Naše zemědělství prodělalo v
posledních letech bouřlivý rozvoj, ustavili
jsme družstva a získali většinu rolníků
do družstev. Nyní již družstva slučujeme
ve větší celky, zavádí se komplexní
mechanizované čety, nová technologie a další
opatření k tomu, aby družstevní výroba
se stala skutečně socialistickou velkovýrobou.
Dosavadní úprava důchodového zabezpečení
nedostačuje již novým sociálním
a ekonomickým vztahům na naší vesnici.
Jeho nejvážnější nedostatek spočíval
v tom, že dosavadní zákon neznal zabezpečení
v nemoci, přídavky na děti, mateřskou
dovolenou apod., a to vše působilo velmi nepříznivě
pro získávání a udržení
mladých lidí v družstvech. Nový zákon
přináší v tomto směru zásadní
změnu. Preventivní a léčebná
péče, dávky zabezpečující
matku, jsou upraveny na stejných zásadách
jako u dělníků a ostatních pracujících.
Rovněž úprava přídavků
na děti a jejich výše je zásadně
stejná jako u dělníků a ostatních
pracujících, neboť u družstev s vyšší
úrovní hospodaření a družstev,
která plní státní plán nákupu,
budou ze státních prostředků poskytovány
družstevníkům přídavky na děti
ve stejné výši jako všem pracujícím.
Zákonná úprava dává tudíž
všem družstvům stejnou možnost a bude záležet
jen na družstevnících, aby při řádném
plnění všech povinností vůči
společnosti dostávali ze státních
prostředků plné přídavky na
děti. Právě v této otázce dochází
ze stran družstevníků k řadě
dotazů. K tomu bych chtěl uvést:
V našem Havlíčko-brodském okrese z celkového
počtu 137 JZD splnilo všechny hlavní produkty
28 družstev, 4 družstva nesplnila státní
plán nákupu v žádném z ukazatelů
rozhodných pro přídavky na děti. Ostatní
družstva nesplnila jen jeden nebo dva ukazatele, ale v ostatních
úkolech státní plán nákupu
vysoko překročila. Ale právě u těch
družstev dávají směrnice Státního
úřadu sociálního zabezpečení
a ministerstva zemědělství, lesního
a vodního hospodářství možnost
okresnímu národnímu výboru přiznat
výplatu plných přídavků na
děti ze státních prostředků,
jestliže došlo k nesplnění plánu
nákupu bez vlastního zavinění družstva.
ONV má také možnost, aby doplnil nebo nahradil
ukazatele pro plnění státního plánu
nákupu jedním nebo dvěma produkty, které
jsou speciální pro ten který výrobní
okres. Tato úprava umožňuje, aby naprostá
většina družstev mohla se se ctí vyrovnat
s úkoly státního plánu nákupu
a tak si zajistit plné přídavky na děti
ze státního rozpočtu. Jestliže by družstva
nesplnila vlastním zaviněním plán
státního nákupu, řeší
jmenovaná směrnice situaci dětí tak,
že družstvo doplácí k sníženému
státnímu příplatku přídavky
na děti ze sociálního fondu.
Jako poslanci mně došly připomínky k
otázce úpravy nároků ze sociálního
zabezpečení těch družstevníků,
kteří přešli do našich družstev
ze zaměstnaneckého poměru k jejich kádrovému
posílení případně jako kvalifikovaní
dělníci a odborníci. Je třeba zdůraznit,
že nový zákon výhodně upravuje
jak zabezpečení v nemoci tak i důchodové
zabezpečení těchto kádrů. U
těch zaměstnanců, kteří přešli
do družstev k jejich kádrovému posílení,
zachovávají se nároky z důchodového
zabezpečení jako zaměstnancům, takže
jejich důchody budou upraveny podle zaměstnaneckých
předpisů a podle průměru pracovních
příjmů v družstvu. Nemocenské
budou dostávat stejně jako družstevníci
v družstvech s vyšší úrovní
hospodaření, i když pracují v družstvech,
která ještě nepřešla na tuto úroveň.
Pokud jde o ostatní dělníky a zaměstnance,
kteří přešli do družstev jako odborníci
nebo kvalifikovaní pracovníci a získali určitou
dobu zaměstnání, bude jejich důchodové
zabezpečení upraveno tak, že dostanou invalidní
důchod podle zaměstnaneckých předpisů,
jestliže byli předtím v pracovním poměru
alespoň 5 let. Pokud jde o důchod starobní,
bude jim vyměřen podle zaměstnaneckých
předpisů, jesliže měli předchozí
zeměstnání v trvání 10 let.
Tato úprava nároků ze zabezpečení
v nemoci a z důchodového zabezpečení
u těchto družstevníků - bývalých
zaměstnanců je výhodná z hlediska
udržení a získání těchto
kvalifikovaných kádrů v družstvech.
