ÚV KSČ předseda vlády Široký, místopředseda vlády Barák; kandidáti politického byra ÚV KSČ Köhler, Kolder a místopředseda vlády Strechaj; tajemník ÚV KSČ Koucký; ministři dr. h. c. Plojhar, dr. Neuman, Biľak, Černík, Ďuriš, Krosnář, arm. gen. Lomský, Majling, Uher, Beran, Reitmajer, inž. Šmok a Vlna.

255 poslanců podle prezenční listiny.

Předseda Fierlinger (zvoní): Zahajuji přerušenou 8. schůzi Národního shromáždění.

Oznamuji, že předsednictvu Národního shromáždění došel dopis presidenta republiky ze dne 27. června 1961, v němž sděluje, že podle článku 62 ústavy Československé socialistické republiky pověřil ministra Pavla Majlinga řízením ústředního úřadu státní kontroly a statistiky. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi!

Na programu dnešní části naší schůze máme se zejména zabývati návrhem zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, který za účasti naší široké odborářské veřejnosti a celého našeho Revolučního odborového hnutí vypracovali a předložili naši poslanci - odboráři. Návrh tohoto zákona ukazuje, jakou péči věnuje naše odborové hnutí tomu nejcennějšímu, zdraví našich pracujících. Proto také dnešní naši schůze se účastní celé představenstvo Ústřední rady odborů, (Potlesk) aby i osobně bylo přítomno projednání tak významné normy v Národním shromáždění. Vítám je co nejsrdečněji do naší schůze a ubezpečuji je, že naše socialistické Národní shromáždění sleduje blaho našich pracujících v závodech i na polích se stejnou péčí, jako představitelé nejmasovější organizace našich dělníků, Ústřední rada odborů. (Potlesk.)

Přistoupíme k projednávání osmého bodu pořadu, kterým je

8. Společná zpráva výborů zdravotního a ústavně právního (tisk 46) k návrhu poslanců Zupky, Kozelky, Paška, Závěty a Mátla (tisk 40) na vydání zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Zpravodajem je posl. Zupka, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Zupka: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Definitivní vítězství socialismu, jehož pod vedením Komunistické strany Československa dosáhl náš pracující lid, vytvořilo předpoklady, aby období budování vyspělé socialistické společnosti byly v souladu s naší novou socialistickou ústavou neustále rozšiřovány materiální zdroje a zvyšována péče o pracujícího člověka.

Tomu cíli odpovídá i návrh nového zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, který dnes z podnětu Ústřední rady odborů skupina poslanců-odborářů předkládá Národnímu shromáždění k projednání a ke schválení. Rozhodnutí vlády republiky připojit se k návrhu Ústřední rady odborů a doporučit jej Národnímu shromáždění ke schválení je další důkaz soustavné péče a úsilí vlády o zabezpečování všech potřeb našich pracujících.

Předkládaný návrh zákona je v souladu se zákonitým procesem prohlubování bezprostřední účasti pracujících mas na řízení výroby a správě hospodářství.

Historickým mezníkem pro uskutečňování dalekosáhlých opatření v oblasti péče o člověka bylo únorové vítězství dělnické třídy. Na jeho základě mohl již II. všeodborový sjezd v prosinci roku 1949 přijmout konkrétní opatření k tomu, aby zajištění bezpečné práce převzali do svých rukou sami pracující a jejich odborové organizace.

Zákonem č. 67/1951 Sb. vydaným v souladu s usnesením II. všeodborového sjezdu byl dozor nad bezpečností při práci přenesen na Revoluční odborové hnutí. Dnes, po desetiletém působení starého zákona můžeme konstatovat, že zákon v etapě rozvoje, ve které byl uplatňován, své poslání splnil. Splnil jej především proto, že se otázky bezpečnosti staly věcí statisíců funkcionářů v závodech, a vytvořil tak podmínky pro to, abychom dnes - opřeni o bohaté zkušenosti - mohli postavit otázky bezpečnosti a ochrany práce na vyšší úroveň.

