Zpravodajem je posl. Šik. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Šik: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci,

předpokládaný návrh nové právní úpravy evidence nemovitostí řeší otázku evidování užívacích a vlastnických vztahů k nemovitostem a omezení těchto vztahů. Sleduje v souladu se zásadami ústavy ČSSR cíl, upevňovat socialistické vlastnictví, chránit osobní vlastnictví a zajistit poskytování údajů nutných pro plánování a řízení národního hospodářství, zvláště zemědělství.

Návrh zákona o evidenci nemovitostí navazuje v uvedených směrech na ustanovení připravovaného občanského zákoníka a úzce souvisí s některými ustanoveními notářského řádu, schváleného nedávno NS. Notářský řád upravuje spolupůsobení státních notářství při evidenci nemovitostí, zejména jim ukládá předávat orgánům geodézie opisy právních listin, které jsou předmětem zápisů do evidence nemovitostí.

Požadavky budování naší vyspělé socialistické společnosti nemohou být již uspokojovány dosavadními evidencemi, zejména ne pozemkovými knihami, vzniklými za odlišných politicko-ekonomických podmínek. Účelem pozemkových knih bylo zajištění soukromého vlastnictví, obchodu s nemovitostmi a smluvního zástavního práva, které bylo typickým institutem kapitalistické společnosti. Kromě toho pozemkové knihy neposkytují dnes ani přehled o vlastnických vztazích.

Evidence nemovitostí v prvé republice a v základě až do poslední doby byla dvojí a byla založena v podstatě na zásadě, že evidence právních vztahů k nemovitostem vedou soudy ve veřejných knihách pozemkových a železničních, kdežto technická část této evidence, tj. mapy, na kterých jsou zobrazeny pozemky a jejich parcelní čísla a výměry nemovitostí byly vedeny v pozemkovém katastru. Obě tyto evidence na sebe navazovaly, vzájemně se doplňovaly a nesoulad v jedné evidenci se ihned odrážel v evidenci druhé.

Zápisy pozemkových knih a pozemkového katastru byly udržovány ve stálém vzájemném souladu až do r. 1945. Po tomto roce postupným budováním socialismu docházelo u nás k velkým ekonomickým a společenským přeměnám, které se podstatně dotkly vlastnických i užívacích vztahů k půdě.

Byly to zejména změny, které nastaly osídlováním pohraničí, revizi pozemkové reformy, novou pozemkovou reformou a hospodářsko-technickými úpravami pozemků pro JZD a státní statky. Všechny tyto rozsáhlé změny nebyly převážně provedeny ani v pozemkových knihách, ani v pozemkovém katastru. O jak rozsáhlé změny jde, je patrno z toho, že těmito změnami bylo dotčeno více jak 6 miliónů hektarů pozemků, tj. téměř 50 % území naší republiky

Další nesouhlas v pozemkových knihách vznikl tím, že občanským zákoníkem byl od 1. 1. 1951 zrušen konstitutivní princip zápisu v těchto knihách a tím pro občany a organizace nestátního sektoru byla zrušena povinnost provádět knihovní zápisy při změnách vlastnických a jiných práv.

V této době pozemkový katastr, který byl veden podle držitelů, nevyhovoval již potřebám socialistického hospodářství, zejména plánování a řízení zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků.

Proto X. sjezd KSČ uložil orgánům geodézie a kartografie založit novou přesnou evidenci půdy podle jejího skutečného užívání.

Založená jednotná evidence půdy je dílem technickým a eviduje na podkladě map potřebné údaje o pozemcích podle jejich skutečného užívání bez ohledu na vlastnické vztahy.

Založením jednotné evidence půdy byl zaveden pořádek do výkaznictví o užívání půdních fondů, které je nutné pro řádné hospodaření s těmito fondy, pro rozšiřování výměry orné půdy, odkrývání rezerv v půdních fondech a tím i k soustavnému zvyšování zemědělské výroby.

