To je jen několik zkušeností ze Sovětského svazu i z Polské lidové republiky. Tyto zkušenosti ukazují, že bude třeba přijmout i u nás komplexní opatření, která směřují k zajištění sortimentních potřeb již při tvorbě plánu a uvést s tím do souladu ostatní ukazatele plánu, které musí plnění sortimentu napomáhat. K tomu bude třeba provést opatření již v přípravě plánu, směřující k zajišťování větší reálnosti úkolů v sortimentu. To vyžaduje posílit centralizaci v uplatňování a rozdělování válcovaného materiálu, zvýšit úlohu odbytu a odbytových organizací při plánování, rozdělování a realizaci válcovaného materiálu a vytvářet na všech stupních předpoklady ke splnění sortimentu překračováním plánu výroby. O řadě dalších opatření, která přijímáme právě na základě uvedené konzultace a jednání ve vládě, pak budu podrobně informovat soudruhy poslance v průmyslovém výboru Národního shromáždění příští týden při projednávání rozpočtové kapitoly našeho ministerstva. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Ďakujem súdruhovi ministrovi za vysvetlenie. Hlási sa ešte niekto do rozpravy, alebo k dotazu?

Posl. Marek: Jak se budou řešit náhradní díly na nakladače hnoje, o kterých hovořil soudruh Porubský. Agrotechna říká, že dostatek náhradních dílů bude v roce 1963. Co budeme dělat do roku 1963?

Podpredseda NZ dr. Kyselý: To je dotaz na súdruha ministra strojárenstva Poláčka. Súdruh minister tu nie je a preto predsedníctvo oznámi súdruhovi Poláčkovi tento dotaz s tým, aby ho podľa paragrafu 48 jednacieho poriadku zodpovedal. Ešte má niekto pripomienku alebo dotaz? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, je teda skončená.

Ako zpráva podpredsedy vlády a predsedy Štátnej plánovacej komisie súdruha Šimůnka, tak aj rozprava poslancov ukázala, že v budúcom roku čakajú na nás závažné úlohy v našom hospodárstve. Bude preto treba, aby všetci poslanci videli plnenie štátneho národohospodárského plánu a vo svojich obvodoch ako jednu z hlavných úloh svojej činnosti v budúcom roku.

Za niekoľko dní začnú výbory Národného zhromaždenia prejednávať štátny rozpočet. Bude treba, aby ste pri prejednávaní štátneho rozpočtu, ktorý je základným finančným zákonom, vychádzali zo smerníc národohospodárskeho plánu na rok 1962, o ktorých sme dnes jednali.

Navrhujem, aby Národné zhromaždenie vzalo výklad predsedy Štátnej plánovacej komisie o súčasnej situácii v národnom hospodárstve a predpokladoch pre zostavenie ročného hospodárskeho plánu na rok 1962, na vedomie.

Má niekto iný návrh alebo sú k tomuto návrhu nejaké pripomienky? (Neboli.)

Nie sú.

Kto teda súhlasí s tým, aby výklad predsedy Štátnej plánovacej komisie o súčasnej situácii v národnom hospodárstve a predpokladoch pre zostavenie ročného hospodárskeho plánu na rok 1962 bol vzatý na vedomie, nech zdvihne ruku! (Deje sa.) Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie vzalo jednomyseľne na vedomie výklad predsedy Štátnej plánovacej komisie.

Tým sme prejednali šiesty bod poriadku.

Místopředseda NS posl. Pospíšil: Soudružky a soudruzi, přistoupíme k projednání 7. bodu pořadu, kterým je

7. Společná zpráva výboru ústavně právního a průmyslového k vládnímu návrhu zákona (tisk 57) o pozemních komunikacích (silniční zákon) - (tisk 59).

Zpravodajem je posl. Doupovec. Žádám, aby se ujal slova.

Zprav. posl. Doupovec: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Vládní návrh zákona o pozemních komunikacích upravuje celou širokou problematiku našeho silničního hospodářství. Nahrazuje zákon č. 147 z r. 1949, kterým byly vydány některé předpisy o veřejných silnicích proto, že tento starý zákon sice sjednotil celou naši silniční síť zestátněním zemských, okresních a vicinálních silnic, ale nevyřešil žádné další palčivé otázky silničního hospodářství. Naopak ponechal v platnosti řadu zastaralých a dnes již zcela nevyhovujících předpisů a nevytvořil ani možnost, aby tyto předpisy mohly být nahrazeny novými a aby mohla být sjednocena právní úprava v českých krajích a na Slovensku.