Je třeba konstatovat, že dosavadní právní úprava při práci již neodpovídá zvyšujícím se požadavkům, které vyplývají z prudkého rozvoje socialistické ekonomiky a že se současnou úrovní v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci nemůžeme být spokojeni. Dosud se nepodařilo snížit úrazovost a nemoci z povolání tak, aby to odpovídalo cílům politiky naší strany a pozornosti, kterou vláda a naše odborové organizace této otázce věnují. Požadavky bezpečnosti práce v závodech nejsou dosud plně prosazovány a uskutečňovány v souladu s rozvojem výroby a jsou často ještě zanedbávány.

Zkušenosti, které naši dělníci, technici a organizátoři výroby na všech stupních řízení načerpali, jakož i smělé perspektivy rozvoje naší výroby a techniky umožňují, abychom celou soustavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci postavili na takovou úroveň, která bude odpovídat požadavkům vyspělé socialistické společnosti, tak aby byly plně využity všechny její přednosti.

Na tyto závažné okolnosti a úkoly poukázal již na celostátní konferenci komunistické strany v roce 1960 první tajemník ÚV KSČ a president republiky soudruh Antonín Novotný, když upozornil na neuspokojivý stav ve vývoji pracovní úrazovosti. Ústřední výbor Komunistické strany Československa, vycházeje z rozboru nedostatků a příčin současné úrovně péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, vytyčil směrnici, dosáhnout rozhodného obratu ve vývoji úrazovosti a stanovil ve svém usnesení ze dne 8. prosince 1960 zásady nového systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který odpovídá zvyšujícím se požadavkům a náročným úkolům rozvíjející se socialistické společnosti. Zároveň doporučil Ústřední radě odborů, aby zabezpečila vypracování zákonné úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako součást budování soustavy pracovního práva na socialistických základech.

Předložený návrh nového zákona je jedním z prvních velmi důležitých opatření k realizaci usnesení ústředního výboru komunistické strany. Odstraňuje nedostatky dosavadní právní úpravy a vytváří legislativně podmínky pro systematické a komplexní prohlubování péče o pracující, tak aby se stala jejich vlastní věcí. Správnost rozhodnutí ústředního výboru Komunistické strany Československa potvrdila i velká iniciativa pracujících, která se rozvinula v průběhu diskuse k návrhu zákona, organizovaná odborovými orgány na základě usnesení X. plenární schůze ÚRO v lednu a únoru letošního roku.

Tisíce aktivistů v závodech, ve vybraných jednotných zemědělských a výrobních družstvech, v orgánech krajských, okresních a místních národních výborů seznamovaly pracující se zásadami nového zákona a zároveň je vedly k tomu, aby ihned řešili problémy hygieny a bezpečnosti práce na svých pracovištích. Velkým přínosem v diskusi byla též pomoc poslanců Národního shromáždění, kteří se aktivně účastnili diskuse ve svých volebních obvodech a pomáhali vysvětlovat zásady nového zákona i aplikovat je na současný stav na pracovištích. V souvislosti s diskusí k návrhu zákona bylo uspořádáno přes 59 000 členských schůzí, besed, výrobních porad a dalších aktivů, jichž se zúčastnilo 3 177 000 pracujících.

Masová účast pracujících při diskusi jasně potvrzuje jejich spontánní souhlas s navrhovanými ustanoveními zákona a též to, že si pracující stále více uvědomují své postavení nositelů veškeré moci v naší socialistické republice. Vysoká aktivita dělníků, členů zemědělských a výrobních družstev, členů a pracovníků národních výborů při diskusi k zákonu plně odpovídá zásadě demokratického centralismu, podle níž se ústřední řízení společnosti i státu účelně spojuje se širokou pravomocí a odpovědností nižších orgánů za aktivní účasti pracujících a s uplatněním jejich tvůrčí iniciativy.

Velká iniciativa pracujících i růst odpovědnosti vedoucích hospodářských pracovníků se kladně projevily již v průběhu diskuse. Pracující podali 118 119 připomínek a námětů ke zlepšení současného stavu bezpečnosti práce a k vytvoření takových podmínek při práci, které odpovídají požadavkům péče o člověka v socialistické společnosti.

Potvrdilo se, že četné požadavky pracujících, již dříve připomínané, nebyly zařazovány do plánů bezpečnostních opatření pro různé tzv. objektivní překážky. Přínosem je, že se podařilo právě mnohé z těchto nerealizovaných návrhů uskutečnit již v průběhu diskuse nebo je zařadit jako závazný a termínový úkol do kolektivních smluv a plánů bezpečnostních opatření, takže jejich provedení zajistí závody vlastními prostředky ještě v tomto roce.

