V současné době dosahuje asi 8 % z celkového počtu socialistických zemědělských závodů úrovně výroby, která se podle direktiv XII. sjezdu v průměru předpokládá pro rok 1970. A přitom mnohdy jde i o závody hospodařící v horších než průměrných výrobních podmínkách, jako je například JZD Cejle, okres Jihlava, Částkovice, okres Pelhřimov, Jarná, okres Trnava a další.

Opatření přijatá na posledním zasedání ústředního výboru strany ke zvýšení hmotné zainteresovanosti v zemědělství vytvářejí podmínky, aby ekonomicky slabší družstva a státní statky dosáhly v poměrně krátké době úrovně alespoň průměrných zemědělských závodů. Při řešení tohoto úkolu připadá rozhodující organizátorská úloha zemědělským výrobním správám, které musí diferencovaně, s přihlédnutím k místním podmínkám provádět spolu s JZD a státními statky konkrétní kroky k nejúčelnějšímu využití prostředků, věnovaných na zvýšení hmotné zainteresovanosti zemědělství s cílem zvýšit jak intenzitu zemědělské výroby, tak příjmy zemědělců.

Je nesporné, že lepší využívání půdního fondu, zejména družstvy a státními statky, které nedosahují ani průměrné úrovně zemědělských závodů by snížilo nároky na dovozy obilí ze zahraničí a přispělo k zlepšení zásobování obyvatelstva.

Soudružky a soudruzi!

V plánu jsou soustředěny prostředky na výrazné posílení investiční výstavby. Úsilí o urychlení přírůstku základních fondů je značně komplikováno výsledky dosaženými v minulém roce i některými nedostatky, s nimiž se potýkáme v této oblasti již řadu let.

Plán investiční výstavby zůstal v roce 1963 nesplněn téměř o 4 mld Kčs, z toho na jmenovitých stavbách dosahuje nesplnění plánu o 1/4 mld Kčs. Prakticky celé neplnění plánu je způsobeno neprovedením plánovaných stavebních prací. Je to následek nepříznivé zimy a poměrně dlouhé doby, kterou potřebovaly stavební podniky ke konzolidaci. Teprve v říjnu a v listopadu 1963 dosáhla denní produkce stavebních podniků ministerstva stavebnictví úrovně stejného období roku 1962.

Nepříznivý vývoj v plnění plánu investiční výstavby v roce 1963 má za následek, že nebyl splněn plán uvádění základních fondů do provozu, nesnížila se nadměrná rozestavěnost a opozdilo se uvedení některých důležitých kapacit do provozu. Práce neprovedené v roce 1963 zvyšují potřebu investic na rozestavěných stavbách v příštích letech. Proto také i přes zvýšení objemu investic a generálních oprav v roce 1964 o téměř 7 mld Kčs nezvyšuje se ve větším rozsahu tempo výstavby na všech rozestavěných stavbách.

Zaměření investiční výstavby je převážně předurčeno rozestavěnými stavbami a nutností zvýšit podíl prostředků na rozvoj palivo-energetické základny a dopravy, tj. odvětví, která mají zásadní význam pro řešení některých vážných úkolů v národním hospodářství. Výrazně se v plánu projevuje vliv výstavby Východoslovenských železáren, neboť tato jediná stavba vyžaduje v roce 1964 i v roce 1965 více prací a dodávek, než se uskutečnilo ve výstavbě celého odvětví metalurgie v kterémkoliv roce do roku 1959.