Jednotná evidence půdy, zejména její mapy, druhy pozemků a jejich výměry, se stala podkladem pro prověrky půdních fondů prováděných na podzim loňského roku podle usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 10. září 1963 o generálním plánu na plné a racionální využití veškeré půdy pro zemědělskou výrobu.

Diskuse poslanců v ústavně právním výboru při předběžném projednávání tohoto návrhu zákona však ukázala, že ani dnes jednotná evidence půdy není v souladu se skutečností.

Například v okrese Uh. Hradiště pečlivou prověrkou se zjistilo, že oproti údajům jednotné evidence půdy je v okrese o 536 ha orné půdy méně a jen o 418 ha více půdy zemědělské. Příčina spočívá v tom, že nebyly prováděny i při povolených změnách, jako ornou půdu na vinice a sady popřípadě výstavbu zemědělských objektů, evidenční změny.

Někteří poslanci poukazovali na chaotický stav, který v některých oblastech v držbě půdy zatím trvá a zda předkládaná osnova zákona bude s to, současný stav podchytit.

Zde je nutno uvést, že uplatnění tohoto navrhovaného zákona bude v daleko širší míře v oblastech, kde je socializace v podstatě dokončena v oblastech, kde socializace probíhá, bude uplatnění tohoto zákona samozřejmě pozdější.

Bylo konstatováno, že jednotná evidence půdy byla velkým pomocníkem při zjišťování půdních rezerv a jak je známo z výsledku prověrky, má býti vráceno zpět zemědělské výrobě 168 tisíc hektarů půdy.

V zásadě se všichni poslanci shodli na nutnosti zavést přesnou evidenci nemovitostí, hlavně půdy, aby s půdou jakožto živitelkou nás všech, bylo co nejšetrněji zacházeno.

Předložená osnova zákona o evidenci nemovitostí je v souladu s plánem komplexních úprav jednotlivých úseků právního řádu, je v souladu s připravovaným občanským a hospodářským zákoníkem a notářským řádem a navazuje na ně.

Nová právní úprava evidence nemovitostí prováděná tímto zákonem vychází z potřeb naší socialistické hospodářské soustavy a bude vhodně spojovat zájmy společnosti na ochraně vlastnictví státního, družstevního a společenských organizací a vlastnictví osobního. Bude podrobně evidován národní majetek u nezemědělských závodů, domovní a pozemkový majetek v zastavených a k zastavění určených částí obcí do všech podrobností.

Dosavadní soukromé vlastnictví k zemědělské a nezemědělské půdě bude evidováno zjednodušenou formou.

Zjednodušení bude spočívat v tom, že podle parcel bude evidováno prakticky jen vlastnictví, které je současně v osobním užívání. Vlastnictví k pozemkům, které jsou např. sdruženy v hospodaření jednotných zemědělských družstev, bude evidováno jen z hlediska užívání, tj. u JZD. Vedení takového vlastnictví podle parcel, jejichž hranice v přírodě ani neexistují, bylo by krokem zpět a znamenalo by oživování soukromovlastnických tendencí. Uvážíme-li, že dnes je více než 760 tisíc zemědělských závodů sdruženo v JZD, potom nám vyplyne v plné šíři obtížnost, která by nastala při evidování půdního vlastnictví u sdružené půdy.

Obdobně bude nutno postupovat u pozemků státních statků, jestliže státní statek hospodaří na pozemcích, které státu vlastnicky nepatří, např. JZD přejde i se členy do státního statku.

Naproti tomu pozemky ve vlastnictví státu budou evidovány v každém případě.

Nová evidence nemovitostí bude navazovat na dosavadní jednotnou evidenci půdy, s kterou bude tvořit jeden celek.

V evidenci nemovitostí, jejímž technickým podkladem jsou mapy velkých měřítek, budou vedeny skutečné vztahy užívací v dosavadních evidenčních listech jednotné evidence půdy a vlastnické i užívací vztahy podle občanského zákoníka na nově založených listech vlastnictví. List vlastnictví bude obsahovat zejména jméno vlastníka, popřípadě název organizace spravující národní majetek, všechny nemovitosti (podle jejich parcelních čísel), které jim patří nebo které mají ve správě, omezení jejich práv a odkaz na příslušnou listinu uloženou ve sbírce listin.

