Soudružky a soudruzi,

i když je jistě ještě celá řada dalších vážných problémů, které se kolem naší železniční dopravy během let nahromadily a které se musí rovněž postupně a cílevědomě řešit, pokládal průmyslový výbor Národního shromáždění za správné, že při projednávání rozpočtu na r. 1964 doporučil ministerstvu dopravy, aby byla věnována obzvláštní pozornost právě těmto stěžejním otázkám:

1. Dokonalejšímu a kvalitativnějšímu využívání elektrické trakce za současného odstranění příčin poklesu rychlosti vlaku.

2. Podstatnému zkracování doby pobytu vozů v technických a seřaďovacích stanicích, jakož i důslednému zkracování manipulační doby nakládací.

3. Soustavnému plnění grafikonu vlakové dopravy.

4. Rovnoměrnému plnění investičních staveb v nezbytné kompletnosti a s maximální koncentrací sil a prostředků na stavbách na hlavním tahu.

Budou-li tyto uvedené problémy uspokojivě řešeny, pomůže to nejen vlastní práci a výkonu železnic, ale výsledky této zlepšené činnosti se projeví mnohonásobně v celém našem národním hospodářství.

Je samozřejmé, že železnice nemůže zajistit ani zlepšení vlastních výkonů ani tempo modernizace své technické základny samo. Bude proto v této etapě do značné míry odvislá i od výroby a dodávek a pomoci a spolupráci jak ostatních resortů a jich podniků, tak i od orgánů krajských a okresních, neboť odstranit disproporce mezi dopravou a národním hospodářstvím se podaří jedině společným úsilím všech dotčených resortů. Hlavně však bude záležet na všech pracovnících železnic, na příslušnících této modré armády, jak tyto úkoly budou plnit. Bude záležet na nich, jak využijí všech svěřených prostředků, které jim státní plán a rozpočet na r. 1964 dává.

Soudružky a soudruzi,

snažil jsem se alespoň podstatnou část problematiky naší železniční dopravy vysvětlit, i když zdaleka nemůže být plně vyčerpána. Snažil jsem se vám osvětlit, co je třeba řešit hned a co budeme řešit v krátké době budoucí.

Všechny tyto úkoly jistě nejsou malé. Nikdo však nepochybuje o tom, že i ony budou s úspěchem vyřešeny. Máme správné vůdčí směrnice, máme dostatek prostředků a sil a máme nadšené, obětavé a schopné lidi. A železnice jako celek právě v minulém roce dokázala, že se dovede vyrovnat i s úkoly neočekávanými. Během krátké doby se jí podařilo zlikvidovat po kruté zimě vysoké správkové procento vozů na polovinu, podařilo se jí včas a v podstatě ve větším množství předzásobit naše hutě rudami, úspěšně zvládnout řepnou kampaň a odvezla i všechno uhlí vytěžené našimi doly navíc.

Proto také věřím, že všichni železničáři budou považovat za věc své osobní i stavovské cti, aby ve službách lidu, v zájmu socialistického hospodářství, v zájmu socialistické společnosti byli vzorem obětavosti a vysoce uvědomělé pracovní kázně a aby svou prací prokázali, že r. 1964 bude již mezníkem na nové cestě úspěšného plnění každoročních úkolů dopravy. (Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil:

Dávám slovo posl. Jurčovi.

Posl. Jurča: Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Návrh plánu lesního hospodářství na léta 1964-1965 byl vypracován na základě úkolů stanovených opatřením vlády pro vypracování návrhu plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1964 a výhledu na rok 1965.

Lesní závody a podniky přitom vycházely též z rozpracovaného vlád. usnesení č. 775 z roku 1961, které vytyčilo hlavní směry a zásady pro rozvoj lesního hospodářství.

Přitom se v návrhu plánu přihlíží i k docíleným výsledkům plnění za rok 1963 - a návrh plánu mobilizuje k odstranění stávajících nedostatků - a k využití rezerv, zjištěných na základě rozborů plnění plánu v roce 1963.

V objemu výkonů byl splněn a překročen plán v roce 1963 na 104,3 %, tj. o 98 mil. Kčs. K překročení došlo zejména na úseku pěstební činnosti - také na úseku těžební činnosti i drobné a přidružené lesní výroby.

Vážným problémem však zůstalo plnění dodávek dřeva, kde byl úkol ohrožen již od počátku roku pro nedostatek vagónů na přepravu dřeva, i když závody státních lesů přepravily vlastními vozidly cca 300 000 plm dřeva, náhradou za nepřistavené vagóny.

