Kladem činnosti národních
výborů na hospodářském úseku
je to, že neopomíjejí a naopak uplatňují
své výchovné působení, zaměřené
k tomu cíli, aby myšlení lidí nezaostávalo
za rozvojem ekonomické základny, ale naopak, aby
socialistickou soutěží a její vyšší
formou ustavováním kolektivů soutěžících
o titul BSP, novátorskými metodami práce,
zaváděním velkovýrobních forem
v zemědělství atd., bylo toto úsilí
zmnohonásobeno.
Tak např. na 6 podnicích
místního hospodářství v okrese
Prostějov máme v současné době
22 zlepšovatelů, v I. pololetí 1961 bylo uplatněno
17 zlepšovatelských návrhů, které
přinesly 40 603 - Kčs úspor; vhodnými
technicko-organizačními opatřeními
byly schopny např. Kovozávody operativně
pomoci zemědělství tím, že vyrobily
96 ks ventilátorů na dosoušení sena
studenými vzduchem, 12 ohřívačů
vody pro kravírny, 1 klimatizační aparát
pro odchov selat anebo 45 kusů nakladačů
řepy.
Obdobně i v zemědělství,
i když zde přechod k velkovýrobním formám
hospodaření naráží leckde na
tradiční konzervativnost zemědělského
obyvatelstva, bylo již dosaženo určitých
dílčích úspěchů. Dalšího
rozvoje bylo dosaženo na úseku zdravotním,
školském, sociálním i v dalších
oblastech hospodářského a společenského
života.
V současné etapě
budování vyspělé socialistické
společnosti vystupuje do popředí otázka
výchovy pracujících k dodržování
elementárních pravidel socialistického soužití,
obsažených v našich nových zákonech
i v tvořící se nové socialistické
morálce. Mám tím na mysli nejen příkladný
vztah k naší výstavbě, ke společnosti
a jejím zájmům, ale i vztah mezi lidmi navzájem.
Při vytváření nové morálky
hraje rozhodující úlohu právě
dobrovolná kázeň a úcta k pravidlům
občanského soužití, která si
společnost dává. Každé porušení
těchto pravidel staví provinilce do rozporu se zájmy
společnosti, které svým neodpovědným
jednáním poškozuje.
Národní výbory
mají ve svých rukou v podstatě dva základní
prostředky, napomáhající v jejich
výchovném působení. Je to především
výchovný vliv prostředí, v němž
neukáznění jedinci žijí, neboť
již samotné morální odsouzení
jejich nežádoucí činnosti, a podání
pomocné ruky jsou tím nejúčinnějším
prostředkem k dosažení nápravy. Druhým
prostředkem je pak represe, avšak i zde je nutno mít
neustále na zřeteli, aby uložená opatření
působila výchovně.
Na výkonu trestní pravomoci
v jejím novém pojetí se národní
výbory podílejí již plných 11
let. A za tuto dobu došlo k závažným změnám
jak v rozsahu přestupkovosti, tak i v druzích trestné
činnosti, tj. ve skutečnostech, které jasně
nasvědčují tomu, že materiální
základna a jí odpovídající
společenské zřízení jsou tím
základním momentem, ovlivňujícím
jednání lidí.
Chtěl bych toto tvrzení
doložit několika čísly z našeho
prostějovského okresu. Porovnáme-li přestupkovost
v roce 1951 s dnešním stavem, můžeme s
uspokojením konstatovat, že během posledních
10 let se počet případů stíhaných
národními výbory snížil o plných
53%, ačkoliv během této doby byla trestní
pravomoc národních výborů rozšířena
o další přestupky, stíhané do
té doby lidovými soudy. Mám na mysli např.
přestupky drobného rozkrádání
a poškozování majetku v socialistickém
vlastnictví, přestupky poškozování
osobního a soukromého majetku, závažnější
přestupky porušování základních
pravidel občanského soužití a další.
Sama přestupkovost je v poměru k počtu obyvatel
minimální a nedá se naprosto srovnávat
s poměry kapitalistické republiky. Ku dnešnímu
dni činí jen asi 0,45% celkového počtu
obyvatel.