Z dalších připomínek, které mně
jako poslanci došly, chci se zabývat připomínkami,
pokud jde o úpravu příspěvků.
Především pokud jde o výši příspěvků
a jeho jednotnou úpravu pro všechna družstva,
je myslím správné, jestliže ta družstva,
která jsou konsolidovaná a bohatá, budou
přispívat relativně vyššími
peněžními částkami než ta
družstva, u nichž jsou hrubé peněžní
výnosy nízké. My, co žijeme na vesnici,
víme dobře, že meze nedělily jenom pole
od polí, ale často také lidi od lidí.
Tento rys určitého sobectví venkovského
člověka musí být v průběhu
socialistické přestavby naší vesnice
postupně předěláván. Nyní
jde o to, aby myšlenka družstevní solidarity
přerostla hranice jednoho družstva a stala se solidaritou
všech družstevníků. Z toho také
vychází nový zákon při úpravě
částečné úhrady nákladů
na sociální zabezpečení družstevních
rolníků družstvy a družstevníky.
Nelze proto při srovnávání nároků,
které nový zákon přináší
družstevníkům, jen porovnávat, co družstvo
odvádí na příspěvku a co družstevníci
v tom kterém družstvu dostanou na zákonných
dávkách. Je třeba vidět celostátně
situaci všech družstev, i těch slabých,
jimž se dostane mnohem víc, než co odvádí
na příspěvku. Proto jsem zdůraznil,
že považuji za správné, aby družstva
lépe situovaná s vyššími peněžními
výnosy odvodem příspěvků z
těchto vyšších výnosů pomáhala
solidárně ostatním družstvům
nést částečnou úhradu nákladů
na nové sociální zabezpečení.
Přitom, dívám-li se na naše družstvo,
budou družstva lépe situovaná stejně
získávat více, než dosud, na nárocích
z nového sociálního zabezpečení.
Tak za rok 1961 zaplatilo naše JZD ze sociálního
fondu na přídavcích na děti, podporu
v mateřství, na nemocenské, na nákladech
pojistného, nemocenského a důchodového
zabezpečení celkem 187 518 Kčs. Při
nové úpravě bude činit náš
příspěvek 4 % asi 179 000 Kčs, tudíž
méně než jsme dnes vynakládali na dávky,
které budou nyní hrazeny ze státního
rozpočtu.
Úprava, podle níž se družstevníci
podle svých příjmů podílejí
na příspěvku, sleduje myšlenku přímo
zainteresovat členy družstev na provádění
sociálního zabezpečení, na zvyšování
výroby a rovnoměrného plnění
plánu. Podílem družstevníků na
příspěvku se také zčásti
uvolňuje sociální fond v družstvech,
který bude možno použít k zajištění
ostatních sociálních potřeb družstevníku,
jako je příspěvek na provoz mateřských
škol nebo jeslí, nebo jako příspěvek
na společné stravování členů
družstva a na další jinou sociální
výpomoc.
Závěrem bych chtěl zdůraznit, že
nový zákon ve smyslu direktiv ústředního
výboru naší strany, o stále hlubší
demokratizaci našeho hospodářského a
politického života upravuje demokratické provádění
nového zákona. Rozhodování o peněžitých
dávkách zabezpečení v nemoci, dávkách
ze zabezpečení matky a dítěte, budou
provádět družstva sama svými sociálními
komisemi. Tam, kde v družstvu nebudou pro to ještě
předpoklady, bude provádění zákona
svěřeno místním národním
výborům.
I v těchto případech bude však výplata
dávek ze státních prostředků
prováděna v družstvech. Náklady na dávky,
o nichž budou rozhodovat sociální komise družstev,
případně komise sociálního
zabezpečení místních národních
výborů, představují již v tomto
roce částku 608 mil. Kčs a do konce této
pětiletky částku 2,5 miliardy Kčs.
Je tu svěřena družstvům veliká
zodpovědnost za hospodaření se státními
prostředky. Proto je třeba, aby družstva velmi
odpovědně volila orgány, které budou
o dávkách rozhodovat, aby měla v bezvadném
stavu evidenci družstevníků, účetní
a administrativní podklady a zejména, aby provádění
nového zákona nebylo jen věcí orgánů
družstva, nýbrž všech družstevníků.
Tím bude zajištěno, aby nedošlo k finančním
škodám a zabráněno pokusům o
případné zneužívání
nového zákona. I když dávky důchodového
zabezpečení a jejich přiznávání
je dáno zatím do působnosti Státního
úřadu sociálního zabezpečení,
bude třeba, aby rozhodování o těchto
dávkách bylo pod širokou kontrolou družstevníků.