V našem právním řádu nejsou vůbec upraveny poměry místních komunikací, kterých máme v republice přes 53 000 km a jejichž význam v poslední době velmi vzrostl s výstavbou nových sídlišť a s postupnou socializací vesnice. Místní národní výbory nemají proto vůbec žádnou směrnici pro svoji činnost na úseku místních komunikací. Také právní poměry dálnic, s jejichž výstavbou se počítá ještě v této pětiletce, nejsou vůbec žádným způsobem upraveny.

Tyto okolnosti a stále rostoucí význam silniční sítě pro naše národní hospodářství jsou důvodem nové zákonné úpravy. Silniční síť v naší republice má dnes celkovou délku přes 73 000 km a její význam neustále roste nejen s rozvojem dopravy nákladů, ale v posledních letech též v důsledku mohutného rozmachu individuálního motorismu. Pro další léta musíme reálně očekávat, že význam silniční sítě poroste ještě dále s dalším plánovaným rozvojem motorismu. Avšak již dnes jsme svědky toho, že zejména výpadové silnice z velkých měst nestačí zvládnout dopravní požadavky ve špičkových dnech a hodinách a že většina našich silnic nevyhovuje z hlediska technického požadavkům rychlé, bezpečné, plynulé a hospodárné dopravy. Tato situace není způsobena jenom rychlým rozvojem motorismu u nás, ale je také dědictvím zanedbávání silniční sítě za kapitalismu.

Tehdy nebyly silnice budovány plánovitě, nýbrž pouze v oblastech bývalých pánů radů zemských úřadů, kteří rozhodovali o všem, kde se co bude stavět. V hospodářsky slabých oblastech, zejména na Slovensku nebyly stavěny nové silnice a nebylo ani dost prostředků k tomu, aby se staré silnice udržovaly ve sjízdném stavu.

Tyto nedostatky se nám nepodařilo úplně odstranit ani za 16 let od skončení druhé světové války. Na naši silniční síť byly sice v tomto období vynaloženy velké prostředky, byla podstatně zlepšena kvalita dosavadních silnic, zejména odstraněním jejich prašnosti a výstavbou přeložek okolo měst a byly také postaveny některé nové silnice. To všechno však nestačí k tomu, aby naše silniční síť byla s to vyhovět neobyčejně vzrůstajícím dopravním i přepravním požadavkům. Proto budeme muset v příštích letech vynaložit velké prostředky k tomu, abychom naši silniční síť zmodernizovali a zkvalitnili tak, aby silnice umožnily bezpečnou a hospodárnou přepravu osob i zboží a nestaly se brzdou rozvoje našeho národního hospodářství. Proto usnesení XI. sjezdu KSČ a celostátní konference KSČ z července 1960 stanoví jako jeden z důležitých úkolů modernizovat silniční síť a odstranit disproporci mezi jejím technickým stavem a požadavky silniční dopravy.

Plnění tohoto úkolu je věcí příštích pětiletek a bude vyžadovat značných finančních i materiálových prostředků; ale již nyní je zapotřebí dát novou zákonnou úpravou potřebné předpoklady k tomu, aby tento rozvoj nebyl brzděn zastaralými předpisy z doby Rakousko-Uherska, první republiky a okupace a mohl se volně uskutečňovat. Ve spleti těchto zastaralých a nevyhovujících předpisů se totiž nemohou poslanci a pracovníci národních výborů dostatečně orientovat a některé předpisy jsou již prakticky dnes nedostupné. Proto je vládní návrh silničního zákona důležitým článkem v celém souboru opatření, prováděných ke zlepšování silniční sítě. Prvním krokem v tomto směru bylo již vládní nařízení č. 71 z roku 1960, které ve smyslu usnesení ÚV KSČ ze 7. a 8. dubna 1960 svěřilo řízení silničního hospodářství a správy silnic národním výborům. Toto dílčí řešení je nyní doplňováno komplexním řešením všech otázek silničního hospodářství.