V prvních letech trestního
řízení správního převažovaly
přestupky hospodářského charakteru,
jako např. neplnění dodávkového
úkolu, nedovolená obchodní nebo hospodářská
činnost, černý obchod, různé
zásobovací přestupky atd. Dnes například
neplnění dodávkových povinností
představuje jen asi 8-9% původního stavu,
což přirozeně souvisí s ekonomickými
změnami v zemědělství. Do popředí
se však dostaly tři závažné přestupky
- porušování základních pravidel
občanského soužití, alkoholismus a drobné
rozkrádání a poškozování
majetku v socialistickém vlastnictví.
V čem je nutno hledat příčinu
tohoto stavu? Podle mého názoru je tomu tak proto,
že postupem doby se podařilo za pomoci národních
výborů, společenských organizací
a velké části občanů vytvořit
v obcích i na pracovištích takové společenské
prostředí, které má mnohem náročnější
požadavky na zachování všech pravidel
naší společnosti a kriticky hodnotí
každé jejich porušení. To se projevuje
především v pohledu na přestupky, dotýkající
se potírání alkoholismu i v přestupcích
drobného rozkrádání a poškozování
majetku v socialistickém vlastnictví, kde se dnes
řeší celá řada případů,
které dříve zůstávaly mnohdy
bez povšimnutí. Ukazuje se zde víc než
kdykoliv jindy, jak se stále -pevněji prolínají
a ztotožňují zájmy celku se zájmy
jednotlivců a naopak. Odtud pramení kritičtější
pohled na vše, co poškozuje především
zájmy společnosti.
U přestupků porušování
základních pravidel občanského soužití,
do nichž spadají zejména drobné sousedské
spory, jejich počet do jisté míry je ovlivněn
rostoucí autoritou národních výborů
a zvyšující se důvěrou občanů
vůči nim. To samozřejmě vede k tomu,
že se na ně obrací občané i ve
svých drobných potížích a stížnostech,
neboť předpokládají, že i v těchto
záležitostech jim národní výbory
účinně pomohou.
Uplynulých 10 let se projevilo
i v podstatných kvalitativních změnách
ve výkonu trestní pravomoci, zvláště
tím, že na rozhodování se ve stále
větší míře podílejí
kolektivní orgány. Tak v r. 1951 prošlo trestními
komisemi národních výborů jen 33%
všech případů, dnes toto procento obnáší
v našem okrese 88,4%. Navíc se zvýšil
podíl místních národních výborů
na rozhodování, a to cca na 50%. l tato skutečnost
má svůj velký význam, neboť orgány
MNV jsou nepoměrně blíže provinilcům,
velmi dobře znají prostředí, v němž
žijí, jejich osobní vlastnosti i další
skutečnosti, které vedou k daleko lepšímu
posouzení přestupku i provinilce samého.
Nové zákonné opatření o úkolech
národních výborů při zajišťování
socialistického pořádku č. 60/1961
Sb., tento příznivý vývoj nejen dovršuje,
ale ještě výraznějším způsobem
umožňuje právě těm orgánům,
které jsou pracujícím nejblíže,
přispívat k jejich výchově, k tomu,
aby jak výstižně uvádí základní
ustanovení zákona, svědomitě a důsledně
zachovávali zákony a ostatní předpisy,
dobrovolně a odpovědně plnili své
povinnosti vůči státu a společnosti
a měli v úctě práva svých spoluobčanů.
V tomto zákoně se národním
výborům dostává také odpověď
na otázku, jak dále při tomto zajišťování
socialistického pořádku. Těžiště
jejich práce na tomto úseku musí být
v organizátorské a výchovné preventivní
činnosti, v tom, aby v jejich práci byly stále
účinněji uplatňovány prostředky
společenského působení a výchovy
a aby byly včas odstraňovány všechny
příčiny, vedoucí k porušování
platných pravidel. Velké opory se v této
činnosti dostává národním výborům
se strany dobrovolných společenských organizací,
zejména ROH, ČSM, vedení závodů,
JZD, lidových družstev i škol.
Půjde nyní o to, aby
tyto zásady v plném rozsahu byly uplatňovány
všemi národními výbory. A že to
národní výbory dovedou, o tom nelze pochybovat.
Chtěl bych ukázat jen na malém příkladu,
jak např. pečlivý rozbor situace a iniciativa
občanů přinášejí ta nejlepší
výchovná opatření. Již gen. prokurátor
poukázal např. na problémy bezpečnosti
silniční dopravy, které jsou aktuální
otázkou i v našem okrese. Soudruzi ve Vrahovicích
správně usoudili, že k dopravní kázni
je nutno vést občany od nejútlejšího
věku. Poradili se proto s občany, se svazáky,
pionýry i veřejnou bezpečností a vyvolali
soutěž o nejlepšího dopraváčka,
do které je zapojena školní mládež.