Nový zákon se dotkne téměř
miliónu našich občanů. Při jeho
zavádění se nemůžeme opřít
ani o zkušenosti jiných zemí (protože
v takovém rozsahu dosud nikde sociální zabezpečení
družstevních rolníků není zavedeno),
ani o bohaté zkušenosti ze zabezpečení
zaměstnaneckého, protože problematika je značně
rozdílná. Proto bude třeba určité
doby k získání zkušeností, aby
těchto zkušeností mohlo být využito
v další etapě vývoje sociálního
zabezpečení družstevníků. Z tohoto
hlediska je třeba posuzovat předkládaný
návrh. V naší zemědělské
výrobě máme ještě značné
možnosti a rezervy. Bude proto záležet především
na rozvoji zemědělské výroby, aby
sociální zabezpečení družstevních
rolníků mohlo být perspektivně dále
zlepšováno.
Zákon, který dnes projednáváme, je
velkým sociálním dílem, zaměřeným
k prospěchu našich družstevníků.
A proto náš souhlas s tímto zákonem
bude v plném souladu s vůlí našich voličů.
(Potlesk.)
Místopředseda NS Fiala: Pořad přihlášených
řečníků je vyčerpán.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Hlásí se posl. Prokůpek, dávám
mu slovo.
Posl. Prokůpek: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych z tohoto místa vznesl
dotaz na předsednictvo vlády, Státní
plánovací komisi, na ministra výstavby a
zemědělství. A sice šlo mi o jednu věc,
zda by totiž nebylo možné v roce 1963 a v dalších
letech uvažovat o přesunutí státní
bytové výstavby do našich větších
vesnic anebo průmyslových obcí. Nám
totiž odchází spousta mladých lidí,
kteří na té vesnici vyrostou. Pochopitelně
byty, pokud jsou tam k obývání, jsou obydleny.
Mladí lidé proto, když se žení
a vdávají, odcházejí do města
a ve městě se soustřeďují. Já
se domnívám, že při tomto řešení
by nám mladí lidé zůstali v zemědělství,
zůstali by na venkově a přispěli bychom
i k tomu přemísťování 50 000
mladých lidí z měst na venkov.
Místopředseda NS Fiala: Hlásí
se ještě dál někdo do rozpravy? (Nikdo
se nehlásí.)
Je někdo z ministrů ochoten ihned odpovědět
na tuto otázku? (Nikdo se nehlásí.)
Poslanci Prokůpkovi bude dána odpověď
písemně.
Dávám zpravodaji posl. Borůvkovi slovo
k doslovu.
Zpravodaj posl. Borůvka: Soudružky a soudruzi,
všichni řečníci vyslovili souhlas se
zákonem. Já podtrhuji dvě věci. Především,
jak soudružka Šmehlíková a všichni
ostatní spojovali vydání zákona se
zaměstnáním mladých lidí. Já
kladu největší důraz na připomínku
s. Šmehlíkové, pokud jde o horská a
podhorská družstva, kde výrobní zaměření
lidí, kteří tam pracují, je špatné
a je příčinou jejich obtíží.
I my bychom měli z této připomínky
v zemědělském výboru vyvodit důsledky.
My tu otázku projednáme a předložíme
ji v patřičných návrzích vládě
a příslušným ministerstvům.
Pokud jde o připomínku poslance Prokůpka,
myslím, že je třeba ji vzít velmi vážně,
protože jde právě o těch 50 000 dětí,
o kterých hovořil ráno s. ministr ve svém
expozé, jde o ročníky z roku 1947 a z roku
1948. To jsou ročníky, spadající do
doby, kdy jsme dosídlili pohraničí a fakticky
budeme muset uvažovat o přílivu nejméně
50 % z měst. Já sám osobně si nedovedu
dost dobře udělat představu o tom, až
učňové vyjdou dvouletou nebo tříletou
školu, kde budou na vesnici bydlet.
Potom by musely autobusy jezdit z měst na vesnice, kdežto
dnes jezdí obráceně. Pokud jde o staré
chalupy, tam bydlí výměnkáři,
jejichž děti pracují zase ve městech.
Nevím, jestli by se někdo chtěl s takovými
- promiňte - starými mrzouty ze strany těchto
dětí dohadovat. Zemědělská
výroba musí jít dále a tak je třeba
i tuto vážnou otázku uvážiti. Myslím,
že návrh posl. Prokůpka není možno
jen tak přejít s tím, že to nepůjde
apod.
Jiných připomínek k zákonu nebylo.
Nemám jiného doslovu než to, co bylo písemně
jako změny předloženo.
Místopředseda NS Fiala: Děkuji zpravodaji
posl. Borůvkovi za doslov.
Můžeme přistoupit k hlasování.