Nová evidence nemovitostí přispěje k vyjasnění vztahů nejen k půdě, ale také ke všem nemovitostem v obcích i ve městech.

Provádění zápisů v pozemkových a železničních knihách se dnem účinnosti tohoto zákona zastavuje a knihy budou nadále sloužit za částečný podklad pro založení evidence nemovitostí a dočasně ke zjišťování trvajících vlastnických práv a jejich omezení.

Zákon o evidenci nemovitostí je rámcový a k jeho provedení je připravena vyhláška.

Vybudováním nové evidence nemovitostí bude dosaženo významného cíle, neboť tato evidence odstraní duplicitnost dosavadních evidencí, zjednoduší řízení příslušných orgánů a organizací, neboť technické i právní podklady o změnách v právních vztazích budou u jednoho orgánu a odstraní se tak postupně potíže vyplývající z nedostatků a neúplnosti dosavadních evidencí budovaných na zastaralých právních předpisech.

Návrh nové právní úpravy vycházející ze změněných zásad má poskytovat právní podklad pro vybudování komplexní evidence právních vztahů o nemovitostech, který by vyhovoval potřebám naší vyspělé socialistické společnosti a zásadám ústavy ČSSR.

Doporučuji proto plénu Národního shromáždění, aby předložený návrh zákona o evidenci nemovitostí byl, jak rovněž doporučuje ústavně právní výbor NS, schválen. (Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil:

Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Kdo souhlasí s tímto vládním návrhem zákona, a to ve znění zprávy výboru ústavně právního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo tento vládní návrh zákona.

Tím jsme projednali třetí bod pořadu.

Přistoupíme k projednání čtvrtého bodu pořadu, kterým je

4. Společná zpráva výboru pro plán a rozpočet a výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 154) o notářských poplatcích.

Zpravodajem je posl. Tymeš, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi!

Návrh zákona o notářských poplatcích je součástí komplexních úprav jednotlivých úseků právního řádu. Notářské poplatky totiž úzce souvisí s institucemi občanského práva i občanského soudního a notářského řádu. Tyto instituce novou úpravou občanského práva hmotného i procesního doznají změny a těmto změnám se přizpůsobují také notářské poplatky. To je hlavní důvod proč vláda předkládá Národnímu shromáždění návrh nového zákona. Návrh zákona není tudíž předkládán z důvodů finančních, aby se získaly nové příjmy pro státní rozpočet. Nezavádí se nové druhy poplatků a beze změny se ponechává jak dolní, tak horní hranice sazeb jednotlivých poplatků. Proto nová úprava o notářských poplatcích nebude míti vliv na výši jejich výnosu, která není velká a v posledních letech činila zhruba 118 mil. Kčs ročně.

Novou úpravou se odstraní rozdíl mezi posuzováním jednotlivých případů z hlediska občanského práva a z hlediska poplatkových předpisů. Napříště budou státní notářství při rozhodování o poplatkových případech vycházet ze závěrů, k nimž příslušné orgány došly při rozhodování o případu podle předpisů občanskoprávních a budou se při zjišťování podkladů pro vyměření notářských poplatků řídit více než dosud zásadami materiální pravdy. Úprava též do značné míry zjednoduší administrativní práce spojené s vyměřováním poplatků.

Další důležitá změna je v tom, že celé řízení ve věcech notářských poplatků bude nyní pouze věcí justičních orgánů. Zatímco dříve o odvolání proti rozhodnutí státních notářství v poplatkových věcech rozhodovaly finanční odbory KNV, nyní budou rozhodovat krajské soudy. Orgánům finanční správy se však zajišťuje právo kontroly provádění zákona.