V roce 1964 jde nám hlavně o to, zajistit v největší možné míře dokončování staveb. U výstavby jmenovitě schvalované je určeno pro rozestavěné akce 90 % z objemu stavebních prací. V limitované výstavbě je toto soustředění zajištěno též zákazem nových staveb před upřesněním plánu podle skutečnosti roku 1963 a přednostním zabezpečením dodávek pro rozestavěné a hlavně v roce 1964 dokončované stavby. Tak bude dokončen velký počet staveb a do provozu uvedeny důležité kapacity. Skončí výstavba 384 jmenovitě schvalovaných staveb a v limitované výstavbě asi 3000 staveb. Při omezených investičních zdrojích a při nutnosti snižovat rozestavěnost a urychlovat dokončování rozestavěných kapacit bylo nutné radikálně omezit zahajování nových staveb. Ve jmenovité výstavbě se tak zahájí jen 142 nových staveb o celkovém rozpočtovém nákladu 8,2 mld Kčs.

Je třeba upozornit, že v těchto zahajovaných stavbách je v důsledku tlaku na rychlé řešení některých naléhavých úkolů zahrnuto 37 staveb, u nichž nebylo dosaženo včasné projektové přípravy. To samozřejmě nepřispívá ke stabilizaci ve stavebnictví a k zavedení pořádku do investiční výstavby. Je kategorickým požadavkem, aby jednotlivá ministerstva zabezpečovala včas projekční připravenost a skončila s nežádoucí praxí - požadování výjimek.

Ke snížení požadavků na nově zahajované stavby a ke snížení potřeby investic na dokončování rozestavěných staveb byla již na podzim loňského roku organizována prověrka investic. Jejím cílem mělo být soustředění prostředků na dokončování staveb a na zahajování jen takových staveb, které rozhodují o dalším rozvoji národního hospodářství.

Tyto cíle nebyly splněny. Rozsah nově zahajovaných staveb je nyní prakticky stejný jako před provedením prověrky. U rozestavěných staveb nebyly odhaleny téměř žádné úspory, naopak prověrka potvrdila další růst rozpočtových nákladů staveb proti ukazatelům plánu na rok 1963 ve výši téměř 4 mld Kčs, a nezabránila ani dalšímu zvyšování rozpočtových nákladů v posledních měsících roku.

Proto je nyní na základě usnesení vlády organizována nová prověrka investiční výstavby, zejména nově zahajovaných akcí v roce 1964 s cílem vytvořit rezervu stavebních prací a získat prostředky pro další soustředění kapacit na rychlejší dokončování investic, zejména chemického průmyslu a řešení některých dalších potřeb.

Soudružky a soudruzi!

Značná část hospodářských potíží, s kterými se v současné době potýkáme, pramení z nedostatečné pozornosti ke kvalitativním stránkám rozvoje hospodářství. Doposud se nepodařilo dosáhnout v tomto směru obratu.

Na prvním místě to platí o produktivitě práce a vlastních nákladech. Úkol zvýšit v roce 1964 produktivitu v průmyslu o 2,8 % a snížit vlastní náklady o 0,43 % je nutno považovat za minimální.

Tempo růstu produktivity práce, které je v plánu zakotveno, vedlo k tomu, že je nutno v národním hospodářství počítat s přírůstkem počtu pracovníků ve výši 100 tis. osob, z toho asi 22 tis. pracovníků přejde z JZD do státních statků v souvislosti s převodem půdy. Čistý přírůstek pracovníků činí asi 78 tis. osob.

S růstem zaměstnanosti je spojena i nutnost účelně rozmístit pracovníky podle potřeb národního hospodářství. V letošním roce je zapotřebí získat kolem 26 tis. pracovníků pro doly, hutě, stavebnictví a jiná důležitá odvětví, zejména pro Ostravsko. Na posílení těchto nejdůležitějších úseků do značné míry závisí, jak se podaří zajistit plynulost výroby v navazujících odvětvích.

Rozbory jasně prokazují, že růst produktivity práce vyžaduje především podstatného zlepšení organizace výroby a práce, aby bylo možno čerpat z rezerv produktivity práce, které se v posledních letech vytvořily.

Urychlení tempa růstu produktivity práce je třeba posuzovat i ve vztahu ke struktuře základních fondů. Neefektivní, zastaralé závody, které dávají společnosti málo produkce a přitom váží velký počet pracovníků, musíme postupně likvidovat.