Vládní návrh silničního zákona vychází především ze zásady, že všechny pozemní komunikace, tj. dálnice, silnice a místní komunikace, vytvářejí dohromady společnou komunikační síť a že proto musí na sebe navazovat a vzájemně ovlivňovat svůj vývoj, způsob výstavby, údržby a správy. Právní poměry všech komunikací musí být také upraveny společnou normou. Vládní návrh zákona upravuje rámcově též problematiku účelových komunikací, tj. příjezdných cest k závodům, dolům, lomům, polních a lesních cest, a tím odstraní spory o příslušnost ke správě těchto komunikací.

V prvé části stanoví návrh zákona, jakým způsobem je zajišťováno plánování výstavby a přestavby pozemních komunikací a komu je svěřena jejich správa a dozor nad nimi. V souladu s uvedeným usnesením ÚV KSČ svěřuje návrh zákona správu silnic a místních komunikací národním výborům, které ji obstarávají buď přímo nebo prostřednictvím jim podřízených okresních správ a státních silnic. Pouze správa dálnic bude vzhledem k jejich celostátnímu významu zajišťována ústředně. Správa účelových komunikací náleží těm socialistickým organizacím, jimž tyto komunikace slouží.

Druhá, obsáhlejší část návrhu zákona, obsahuje všechna potřebná ustanovení o užívání a ochraně silnic. Mezi těmito ustanoveními je třeba vyzvednout především řešení otázky obecného užívání silnic, dále ustanovení o uzavírkách a objížďkách, která stanoví povinnost zkracovat dobu uzavírek a řádně technicky zabezpečovat objížďky a konečně předpisy o tom, kdy a za jakých okolností lze užívat silnice zvláštním způsobem. Ustanovení § 9 návrhu zákona vyslovuje velmi významnou novou zásadu, že silniční správa odpovídá uživatelům silnic za škody, které jim vzniknou ze závad ve sjízdnosti silnic. Toto ustanovení zajisté zvýší pocit odpovědnosti okresních správ státních silnic i silničních zaměstnanců a pomůže nám ušetřit milióny korun. Nově se též upravuje otázka pěstování silničního stromoví. ONV budou postupně odevzdávat pěstování ovocného stromoví podél silnic JZD a státním statkům, takže cestáři nebudou odváděni od své povinnosti udržovat silnice v řádném stavu potřebou zajišťovat sklizeň ovoce.

Aby bylo možno zajistit řádnou údržbu a bezpečný provoz na našich silnicích, bylo zapotřebí zvýšit jejich ochranu před poškozováním, opotřebováním nad obvyklou míru a zejména před znečišťováním, jak se to stává při podzimních zemědělských pracích.

Kromě toho chrání návrh zákona silnice i před rušivými vlivy z okolí, zejména před padáním kamenů a stromů, nevhodnými terénními úpravami v okolí silnic a provozem nebezpečných podniků v blízkosti silnic. Tyto otázky se snaží návrh zákona řešit nejenom zvýšením povinností silniční správy a uživatelů silnic, ale též zřízením silničních ochranných pásem, silničních pomocných pozemků a předběžnou ochranou plánované výstavby silnic.

Další část návrhu zákona upravuje otázky stavby silnic a jejich styku s okolím, především s drahami a vedeními všeho druhu. Řešení těchto otázek je v souladu s obecnými předpisy a upravuje otázky vzájemného styku tak, aby byl zajištěn řádný provoz všech stýkajících se zařízení. Důležitou novinkou je ustanovení § 19 návrhu zákona, které chrání silnice před zničením při provádění velkých staveb socialismu.

Jak jsem již řekl, návrh zákona upravuje též právní režim místních komunikací a dálnic. Přitom vychází z předpokladu, že tyto komunikace budou mít v podstatě obdobný režim, obdobné předpisy o užívání, ochraně a styku s okolím, jako silnice. Drobné odchylky, které vyplývají z povahy těchto komunikací, jsou zakotveny v návrhu prováděcí vyhlášky, kterou ministerstvo dopravy a spojů připravilo tak, že ji bude možno vydat zároveň se zákonem. Tato skutečnost je velmi důležitá, protože prováděcí vyhláška bude konkretizovat rámcová ustanovení zákona.

Jsem toho názoru, že nová úprava silničního práva tak, jak je zakotvena ve vládním návrhu silničního zákona, plně odpovídá současným požadavkům, kladeným na moderní komplexní právní předpis i budoucím potřebám modernizace naší silniční sítě.