Problém neplnění dodávek dřeva má několik příčin. Důvod není jen v tom, že dráha nepřistavuje vagóny. Vina je i z naší strany. V prvé řadě je to nedostatečné vytěžování vagónů lesními závody, následkem čehož pak samozřejmě počet potřebných vagónů stoupá.

Dále je to nevyužívání nedělních nakládek dřeva, kdy je možnost získání většího počtu vagónů, těch vagónů, které nám správa dráhy v průběhu týdne třeba opravdu nemůže přistavit z jakýchkoliv důvodů. A neméně důležitým činitelem, který podstatně ovlivňuje nedodávky dříví, je překotné zavírání malých pil, které sloužily k pořezu kulatiny přímo u surovinového zdroje.

Zavírání těchto menších provozoven zapříčiňuje pak další zatížení dopravy po železnici, kde je stejně nedostatek vagónů na přepravu jiných surovin a materiálů a pak je to samozřejmě další požadavek na nákladní auta těžší tonáže, kterých je také nedostatek.

Myslím, že zde dobře nehospodaříme, rušíme-li provozovny přímo u surovinové základny bez ohledu na to, zda to zapříčiní nedostatky v národním hospodářství.

My lesníci nejsme proti rušení provozoven, které jsou vzdáleny od dráhy; v prvé řadě je však nutno vytvořit podmínky pro dopravu dřeva jak po železnici, tak i v nákladní automobilové dopravě, abychom uměle nevytvářeli problémy v národním hospodářství.

Návrh plánu práce na rok 1964 a výhled na rok 1965 v lesním hospodářství odpovídá výrobním úkolům. V pěstební činnosti počítá se nadále s dalším zvyšováním kvality a tím i pracnosti a mzdových fondů při zalesňování, ochraně a ošetřování kultur.

Je to proto, že mechanizace ve školkách a ostatních pěstebních činnostech není doposud nijak vyřešena a její podíl na celkovém objemu prací je prakticky nepatrný.

V těžební činnosti je pracnost výroby a tím i potřeba pracovníků a mzdových fondů pro rok 1964 i 1965 poměrně vyšší, protože stále vysoké úkoly v těžbě dříví musí být zajišťovány větším podílem v opomíjených a často těžko přístupných porostech, což samozřejmě vyžaduje více práce. Jsou to pozůstatky hospodaření z dřívějších let, kdy se převážně těžilo okolo příjezdních cest a s těmito nedostatky se musíme již jednou vypořádat i za cenu zvýšených nákladů. V důsledku vysokého stavu sněhu a mrazů v prvním čtvrtletí 1963 vznikla v lesním hospodářství značná manka. Plánované úkoly v pěstební činnosti, zejména v zalesňování, musely být splněny vzhledem k dlouhotrvající zimě ve velmi krátké době.

Z těchto důvodů byly úkoly lesního hospodářství zajišťovány všemi dostupnými prostředky a pracovními zdroji, protože do 30. 9. 1963 pracovalo v lesním hospodářství pouze 37,4 % stálých dělníků. Situace v pracovních silách se za uplynulý rok nijak nezlepšila, naopak stále ubývají výkonní, příležitostní a sezónní pracovníci jak ze Slovenska, tak i ze zemědělství.

Vzhledem k tomu musel být v minulém roce zaměstnán větší počet důchodců, žen z domácnosti a školní mládeže. Toto zhoršení složení pracovníků v lesním hospodářství je jedním z hlavních důvodů překračování plánu pracovníků, neplnění plánu produktivity práce i průměrných výdělků.

V lesním hospodářství zůstávají stáje namáhavé práce vykonávané v nepříznivých pracovních a sociálních podmínkách a proto získávání stálých pracovních sil postupuje jen velmi pomalu.

Při srovnání těžkých pracovních podmínek v našich lesích s jinými odvětvími neodpovídají ani plánované výdělky v lesním hospodářství, což je také zásadní brzdou při získávání potřebných pracovníků, kteří raději odcházejí tam, kde si peníze snáž vydělají.

Tím však nechci tvrdit, že by situace v pracovních silách na úseku lesního hospodářství nemohla být lepší. Tady je třeba přiznat, že ze strany technickohospodářských pracovníků v našich lesích nebylo zdaleka uděláno všechno proto, aby se pracovní síly na plnění úkolů zajistily a to především z vlastních zdrojů, tj. ze řad zemědělců a ostatních brigádníků. Neudělalo se vcelku nic pro to, aby alespoň podstatná část úkolů lesního hospodářství byla zahrnuta do celoročních výrobních plánů JZD a státních statků. Uvážíme-li, že pro příští léta nemůžeme počítat s lesními dělníky ze Slovenska, na které jsme v těžbě dříví v současné době převážně odkázáni, jeví se nám nutnost okamžitého řešení situace v pracovních silách.