A ohlas této soutěže je opravdu velký
a co nás nejvíce těší, má
své kladné výsledky, jak o tom svědčí
to, že soutěž se přenesla do okresního
města Prostějova i dalších obcí
okresu kraje; takovýchto příkladů
dobré výchovné práce MNV bych mohl
uvést celou řadu. V souvislosti s dopravou bych
však chtěl poukázat ještě na jednu
závažnou skutečnost, která se jistě
nevyskytuje jen v našem okrese. Národní výbory
i soudy přicházejí často do styku
s řidiči, kteří se napijí alkoholických
nápojů před jízdou. Nesetkáváme
se však již tak často s tím, aby byly
vyvozovány trestní závěry především
s těmi osobami, které jim pití alkoholických
nápojů umožnili, tj. s vedoucími pohostinství.
To platí téměř pro všechny případy,
kdy přistupujeme ke stíhání osob,
jež se požitím alkoholických nápojů
dostaly do stavu vzbuzujícího pohoršení.
Dostáváme do rukou pouze trestní oznámení
na delikventa, nikoliv však na obsluhující
personál, i když tento nejméně v 90%
nese plnou odpovědnost za stav svého hosta. V době,
kdy se trestní oznámení dostává
na národní výbor, je již zpravidla pozdě
na dodatečné prokazování viny hostinského,
a proto tím citelněji neseme ten nedostatek, že
orgány VB nezavádějí současně
přísné šetření proti obsluhujícímu
personálu.
V úvodu svého diskuzního
příspěvku jsem se zmínil o tom, že
národní výbory dosáhly v uplynulém
období řady významných pracovních
úspěchů. Prověrka jejich činnosti
a jejich pracovních metod ukázala, že nejde
o nahodilé jevy, ale o cílevědomou práci
opírající se o základní pravidla
vytýčená dubnovým usnesením
ÚV, o pravidla vtělená do nového zákona
o národních výborech. O těchto národních
výborech, a těch je převážná
většina, lze říci, že se jejich
činnost skutečně řídí
plánem a rozpočtem, jejich volené orgány,
zejména komise, se opírají o širokou
spolupráci občanů, s nimiž se nejen
radí, ale také dané problémy řeší
a zajišťují, jejich usnesení jsou jasná,
konkrétní a adresná a jejich plnění
odpovědně prověřováno. Není
potom žádným divem, jestliže v tak malé
obci, jakou je Želeč, v mém volebním
obvodě, kde plenární zasedání
se koná za účasti více jak 150 občanů,
že dík dobré organizátorské práci
zemědělských komisí, které
operativně zajišťovaly průběh žní,
se tyto staly záležitostí celých obcí,
takže žňové práce byly dokončeny
před stanoveným termínem, nebo na akci Z
byly upsány tisíce a v celém státě
miliony pracovních hodin, které jsou nejen plněny,
ale i překračovány. Avšak v souvislosti
s rozvíjením iniciativy pracujících
nesmíme zapomínat na zásadu, podřídit
místní zájmy zájmům celé
společnosti.
Při dodržování
této zásady by nemohlo docházet k tomu, že
v některých obcích máme rozestavěné
kulturní domy na příklad u nás v Bukové,
Lipové, koupaliště a hřiště
nebo silnice, již několik roků a přitom
budovaná kapacita nebude ani do budoucna plně využita.
Je celkem přirozené,
ze ještě ne všechny národní výbory
lze hodnotit kladně. Příčinu jejich
neúspěchu je nutno hledat v jedné skutečnosti
- v tom, že některé z těch zákonných
pravidel, o nichž jsem mluvil, nedodržují, nebo
že sklouzly na zcela formální, od skutečného
života odtržené řešení otázek.
O tom, že i formální přístup
k zabezpečování úkolů je v
rozporu se správným chápáním
soc. zákonnosti, ovlivňujícím velmi
nepříznivě činnost národních
výborů, nás přesvědčil
rozbor činnosti MNV Drahany a Protivanov, provedený
minulý týden radou ONV v Prostějově.
