Předseda Národního shromáždění Fierlinger a místopředsedové Valo, Fiala, dr. Kyselý, Pospíšil, Beran, dr. Škoda.

Členové předsednictva ÚV KSČ předseda vlády Široký, první tajemník ÚV KSS Bacílek, místopředseda vlády dr. Dolanský, Hendrych, místopředseda vlády inž. Šimůnek; kandidátka předsednictva ÚV KSČ místopředsedkyně vlády inž. Jankovcová; tajemník ÚV KSČ Köhler; místopředseda vlády Krajčír; ministři dr. h. c. Plojhar, dr. Neuman, Indra, David, Ďuriš, Korčák, Krosnář, Majling, Poláček, inž. Takáč, Uher, inž. Krejčí, Hamouz, inž. Púčik, Vokáč.

268 poslanců podle prezenční listiny.

Z Kanceláře NS: Vedoucí Kanceláře NS Kováčik.

Předseda NS Fierlinger (zvoní): Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi! Zahajuji 18. schůzi Národního shromáždění.

Předsednictvo Národního shromáždění se usneslo na návrhu pořadu dnešní schůze, který vám byl rozeslán.

Sděluji, že předsednictvu Národního shromáždění došla rezignace předsedy Nejvyššího soudu na tuto funkci. Dále sděluji, že ústřední výbor Národní fronty předložil návrh na doplňovací volbu soudce z povolání Nejvyššího soudu.

Proti tištěnému dennímu pořadu, který byl poslancům Národního shromáždění rozeslán, navrhuje předsednictvo Národního shromáždění tento pořad dnešní schůze:

1. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 119) o lidové kontrole a o národohospodářské evidenci.

2. Výklad ministra zahraničních věcí k zahraničně politickým otázkám.

3. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 116), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k projevu souhlasu Vídeňská úmluva o diplomatických stycích podepsaná za Československou socialistickou republiku ve Vídni dne 18. dubna 1961.

4. Doplňovací volba členů výborů Národního shromáždění.

5. Doplňovací volba soudce z povolání Nejvyššího soudu a volba předsedy Nejvyššího soudu.

Má někdo k tomuto návrhu denního pořadu nějaké připomínky? (Nikdo.)

Nemá.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí s návrhem denního pořadu, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo svůj denní pořad.

Přistoupíme k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

1. zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 119) o lidové kontrole a o národohospodářské evidenci.

Zpravodajem je posl. Jägerman, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jägerman: Soudružky a soudruzi poslanci!

Ústavně právní výbor Národního shromáždění se zabýval podrobně ve dvou schůzích předloženým vládním návrhem zákona o lidové kontrole a o národohospodářské evidenci a sdělil vládě ještě před vypracováním osnovy svoje stanovisko a připomínky k zákonu a několikrát se otázkami kontroly zabýval. Vycházel ve svém jednání ze závěrů XII. sjezdu KSČ, z nezbytnosti zapojovat co nejvíce pracujících do řízení našeho socialistického státu. Další rozvoj socialistické státnosti znamená rozšíření účasti lidu a jeho kontroly nad veškerou činností ve společnosti. Všestranný rozvoj naší socialistické demokracie je jednou ze základních podmínek rozvoje vyspělé socialistické společnosti. Uvolnit všechny tvůrčí síly lidu je podmínkou k překonání i některých obtíží, pro všestranný rozvoj výrobních sil a pro další růst životní úrovně lidu. Odpovědnost za další rozvoj naší vlasti s sebou přináší nutnost posilovat účinnost kontroly v celém našem životě, ve výstavbě a v řízení národního hospodářství. Socialismus je budován lidmi a demokratickými prostředky. Čím silnější je demokratičnost a dobrovolnost v práci celé společnosti, tím lepší musí být řízení celého národního hospodářství a kontrola je nezbytnou součástí kteréhokoliv řízení.

KSČ považuje za hlavní úkol rozvíjet materiálně technickou základnu života a soustředění všech společenských sil na mírovou a kulturní výstavbu. Pro činnost společnosti je rozhodující výroba, jejímž cílem musí být stále lepší životní úroveň a tuto je možno zvyšovat jen prací lidu. Jiné cesty není. Proto musí být společenský vývoj ovlivněn praktickou činností pracujících tak, aby byl v souladu s rozvojem národního hospodářství. Soudruh V. I. Lenin zdůrazňoval, že "v organizátorské práci je rozhodujícím článkem účinná kontrola práce", v ní že je "těžiště veškeré činnosti".