Významným přínosem diskuse k návrhu zákona je i to, že si pracovníci hospodářských orgánů začali více uvědomovat svoji nedílnou odpovědnost nejen za plnění úkolů výroby, ale současně za vytváření podmínek pro práci bezpečnou a zdraví nezávadnou. Uvědomili si, že mohou plnit dobře úkoly na tomto úseku jen tehdy, budou-li se při své činnosti soustavně opírat o účast a tvůrčí iniciativu pracujících.

V čele této iniciativy jsou v mnoha závodech, jako například v Železárnách Bílá Cerkev v Hrádku u Rokycan, v Železnorudných dolech a hrudkovnách v Ejpovicích a v dalších závodech, kolektivy soutěžící o titul brigáda socialistické práce. Tito průkopníci socialistické práce usilující o co nejlepší plnění výrobních úkolů a zavádění pokrokových nejnovějších poznatků vědy a techniky, současně dbají o zlepšování pracovních podmínek a jsou příkladem i v dodržování předpisů a pravidel bezpečné práce.

Iniciativní přístup dělníků k uplatňování kolektivní kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví, nad dodržováním bezpečnostních předpisů a používáním ochranných pomůcek nachází konkrétní výraz v hlídkách bezpečnosti práce. Je potěšitelné, že nejvíce se rozšířilo hnutí hlídek bezpečnosti práce právě v průběhu diskuse. Členové hlídek svou každodenní činností, soudružskou pomocí i domluvou, svým osobním příkladem účinně napomáhají k tomu, aby všichni na pracovištích dodržovali pravidla bezpečné práce.

Úsilí pracujících o snížení úrazovosti a o bezpečnou práci se více než dříve promítala také i v socialistickém soutěžení. Závazky na počest 40. výročí založení komunistické strany byly zpřesňovány o ukazatele zaměřené na snižování úrazovosti na jednotlivých pracovištích. V ČKD Blansko a v řadě dalších průmyslových závodů je rozvíjeno mezi jednotlivými dílnami soutěžení o bezúrazový provoz, což vytváří předpoklady podstatně snížit úrazovost už v letošním roce.

Stejnou iniciativu při diskusi k návrhu zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci projevili členové jednotných zemědělských družstev, kteří uvítali pomoc, kterou mají podle návrhu zákona jednotným zemědělským družstvům poskytovat i orgány ROH a patronátní závody. Také zde, stejně jako ve výrobních družstvech, účelně spojovali diskusi s prověrkami stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Radostnou skutečností bylo, že tato soustředěná pozornost jak odborových funkcionářů, tak hospodářských vedoucích a zejména pak pracujících samých vedla v celé řadě závodů ke snížení úrazovosti za I. čtvrtletí 1961 v porovnání se stejným obdobím minulého roku. V Závodě Jana Švermy v Brně se snížila úrazovost v ukazateli četnosti o 28,9 % a závažnosti o 37 %; v Automobilových závodech v Mladé Boleslavi se snížila četnost o 10,8 %, v SONP Kladno o 30,7 %. V celostátním měřítku se snížila úrazovost pokud jde o četnost o 7,5 % a u závažnosti o 5,6 % proti I. čtvrtletí minulého roku.

Vysoká aktivita pracujících i podstatné snížení úrazovosti v celé řadě závodů svědčí o tom, že spoluprací odborových organizací a pracovníků hospodářských orgánů lze dosáhnout podstatného snížení úrazovosti i podstatného omezení nemocí z povolání. Půjde o to, aby se tato soustředěná pozornost k otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci projevovala ve všech závodech a stala se nedílnou součástí plánování a plnění výrobních úkolů. Přímý podíl pracujících na tvorbě zákona a řešení otázek bezpečnosti při práci je zárukou, že ustanovení zákona budou důsledně a účinně uváděna v život, neboť se otázky péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci stávají stále více vlastní věcí všech pracujících.

Soudružky a soudruzi!