Protože nebyly podány žádné pozměňovací
návrhy, dám hlasovat o celém vládním
návrhu najednou podle předložené společné
zprávy výborů zemědělského,
zdravotního a ústavně právního.
Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu
hlasování? (Nebyly.)
Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s celým vládním
návrhem zákona o sociálním zabezpečení
družstevních rolníků, a to ve znění
společné zprávy výboru zemědělského,
zdravotního a ústavně právního,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o sociálním zabezpečení
družstevních rolníků. (Potlesk.)
Tím jsme projednali druhý bod pořadu.
Přistoupíme k projednání třetího
bodu pořadu, kterým je
3. Zpráva výboru průmyslového k
vládnímu návrhu zákona (tisk 81) o
měrové službě.
Zpravodajem je posl. Benko, dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Benko: Soudruzi a soudružky poslanci.
Předkládaný návrh zákona o
měrové službě obsahuje novou úpravu
zákonných měr a novou organizaci československé
měrové služby. Hlavním cílem
nové úpravy zákonných měr je
jednak uvést zákonná ustanovení o
mírách v soulad se současným stavem
vědy a techniky a dále zavést do používání
měr ve všech odvětvích národního
hospodářství pořádek. Tohoto
cíle se dosáhne přijetím mezinárodní
soustavy jednotek přijatých na X. generální
konferenci pro váhy a míry. V navrženém
zákoně jsou uvedeny pouze základní
jednotky této soustavy. Jednotky ostatní tzv. druhotné,
budou upraveny státní technickou normou. Toto řešení
je vhodné jednak pro velký počet druhotných
jednotek a jednak pro možnost častých změn
těchto jednotek v důsledku rozvoje vědy a
techniky, čemuž forma technické normy plně
vyhovuje.
Dosavadní zastaralé předpisy upravovaly pouze
jednotky délky, plochy, objemu a hmoty. Živelné
zavádění nových jednotek, které
si vynutily potřeby praxe, vedlo k zavádění
jednotek nejrůznějších soustav, k značné
nejednotnosti, což mělo za následek velmi nepříznivé
výsledky.
Zavedení navrhované soustavy jednotek přinese
našemu národnímu hospodářství
cenný prospěch. Usnadní a zjednoduší
výchovu technických kádrů, studium
dokumentace a odborné literatury, spolupráci mezi
různými technickými obory a odstraní
potřebu různých přepočítacích
tabulek, různých druhů stupnic a omyly způsobené
měrovou nejednotností. Ve výrobě se
zavedení nových jednotek projeví omezením
sortimentu vyráběných typů měřidel,
to je podobně jako typizace.
Navrhovaná soustava byla již v některých
státech přijata (např. SSSR, Rakousko, Francie,
NDR aj.) a v budoucnosti bude postupně zaváděna
téměř ve všech státech světa.
Přijetí mezinárodní soustavy jednotek
v ČSSR se příznivě projeví
i v mezinárodních stycích.
Druhá část navrhované úpravy
se týká organizace měrové služby.
Dosavadní organizace státní měrové
služby se v podstatě omezovala, podobně jako
měrové služby mnoha jiných států,
na zajišťování správnosti pouze
omezeného počtu měřidel, majících
význam z hlediska veřejného zájmu,
tj. ochrany spotřebitelů, zdravotnictví,
bezpečnosti atd. Tohoto cíle se dosahuje státním
ověřováním (cejchováním)
všech vybraných měřidel (např.
vah, lékařských teploměrů,
elektroměrů, plynoměrů atd.) Péče
o jednotnost a správnost ostatních druhů
měřidel, používaných v národním
hospodářství a zejména v průmyslu,
byla ponechána organizacím a institucím,
které těchto měřidel používají.
Výsledek provedených rozsáhlých průzkumů
však ukázal, v některých případech
není zajišťována systematicky a v některých
případech není zajišťována
vůbec. Správnost měřidel není
dostatečně zajištěna ani v případech,
kdy se provádí jejich kontrola pomocí kontrolních
přístrojů, neboť není zajištěna
náležitě správnost těchto kontrolních
zařízení. Bez správného měření
nelze dodržovat technologické postupy a zvyšovat
kvalitu výrobků. Hospodářské
ztráty, které každoročně způsobuje
národnímu hospodářství nesprávné
měření, jsou velmi značné.
Proto bylo uloženo vládním usnesením
z 2. září 1960 č. 833, systematické
zajišťování správnosti měřidel
a měření v celém rozsahu našeho
národního hospodářství.
Tohoto cíle však nelze dosáhnout obvyklými
metodami klasické legální metrologie, tj.
státním ověřováním všech
provozních měřidel, a to jednak pro jejich
obrovské množství a dále proto, že
takovým ověřením nelze zajistit jejich
provozní správnost.