Při skutečnosti, že nová úprava
důchodového zabezpečení u družstevních
rolníků zavádí zařazování
do jednoho z dosavadních důchodových pásem
v den vzniku nároku na důchod podle průměru
pracovních odměn dosažených v posledních
10 nebo 5 letech před vznikem nároku na důchod
a že až dosud přes 80 % družstevníků
v našem kraji je přihlášeno k nejnižšímu
důchodovému pásmu, přináší
nová úprava podstatné zlepšení
ve srovnání s dosavadním stavem, a to okamžitě
po 1. dubnu 1962, kdy vstoupí nové důchodové
zabezpečení rolníků v platnost. Tak
např. v obci Podlesí Opava 47 členů
JZD si platilo na důchod 230 Kčs a celkem by důchod
obnášel částku vyplácenou 10
810 Kčs. Po 1. dubnu bude vyplácená částka
obnášet 18 310 Kčs a jen 3 družstevníci
by dostávali důchod 230 Kčs, 1 - 270 Kčs,
4 - 310 Kčs, 10 - 350 Kčs, 3 - 390 Kčs a
26 důchod 440 Kčs. Při této příležitosti
je třeba zdůraznit, že opravdu odstraňujeme
křivdy, které činila minulá společnost
na našich rolnících. Tuto skutečnost
by si měli uvědomit někteří
družstevníci a zvláště soukromě
hospodařící rolníci, kteří
dluží na pojistném jen v mém volebním
obvodě 2 mil. Kčs a to je asi 81tina celostátních
pohledávek. Nejvážnější
však na tom je ta skutečnost, že velká
část těchto dluhujících přichází
a žádá o uznání důchodu,
když zaplatí najednou celou dluhující
částku, bohužel až po vzniku nároku
na důchod. Zjistila jsem celou řadu takových
konkrétních případů, kdy nejde
o malé částky, ale rádi je pak složí
a najdou se i děti, které rodičům
pomohou finančními částkami, jen aby,
jak to zde zpravodaj uvedl, pravidelně mohli počítat
s těmi penězi, které budou v budoucnu pravidelně
dostávat. Například paní Mikuličová
z Vojtíškova, aby mohla dostat po manželovi vdovský
důchod, zaplatila najednou 2296 Kčs. Nebo pan Fogel
Josef Horní Krčma 2459 Kčs, pan Průša
Josef Dolní Lipiná 1600 Kčs atd. A tak bych
mohla hovořit o celé řadě družstevníků.
Byla by jich řada, kteří splatili částky
pozdě.
Soudružky a soudruzi, je třeba zdůraznit i
na adresu JZD, že ani ona vždycky s vytvořeným
sociálním fondem dobře nehospodařila.
Pravda, máme dnes JZD, kde dávky, které se
vyplácejí, dodnes převýšily dávky
zaměstnaneckého pojištění. A
ještě jim zůstalo na sociálním
fondu dost. Avšak máme JZD, která vytvářela
jen nízký sociální fond a nedosáhla
ani procenta stanoveného ve stanovách JZD. Nejlépe
o tom svědčí příklady z mého
volebního obvodu, jak rozdílný byl sociální
fond na jednotlivé družstevníky. Tak zatím
JZD Václavov počítalo v sociálním
fondu na jednoho pracovníka s částkou 1943
Kčs a dalších 21 JZD s částkou
vyšší než 1000 Kčs, dalších
21 již nepočítalo ani s 1000 Kčs a JZD
Horní Benešov dokonce ani ne s 500 Kčs a JZD
Rýmařov Kčs 139 na družstevníka.
V celém našem kraji činí sociální
fond 57 mil. 24 tis., což představuje 3,3 % z hrubých
penžních příjmů.
Mnozí družstevníci v diskusi vyslovili názor,
proč už jsme nedali všechny dávky všem
družstevníkům stejné. A mnozí
mají zato, že ti bohatí budou zas bohatými
a ta chudá družstva chudými. Ponejvíce
se tato diskuse vedla v horských a podhorských družstvech,
kde nedosahují žádoucí výše
hrubé výroby a nepřispívají
tak žádoucím podílem do tržních
fondů. Řekla jsem, že zákon dává
průchod tvůrčímu myšlení
jak družstevníkům, tak i řídícím
orgánům. A zde myslím to bude jeden z nejdůležitějších
úkolů ČsAZV, konečně tyto otázky
horských a podhorských družstev dořešit.