Nyní mně dovolte, abych se zabýval některými hlavními zásadami předloženého zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

V jednotlivých ustanoveních zákona se promítají stěžejní principy, které jsou ověřeny zkušenostmi pracujících a které si vyžaduje zákonitost rozvoje naší ekonomiky. Je to především princip zásadní jednoty zabezpečování úkolů výroby a bezpečnosti při práci, další zvýšení úlohy Revolučního odborového hnutí a národních výborů na tomto úseku, jakož i princip nejširší bezprostřední účasti pracujících na zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tyto hlavní principy zákona směřují k zabezpečení komplexnosti a preventivního charakteru péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Pro podporu aktivní účasti dělníků na řešení otázek bezpečnosti při práci má zvláštní význam ustanovení zákona, které návodně uvádí formy organizované účasti pracujících, které se v praxi osvědčily. Pracujícím je dána možnost v souvislosti s účastí na přípravě a sestavování všech plánů navrhovat opatření směřující ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a soustavně kontrolovat, co na základě podaných návrhů učinilo vedení závodu. Rozvojem socialistického soutěžení, zlepšovatelského a novátorského hnutí se pracující aktivně podílejí na řešení tematických úkolů zaměřených na vytváření nezávadných a bezúrazových pracovišť.

Nedílným předpokladem bezpečné práce je také to, aby všichni pracující v souladu s požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byli zavázáni plnit své povinnosti. Orgány odborových organizací, jednotných zemědělských družstev, jakož i výrobních družstev mají vést pracující k uvědomělému plnění povinností vyplývajících z pracovní kázně, jako je povinnost dodržovat zásady bezpečné práce a příslušné pokyny, stanovené pracovní postupy, používat při práci ochranných pomůcek a zařízení, účastnit se školení i stanovených zkoušek z bezpečnostních předpisů, jejichž znalost je pro určený druh práce nutná.

Zájem jednotlivce a kolektivu je v této otázce nedělitelný. Bude proto záležet na každém odborovém funkcionáři, vedoucím pracovníku i na každém mistru, aby požadavky uvědomělé pracovní kázně v zájmu bezúrazového provozu důsledně prosazoval. V těchto povinnostech se odráží náročnost na znalosti a uvědomění každého člena socialistické společnosti. To otevře cestu k plnému uplatnění Leninovy teze, že "ochrana zdraví pracujících je věcí pracujících samých". Zákon dále přináší nový pohled na povinnosti a odpovědnost všech orgánů a pracovníků, kteří plánují, organizují, řídí a kontrolují práci.

Zákon výslovně vyzvedá plnou a nedílnou osobní odpovědnost vedoucích na všech stupních řízení proto, že především tito pracovníci mohou v rozsahu své působnosti a pravomoci plně zabezpečovat nedílnou jednotu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s plněním výrobních a ostatních pracovních úkolů.

Tuto zásadu je třeba důsledně uplatňovat na všech úsecích činnosti, a to již při sestavování návrhů výhledových i ročních plánů podniků a závodů. Je třeba starat se o to, jak nahrazovat fyzicky namáhavé a zdravotně rizikové práce novými pracovními postupy, mechanizací, automatizací a jinými formami vyspělé techniky a technologie a zabezpečovat kontrolu, jak se tato opatření uskutečňují. Zvýšenou pozornost musí věnovat bezpečnosti práce projektanti, technici, inženýři a organizátoři výroby již při projektování, výstavbě a rekonstroukci závodů i při navrhování konstrukcí strojů, zařízení i výrobních pomůcek. Právě tak při komplexních rozborech výsledků hospodaření závodů a podniků je nutno zkoumat, jak byly během pracovního procesu dodržovány zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímat konkrétní opatření zaměřená na odstranění nedostatků, na předcházení pracovním úrazům a vzniku nemocí z povolání.

Dalším novým aspektem v navrhovaném zákoně je, že zájem, úkoly a odpovědnost všech pracovníků jsou podpořeny hmotnou zainteresovaností. Nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních požadavků stanovených pro účely odměňování práce musí být znalost předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Aby se podpořila celá soustava pák osobní i kolektivní hmotné zainteresovanosti na snižování úrazů, bude nutné vycházet při hodnocení výsledků socialistického soutěžení, při stanovení výše prémií, podílu do podnikových fondů pracujících a do jiných obdobných fondů nejen z výrobních a ekonomických výsledků, ale i z vývoje úrazovosti a zlepšování podmínek bezpečné práce.