Převážně extenzívní rozvoj výroby vedl k tomu, že přírůstky výroby byly ve větší míře dosahovány zvyšováním zaměstnanosti a výstavbou nových závodů, které nebyly vždy na žádoucí technické úrovni.

Tyto faktory spolu s pomalým rozvojem zemědělské výroby snižovaly celkovou efektivnost národního hospodářství.

Komunistická strana Československa, věnujíc soustavnou pozornost ekonomickým otázkám rozvoje, zhodnotila tuto situaci již na svém XII. sjezdu strany.

Pro další rozvoj naší socialistické společnosti vytyčil XII. sjezd program, který měl již v roce 1963 přispět ke zmírnění dlouhodobých negativních tendencí v naší ekonomice. Dosažení tohoto cíle bylo však ztíženo hospodářským vývojem v průběhu roku 1963, zvláště vysokými ztrátami společenské výroby v zimních měsících, kdy došlo ke značným výpadkům ve výrobě. Mimořádné povětrnostní podmínky způsobily, že nebylo vytěženo statisíce tun uhlí, poklesla výroba v hutích a železnice nepřepravila 9-10 mil. tun zboží. Důsledky zimní kalamity na stavební výrobu je možné ukázat např. i tím, že na celoročním nesplnění stavebních prací organizací ministerstva stavebnictví se podílelo první čtvrtletí asi polovinou. Upravený plán na rok 1963 byl splněn na 100,7 %, výroba však poklesla pod úroveň roku 1962. Nepodařilo se jak bylo konstatováno na lednovém zasedání ústředního výboru KSČ zpomalit extenzívní rozvoj a zabezpečit cíle, které jsme si pro rok 1963 vytyčili. Národní důchod klesl pod úroveň roku 1962, přičemž došlo současně k závažným změnám v jeho užití. Zatímco osobní a společenská spotřeba byla dodržena na původně plánované výši, neuskutečnily se naše předpoklady v investiční výstavbě, která nebyla v minulém roce oproti plánu splněna v rozsahu téměř 4 mld Kčs. Termíny výstavby se prodloužily a ke snížení vysoké rozestavěnosti nedošlo. To se projevilo neuvedením řady kapacit do provozu a ztrátou produkce, s kterou národní hospodářství počítalo.

V roce 1963 se nám nepodařilo zmírnit napětí mezi zdroji a potřebami, což značně ztížilo výchozí základnu pro sestavení plánu na rok 1964. Situace byla o to obtížnější, že práce na plánu probíhaly za neustálých změn v dodavatelsko-odběratelských vztazích a hmotných vazeb plánu.

Řešení rozhodujících úkolů státního plánu probíhalo pod přímým vedením předsednictva ústředního výboru Komunistické strany a vlády. Hlavní metodou práce pro sestavení plánu na rok 1964 byl aktivní způsob řešení nejzávažnějších problémů naší ekonomiky.

Kladli jsme si za cíl: postupně omezit a zastavit narůstání disproporcí a tendencí extenzívního rozvoje, znovu obnovit proces růstu společenské výroby a její efektivnosti a vytvořit tak předpoklady pro postupné obnovování proporcionality v základních vztazích národního hospodářství a pro rozvoj životní úrovně. Usilovali jsme o snížení nadměrných zásob cestou jejich využití pro výrobní spotřebu, vnitřní a zahraniční obchod. Vyvinuli jsme velké úsilí, abychom docílili omezení a zastavení neefektivních výrob všude tam, kde je to pro národní hospodářství potřebné.

Kladli jsme si za cíl vytvořit v plánu podmínky pro snížení spotřeby energie, surovin a materiálu, a tak dosáhnout úspor hmotných nákladů, aby bylo možno dále urychlit tempo růstu národního důchodu. V tom jsme spatřovali základní předpoklad ke zmírnění napjatosti mezi zdroji a potřebami.

Soudruzi a soudružky,

hodnotíme-li, jak se nám podařilo tyto cíle v plánu na rok 1964 zabezpečit, musíme říci, že se nám to podařilo jen zčásti.