My přece všichni jsme shodni s návrhy Akademie
věd, že se neobejdeme v těchto družstvech
bez specializace. Ale plány, které prozatím
byly v této oblasti zpracovávány, počítaly
s nižší produkcí, proto také nemohly
být plány uvedeny do života. Jsme shodni s
názorem s. akademika Klečky, který v zemědělském
výboru zdůraznil význam a podíl těchto
horských a podhorských JZD, která se mohou
v krátké době a bez velkých investic
stát bohatými JZD a plnit zvýšené
úkoly pro tržní fondy. Ministerstvo zemědělství,
které je nositelem tržní produkce v celostátním
měřítku, by mělo konečně
propočítat, zda by výrobci pšenice nemohli
prodávat více za cenu třeba směny
obilí za hovězí maso nebo vejce za mléko
v určitém poměru. V okresích nejsme
schopni specializaci těchto družstev sami vyřešit.
Ale bude třeba opravdu začít. Věřte,
že ani těmto družstevníkům není
jedno, že jim tak často zdůrazňujeme,
že stát musí na ně vynakládat
v různých formách takové prostředky
pomoci. Těžko se vysvětluje přímá
pomoc - třeba družstevníkům v Lichnově,
JZD v mém volebním obvodě, kde výroba
na krávu dosáhla výše 2150 l mléka,
na 1 nosnici 156 kusů vajec, a ve svých řadách
mají mistra vysoké užitkovosti prasnic. Náklady
na výrobu rapidně vzrůstají a přesto,
že družstevníci v převážné
většině mají odpracováno několik
set pracovních jednotek, hodnota pracovní jednotky
v těchto družstvech stále má sestupnou
tendenci.
200 mil., které v našem kraji dáváme
do těchto JZD na různé pomoci, nás
nutí se zamýšlet, zda tato forma a forma přímé
pomoci tak, jak ji teď rozdělujeme, je správná.
Dovolila jsem si diskutovat v těchto otázkách
proto, že nový zákon zcela určitě
bude právě tyto družstevníky vést
k novému pohledu na stávající výrobní
zaměření a oni budou chtít obstát
v soutěži s těmi "bohatými"
nížinnými JZD v tržní produkci
na 1 ha. Bez specializace by těžko mohla tato družstva
obstát v soutěžních podmínkách
s těmi, kterým půdní podmínky
dávají dvoj i trojnásobek vyšší
výnosnost z hektaru. I oni budou chtít v nejbližších
letech přejít na družstva s vyšší
výrobní úrovní.
Soudružky a soudruzi, jistěže každá
nová věc nese sebou určitou nedůvěřivost,
ale až se osvědčí, nepochodili bychom,
kdybychom ji chtěli vrátit zpět do původního
stavu. Náš nový zákon je rovněž
novou věcí a jak jsem již řekla, budeme
doslovně za pochodu realizace nového zákona
čerpat vlastní poznatky a vylepšovat sociální
vymoženosti. Družstevníci jistě ocení
jeho schválení v roce XII. sjezdu KSČ. Proto
nechť neseme každý vlastní úsilí
a podíl na uvedení nového zákona do
života, který přispěje k radostným
cílům, které zákon sleduje. (Potlesk.)
Místopředseda NS Fiala: Dávám
slovo posl. Muroňovi.