Notářské poplatky za úkony se vybírají za činnost státních notářství jako částečná náhrada výdajů spojených s úkony provedenými na žádost občanů a v jejich zájmu. Notářské poplatky z dědictví, darování a převodů nemovitosti doplňují účelově naši daňovou soustavu. Nový notářský řád svěřuje státním notářstvím nové úkoly, které dosud obstarávaly soudy a proto počet poplatných úkonů se zvýší. Dosavadní osvobození od poplatků za úkony, které bylo přiznáváno jen některým útvarům státního soc. sektoru se rozšiřuje nyní na všechny organizace.

U notářského poplatku z převodu nemovitosti je hlavní změna v tom, že poplatek se zásadně platí z úplaty za nemovitost. Dosud se platil poplatek z obecné (prodejní) ceny nemovitosti. Nedosáhne-li úplata plné ceny nemovitosti vybere se z rozdílu mezi úplatou a plnou cenou nemovitosti poplatek z darování, který je podstatně vyšší. Poplatek se nebude vybírat z převodu nemovitosti do socialistického vlastnictví i ze soc. vlastnictví.

Jedním z cílů poplatku je odčerpat část finančních prostředků, které převodce získává realizaci nemovitého majetku, a proto poplatek bude platit převodce. Pouze tam, kde k převodu nemovitosti dochází proti vůli vlastníka (např. při vyvlastnění nebo nuceném prodeji) bude poplatníkem nabyvatel. Dosud jak známo, platí poplatek nabyvatel i převodce společně. Převod nemovitosti jsou povinni ohlásit státnímu notářství převodce i nabyvatel. Poněvadž však k převodu nemovitosti dochází podle návrhu nového občanského zákoníka ve většině případů až registrací smlouvy o převodu u st. notářství, zahájí v takových případech samo notářství poplatkové řízení, a proto ohlašovací povinnost poplatníka v těchto případech není nutná.

Při vyměřování notářského poplatku z dědictví bude stát. notářství zásadně vycházet z výsledků občansko-právního řízení o projednání dědictví. V důsledku toho budou od ceny zděděného majetku odpočitatelné také soukromé dluhy zustavitele, což dříve nebylo. Proti dosavadnímu stavu je také změna v tom, že se budou do základu poplatku započítávat investiční půjčky. Osvobození od poplatků z dědictví mezi rodinnými příslušníky v movitých věcech se z původních 500 Kčs zvyšuje na 3000 Kčs. Další zvýhodnění je v tom, že se v každém případě vyloučí z dědických podílů manžela a nezletilých dětí majetek v movitých věcech do částky 3000 Kčs, i když celková hodnota bude tuto částku přesahovat.

Ze základu poplatku bude vyloučena cena zděděných hospodářských budov a pozemků, které jsou nebo budou sdruženy v JZD.

Notářský poplatek z dědictví sleduje novými ustanoveními i momenty výchovné. Podle nového zákona se může zvýšit poplatek z dědictví až o 50 %, nejvíce však o 500 Kčs, jestliže se dědicové mezi sebou o rozdělení dědictví nedohodnou a rozhodnout musí státní orgán.

Základem poplatku z darování je cena nabývaného majetku po srážce zjištěných dluhů, ceny jiných povinností a případné úplaty.

V zájmu právní jistoty občanů je vybírání notářských poplatků též časově omezeno promlčením nároku státu na vyměřeni poplatku ve 3 letech od doby, kdy mohl být poplatek vyměřen. Absolutně se však tento nárok státu promlčuje za 10 let.

Výbory Národního shromáždění pro plán a rozpočet a ústavně právní, projednaly vládní návrh zákona o notářských poplatcích a konstatovaly, že nová úprava vyhovuje současné etapě vývoje naší společnosti, znamená zlepšení, zpřesnění a zjednodušení zákonných ustanovení a doporučily proto Národnímu shromáždění, aby vládní návrh čís. 154 o notářských poplatcích schválilo. (Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil:

Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme přistoupit k hlasování.

Kdo souhlasí s tímto vládním návrhem zákona, a to ve znění společné zprávy výboru pro plán a rozpočet a výboru ústavně právního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo tento vládní návrh zákona. Tím jsme projednali čtvrtý bod pořadu.