Nový silniční zákon bude vhodnou základnou, ze které budeme moci vycházet v příštích letech při udržování, zlepšování a výstavbě pozemních komunikací tak, aby tyto komunikace mohly splnit velké požadavky, které na ně budou kladeny při dalším rozvoji našeho národního hospodářství a při neustálém zvyšování životní úrovně našich pracujících. Vládní návrh silničního zákona byl již projednán v ústavně právním a průmyslovém výboru. Oba výbory doporučují jeho schválení v předloženém znění pouze s dvěma malými stylistickými úpravami, které jsou obsaženy v písemné zprávě, jež vám byla rozdána. Z pověření průmyslového a ústavně právního výboru doporučuji proto vládní návrh zákona o pozemních komunikacích (silničního zákona) plénu NS ke schválení. (Potlesk)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Do rozpravy je prihlásený posl. Janda, dávam mu slovo.

Posl. inž. Janda: Vážené Národní shromáždění!

Zákon o pozemních komunikacích, který je dnešnímu plenárnímu zasedání NS předkládán, upravuje, shrnuje a nově formuluje řadu dlouholetých zkušeností, potřeb i zákonných ustanovení v novou normoprávní oporu a stane se proto důležitým článkem k postupnému zlepšování našeho silničního hospodářství, tak jak také sudruh zpravodaj rozvedl a zdůvodnil ve své zprávě.

Dovolte mi však, abych jako pracovník národního výboru, který se s problematikou dopravy v širším i užším slova smyslu setkává, se pozastavil nad jedním důležitým ustanovením předkládaného silničního zákona.

Abych pohovořil a to jen v krátkosti o významu zákona ve spojitosti s výstavbou a přestavbou našich pozemních komunikací a celé silniční sítě. Je jistě známo, že mezi nejdůležitější odvětví národního hospodářství patří nesporně i doprava, které jako samostatné odvětví hmotné výroby přepravuje výrobky, polotovary, suroviny, materiál i pracující a zásobuje všechna odvětví národního hospodářství.

Ani jedno z hospodářských odvětví však nemá tak široké spojení s veškerou socialistickou ekonomikou a v žádném se nevyskytují tak složité vnitřní působení různých činitelů a jevů jako v dopravě.

Doprava je naší čtvrtou oblastí materiální výroby.

Výrobní proces v dopravě je nerozlučně spojen s procesem výroby i s procesem spotřeby.

Doprava ovlivňuje rychlost oběhu zboží, nástrojů i materiálů ve státě a tím i rytmus celého našeho hospodářského života a má tak podstatný vliv na zvyšování produktivity společenské práce.

Rozvoj našeho národního hospodářství, rozvoj průmyslové výroby i výroby zemědělské, a i růst životní úrovně je proto zákonitě provázen i neustálým růstem objemu přepravy, uskutečňovaným ve státě různými dopravními zařízeními a to buď po kolejích, po silnicích, ve vzduchu, na vodě, či ve vedeních.

V tomto celkovém dopravním systému našeho hospodářství zaujímá velmi důležité místo doprava silniční, která například v roce 1960 zprostředkovala již přepravu více než dvě třetiny všech vezených nákladů a 62 % všech dopravovaných osob, tj. 1174 miliónů osob.

Naše silniční síť má celkovou délku 73 459 km.

Svou hustotou 57 km na 100 km² území se řadíme mezi dopravně nejvyspělejší státy.

Po této stránce je naše síť velmi hustá, máme dokonce poměrně již málo obcí, které postrádají silniční spojení.

Naproti tomu však nemůžeme být spokojeni se stavem našich silnic, který byl již vysoko předstižen prudkým rozvojem rozšiřujícího se motorismu.

Jaký je tento dnešní stav našich silnic, rozdělených po správní stránce na silnice I., II. a III. třídy?

Poměrně ještě příznivé poměry směrové a i poměry šířkové mají jen silnice I. tř. a to ještě s vyloučením úseků procházejících obcemi a městy.

Zbylá převážná část ostatních silnic má šířku jen do 6 m, při čemž mají ještě velmi četné závady směrové, výškové a průjezdné i značnou převahu neúnosných mostů.