Z celkového počtu 162 provozoven s 15 tis. pracovníky, jež budou v tomto roce uzavřeny, počítá se v plánu zatím pouze s uvolněním 3 tisíc pracovníků z provozů určených k likvidaci. Likvidaci neefektivních a zastaralých závodů musíme považovat za soustavnou činnost, kterou je třeba všestranně politicky a organizačně zajišťovat včetně převedení výrobních programů, nového zařazení pracovníků a dalších opatření.

Současně s likvidací zastaralých provozoven musíme věnovat pozornost i otázkám vyššího využití základních fondů, které v posledních letech soustavně klesá. Průměrný pokles jejich využití v roce 1963 proti roku 1962 činil zhruba 7 %. Na snížení účinnosti základních fondů se vedle nízkého tempa růstu nebo i poklesu hrubé výroby podílelo spolu se strukturálními změnami nedosahování plánovaných výkonů u mnoha nových kapacit, jakož i nedostatek pracovních sil. Jedna z hlavních cest ke zvýšení účinnosti základních fondů je v jejich vysokém využívání zvýšenou směnností, modernizací a rekonstrukcí. K jejímu zabezpečení je nutno využít i pracovních sil, uvolněných likvidací zastaralých provozoven.

V průběhu roku bude možno produktivitu práce také zvýšit v důsledku snížení administrativního aparátu. V plánu na rok 1964 je učiněn první krok k zajištění úspor správního aparátu. Ústřední orgány jsou povinny vázat 2 % z počtu pracovníků řídícího a správního aparátu v průměrných celoročních stavech jako nerozepsanou rezervu. V průběhu prvního čtvrtletí pak budou stanoveny jednotlivým resortům diferencované úkoly snížení správního a řídícího aparátu tak, aby do konce roku 1964 podařilo se jej snížit o 4,7-5,6 %. Zdůrazňuji, že přitom však nemůže jít pouze o mechanické snížení počtu pracovníků, ale především o podstatné snížení administrativní práce, omezení neúčelných administrativních agend a mezičlánků a celkové zhospodárnění administrativy, které by vytvořilo předpoklady pro to, aby dosažené úspory pracovních sil byly trvalého charakteru.

Soudruzi,

dalším zdrojem umožňujícím zlepšení kvalitativních ukazatelů plánu jsou vysoké zásoby téměř ve všech odvětvích národního hospodářství.

Jde zejména o zásoby u výrobních podniků, které se v průběhu několika let tvořily ve všech skupinách výrobků.

Jen od roku 1960 vzrostly zásoby celkem o 24,6 mld Kčs. To ukazuje na jedné straně, že přírůstek výroby nebyl produktivně využit a že na druhé straně máme velké potencionální rezervy. Výše zásob již zdaleka převyšuje nutné zásoby, zabezpečující plynulost výroby. Opakuji, že nám jde o využití, ne jen o jejich likvidaci z hlediska podniku cestou jejich případného přesunutí ze skladu do skladu, jak tomu bylo v minulém roce. Naším cílem musí být jejich využití především v procesu výroby. Zkušenosti, které jsme z mobilizace zásob získali v minulém roce, musíme podrobně zhodnotit na každém stupni řízení. Zejména půjde o plné využití výsledků provedené inventarizace zásob, o větší odpovědnost výroby za hospodaření s materiálem jak ve spotřebě, tak i při skladování.

Odpovědnost za plné využití zásob musíme uplatňovat ve všech stupních řízení jak směrem k výrobě, tak směrem ke spotřebiteli.

Významnou součástí plánu na rok 1964 je plán zahraničního obchodu.