Posl. Muroň: Zdravotní výbor při
projednávání osnovy zákona o sociálním
zabezpečení družstevních rolníků
se zabýval osnovou zákona zejména též
z hlediska jeho významu pro další zlepšení
zdravotní péče o obyvatelstvo naší
vesnice. Všichni a především my družstevníci
víme, že právě na úseku zdravotní
péče o venkovské obyvatelstvo máme
ještě stále co dělat s překonáváním
neblahých pozůstatků kapitalistické
éry. Hluboké třídní rozdíly
na staré vesnici, nelidská dřina drobných
rolníků, jejich rodin a zejména vesnických
žen, nedostatek jakékoliv zákonné ochrany
z hlediska zabezpečení pracujících
rolníků pro případ nemoci, stáří
a invalidity, to vše způsobovalo značné
škody na zdravotním stavu obyvatel naší
vesnice. V roce 1936 byla zorganizována anketa o zdravotních
poměrech na naší vesnici. V anketě vystoupila
řada lékařů, vesničtí
pracovníci apod. Referenti z řad lékařů
resignovaně uváděli, že "ze sociálních
příčin je zdravotní stav pracujícího
rolnictva velmi neutěšený." V diskusi
k této anketě, jíž se zúčastnili
různí pracovníci z vesnic, uvedl jeden z
diskutujících, že v obci jeho působiště
vypukla spála a záškrt a obě choroby
se šířily jen proto, že se lidé
báli oznámit jednotlivé případy,
aby členové jejich rodin nebyli odvezeni do nemocnice.
Bylo to proto, že se báli nákladů za
léčení v nemocnicích. Stejně
hovořila jedna pracovnice z Jaroměřska, která
řekla: "Léky jsou na dnešní poměry
velmi drahé, i lékařská porada a nedivme
se proto, že se naši venkované odhodlávají
použít rad a pomoci lékařovy jen v případech
nevyhnutelných, kdy, bohužel často již
bývá pozdě." O venkovských ženách
prohlásila: "Naše venkovská žena
nemá dostatek péče ani v těhotenství,
před porodem, ani po něm. Často koná
namáhavé práce až do svojí těžké
hodinky, brzy po porodu vstává a vyčerpává
se prací ke škodě vlastního zdraví
a na úkor zdraví budoucího tvora." Jeden
z diskutujících poukázal na neutěšený
zdravotní stav venkovských dětí, uváděl
zkušenosti ze svého okolí, že "i
pro kojence je používáno mléko slazené
sacharinem; dokonce na vesnici se za celý týden
nepozná, co je tuk, co je cukr a mléko." A
k tomu několik čísel: Z 1000 narozených
dětí umíralo do jednoho roku průměrně
130 dětí, na Slovensku průměrně
celá pětina dětí. Tuberkulóza
byla silně rozšířena i na venkově
a úmrtnost na tuberkulózu byla pětkrát
větší oproti dnešnímu stavu. Tak
v roce 1934 zemřelo asi 21 000 osob na tbc, z toho na místa
s počtem pod 10 000 obyvatel, a v tom právě
byly vesnické oblasti, připadalo 16 548 úmrtí
na tuberkulózu.
K zásadnímu obratu dochází teprve
v r. 1945. Dělnická třída přistoupila
i k řešení základních požadavků
rolnictva; byl odstraněn statkářský
režim na vesnicích, v linii "půda patří
těm, kdož na ní pracují" byly upraveny
vlastnické poměry na vesnici a postupně byly
položeny základy k novým vyšším
socialistickým formám zemědělské
výroby. Od roku 1945 se také datuje stále
vzestupný rozmach našeho zdravotnictví i na
venkově. Jestliže v r. 1938 jsme měli 166 veřejných
nemocnic asi se 42 000 lůžky, rozšířili
jsme síť nemocnic více než o polovinu
s počtem přes 100 000 lůžek v nemocnicích
a 42 000 lůžek v odborných léčebných
ústavech. Jestliže v r. 1938 byl jeden odborný
lékař na 4300 obyvatel, dnes na tento počet
jsou v průměru čtyři odborní
lékaři. Prudce se snížila dětská,
zvláště kojenecká úmrtnost, byl
úspěšně sveden boj s infekčními
chorobami, došlo k značnému prodloužení
středního lidského věku; jestliže
v letech 1929 až 1932 činila střední
délka života u mužů 51,9 roků a
u žen 55,2 roků, vzrostla střední délka
života v roce 1956 u mužů na 66,6 roků
a u žen na 71,6 roků.