Hlavní proporce plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1964 jsou dány těmito ukazateli:

Z uvedených souhrnných ukazatelů vyplývá, že plán usiluje o vytvoření základu pro obnovení plynulosti rozvoje a vzestupu výroby. V této souvislosti je nutno vyzdvihnout velké úsilí a iniciativní přístup jednotlivých ministerstev a podniků, který umožnil zahrnout do plánu aktivní opatření, jež v rozhodující míře přispěla k tomu, že u řady rozhodujících výrobků dochází k podstatně rychlejšímu vzestupu než je to patrno ze souhrnných výsledků. Lze to doložit následujícími ukazateli:

Uvedené údaje ilustrují vzestup výroby na některých významných úsecích národního hospodářství. Hlavní úkoly rozvoje národního hospodářství v letošním roce se koncentrují do oblasti průmyslové výroby, zemědělské výroby, investic, zahraničního obchodu, kvalitativních ukazatelů plánu a zajištění spotřeby obyvatelstva.

Pro zabezpečení palivo-energetické základny předpokládáme, že celková těžba uhlí se zvýší v letošním roce o 0,5 mil. tun a dosáhne výše 101 mil. tun.

V minulých letech byly plánované úkoly v těžbě pevných paliv překračovány. Jen za období 1961-1963 bylo vytěženo oproti plánu navíc přes 10 mil. tun uhlí. Protože současně se nepodařilo zabezpečit prostředky pro rychlejší rozvoj těžebních kapacit, ovlivnila tato skutečnost možnosti těžby v letošním roce.

Plán vychází proto z technických možností a z připravenosti jednotlivých dolů. K zabezpečení těžby v dalších letech počítáme v roce 1964 s investiční výstavbou v odvětví paliv v rozsahu 3,3 mld Kčs.

Podobně jako v minulém roce vyhlásili horníci akční plán k překročení plánované těžby o více než 1 130 000 tun a přispějí tak k zlepšení zásobování obyvatelstva a k zvýšení vývozu uhlí. Výsledky minulého roku ukázaly, že horníci nelitují úsilí a námahy ani svého volného času, aby našemu národnímu hospodářství pomohli. Vyslovujeme přitom přesvědčení, že úsilí horníků bude podpořeno účinnými opatřeními k lepšímu využití paliva ve spotřebitelských odvětvích, zejména v hutích, chemii a dopravě.

Pokud jde o výrobu elektřiny, předpokládá plán její vzrůst proti roku 1963 o 7,6 %. To ovšem neznamená, že by bylo možno polevit v úsilí o snižování spotřeby elektrické energie. Naopak musíme i nadále prosazovat maximální úspornost v její spotřebě.

Předpokladem k dosažení plánované výroby elektřiny je, že přírůstky výroby elektrické energie nebudou ovlivněny neuspokojivým chodem 100 MW bloků uváděných v minulých dvou letech a v tomto roce do provozu. Tyto bloky kryjí totiž již 15 % celkového použitelného výkonu. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že nově budované elektrárny nebyly uváděny do provozu ve stanovených termínech a v jejich provozu se objevovala řada nedostatků. Proto bude splnění plánu energetiky do značné míry záviset na zlepšení práce orgánů zodpovídajících za provedení výstavby elektráren, na kvalitě práce dodavatelských podniků, na soustavném zvyšování kvalifikace a na upevnění pracovní kázně a disciplíny při obsluze těchto zařízení.

V oblasti zásobování národního hospodářství kovem vytváří vyšší tempo růstu hutní výroby (5,7 %) než výroby strojírenské (3,3 %) předpoklady pro určité zlepšení situace.

Zvýšení hutní výroby bude umožněno růstem výroby oceli o 532 tis. tun, kterého má být dosaženo modernizací stávajících kapacit a intenzifikací výrobního procesu. Zvýšení výroby válcovaného materiálu bude spojeno s částečným zlepšením jeho struktury.