Proto Národní shromáždění projednává zákon o lidové kontrole a o národohospodářské evidenci, podle něhož budou ustavovány nové orgány lidové kontroly, abychom zlepšili veškerou kontrolní činnost.

Doposud vypadá kontrola tak, že zatím na mnoha pracovištích a v místech chyběla, nebo byla nedůsledná, nebo spočívala převážně v rukou speciálního aparátu a v národních výborech a v závodech je často velmi slabá a málo účinná. Proto v úvodní části návrhu zákona je vyjádřen základní požadavek soustavně zlepšovat řízení a zvyšovat účinnost kontroly. Vyžaduje to rozvoj výrobních sil, naplnění zásady demokratického centralismu a posílení centrálního řízení všech částí našeho národního hospodářství, které musí být vědecky plánováno, musí se opírat o účinnou kontrolu a kontrola o věrohodnou národohospodářskou evidenci. Kontrola vyžaduje každodenní soustavnou práci na podkladě prověrky praxí, která pozná včas nedostatky a chyby v řízení ve všech stupních, ať v centrálních orgánech nebo v nižších článcích.

Takto musí být organizována kontrola na všech stupních řízení od nejvyšších řídících orgánů, jejichž působnost se vztahuje na celé území státu (státní kontrola), přes ministerstva aj. centrální úřady; jejich pravomoc je dána resortní příslušností (resortní kontrola) až do podniků (kde je podniková kontrola). Takto je organizována i kontrola národních výborů podle místní příslušnosti.

Nová soustava orgánů lidové kontroly bude podle návrhu zákona podřízena vládě jako její objektivní kontrolní orgán. Vládě také přísluší podle ústavy sjednocovat, řídit a kontrolovat činnost ministerstev, ostatních ústředních úřadů státní správy, řídit a kontrolovat práci národních výborů. Přísluší jí též koordinovat a metodicky usměrňovat kontrolní činnost všech ostatních článků kontrolního systému. Vláda a její členové jsou z výkonu svých funkcí odpovědni Národnímu shromáždění, jehož kontrolní pravomoc byla stanovena novou socialistickou ústavou a Národní shromáždění proto sleduje a kontroluje činnost vlády a jejích členů.

Proto v souladu s ústavou i nová Ústřední komise lidové kontroly a statistiky bude podávat Národnímu shromáždění zprávy o své činnosti. Národnímu shromáždění bude příslušet také právo odvolávat členy Ústřední komise lidové kontroly.

Komise lidové kontroly nebudou nahrazovat kontrolní činnost orgánů státních a hospodářské správy nebo národních výborů a nijak nesnižují odpovědnost vedoucích pracovníků za kontrolu, kterou mají provádět.

Návrh zákona o lidové kontrole a evidenci neupravuje tedy celý kontrolní systém v našem socialistickém státě, ale organizaci a působnost jeho nejdůležitější části - lidovou kontrolu. Buduje ji na úplně novém, demokratickém a skutečně lidovém a masovém základě a jako jednotnou, ústředně řízenou a ucelenou soustavu kolektivních orgánů, - komisí lidové kontroly - lidem volených a lidu odpovědných, v čele s Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky, která je podřízena vládě jako její objektivní orgán. Státní kontrolu a statistiku budou proto napříště vykonávat nové kolektivní volené orgány. Dosavadní orgány, tj. Ústřední úřad státní kontroly a statistiky a jeho oddělení se stanou výkonným aparátem volených komisí lidové kontroly.

Kontrola se musí ovšem opírat o národohospodářskou evidenci, zejména o statistiku. Proto nová soustava lidových kontrolních orgánů bude též organizovat a provádět státní statistiku a plnit stanovené úkoly v celé oblasti národohospodářské evidence.

Tolik jsem chtěl říci k pojmu státní kontroly a k postavení nové soustavy volených orgánů lidové kontroly v celém kontrolním systému.