Tak celý dosavadní vývoj potvrdil správnost
slov s. Gottwalda, pronesených v r. 1929, že "k
vyšším formám sociálním
se může masa rolnictva vyvíjet bezbolestně
na vzestupné linii po stránce sociální,
kulturní i politické pouze po zničení
panství kapitalismu." V roce 1948 dělnická
třída ve spojení s pracujícím
rolnictvem vybojovala proti předúnorové reakci
zákon o národním pojištění,
kterým byl poprvé v našich zemích položen
základ i pro pojištění rolníků
pro případ stáří a invalidity.
Na podkladě tohoto zákona byly statisícům
starých, zmrzačených a invalidních
občanů kteří za kapitalistického
panství by zůstali úplně bez prostředků,
přiznány sociální důchody.
Převážná část těchto
důchodů byla přiznána rolníkům
a členům jejich rodin. Od r. 1949 do roku 1961 činily
náklady na tyto sociální důchody více
než 8 miliard Kčs. Celkový počet těchto
důchodů činí ještě dnes
cca 247 000; z tohoto počtu asi 45 % se vyplácí
do vesnic. Dalšími zákonnými opatřeními
z roku 1951, 1952, 1956 docházelo postupně k zdokonalování
nemocenského a důchodového pojištění
členů jednotných zemědělských
družstev, jak to vyžadovaly nové ekonomické
a sociální vztahy na vesnici. Nemocenské
pojištění družstevníků bylo
až dosud pojištěním dobrovolným
a zakládalo se uzavíráním smluv o
nemocenském pojištění mezi družstvem
a odborem sociálního zabezpečení ONV.
Přitom jen podle nejvyššího typu smlouvy
byly zajištěny družstevníkům bezplatně
léky, léčebné a ortopedické
pomůcky v rozsahu a za podmínek platných
pro zaměstnance.
Nový zákon přináší na
úseku preventivní a léčebné
péče pro družstevní rolníky zásadně
novou významnou a výhodnou úpravu. Nový
zákon stanoví, že stát bude poskytovat
preventivní a léčebnou péči
družstevním rolníkům a jejich rodinným
příslušníkům bezplatně
a ve stejném rozsahu jako ostatním pracujícím.
Družstevní rolníci budou mít proto nárok
na bezplatné ošetřování v nemoci,
v nemocnicích, zdarma léky pro sebe i svou rodinu
stejně jako dělníci. Je zřejmé,
že tato úprava bude mít značný
dosah na zlepšování zdravotního stavu
obyvatel naší vesnice. Je třeba zdůraznit,
že nikde v kapitalistických zemích nemá
pracující rolnictvo takové zabezpečení
pro případ nemoci jako v Československu.
V mnohých kapitalistických zemích, např.
v USA, nemají zdaleka takové zajištění
ani pracující v zaměstnaneckém poměru.
Nový zákon stanoví, že družstevníkům
a jejich rodinným příslušníkům
může být poskytnuta také bezplatně
lázeňská péče včetně
úhrady jízdného v zařízeních
lázeňské péče státní
zdravotní správy. Z hlediska péče
o zdraví našich venkovských žen je významné
ustanovení nového zákona o zabezpečení
matky. I zde se dostává družstevnicím
naprosto stejných práv a nároků jako
dělnicím. Mám zde na mysli peněžitou
pomoc v mateřství, která se poskytuje po
dobu 18 týdnů, z toho 4 týdny před
porodem a 14 týdnů po porodu. Tato zákonná
mateřská dovolená má velký
význam pro zdraví našich žen, bezpečný
porod a zdraví dětí. Podle odhadu dotkne
se tato úprava jen v letošním roce asi 20 000
žen, při čemž náklady budou činit
cca 42 milióny Kčs. Ve zdravotním výboru
při projednávání osnovy zákona
byla k tomuto ustanovení zákonné osnovy navržena
důležitá doložka o tom, že družstva
mají přidělovat těhotným a
kojícím ženám lehčí práci
podle doporučení lékaře. Péče
o matku je na úseku zdravotnické organizace zajištěna
hustou sítí nemocnic, porodnic, ženských
poraden atd. To je docela jiný obraz socialistické
péče o ženu a matku, než jaký nám
ukázala anketa z éry agrární vlády
na vesnici. Nový zákon v řadě svých
základních ustanovení sleduje myšlenku
soustavného zvyšování péče
o zdravotní stav naší družstevní
vesnice, ochrany ženy, matky a dětí. Dává
výhodnější úpravu ochranné
lhůty u žen, jejich sociální zabezpečení
zaniklo v době těhotenství, poskytuje úlevy
při podmínkách na přídavky
na děti pro osamělé matky, pečující
alespoň o jedno nezaopatřené dítě
a hodnotí dobu, po kterou žena pečovala o dítě
mladší 8 let i pro nárok na dávky důchodového
zabezpečení. Při projednávání
osnovy zákona v části, pojednávající
o práci částečných invalidů,
navrhl zdravotní výbor příslušné
ustanovení zákona tak, že částečným
invalidům má být dávána práce
jen takového druhu a v takovém rozsahu, jak to určí
ve svém nálezu a posudku posudková komise
sociálního zabezpečení. Oprávněně
se očekává, že družstevník
částečně invalidní bude i nadále
podle svých schopností pracovat v družstvu.