Výroba válcovaného materiálu z ušlechtilých ocelí se zvýší o 40 tis. tun a výroba plechu o 104 tis. tun. Významným přínosem k zajištění těchto úkolů bude náběh nové válcovací trati na výrobu tenkých plechů válcovaných za studena ve Východoslovenských železárnách v Košicích, jejíž montáž se dokončuje a kde v letošním roce má být vyrobeno 53 tis. tun.

Předstih hutní výroby před strojírenskou, umožňuje doplnit zásoby polotovarů v hutním průmyslu na stanovenou normu a krýt černými kovy v celkovém objemu potřeby strojírenské výroby.

Výroba těžkého strojírenství má vzrůst o 6,8 % a ve všeobecném strojírenství o 1,8 %.

Vzestup výroby v těžkém strojírenství souvisí s rychlým růstem investiční výstavby. Dodávky těžkého strojírenství pro investice se zvyšují o 17 %. V jednotlivých oborech těžkého strojírenství dochází k daleko většímu zvýšení výroby než vyplývá z celkového tempa růstu strojírenské výroby. Tak např. výroba turbokompresorů a turbodmychadel vzroste o 20 %, lokomotiv o 18 %, pístových motorů o 20 %, hutního zařízení o 13 %, vagónů o 9 %.

Jak v těžkém, tak i ve všeobecném strojírenství bude zapotřebí mnohem rozhodněji se vypořádat s problémy kvality a technické úrovně strojírenských výrobků a s dodržováním dodacích lhůt a zabezpečením potřebného množství náhradních dílů. Tento úkol stojí před pracujícími ve strojírenství tím naléhavěji, že na Jeho splnění je závislý prodej strojírenských výrobků na zahraničních trzích.

Jsme přesvědčeni, že pracující ve strojírenství jsou si vědomi vysoké odpovědnosti vůči celému národnímu hospodářství, a že zvýší své úsilí po dosažení potřebné kvality a technické úrovně výrobků.

V rozvoji chemického průmyslu se projeví již výsledky zvýšené pozornosti, která mu byla v minulých letech věnována. Růst jeho výroby o 9,2 % má být ve srovnání s ostatními odvětvími průmyslu nejrychlejší a bude v převážném rozsahu kryt z výroby na nových kapacitách. Význam nových kapacit na výrobu v chemickém průmyslu je nejlépe patrný z toho, že v roce 1964 se počítá s výrobou v hodnotě téměř 1,2 mld Kčs na kapacitách uváděných do provozu v roce 1963 a 1964. Přitom zkušenosti z minulého roku ukazují, že ani jedinou stavbu se nepodařilo dokončit a uvést do provozu v plánovaném termínu. Při zkušebním provozu vybudovaných kapacit se ukázala celá řada nedostatků, které způsobily, že až na malé výjimky nebyl na žádné z nových kapacit docílen v roce 1963 trvalý bezporuchový provoz.

Vláda věnovala nemálo organizačního úsilí, aby nedostatky ve výstavbě chemických kapacit byly odstraněny. V plánu předpokládáme, že v letošním roce se nebudou opakovat nepříznivé jevy v investiční výstavbě chemie z roku 1963 a že všechny nové kapacity budou uvedeny do provozu v plánovaných termínech a že budou na nich dosaženy projektované parametry.

Rozvoj naší ekonomiky je těsně spjat s plynulým chodem dopravy. V uplynulých týdnech jsme byli svědky toho, že přes obtížné povětrnostní podmínky prokazovali železničáři vysoké pracovní uvědomění. Určité výsledky přináší i soustavná péče věnovaná posilování materiální základny dopravy.

Pro rok 1964 plán zabezpečuje růst dopravy o 5,5-6 %. Tento vzestup je zajišťován zvýšením investic do dopravy proti loňskému roku o 36,5 %, přičemž pokud jde o strojní investice bude dáno do provozu 331 elektrických a naftových lokomotiv a 4163 nákladních vagónů.