Tak jak to vyžaduje naše socialistická ústava, v souladu s demokratickým centralismem a s prohlubováním socialistické demokracie, předpokládá zákon posílení a rozšíření účinné formy přímé účasti pracujících na řízení a správě zejména v lidové kontrole, která nemůže být jen věcí státního a hospodářského aparátu a musí se stát všelidovou a takovou, aby umožnila širokou účast lidu na správě, na řízení hospodářské a kulturní výstavby a takovou, aby umožnila lidu veliký podíl na hájení celospolečenských zájmů a na upevnění státní disciplíny. Z těchto důvodů bude mít lidová kontrola velkou pravomoc a její orgán - komise lidové kontroly - budou nejen dozorem, nejen pasivními shromažďovateli poznatků, ale budou podávat návrhy na opatření a budou školou výchovy. Budou jedním z orgánů uskutečňujících práva i povinnosti občanů. Je tedy zlidovění kontroly v souladu s demokratizací našeho hospodářského a veřejného života a odpovídá zásadám naší socialistické ústavy. Tím se také pronikavě změní systém kontroly, která se doposud opírala převážně o kontrolu speciálního aparátu. Lidová kontrola postupně převezme a nahradí tuto funkci.

Návrh zákona ve své prvé části uvádí jednak nejzákladnější pravidla platná pro celý systém kontroly a národohospodářské evidence a jednak určuje postavení soustavy orgánů lidové kontroly v kontrolním systému.

V ustanovení § 1 návrhu zák. se vytyčují základní požadavky, které musí plnit všechny druhy kontrol. Každá kontrola musí být soustavná, včas poznávat, předcházet a překonávat chyby a nedostatky, musí aktivně působit k neprodlené jejich nápravě a musí též zobecňovat a rozšiřovat dobré zkušenosti. Povinností každé kontroly je účinně pomáhat upevňovat centrální řízení, zvyšovat jeho účinnost, přispívat k vysoké efektivnosti a proporcionálnímu rozvoji národního hospodářství. Aby mohla plnit tyto povinnosti, musí být zajišťována její vysoká úroveň, a na všech stupních řízení co nejúžeji spojována s evidencí, zejména se statistikou. V základních ustanoveních vytyčuje návrh zákona též povinnost všech orgánů odpovědných za řízení národního hospodářství a kulturní výstavbu a všech vedoucích pracovníků státních orgánů a socialistických organizací, organizovat a provádět účinnou kontrolu jako nedílnou součást řídící práce (§ 3 návrhu), využívat evidenci pro řízení a organizovat ji tak, aby byla zajištěna její správnost, úplnost a včasnost, aby byla účelná a umožňovala pracujícím plně využívat jejích údajů při výkonu kontroly (§ 4 návrhu).

V základních ustanoveních se vytyčuje též postavení nové soustavy volených kolektivních orgánů lidové kontroly v celém kontrolním systému. Orgány lidové kontroly budou tvořit jednotnou, ústředně řízenou a ucelenou soustavu od závodů a míst až po ústředí a jak bylo řečeno - budou lidem volené, lidu odpovědné a nelze je chápat jako přívěsek kontrolního aparátu. Komisím a jejím členům budou vytvořeny takové podmínky, aby mohly rozvinout kontrolní práci v okruhu své působnosti v úzkém styku s pracujícími, aby se pracujícím mohly ze své práce odpovídat.

Hlavní poslání bude záležet v rozvíjení a ve výsledcích komisí lidové kontroly. Zpočátku bude nutné jejich pozornost soustřeďovat na operativnější úkoly, na nedostatky v denní práci v národním hospodářství a na odhalování rezerv. Budou pomáhat lidem v plnění plánu, upozorňovat je na chyby a nedostatky, které zapříčiňují škody a postupně budou přecházet k plnění náročnějších úkolů a budou navrhovat věcné nápravy, příznivější podmínky pro dosažení úkolů, podmínky pro výchovu pracovníků a to bude jejich hlavní poslání - budou všude a obsáhnou všechny otázky tak, aby nebylo možno skrývat nedostatky, aby se nikdo nevyhnul všelidové a všudypřítomné evidenci a kontrole, aby bylo obtížné chyby a nedostatky zamlčovat a aby je bylo možno rychle a účinně odsoudit veřejným míněním. Takováto kontrola bude onou dobrou prevencí, z níž vyrostou nové vztahy spolupráce mezi lidmi.

Komise lidové kontroly musí důsledně pracovat mezi lidmi a na místě bez zbytečného byrokratismu a papírování, bez formalismu a odkládání, musí vést k věcné a adresné kritice a zaměřit kontrolu k jejímu hlavnímu výchovnému poslání, k plnění hospodářských úkolů.