Celkový obrat zahraničního obchodu se má v roce 1964 zvýšit oproti roku 1963 o 3,7 %, z toho obrat se socialistickými zeměmi o 2,8 %. Spolupráce se socialistickými státy je v roce 1964 rozhodujícím faktorem v zajišťování potřeb rozvoje našeho hospodářství. Předně se dále zvyšuje výměna zboží se socialistickými státy, především se Sovětským svazem; v objemu i ve struktuře vzájemných dodávek je Sovětský svaz na prvém místě v obratu zahraničního obchodu.

Sovětský svaz při jednání naší stranické a vládní delegace v Moskvě, vedené soudruhem Antonínem Novotným, poskytl našemu hospodářství významnou pomoc. V roce 1964 se zvýší dodávky surovin materiálů a některých druhů potravin oproti dříve sjednaným dohodám.

Významnou pomoc Sovětského svazu našemu hospodářství chceme vyzvednout i na dnešním zasedání Národního shromáždění. Tak jako mnohokráte v minulosti, se i nyní plně ukázalo, že Sovětský svaz konkrétními činy projevuje plné porozumění pro naše ekonomické problémy. Pomoc Sovětského svazu má nejen rozhodující význam pro uzavření plánu v roce 1964, ale podstatně přispívá i pro řešení plánu v příštích letech.

Soudružky a soudruzi,

k zajištění naší výroby dovážíme také suroviny, materiály, stroje a zařízení i z kapitalistických států. ČSSR bude i nadále rozvíjet obchod s kapitalistickými státy na základě vzájemné výhodnosti. Naše výrobní i obchodní organizace musí dodržovat při zajišťování dovozu i vývozu linii stanovenou vládou, zajišťovat vysokou kvalitu i pohotovost a řídit se zásadou přísné hospodárnosti. Přesto, že vláda již v řadě případů uložila ministerstvům, aby kupř. požadavky na dovoz byly uplatňovány v souladu se zásadou maximální hospodárnosti, stále se opakují případy, že jsou požadovány dovozy, které nejsou z hlediska rozvoje našeho hospodářství nezbytné. Zarážející je přitom skutečnost, že v řadě případů se s dovezenými surovinami řádně nehospodaří, dovezená zařízení nejsou okamžitě uváděna do provozu.

Na úseku vývozu naproti tomu nepostupují ještě stále výrobci tak, abychom včas získali maximum devizových prostředků pro uskutečnění plánovaných dovozů. A co je nejzávažnější, stále se nedovedeme vypořádat s kvalitou vyvážených výrobků a s dodržováním dodacích termínů. Pracovníci zahraničního obchodu by mohli uvést řadu příkladů, kdy vyvezený nekvalitní výrobek poškodil v zahraničí jméno československého průmyslu, kdy ztížil jednání o dalších dodávkách. Pracovníci z podniků jakoby někdy zapomínali, že kupř. na kapitalistických trzích se setkáváme s tvrdou konkurencí kapitalistických firem; máme-li naše výrobky vyvážet efektivně, musí mít žádanou technickou úroveň a potřebnou kvalitu, aby v konkurenci obstály. K dosažení tohoto cíle je nutno spojit síly pracovníků výroby i zahraničního obchodu, aby bylo docíleno včasného vyjasnění technickoekonomických podmínek dodávek, aby se zvýšila pohotovost výroby, kvalita výrobků a schopnost výroby i obchodu včas reagovat na požadavky zákazníků.

Zlepšení výsledků v zahraničním obchodě je úzce spjato se soustavným zvyšováním úrovně komerční práce podniků zahraničního obchodu. Ke zvýšení osobní i podnikové hmotné zainteresovanosti jak ve výrobě, tak i v podnicích zahraničního obchodu budou provedena některá opatření, umožňující lépe hodnotit osobní podíl jednotlivých pracovníků na dosažených výsledcích.

Soudružky a soudruzi!

V oblasti osobní spotřeby předpokládá plán na rok 1964 určité urychlení proti vývoji v roce 1963. Je tomu tak proto, že v národním hospodářství se počítá s rychlejším růstem výroby a příjmů obyvatelstva, než tomu bylo v roce 1963.