Zde bude muset sehrát rozhodující úlohu i bytová výstavba, bez níž bychom tento problém nevyřešili a je nutno podtrhnout, že pokud se jedná o úsek lesního hospodářství, je toto s bytovou výstavbou na posledním místě v kalendáři. Je sice třeba vysoce hodnotit rozmach v bytové výstavbě v posledních létech, ale co je nám lesákům to platné, když je to jen v městech a naši lidé nemají pořád kde bydlet, když pracovníci v lesnictví jsou stále odkazováni na pozdější dobu.

Jednou z nejdůležitější lesnické činnosti je pěstební činnost. V roce 1963 bylo zalesněno celkem 77 155 ha a plánovaný úkol nebyl splněn o 2789 ha. K nesplnění zalesňovacího úkolu došlo v lesích pod odbornou správou, a to cca o 4087 ha, zatímco ve státních lesích byl celkový plán zalesňovací překročen.

Obnova lesa ve státních lesích byla překročena, zatímco na nelesních půdách úkol splněn nebyl pro nedostatky, které se vyskytují na okresních národních výborech v předávání nelesních půd pro zalesnění.

K návrhu plánu zalesňování je nutno poznamenat, že je zde plánováno i s likvidací holin v lesích pod odbornou správou, kde dojde k podstatnému zvýšení zalesňovacích úkolů oproti roku 1963.

Zde však bude nutné provést širokou přesvědčovací kampaň u všech majitelů lesů, aby splnění zalesňovacího úkolu ve svých lesích zajistili, protože jejich nezajištění by mohlo mít za následek znehodnocení sazenic, které budou muset lesní závody vyzvednout na jaře ze školek pro potřebu zalesnění v nestátních lesích. Na úkol v zalesňování je zajištěno dostatečné množství výsadby schopných sazenic.

Pokud jde o výchovné zásahy, tu je počítáno s vyšším rozsahem prořezávek i probírek, než je sedmina z úkolu na léta 1964 až 1970. Zvýšení v prořezávkách sleduje zajištění tohoto úkolu do roku 1965 podle rozpracovaného vládního usnesení 775 z roku 1961.

U probírek podle předpokládaného návrhu plánu nebude úkol podle rozpracovaného vládního usnesení 775/61 do roku 1965 zajištěn, a to o 36 000 ha v porostech do 40 let a o 56 700 ha v porostech nad 40 let. Manka v probírkách, která vznikla v minulých letech následkem kalamit, nelze odstranit v letech 1964 a 1965, protože by nebyla zajištěna výroba kulatiny pro pily a pro export. Plán probírek se stejně zvyšuje oproti roku 1963 o 10 722 ha v porostech do 40 let a o 20 370 ha v porostech nad 40 let.

V souvislosti s umístěním těžeb do méně kvalitních a opomíjených porostů se automaticky zvyšuje i podíl paliva v celkové těžbě. Z toho důvodu se také dodávka palivového dříví na rok 1964 navrhuje vyšší oproti úvaze, která byla při přípravě návrhu opatření vlády o 199 000 plm, z toho 44 000 plm jehličnatého a 155 000 plm listnatého.

Následkem kalamit v roce 1963 a vysokého úkolu v probírkách došlo koncem roku k vážnému narušení zásob vytěženého dříví, neboť je nedostatek kulatiny a přebytek zásob v tyčovině první a druhé třídy. Proto se navrhuje zvýšit v roce 1964 příděl tyčoviny pro zemědělský sektor o 80 000 plm a o toto množství snížit dodávky pilařské kulatiny.

Snížení dodávek pilařské kulatiny se navrhuje proto, že dle informací z ministerstva spotřebního průmyslu dochází v letošním roce k tvorbě vysokých nadnormativních zásob jehličnatého řeziva. Pokud jde o dodávky užitkového listnatého dřeva, je velmi vážná situace v odbytu listnaté pilařské kulatiny.

Při projednávání odběratelsko-dodavatelských vztahů s ministerstvem spotřebního průmyslu na léta 1963-1964 poukazuje ministerstvo spotřebního průmyslu na vysoké neprodejné nadnormativní zásoby listnatého řeziva a požaduje zvýšení tloušťky dodávané kulatiny proti ukazatelům státní normy u všech dřevin kromě buku. Akceptování tohoto požadavku by mělo za následek, že slabší kulatina všech listnáčů - kromě buku - by musela být manipulována do paliva, a to i u topolu, kde zase ministerstvo chemického průmyslu požaduje oproti dosavadnímu přídělu snížení ve vláknině z měkkých listnáčů.