Jedná se o obce, jejichž JZD pracují za stejných
ekonomických podmínek, avšak dosahují
zcela odlišných hospodářských
výsledků. Zápisy z jednání
orgánů MNV Protivanov nasvědčovaly
tomu, že se strany MNV nás však z tohoto omylu
velmi rychle vyvedl. Funkcionáři MNV jednotné
zemědělské družstvo nenavštěvovali,
neradili se dostatečně s pracujícími
JZD o jejich problémech, neprojednávali s nimi návrhy
svých opatření, a tak jejich usnesení
nevycházela z podrobných rozborů ověřených
skutečností, ale jen z povšechných poznatků.
Za této situace usnesení orgánů MNV
nemohla při nejlepší vůli nic vyřešit
a také nevyřešila.
Malá znalost problémů
a nedostatek vlastních poznatků orgánů
národních výborů se nepříznivě
projevuje i na ostatních úsecích, řízených
NV, zejména na těch, na nichž nám z
hlediska zajišťování potřeb pracujících
nejvíce záleží. Jsme stále svědky
toho, že číselné plnění
plánu, které se zpravidla vyjadřuje v procentech,
je často velmi uspokojivé, zatím co na druhé
straně trpíme stálým nedostatkem určitých
výrobků. Při podrobnějším
rozboru a hledání příčin zjišťujeme,
že v našich podnicích a organizacích máme
takové vedoucí pracovníky, pro které
není problém dosáhnout plnění
základních ukazatelů na 100 i více
procent, aniž by byl společenský význam
výroby splněn.
Ku příkladu usnesením
vlády č. 974 ze dne 24. 11. 1959 byly stanoveny
základní úkoly pro STS, spočívající
zejména v odpovědnosti za zavádění
nové techniky pro zemědělskou výrobu,
zabezpečování údržby a oprav
zemědělské techniky, poskytování
výrobních a technicko-poradenských služeb,
a řada dalších úkolů. Avšak
v důsledku značného odprodeje strojů
do JZD nám vznikla volná kapacita jak v plánech
STS, tak i ve využívání výrobních
kapacit. Mnohé STS místo toho, aby promyslely a
zaměřily svoji činnost v plném rozsahu
na zabezpečení vládního usnesení,
jdou tou cestou, jak dosáhnout co nejpříznivějších
hospodářských výsledků, aniž
by přitom domyslely svoje společenské poslání.
Ve své podstatě jde o porušení státní
discipliny a jaké důsledky z tohoto porušení
vzejdou, je možno ukázat na případu
STS Znojmo. Tato STS rozvinula činnost, zaměřenou
jednoznačně na dosažení maximální
realizace, a to prostředky a způsoby, které
jsou v rozporu jak se společenským posláním
STS, tak i s řadou dalších závazných
směrnic, zejména na úseku plánovací
a finanční discipliny.
STS Znojmo se na příklad
zabývala prodejem textilu, který jí byl dodáván
prodejnou smíšeného zboží Textil
Praha, ovšem takového textilu, který nesloužil
potřebám pracovníků STS. To dokazuje
řada druhů textilu, s kterým STS prováděla
obchodní činnost, jako jsou svetry, pullovery, vesty,
silonové zboží, šátky, hubertusy,
košile, silonové punčochy apod. Za rok 1959
a 1960 činily celkové tržby za 559 000,- Kčs,
které se objevily v realizaci hospodářských
výsledků STS. Dále tato STS získávala
materiálové fondy na krytí vlastních
výrobků od několika desítek závodů
v naší republice, mezi nimiž jsou tak velké
závody, jako VŽKG Ostrava, válcovny Chomutov,
ČKD Sokolovo, Ostroj Opava, Železárny Prostějov,
Agrostroj Roudnice a další. Tyto nákupy různého
hutního materiálu byly prováděny v
širokém měřítku, a to i v maloobchodě.
STS zašla až tak daleko, že tento materiál
prodávala zase podnikům, a sloužil jí
tak k obchodní činnosti, jako kupříkladu
dodávka 20.120 kg nosníků od VŽKG Ostrava,
která prošla skladovou evidencí pouze průběžně
a celá vagonová zásilka byla přesunuta
a odprodána Pozemním stavbám v Třebíči.