Naším cílem rozhodně není dosahovat za každou cenu co nejvyšších temp v dopravě. Usilujeme především o odbourání neúčelné přepravy, o snižování nároků na přepravu, zejména v rozhodujících odvětvích jako jsou paliva, stavebnictví a energetika. Zabezpečování úkolů přepravy se nemůže obejít bez aktivní pomoci pracovníků ostatních odvětví. Včasné naložení a vyložení vagónů, plnění dodávek pro dopravu, zejména dieselových lokomotiv, nákladních vagónů a náhradních dílů, to jsou důležité předpoklady - kromě vlastní práce železnice - aby rozvoj výroby založený v plánu byl reálně zabezpečen i přepravou.

Postupující modernizace železnic se projeví v růstu výkonů u elektrických lokomotiv o 21,5 %, u dieselových lokomotiv o 150 %, zatímco u parních lokomotiv dojde k poklesu výkonu o 3,7 %. K zabezpečení neustále se rozšiřující výměny zboží se Sovětským svazem započne v tomto roce výstavba širokorozchodné trati, která spojí Východoslovenské železárny se sovětskou železniční sítí.

Mimořádně významná úloha v letošním roce připadá zemědělství, které má zvýšenou rostlinnou i živočišnou výrobou přispět ke zlepšení vztahů mezi zdroji zemědělských produktů a jejich neustále se zvyšující spotřebou.

V plánu na rok 1964 předpokládáme zvýšení celkového objemu zemědělské produkce nejméně o 6,5 % a tržní produkce pro státní fondy o 5,2 %.

Na zajištění těchto náročných úkolů se budou nemalou měrou podílet i odvětví dodávající zemědělství výrobní prostředky - zejména chemický průmysl, strojírenství a stavebnictví.

Dodávky průmyslových hnojiv se zvyšují z 84,8 kg na 104,5 kg na 1 hektar zemědělské půdy. Objem močoviny ke krmným účelům vzroste téměř na dvojnásobek a agrochemické prostředky na ochranu rostlin o 35 %. Zvyšují se i dodávky nákladních a traktorových pneumatik a silážních prostředků.

Dojde k dalšímu zvýšení výroby krmných směsí, které znamenají podstatně lepší využívání krmiv, zintenzívňování výkrmu a celkového zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat. V roce 1964 má být vyrobeno a zemědělským závodům dodáno o 18 % krmných směsí více než v roce 1963.

Základní výrobní fondy se mají zvýšit v průběhu roku 1964 o 4,3 %. Stavy traktorů vzrostou o 7 %, obilních kombajnů o 12 %, souprav pro dělenou sklizeň obilovin o 22 % a cepových sklízečů více než čtyřnásobně.

Náročné úkoly v zemědělství jsou v zajištění výroby a nákupu mléka a jatečných prasat.

V plánu na rok 1964 se předpokládá, že nákup mléka vzroste proti roku 1963 o více než 260 mil. litrů. Zabezpečení tohoto úkolu vyžaduje zajistit zvýšení výroby bílkovinné a polobílkovinné siláže nejméně na 4 mil. tun a vyčlenit z centrálního fondu krmiv 260 tis. tun jadrných krmiv. Současně vytváříme v plánu předpoklady ke zvýšení hmotné zainteresovanosti zemědělských závodů i jednotlivých pracovníků na zvýšení výroby mléka.

S růstem nákupu jatečných prasat se počítá téměř o 55 tis. tun. Tento zvýšený nákup je zajišťován smluvním výkrmem vázaným na protidodávku jadrných krmiv z centrálního fondu.

Závažným úkolem v letošním roce je nutnost zabránit ztrátám v období sklizně. V roce 1963 vznikly značné ztráty při sklizni obilí, okopanin, slámy, sena i dalších produktů. Tento stav musí být při plnění úkolů roku 1964 změněn zlepšenou prací JZD a státních statků, i některými úpravami v oblasti hmotné zainteresovanosti pracovníků v rostlinné výrobě.

Soudružky a soudruzi,

největší rezervy v zemědělství jsou skryty ve využívání půdního fondu. Úspěšné plnění úkolů zemědělství vyžaduje, aby příznivějších výsledků než dosud ve využívání půdního fondu dosáhla především ta jednotná zemědělská družstva a státní statky, které nemají dosud uspokojivé výsledky.