V úvodu výkladu jsem se zmínil o výrazném vzestupu životní úrovně našeho lidu v podmínkách socialistické výstavby. Na každém kroku jsou vidět zlepšení, kterých dosáhla naše socialistická společnost za posledních 10 let ve zvyšování péče o pracující.

Nicméně musíme neustále zajišťovat, aby rozvoj výroby a životní úrovně probíhal ve vzájemném souladu.

Opírajíc se o usnesení XII. sjezdu strany byla na posledním zasedání ÚV KSČ přijata opatření k určitému přerozdělení v oblasti užití národního důchodu.

Zabezpečení životní úrovně vyžaduje

- aby za hlavní směr opatření v oblasti rozdělování a životní úrovně byla považována aktivní mzdová opatření ke zvýšení hmotné zainteresovanosti pracujících v zemědělství a v některých vybraných odvětvích národního hospodářství;

- dále aby byl realizován jen takový okruh opatření v oblasti spotřeby, který je nezbytný pro získání prostředků ke zvýšení hmotné zainteresovanosti;

- a konečně aby byla aktivněji než dosud využívána pružná cenová politika.

Je nutné však znovu podtrhnout, že přijatá opatření neodstraňují zcela rozpor mezi zdroji a potřebami naší společnosti a že hlavní řešení tohoto rozporu spočívá jen a jen v zajišťování nepřetržitého růstu společenské výroby.

Základním úkolem a podmínkou dalšího rozvoje životní úrovně je dosáhnout souladu mezi výrobou a spotřebou a mezi poptávkou a nabídkou. Hlavním článkem dosažení souladu je rozvoj výroby. V oblasti přerozdělení v rámci fondu spotřeby jsou to především opatření ke zvýšení hmotné zainteresovanosti na výrobě, která jsou důležitým nástrojem pro aktivní řešení současných problémů národního hospodářství. Rovněž pružnou cenovou politiku, zaměřenou na řešení dílčích problémů, nutno pokládat za důležitou součást plnění úkolů XII. sjezdu strany v dosažení souladu mezi výrobou a spotřebou.

Vytvoření podmínek pro provádění aktivní mzdové politiky vyžaduje, aby úhrn prostředků, který je vynakládán na mzdy, byl využit tak, aby společnost dostala za vynaložené prostředky to, co rozvoj hospodářství potřebuje.

Rychlý růst zaměstnanosti, spojený s růstem mzdových fondů odčerpával v poslední době prostředky, které byly rezervovány na uvažované mzdové úpravy. Jestliže se však v současné době ukazuje, že je objektivně nutné posílit hmotnou zainteresovanost pracujících na rozvoji výroby na klíčových úsecích našeho hospodářství, je nezbytné, přikročit k takovým opatřením, která by umožnila soustředit potřebné prostředky, aniž by při tom docházelo k vytváření nekryté kupní síly.

Soubor opatření na úseku hmotné zainteresovanosti má:

- řešit vážný problém redistribuce pracovních sil s cílem získat a stabilizovat potřebný počet pracovníků pro klíčová odvětví národního hospodářství, tj. pro zemědělství, stavebnictví a železniční dopravu, při zachování nezbytné mzdové preference dolů a hutí a zvýšit hmotnou zainteresovanost v těchto odvětvích na růstu výroby a výkonů,

- výrazně posílit hmotný zájem mistrů, dílovedoucích, revírníků a stavbyvedoucích na plnění plánovaných úkolů,

- podstatně zvýšit vliv prémií ve výrobě, zejména v zemědělství při výrobě mléka, u mechanizátorů, dále na plnění rozhodujících úkolů výroby, technického rozvoje, investiční výstavby, zajišťování kvality výrobků a úsporného hospodaření s materiálem, kovy a energií a odstranit překážky, které účinnost prémiování oslabují.