Stanovisko ministerstva spotřebního průmyslu, pokud jde o odběr listnaté kulatiny, je v rozporu s opatřením vlády pro plán na rok 1964-1965, pokud jde o směrnici přednostně umísťovat listnaté těžby do opomíjených porostů a do převodu pařezin, neboť z těchto porostů převážně napadají jiné dřeviny než buk, a kromě toho jde převážně o slabší sortiment ze zanedbaných probírek z pařezin a ze zbytků listnáčů po vytěžení jehličnaté hmoty v minulých letech.

Požadavek ministerstva spotřebního průmyslu je v rozporu i s nedostatkem dřeva na vnitřním trhu. Proto se navrhuje, aby zájem o využívání listnaté hmoty byl zvýšen uvolněním listnatého řeziva a kulatiny s výjimkou buku nejen pro socialistický sektor, ale i pro obyvatelstvo.

Při této příležitosti bych chtěl zde upozornit ještě na jeden problém. Jak už jsem říkal, je vážná situace v odbytu listnaté kulatiny a i ostatního listnatého dříví.

Výzkum se dosud touto otázkou nějak důsledně nezabýval. Otázka zpracování listnaté hmoty není vyřešena a to je myslím chyba, kterou bude nutno co nejdříve napravit.

V posledních letech se v lesním hospodářství vysazuje velké množství listnatých sazenic, ať už z důvodu ozdravění degradovaných lesních půd, nebo v pásmech kouřových škod, jako jsou Krušné hory apod. Produkce listnaté hmoty bude rok od roku stoupat, přitom nemáme upotřebení ani na to množství, které nám již dnes napadne. Proto je nutno řešit tuto otázku. Mechanizace těžby dříví poklesla v roce 1963 oproti skutečnosti roku 1962 z 22 % na 21,4 %, pro nedostatek vhodných motorových pil.

V roce 1964 se plánuje zvýšení mechanizované těžby na 22,6 % a v roce 1965 na 23 %.

Toto zvýšení mechanizované těžby se ovšem plánuje na základě předpokládaného dovozu dalších 1000 ks motorových pil a nákupu 170 ks elektrických pil.

Plánovaný nákup motorových pil je však nízký a stěží pokryje vrakování opotřebených stávajících pil, kterých bude v roce 1964 vyvrakováno celkem 1100 ks. Pro nedostatek motorových pil je ohroženo splnění vládního usnesení 775/61, podle kterého by měl být rozsah mechanizovaného kácení v r. 1965 - 86 %, zatímco při předpokládaných stavech motorových pil bude možno docíliti pouze 76 %.

Nedostatek motorových pil se projevuje i v malém rozsahu mechanizovaného odvětvování a manipulace v lese. Proto je nutno s urychlením řešit problém nedostatku motorových pil pro zvýšení procenta mechanizace těžebních prací.

Mechanizované přibližování dříví na tom není o mnoho lépe. Plán na léta 1964 a 1965 byl vypracován na základě očekávaného přídělu traktorů. Přesto, že se zde navrhuje podstatné zvýšení výkonů na traktory, procento mechanizace stoupá jen pomalu.

Oproti roku 1963 se v roce 1964 zvýší podíl mechanizovaného přibližování pouze o 2,1 % a v roce 1965 pouze o 1,8 %. V důsledku toho není zajištěno vládní usnesení 775/61, které ukládá zajistit mechanizované přibližování v roce 1965 na 60 %. Je to tím, že příděl traktorů na léta 1964-1965 je nízký. Bylo by nutno prověřit možnosti zvýšení přídělu traktorů pro lesní hospodářství, a to proto, že při stávajících úkolech přibližování na potahy a cizí prostředky bylo by přibližování dříví skutečně ohroženo.

Nakonec je třeba říci, že v uplynulém roce bylo dosaženo v lesním hospodářství opravdu dobrých výsledků, což nás ovšem nemůže uspokojit, protože u nás ještě zdaleka nemáme všechno v pořádku.

Je třeba hledat nové cesty a nové formy práce, abychom zhospodárnili náš provoz, jít cestou odhalování dalších rezerv, kterých je u nás ještě dost.

I po stránce kádrové budeme mít co napravovat, protože ani tam to nemáme v pořádku. Často se u nás projevuje formálnost a povrchnost při plnění úkolů, obcházení platných předpisů a směrnic a někdy i přímé porušování socialistické zákonnosti.