Péče o zdraví našich pracovníků
v družstvech a na vesnici musí být však
v popředí zájmu i samých pracujících
v našich družstvech. Mám zde na mysli boj proti
úrazovosti. Úrazovost na naší vesnici
znamenala dříve existenční pohromu
pro zmrzačeného pracovníka, který
nebyl zajištěn pro případ úrazu
žádným důchodem. Naše sociální
zákonodárství zajišťuje naše
pracující v případě invalidity.
Nový zákon přináší v tom
směru zlepšení, neboť výpočet
důchodů podle průměrné pracovní
odměny bude znamenat zvýšení nových
starobních a invalidních důchodů průměrně
asi o jednu třetinu proti dosavadní výši
dávek. To však nesmí v nejmenším
zmenšit náš boj proti stále značné
úrazovosti na našich vesnicích, zejména
v souvislosti se zaváděním mechanizace.
Bylo by nesprávné vidět nový zákon
jen z hlediska výhod, které tento zákon přináší
družstevním rolníkům. Jest třeba
vidět i náklady, které si provádění
zákona vyžádá - během této
pětiletky budou činit náklady na sociální
zabezpečení družstevních rolníků
2 miliardy 300 miliónů Kčs. To zavazuje naše
družstva a nás družstevníky, abychom se
také řádně a čestně
vypořádali se svými povinnostmi vůči
společnosti, abychom vyvinuli maximální úsilí
o zvýšení zemědělské výroby,
úsilí o zajištění stále
bohatšího stolu všech našich pracujících
v městech i na vesnici. Výhodná úprava
dávek zabezpečení v nemoci, zabezpečení
matky a dítěte nám pomůže udržet
a získat do družstev zejména mladé lidi,
což v mnohých družstvech je stále bolestivou
věcí. Jsem sám družstevník, vím,
jak naše vesnice s radostí očekává
nový zákon a věřím, že
také se ctí splníme i úkoly, které
na nás jako družstevníky naše socialistická
společnost klade. (Potlesk.)
Místopředseda NS Fiala: Dávám
slovo posl. Kruntorádovi.
Posl. Kruntorád: Soudružky a soudruzi poslanci!
Národní shromáždění projednává
dnes zákon, který bude dalším důležitým
opatřením k upevnění svazku dělníků
a družstevních rolníků. Nová
úprava sociálního zabezpečení
družstevních rolníků sleduje nejen sociální
cíle, nýbrž i důležité ekonomické
úkoly: zajišťují se vyšší
sociální nároky pro všechny členy
JZD v souladu s rozvojem výrobních sil a současných
ekonomických možností státu. Je třeba
vidět, že tak, jak poroste a bude se rozvíjet
naše zemědělská výroba, budou
vytvářeny podmínky pro to, aby ve smyslu
usnesení ústředního výboru
naší strany z února letošního roku
mohlo být sociální zabezpečení
družstevních rolníků dále zdokonalováno
pro všechna družstva; zejména, aby mohlo být
sociální zabezpečení družstevníků
v těch družstvech, která přejdou na
vyšší úroveň hospodaření,
úplně vyrovnáno se sociálním
zabezpečením dělníků a ostatních
pracujících.