Stejným způsobem STS Znojmo materiál nakoupený
v Agrostroji Roudnice odprodala neoprávněně
OPP Lučenec v hodnotě 440.570,- Kčs. Při
těchto prodejích si STS neoprávněně
připočítávala 10% přirážku
a takto nezasloužené zisky byly vykazovány
v realizaci. Soustavným porušováním
všech platných směrnic dosáhla STS toho,
že vykázala za rok 1960 za 2,745.317,- Kčs
nezaslouženě realizace, čímž dosáhla
toho, že jí bylo vyplaceno neoprávněně
na prémiích částky 225.977,- Kčs.
Na těchto nedovolených,
v širokém měřítku prováděných
transakcích, se podíleli vědomě všichni
vedoucí hospodářští pracovníci
STS Znojmo, stejně jako na prémiích, které
byly zřejmě hlavním cílem jejich úsilí.
Jejich snaha byla značnou měrou a v mnohých
případech podporována a odsouhlasena i pracovníky
zemědělského odboru ONV ve Znojmě.
Celá tato rozsáhlá
činnost byla umožněna především
tím, že chyběla kontrola se strany ONV a soudruzi
se při hodnocení plánu vždy spokojili
s vysokým procentem plnění základních
ukazatelů.
Určitým ukazatelem
dodržování socialistické zákonnosti
na úseku národních výborů je
i počet stížností, které se týkají
takřka všech oblastí činnosti národních
výborů. V porovnání s rokem 1960 se
roku 1961 zvýšil počet stížností
okrouhle o 15%, počet oprávněných
stížností poklesl ze 23 na 18,5%.
Tato skutečnost svědčí
o tom, že se zvýšila pozornost národních
výborů na dodržování právních
norem, avšak zdůvodňování provedených
opatření není věnována ještě
taková péče, aby občané byli
vždy přesvědčeni o správnosti
jednotlivých rozhodnutí národních
výborů.
Velmi mnoho výhrad občanů
směřuje proti kvalitě služeb, poskytovaných
podniky MH. Většina těchto stížností
je oprávněná a bezprostřední
odpovědnost za ni nesou revizní orgány těchto
podniků, v neposlední řadě orgány
národních výborů, jež tyto podniky
řídí.
I když počet oprávněných
stížností má klesající
tendenci, je třeba, aby národní výbory
se o svých opatřeních předem radily,
a to především s občany, řešily
s nimi jednotlivé problémy a pružně
reagovaly na jejich podněty, připomínky a
stížnosti, přednesené v komisích,
na besedách s občany a na plenárních
zasedáních NV. Správnost této cesty
dokazuje skutečnost, že nejméně stížností
vychází z těch obcí, jejichž
národní výbory se orientovaly na širokou,
masově politickou a organizátorskou práci
mezi občany. Naproti tomu v obcích, kde práce
NV není na žádoucí výši,
se setkáváme s určitou nedůvěrou
občanů, která vede k tomu, že velký
počet stížností je předkládán
přímo ústředním orgánům.
Při vyřizování
správních záležitostí občanů
je třeba důsledněji dodržovat předpisy
správního řádu, tj. dbát o
to, aby účastníkům řízení
byly řádně objasněny všechny
skutečnosti, dávána jim možnost se k
výsledkům řízení vyjadřovat
a daleko přesvědčivěji odůvodňovat
potom výsledná rozhodnutí.
K rozvíjení nových
forem práce vhodným zapojováním poslanců
ONV a aktivu je zapotřebí nejen metodického
vedení, ale i konkrétní pomoci, zejména
MNV a jeho komisím, a stále třeba zdůrazňovat,
že stížnosti nutno projednávat a vyřizovat
kolektivně v komisích MNV za účasti
poslance MNV toho volebního obvodu, z kterého je
stížnost podána. Tím odpadne formální
přístup poslanců MNV k požadavkům
a stížnostem občanů a upevní
se tak důvěra k jejich činnosti i k MNV.
Ve větší míře
musíme uplatňovat i dobré zkušenosti
z práce občanských výborů,
občanských kontrolorů a besed s voliči.
Snížit dalším
rozhodujícím způsobem počet případů
porušování socialistické zákonnosti
orgány národních výborů předpokládá
zvýšit úroveň jejich organizátorské
práce, zkvalitnit jejich řízení a
zintenzivnit kontrolu přijatých opatření
na všech úsecích jejich činnosti. Jde
tedy v podstatě o nekompromisní dodržování
zásad, zakotvených v zákoně o národních
výborech, to předpokládá zdokonalovat
řídící a organizátorskou činnost
NV v souvislosti s důsledným plněním
červnového usnesení ÚV KSČ.