Proto v části druhé (v § 5) jsou vyjmenovány hlavní úkoly tak, že vyjadřují kontrolu plnění směrnic a usnesení ÚV KSČ a vlády ČSSR, upevňování pracovní a státní disciplíny, plnění hospodářských úkolů ve všech státních a hospodářských organizacích, ochranu celospolečenských zájmů, socialistického vlastnictví před resortními, skupinovými, místními a osobními zájmy, a vedou k hospodárnosti. Prověřují úroveň řídící práce státního a hospodářského aparátu na všech stupních řízení, bojují proti byrokratismu, zevšeobecňují dobré zkušenosti a navrhují organizační a kádrová opatření.

Komise lidové kontroly budou dohlížet na vyřizování stížností a podnětů pracujících a budou z nich bez průtahů vyvozovat závěry, zejména se budou domáhat odstranění příčin stížností.

Komise budou organizovat ve spolupráci s jinými orgány rozborovou činnost, prověrky a revize v důležitých otázkách národního hospodářství. Budou se o ní opírat a budou prověřovat a zlepšovat samy úroveň evidence, její pravdivost, úplnost a přesnost a zobecňovat dobré zkušenosti.

Rozsah působnosti orgánů lidové kontroly je vymezen v páté části (§§ 28-30). Komise budou organizovat a provádět kontrolu ve všech úsecích státní správy, ve všech odvětvích národního hospodářství i v územních obvodech v rozsahu určeném statutem orgánů lidové kontroly. Tato část návrhu zákona určuje, do jaké míry je povinen ten který orgán soustavy plnit úkoly.

V používání metod práce je návrh zákona významný v tom, že orgány lidové kontroly budou provádět soustavnou kontrolní činnost, která musí vycházet ze znalosti terénu, ze styku s lidmi a která bude mít význam z hlediska odhalování rezerv a výchovy lidu. Tady bude hrát využívání statistiky účelnou roli. Hlavní zásadou používání metod práce nebude represe, nýbrž přesvědčování a pomoc, vytváření veřejného mínění proti nesprávnostem a proti porušování celospolečenských zájmů.

Životní zkušenost, odborná znalost, politická vyspělost a občanská bezúhonnost členů komisí budou určovat autoritu a vliv lidové kontroly. Do komisí budou voleni osvědčení občané. Na kvalitě jejich práce bude záležet i činnost komisí. Komise musí postupně získat zkušenost z práce a musí mít podmínky pro svoji činnost v tom, aby členové komisí mohli pracovat, aniž budou vyčleňováni z pracovního procesu a také aby pracovníci komisí mohli postupně nahradit práci aparátu a aby z toho nevznikala újma národnímu hospodářství. Jistě to bude záviset i na uvědomělé jejich podpoře ze strany veřejnosti, pracujících a všech funkcionářů. Bude záležet i na kvalitě práce aparátu komisí, který se stane pomocníkem lidové kontroly, což v praxi bude rozhodující.

V části třetí návrhu zákona (§§ 6-18) se upravuje soustava orgánů lidové kontroly, která jako celek plní funkci státní kontroly a statistiky, vykonává svou činnost podle směrnic Ústředního výboru KSČ a vlády. Orgány lidové kontroly jsou podle návrhu budovány a řízeny na zásadě demokratického centralismu. Tvoří jednotnou ucelenou soustavu komisí lidové kontroly v závodech, místech a komisí kontroly a statistiky v okresech, krajích, při Slovenské národní radě a jejich ústředním orgánem je Ústřední komise lidové kontroly a statistiky. Tyto volené kolektivní orgány jsou nezávislé na ministerstvech, jiných ústředních orgánech státní správy, na národních výborech i na hospodářských orgánech. Jejich nezávislost vyplyne z těsné součinnosti a vedení stranických orgánů a organizací, které nepřipustí ztěžování práce lidové kontroly.

Nižší orgány lidové kontroly jsou řízeny příslušným vyšším článkem této soustavy, jsou mu odpovědny a současně i voličům, jimž skládají účty ze své práce. Rozhodnutí ústřední komise jsou závazná pro všechny nižší orgány. Jsou složeny z volených zástupců lidu a plní své úkoly za široké účasti pracujících a těsné spolupráce se společenskými organizacemi.